ROZHOVOR | Kubka mrzí, že během pandemie neplatilo příměří. Šéf lékařské komory varuje před chřipkou a upozorňuje na krizi ve zdravotnictví

Ředitel České lékařské komory Milan Kubek v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozornil, že jsou zdravotnická zařízení v krizi. „Mezi řediteli nemocnic panuje čisté zděšení. Nejde jen o energie, jde zde také o nárok zaměstnanců na zvýšení platů a mezd a jediné zdroje příjmů jsou peníze od zdravotních pojišťoven a ty nebudou stačit,“ říká lékař. Zmínil také momentální stav pandemie covidu a přicházející chřipkové období. „U nás se bohužel zaměňuje nedisciplinovanost se svobodomyslností, a celý boj s epidemií jsme tak strašně moc zpolitizovali, že jakákoli racionální řešení už se prosazují jen velmi těžko,“ konstatoval.

Jaká opatření skrze vysoké ceny elektřiny a plynu navrhujete?

V zásadě není žádný prostor ušetřit peníze tak, aby nedošlo k extrémnímu nárůstu výdajů nemocnic, protože ten nárůst cen energií je tak enormní, že se prostě ušetřit nedá. Zdravotnictví potřebuje elektřinu, potřebuje teplo. Představy o tom, jak se budou snižovat teploty na odděleních, kde leží nemocní pacienti, nebo dokonce na jednotkách intenzivní péče, jsou úplně mimo realitu. Neléčíme lidi proto, abychom je nechali zmrznout.

Takže to je úplně mimo a je třeba zvýšit úhrady od zdravotních pojišťoven, a to nejen nemocnicím, ale i soukromým lékařům. Ta inflace je skutečně enormní a všichni promítají zvýšené náklady do svých cen. Akorát zdravotnická zařízení tu možnost nemají, protože ty naše ceny určuje úhradová vyhláška ministerstva zdravotnictví. Proto Lékařská komora nesouhlasila s návrhem, který nám začátkem září ministerstvo poslalo.

Počítá s průměrným cca osmiprocentním nárůstem úhrad. Je to skutečně velmi hrubý odhad, protože to nezajišťuje, že by každému zdravotnickému zařízení měly takto stoupnout, ale ministerstvo nám na připomínky a výhrady neodpovědělo. I z toho se dá tedy usuzovat, že to tak asi zůstane, a že se zdravotnická zařízení začnou propadat do dluhů. Bohužel pan ministr odevzdal do státního rozpočtu 15 miliard korun. Dokonce se dá říct, že nezabránil, a dokonce navrhoval aktivní snížení úhrad na tzv. státní pojištěnce. Tím způsobil zdravotnictví ekonomické problémy. Nikdo neví, jak se s tím budeme v příštím roce vyrovnávat.

Nemohou vyjít naproti dodavatelé?

Většina ředitelů nemocnic očekávala, že bude nějaký státní nákup elektřiny pro zdravotnická zařízení. Podle mých informací se zdá, že vláda nic takového nechystá. Mezi řediteli nemocnic panuje čisté zděšení. Nejde jen o energie, jde zde také o nárok zaměstnanců na zvýšení platů a mezd a jediné zdroje příjmů jsou peníze od zdravotních pojišťoven a ty nebudou stačit.

Nemocnice se budou snažit všude možně, ale rozhodně není možné, aby se jim podařilo ušetřit tolik. Léky nikdo nezlevní, zdravotnický materiál také ne. Na tom, že se bude víc topit, méně svítit, pacienti dostanou horší jídlo a budou si z domova nosit toaletní papír a mýdlo, se dostatečné peníze neušetří.

Nehrozí, že pak zdravotní pojišťovny budou krachovat nebo se dostanou do špatné situace?

Pojišťovny nebudou první na ráně. To jsou zdravotnická zařízení. Nebudou mít z čeho platit svým dodavatelům. Farmaceutické firmy a dodavatelské řetězce nejsou žádná charita, ale byznys. Když nezaplatíš, nedostaneš. Když nemocnice nedostane léky, tak nemůže léčit. Vláda se zřejmě v tichosti spoléhá na to, že nějakými penězi přispějí kraje, které zřizují velké množství nemocnic. Nevím, na co se spoléhají.

Zdravotní pojišťovny půjdou také do minusu, protože platba za státní pojištěnce bude také nižší, než se očekávalo. Za ty děti, důchodce a nezaměstnané, za které platí stát, včetně uprchlíků z Ukrajiny, byla platba v prvním pololetí 1967 korun, teď je o 500 korun měsíčně nižší. Příští rok by měla být 1900, takže stejně nižší než v prvním pololetí. To jsou samozřejmě ekonomické nesmysly, když si vezmeme tu osmnáctiprocentní inflaci.

Takže je inflace, a úhrady se ještě snížily?

Ano, v nominálních částkách to snížili.

To je celkem nelogické…

My jsme si stěžovali na to, že Babišova vláda řídila epidemii chaoticky, ale aspoň zajistila pro zdravotnictví peníze. Chaos trvá a peníze nebudou. To je samozřejmě i signál pro pracovníky ve zdravotnictví, aby se poohlédli po práci někde jinde. Takže můžeme očekávat, že se bude prohlubovat nedostatek zdravotnického personálu.

Zmínil jste léky a pomůcky. Když si nějaké koupím třeba za stovku, kolik z jedné krabičky zaplatí stát?

Záleží na tom, jestli jsou léky na recept a plně hrazeny ze zdravotního pojištění. Tyto pak platí zdravotní pojišťovny kompletně. Balení se mohou pohybovat od desetikoruny po desetitisíce. Záleží samozřejmě, co je to za lék. Na některé léky je doplatek, čili pojišťovna platí pouze část, některé zase neplatí pojišťovny vůbec. Jde o celé katalogy léků.

Teď bych od nemocnic trochu odbočil. Jaká je teď situace s pandemií covidu?

Zažili jsme neočekávanou letní vlnu, která vůbec nebyla marginální. Vrcholila na přelomu července a srpna a v nemocnici bylo dva tisíce osob a umíralo 25 lidí denně. Po určitém malém poklesu na konci prázdnin došlo k už očekávanému nárůstu po návratu dětí do škol a návratu lidí z dovolených. Doufejme, že už jsme za vrcholem i této další vlny.

Například 4. října opět leželo v nemocnicích 2000 lidí, 65 z nich ve velmi kritickém stavu na umělé plicní ventilaci a mimotělním oběhu. Jsou to poměrně vysoká čísla, 11. října zase zemřelo 26 osob. Teď ty počty nových případů klesají, vyprazdňují se i nemocnice. Nikdo neví, jestli je to trend, který vydrží, nebo jestli přijde zase další vlna. Co se dá očekávat, to je vlna chřipkové epidemie.

Chřipku jsme neměli dva roky. Různá opatření jako respirátory či omezení shromažďování osob epidemii zabránily a jsou vysoce účinná. Letos ale nic takového neplatí a dá se očekávat, že se chřipka opět rozjede. Proto Česká lékařský komora doporučuje všem osobám, aby se nechaly přeočkovat proti covidu a s patřičným odstupem i proti chřipce.

Tuto otázku jste určitě slyšel už tisíckrát, ale jaká by byla situace bez očkování?

Situace se vyvíjí, dnes po dvou a půl letech je zde jiná varianta viru, ale také máme už úplně jinou populaci. Dnes už v republice snad nežije nikdo, kdo není očkovaný nebo infekci neprodělal. Bohužel, těch 40 tisíc jedinců už je po smrti. Říkám to proto, že se často bagatelizuje současný omikron s tím, že je tato varianta méně závažná. Ta jeho nižší závažnost ale souvisí právě s tím, že už nejsme tzv. naivní populace. Každý z nás už nějakou imunitu získal, někdo po očkování, někdo po prodělání nemoci a řada lidí oběma způsoby naráz. Už to není tak vážné, ale kdyby ten stávající virus přišel zčista jasna, tak by zase umírali lidé v takovém množství a procentu, jako před dvěma lety.

Nikdo z nás neví, co příroda nachystá. Bojíme se nějaké závažné mutace, která by v sobě spojila vysokou nakažlivost, závažný klinický průběh spojený s vysokou úmrtností a schopností obcházet imunitu dosud získanou. Je to černá můra nás všech, ale musíme doufat v to nejlepší, ale měli bychom se připravovat na nejhorší.

Zase tedy opakuji: je potřeba nechat se přeočkovat, bohužel zájem v České republice je velmi malý a nějaká masivní kampaň na podporu očkování neexistuje.

Z kolika procent jsou Češi plně naočkovaní?

Teď jde o to, čemu říkáme plně naočkovaní. Naočkování dvěma dávkami starší než rok už se moc nedá hodnotit jako plné očkování.

První posilující dávku dostalo například 72 procent lidí v Německu, v Rakousku 70 a u nás 47 procent. Oproti vyspělé Evropě je to obrovský rozdíl. Rozdíl je i v aktuálních čtvrtých posilujících dávkách, kdy u nás tu dávku nemá ani 5 procent dospělé populace. Mezi osobami staršími 65 let je to asi 12 procent. Jsou to skutečně nedostatečná čísla.

To ano…

Jinak se ale očkuje asi 15 tisíc lidí denně, v podstatě jde hlavně o ty posilující dávky. Že by se někdo nechal poprvé naočkovat, tak to jsou jednotlivci. Populace se rozdělila na ty, kteří očkování věří, těch je lehká většina, a na ty, kteří mu nevěří.

Co byste jako odborník doporučil lidem při ochraně imunity, potažmo když už je covid nebo chřipka skolí?

Taková ta obecná rada je, aby se lidé snažili žít zdravě a otužovat se. I když teď v zimě už není zrovna pravá chvíle na to s otužováním začít. Co je asi důležité, je to, že by se lidé měli nechat přeočkovat proti covidu. No a ty, co se do dnešního dne odmítali očkovat, už asi nikdo nepřesvědčí. Zároveň doporučujeme očkování proti chřipce, jejíž epidemie je letos vysoce pravděpodobná. Když už člověk fakt onemocní, tak doporučujeme, aby nosil ochranu nosu a úst a omezil na minimum kontakty s jinými osobami. Jde hlavně o prostředky hromadné dopravy a zdravotnická zařízení, a to pro všechny.

V Německu to například funguje a lidé to dodržují. U nás se bohužel zaměňuje nedisciplinovanost se svobodomyslností, a celý boj s epidemií jsme tak strašně moc zpolitizovali, že jakákoli racionální řešení už se prosazují jen velmi těžko. Pan ministr Válek sice doporučuje lidem, aby nosili respirátory ve zdravotnických zařízeních a v MHD, ale ta jeho doporučení nikdo nerespektuje.

Připadá vám, že alespoň teď se ta politizace zklidnila? Covid se dostával i do volebních kampaní.

Ta politizace je obrovský problém. Mrzelo mě, že demokratické politické strany nedokázaly uzavřít během pandemie tzv. covidové příměří, jak tomu říkám. Takovou dohodu, že nebudou covidová opatření používat ke svému politickému boji. Bohužel ty strany, které tvoří současnou vládu a tehdy byly v opozici, dělaly všechno proto, aby nic nefungovalo a teď by možná chtěly větší podporu.

Celkem logicky teď dostávají za to, jak se chovaly předtím. Ale obyčejní lidé tím trpí. Měl by existovat nějaký elementární konsenzus, protože je to o nás všech, abychom mohli normálně žít. Aby lidé neumírali a nebyli nemocní. Často se jen zmiňuje, kolik lidí umírá, a říká se, že to není tak zlé, jako to bylo. Ono ale stačí, aby byly stovky tisíc lidí nemocných, a ekonomika utrpí obrovské ztráty, což je špatně.

Související

Jakub Záhora (použito se svolením Jakuba Záhory) Rozhovor

Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora

Před třiceti lety, 18. května 1994, byla v Pásmu Gazy formálně nastolena palestinská samospráva a Izrael zde omezil svou vojenskou přítomnost. Byť to může tuzemské veřejnosti připadat paradoxní, kvalita života Palestinců se tím zhoršila, konstatuje Jakub Záhora z Pražského centra pro výzkum míru na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že Izrael se z Pásma Gazy definitivně stáhl s více než desetiletým odstupem, přičemž interpretace motivů tehdejší vlády premiéra Ariela Šarona se velmi různí. Odborník na současný Izrael také nastínil základní argumenty sporu o to, zda Izrael skutečně přestal Pásmo Gazy okupovat, stejně jako důvody, proč v izraelské společnosti nyní sílí hlasy označující předání Gazy Palestincům za základní strategickou chybu.
Ondřej Zajíc Rozhovor

Autoři absurdního dramatu cítí, že naše civilizace je v koncích, říká režisér Ondřej Zajíc

Divadelní hra "Koza aneb Kdo je Sylvie", kterou před 22 lety napsal Edward Albee je provokativním dramatickým dílem, které zkoumá hluboké lidské emoce a konflikty. Režisér Ondřej Zajíc přináší svůj unikátní pohled na Albeeho text, prostřednictvím inovativního a emotivního ztvárnění. Inscenace Koza aneb Kdo je Sylvie, nabízí divákům silné a nekompromisní reflexe lidské podstaty a jejích temných stránek.

Více souvisejících

rozhovor Milan Kubek česká lékařská komora Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Zdravotnictví EuroZprávy.cz chřipka Vlastimil Válek (TOP 09) očkování nemocnice léky pojišťovny

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Policie SR, ilustrační fotografie.

Atentát na Fica: Vyšetřuje se i teorie, že pachatel nebyl osamělým vlkem

Vyšetřovatelé se v případu středečního atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD) zabývají i možností, že pachatel Juraj C. nebyl osamělým vlkem, řekl ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas-SD) v neděli. Upozornil, že spolupachateli nebyli dva lidé z Handlové, jak se šířilo na sociálních sítích. 

Aktualizováno včera

Ebráhím Raísí

Írán se obává o prezidenta Raísího. Prezidentský vrtulník havaroval

Nejasný je osud iránského prezidenta Ebráhíma Raísího po havárii jednoho ze tří vrtulníků v konvoji, který politika převážel. Íránská média zprvu podle světových agentur informovala o "tvrdém přistání". Úřady se strojem ztratily kontakt, probíhá rozsáhlé pátrání. Raisí má být v ohrožení života. 

včera

Natálie Grossová ve filmu Společně sami.

RECENZE: Nesoudný produkt Společně sami se neměl dostat do kin

Stává se už jen velmi málo, aby se do českých kin dostal film, jehož kvality jsou k samotnému promítání zkrátka nedostačující. Řemeslnou neschopností počínaje, zcela otupujícím dějem a neexistující pointou konče. Většina těchto projektů je navázaná na jména Evy Toulové a Tomáše Magnuska. Novinka Společně sami do této kategorie bohužel spadá.

včera

Zbyněk Stanjura

Stanjura by uvítal odchod Pavla Novotného z ODS

Ministr financí a místopředseda ODS Zbyněk Stanjura by uvítal, kdyby se Pavel Novotný rozhodl sám ze strany odejít. Stanjura to řekl v nedělním vydání diskuzního pořadu Otázky Václava Moravce.

včera

včera

David Pastrňák

Pastrňák se Zachou prošli zdravotní prohlídkou a jsou blízko účasti na domácím MS

Největší česká hokejová hvězda David Pastrňák je blízko tomu, aby mohla být v pondělí přivítána v Praze, kde by se připojila k národnímu týmu na mistrovství světa. Poté, co útočník se svým Bostonem vypadl z play-off kanadsko-americké NHL, měl nyní projít bez problémů nezbytnou zdravotní prohlídkou a na základě toho ho tak jeho zaměstnavatel může uvolnit. Zdravotní prohlídkou pak prošel i další bostonský medvěd Pavel Zacha.

Aktualizováno včera

včera

včera

Peter Pellegrini

Pellegrini: Někteří politici nejsou schopni sebereflexe. Na kulatý stůl nedozrál čas

Na kulatý stůl slovenských politických stran zatím ani po atentátu na Roberta Fica (Smer-SD) nedozrál čas, řekl zvolený prezident Peter Pellegrini v neděli. Pellegrini se v týdnu sešel s prezidentkou Zuzanou Čaputovou a navrhl jednání politických subjektů. Občany dnes vyzval, aby se nenechali unést negativními emocemi, které může přinést další politický souboj. 

včera

včera

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí: V Česku dnes udeří bouřky. Meteorologové upřesnili výstrahu

V Česku od dnešní 14. hodiny hrozí silné bouřky. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) aktualizoval výstrahu, která se nově týká severních, severovýchodních a východních Čech a části Moravy až do půlnoci. Nejmenší pravděpodobnost výskytu bouřek je na jižní Moravě a v částech Vysočiny a Zlínského kraje.

včera

Robert Fico

Fico je mimo ohrožení života, oznámili lékaři

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD), který se ve středu stal obětí atentátu, je aktuálně mimo ohrožení života, uvedl v neděli vicepremiér a ministr obrany Robert Kaliňák (Smer-SD). Ficův stav je ale nadále vážný. 

včera

Policie SR, ilustrační fotografie

Slovenská policie obvinila lidi, kteří schvalovali atentát na Fica

Slovenská policie obvinila tři lidi, kteří na sociálních sítích schvalovali středeční atentát na premiéra Roberta Fica (Smer-SD), uvedla policejní mluvčí Denisa Bárdyová. Obvinění jsou v cele předběžného zadržení, informovala agentura TASR. Fico je hospitalizován v nemocnici v Banské Bystrici ve vážném, nicméně stabilizovaném stavu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe

Podezření na sobotní výskyt tornáda na Ústecku se potvrdilo, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X. Tornádo se pohybovalo i přes říční tok. Experti se chystají na terénní průzkum místa. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy