Rozhovor | Erdogan a Putin nejsou přátelé, snaží se přežít. Vztah Turecka s Ruskem může být užitečný, říká politolog Bacik

Erdogan i Putin jsou egocentričtí lídři, kteří míří za svými zájmy a promrhali desetiletí, které jim jejich země svěřily. „Oba zároveň selhali v transformaci své země na moderní, demokratickou a technicky vyspělou. Vládnou už po dekády. Rusko ani Turecko nejsou demokratické, a ani nemají silnou ekonomiku s více světovými značkami. Takže Erdogan i Putin zahodili všechny ty dekády, které jim jejich země daly k dispozici,“ řekl v rozhovoru pro EuroZprávy.cz expert na tureckou politiku Gökhan Bacik z olomoucké Univerzity Palackého.

Jak byste popsal dnešní zahraniční politiku Turecka? Může být považováno za velmoc v ohledech mezinárodních vztahů?

Víme, co v mezinárodních vztazích pojem velmoc znamená. Turecko jí rozhodně není. Spíše na něj sedí popis regionální nebo střední moci. Turecký vliv ale nicméně roste především kvůli uprchlické krizi nebo občanské válce v Sýrii.

Problém jeho zahraniční politiky spočívá v ekonomické slabosti. Turecko je ve vážné ekonomické krizi, ta hodně limituje jeho schopnosti v zahraničí. Také to omezuje jeho politiku vůči zemím jako je Rusko. Když uvážím tato fakta, tak je Turecko v zahraniční politice silně pragmatický stát. Tento pragmatismus ale nevychází ze zájmu země, jde především o přežití Edrogana. Nemá smysl příliš popisovat principy turecké zahraniční politiky, jelikož je z velké části tvořená Erdoganovou silnou potřebou finanční pomoci ze zahraničí.

Proč hraje Turecko tak důležitou roli při vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou? Je podle vás v tomto úspěšné?

Myslím si, že je to dané především geografií. Dohody, jako například ta o exportu ukrajinského obilí, přirozeně vyžadovaly přítomnost Turecka jako klíčového hráče, určeného na základě transportních cest. Musíme si však počkat, jestli může být Turecko opravdu klíčovým hráčem při válce na Ukrajině obecně. Všichni víme, že tady jsou jiné vlivné země, jako například Spojené království nebo USA. Turecká role může být významná v tom, že je pro Západ důležité mít k dispozici země, které mají s Putinem „dobrý“ vztah.

Turecko se za posledních deset let změnilo v hybridní stát. Jako takový stát je součástí NATO, ale také má silnou tendenci ke spolupráci s Ruskem. Ironicky je to nyní užitečné. Je jasné, že Rusko nevidí Turecko ve stejném světle jako například Estonsko nebo Českou republiku. Dlouhodobě Turecko velice dobře zpracovává své možnosti.

Není to jednoduchá krize. Rusko napadá nezávislou zemi a zabíjí civilisty. Průběh invaze tedy nedovolí Turecku balancovat mezi NATO a Moskvou příliš dlouho. Existuje také riziko, že Turecko bude označeno jako proruské.

Co si myslíte o vztazích mezi Putinem a Erdoganem? Daly by se popsat jako přátelské nebo spojenecké?

Lidé jako tito dva nemají pravé přátele. Jsou to egocentričtí lídři vedeni svým egem a zájmy. Za zmínku stojí, že ještě před pár lety si Turecko a Rusko vzájemně sestřelily stíhačky. Takže jsem si jistý, že jsou oba k tomu druhému skeptičtí. Problém je, že se oba vidí jako historičtí lídři s nějakou misí. Jejich vnitřní představy je nutí k chování na historické úrovni.

Mohu to dobře vysvětlit na Weberově charismatu. Jako typičtí charismatičtí lídři jsou vězni svého ega. Oba zároveň selhali v transformaci své země na moderní, demokratickou a technicky vyspělou. Vládnou už po dekády. Rusko ani Turecko nejsou demokratické, a ani nemají silnou ekonomiku s více světovými značkami. Takže Erdogan i Putin zahodili všechny ty dekády, které jim jejich země daly k dispozici.

Má Erdogan dostatečný vliv na Putina, aby ho dokázal přesvědčit k ukončení války na Ukrajině?

Za normálních okolností ne. Pokud ale bude cena války na Ukrajině příliš vysoká, Putin může svého tureckého protějška využít k vlastním politickým manévrům. Stejně tak někteří západní lídři, jako například francouzský prezident Macron, mohou sehrát důležitou roli. Toto jsou ale především spekulace založené na představě, že má Putin ve své hlavě nějaké únikové plány. V této chvíli si ale nemyslím, že existuje lídr, který by dokázal Putina přesvědčit k ukončení války. Jediná dynamická cesta k jeho zastavení vede přes vojenské zastrašování. Musíme být realističtí a říct si, že jde o systematickou krizi, ve které má poslední slovo moc. Sázky jsou příliš vysoké. Mnozí o tom nejsou přesvědčeni, ale válka na Ukrajině určí povahu a budoucnost Evropské unie. Ten, kdo tuto válku prohraje, bude čelit existenční krizi.

Pokud teoreticky vznikne konflikt mezi NATO a Ruskem, ke komu by se Turecko přidalo?

Je to velice náročná otázka, ale předpokládám, že při konfliktu takového rozsahu se Turecko přidá k NATO. Rusko je proti celé alianci příliš slabé. V konfliktu mezi Ruskem a NATO by jakýkoli racionální aktér byl na straně NATO. Stejně tak Turecko. Kromě toho by takový konflikt nedal Turkům žádnou možnost zůstat neutrální. Taková pozice by totiž zemi izolovala. Jediná možnost, která by dopadla jinak, je založená na turecké domácí politice. Pokud Erdogan dojde do bodu, kdy jeho jediná možnost k přežití bude opustit západ a spojit se s Ruskem, tak Turecko rozhodně NATO nepodpoří. Myslím si však, že ještě v takové situaci nejsme.

Související

PhDr. Petr Just, Ph.D., český politolog a vysokoškolský pedagog vyučující na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a dalších vysokých školách. Rozhovor

25 let od pádu Klausovy vlády. Příběh o „zradě“ zcela zastínil podstatu celé krize, soudí politolog Just

Před pětadvaceti lety, 30. listopadu 1997, podala demisi druhá vláda Václava Klause. Vyvrcholila tím rychlá a velmi dynamická krize koaličního kabinetu ODS, KDU-ČSL a ODA, která se nejvíce odvíjela od odhalených nesrovnalostí ve financování první uvedené strany, jejímž byl Klaus předsedou. I z důvodu, že se jednalo o první větší tuzemskou vládní krizi od listopadu 1989, měla značný dopad na další vývoj české politiky, a to ve více rovinách, uvádí politolog Petr Just v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Vedoucí katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha v něm rovněž přiblížil další faktory pádu vlády i to, jak Klausem vytvořená a následně v mediálním prostoru vytvořená teze o zradě jeho nejbližších spolupracovníků otočila interpretaci tehdejších událostí. 
Andrej Babiš Rozhovor

Kandidatura Babiše na prezidenta je ostuda, s jeho výhrou by politická kultura v ČR klesla, soudí politolog

Za šest týdnů vypukne volební klání mezi devíti kandidáty, jejichž přihlášky potvrdilo Ministerstvo vnitra jako platné. Největší rozruch způsobil bývalý premiér a nynější poslanec Andrej Babiš. Po roce mlžení a popírání své kandidatury ji 31. října potvrdil s tím, že povede pozitivní kampaň. Prezentuje se jako krizový manažer, který bude pracovat pro občany. Přitom společnost prokazatelně rozděluje, jak potvrdil politolog Pavel Šaradín v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. „Tím, že si vytváříte nepřítele, neustále na něj útočíte, tak si zároveň formujete tu část společnosti, která chce útočit s vámi. Jako prezident by v tom samozřejmě pokračoval,“ upozornil politolog, který působí na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Více souvisejících

rozhovor Gökhan Bacik Recep Tayyip Erdogan (turecký politik) Vladimír Putin Turecko Rusko válka na Ukrajině Ukrajina NATO

Aktuálně se děje

před 7 minutami

před 13 minutami

Ilustrační foto

Paliva v Česku od minulého týdne opět zlevnila

Ceny paliv v ČR se za týden opět snížily o více než korunu a průměrná cena nejprodávanějšího benzinu Natural 95 klesla pod 40 korun za litr. Aktuálně se u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 39,34 Kč, před týdnem byl o 1,17 koruny dražší. 

před 1 hodinou

SMS, ilustrační fotografie

Esemesky (SMS) zrychlují komunikaci mezi lidmi už 30 let

Při samozřejmosti jejich dnešního používání se ani nechce věřit, že esemesky jsou s lidmi na světě "pouhých" 30 let. Úplně první z nich obsahovala přání „Merry Christmas“ (Veselé Vánoce), a odeslal ji 3. prosince 1992 programátor Neil Papworth, zaměstnanec IT společnosti Sema Group, svému kolegovi Richardu Jarvisovi, který se právě účastnil firemního předvánočního večírku. Přenos zprostředkoval britský mobilní operátor Vodafone a Jarvis si vzkaz přečetl na dvoukilovém mobilním telefonu Orbitel 901. Od té doby esemesky zlepšují komunikaci mezi lidmi a byť jim dnes konkurují jiné formy komunikace na sociálních sítích či pomocí aplikací WhatsApp či Viber, zůstávají stále populární.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

KVIFF CLassics: V návaznosti na tradici uvádění digitálně zrestaurovaných filmů a filmových retrospektiv na karlovarském festivalu se jeho pořadatelé rozhodli věnovat filmovým legendám samostatnou přehlídku.

Nová přehlídka KVIFF Classics připomene v pražských kinech filmové legendy

Projekcí digitálně restaurovaného filmu Sedmikrásky režisérky Věry Chytilové začne dnes v pražském kině Světozor přehlídka KVIFF Classics věnovaná filmovým legendám. Pořádá ji karlovarský filmový festival a na diváky čekají filmy ze zlatého fondu světové kinematografie, k jejichž autorům patří Jean-Luc Godard, Paul Thomas Anderson, Martin Scorsese či Luchino Visconti. V pražských kinech Světozor a Ponrepo potrvá do neděle.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Petr Kramný u soudu (15. 9. 2015)

Petr Kramný se vrací k soudu. Byl odsouzený za vraždu své ženy a dcery. Obnoví se proces, je nevinný?

Krajský soud v Ostravě dnes bude pokračovat v projednávání návrhu na obnovu řízení v kauze Petra Kramného, který byl v roce 2016 odsouzen k 28 letům vězení za vraždu manželky a dcery na dovolené v Egyptě. Součástí návrhu obhajoby jsou tři nové znalecké posudky, které podle obhájkyně Kramného Jany Rejžkové vylučují elektřinu jako příčinu smrti. Žádostí se soud začal zabývat v úterý. Podle místopředsedy krajského soudu Igora Krajdla senát s největší pravděpodobností dnes nerozhodne.

Aktualizováno před 3 hodinami

včera

Aktualizováno včera

včera

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Zelenskyj chce, aby se Musk na Ukrajině podíval na škody způsobené Ruskem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes pozval amerického podnikatele a nového majitele Twitteru Elona Muska na Ukrajinu, aby viděl škody způsobené ruskými invazními vojsky, informuje americký list The New York Times (NYT). Podle Zelenského by návštěva Ukrajiny Muskovi mohla pomoci porozumět situaci na místě, když se k ní vyjadřuje. Ukrajinský prezident také uvedl, že si nemyslí, že se ruský prezident Vladimir Putin chystá použít jaderné zbraně.

Aktualizováno včera

Islámský stát (ISIS), ilustrační fotografie

Mimořádná zpráva Vůdce Islámského státu (IS) abú Hasan Hášimí Kurajší byl zabit

Vůdce teroristické organizace Islámský stát (IS) abú Hasan Hášimí Kurajší byl zabit. Oznámil to mluvčí islamistů v audionahrávce na telegramu. Kurajší, který stál v čele skupiny teprve od března, podle něj zahynul "v boji proti nepřátelům". Jeho nástupcem se stal abú Husajn Husajní Kurajší, citovala mluvčího agentura Reuters. Podle USA stojí za jeho smrtí povstalecká Svobodná syrská armáda (FSA), která působí v Sýrii.

včera

Cyril Ramaphosa

Prezident JAR Ramaphosa je podezřelý z porušení ústavy

Skupina tří expertů, kterou jmenoval parlament, dnes vyzvala k prošetření, zda jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa neporušil přísahu a ústavu země. Podezření ohledně nekalého chování Ramaphosy zesílila poté, co vyšlo najevo, že na svém statku měl několik milionů dolarů v hotovosti, napsala agentura AFP. Samotný prezident odmítá, že by porušil ústavu. Parlament by mohl hlavu státu odvolat, což je ale málo pravděpodobné.

včera

Rusko, ilustrační fotografie.

Překvapivý průzkum. Více Rusů je pro vyjednávání než pro válčení

Pro vyjednávání s Ukrajinou je 55 procent Rusů, pro pokračování války jen 25 procent, napsal dnes zpravodajský server Meduza o výsledcích neveřejného průzkumu veřejného mínění, provedeného za zakázku Kremlu. Současně portál připustil, že Kreml, který není ochoten k ústupkům a nehodlá se vzdát zabraného území Ukrajiny, se sotva bude ohlížet na názor účastníků průzkumu. Větší vliv spíše bude mít další průběh války.

včera

Cristiano Ronaldo

Rozhodl se už Cristiano Ronaldo? Jeho kroky mají po šampionátu zamířit do Saúdské Arábie

Před mistrovstvím světa v Kataru bylo jasné, že hvězdný portugalský reprezentant Cristiano Ronaldo bude v dějišti tohoto sportovního svátku řešit i svou budoucnost poté, co skončil v Manchesteru United. Nyní se začínají v médiích objevovat spekulace, že by měl už mít jasno v tom, kam ho jeho kroky zavedou. Mluví se totiž o exkluzivní smlouvě se saúdskoarabským klubem an-Nasr, díky které by mohlo přistát Ronaldovi na účet za každou sezónu 200 milionů eur (v přepočtu 4,9 miliardy korun). Podle zákulisních informací už se pouze dolaďují detaily a mělo by být vše jen krok od podpisu.

Aktualizováno včera

Policie zasahuje na ambasádě Ukrajiny v Madridu

Na ambasádě Ukrajiny v Madridu vybuchla obálka s bombou

Na ukrajinskou ambasádu v Madridu dorazila obálka s bombou, která dnes krátce po poledni lehce zranila jednoho zaměstnance. Kyjev v reakci na incident oznámil, že posiluje bezpečnost všech svých velvyslanectví. Madridský soud Audiencia Nacional, který se zbývá závažnými trestnými činy, uvedl, že výbuch na velvyslanectví bude předběžně vyšetřovat jako terorismus, uvedla agentura AFP.

včera

Ilustrační fotografie.

EU varovala Muska před možným zákazem pro Twitter, informuje deník

Evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton při videohovoru s miliardářem Elonem Muskem varoval, že EU zakáže twitter, pokud nebude dodržovat přísná pravidla o moderování obsahu. Uvedl to list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s rozhovorem. V EU se tak podle agentur zřejmě schyluje k regulační bitvě o budoucnost této sociální sítě.

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

V Rusku údajně soud poprvé vyhověl žalobě mobilizovaného občana

Ruský soud poprvé vyhověl žalobě mobilizovaného občana a uznal jeho povolání do armády za nezákonné, oznámil dnes právník a ochránce lidských práv Pavel Čikov, od něhož tuto zprávu převzala média, včetně ruské redakce BBC. Průlomový verdikt vynesl soud v Gatčině, asi 50 kilometrů od Petrohradu na severozápadě Ruska.

Aktualizováno včera

Hasiči zasahovali u požáru roubeného domu v Novém Boru. (30.11.2022)

Tragédie při zásahu u požáru domu v Novém Boru. Zemřel dobrovolný hasič

Při likvidaci požáru roubeného domu v Novém Boru na Českolipsku zemřel dnes ráno 39letý dobrovolný hasič. Zřítil se na něj strop, svým zraněním přes veškerou snahu zdravotníků podlehl, řekla ČTK krajská policejní mluvčí Ivana Baláková. Požár domu v části Arnultovice sice hasiči uhasili, zásah ale neskončil a možná potrvá celou noc. Policie pohřešuje 73letého spolumajitele, který v domě bydlel. Není vyloučeno, že byl v době požáru doma a zemřel.

Aktualizováno včera

NATO by mělo chránit podmořskou infrastrukturu, chtějí to Německo a Norsko

Německo a Norsko chtějí, aby v rámci Severoatlantické aliance vzniklo koordinační centrum, které bude monitorovat a chránit podmořskou infrastrukturu, jako jsou plynovody a telekomunikační kabely. Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes po společném jednání řekli německý kancléř Olaf Scholz a norský premiér Jonas Gahr Störe. 

Zdroj: ČTK

Další zprávy