ROZHOVOR | Kubka mrzí, že během pandemie neplatilo příměří. Šéf lékařské komory varuje před chřipkou a upozorňuje na krizi ve zdravotnictví

Ředitel České lékařské komory Milan Kubek v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozornil, že jsou zdravotnická zařízení v krizi. „Mezi řediteli nemocnic panuje čisté zděšení. Nejde jen o energie, jde zde také o nárok zaměstnanců na zvýšení platů a mezd a jediné zdroje příjmů jsou peníze od zdravotních pojišťoven a ty nebudou stačit,“ říká lékař. Zmínil také momentální stav pandemie covidu a přicházející chřipkové období. „U nás se bohužel zaměňuje nedisciplinovanost se svobodomyslností, a celý boj s epidemií jsme tak strašně moc zpolitizovali, že jakákoli racionální řešení už se prosazují jen velmi těžko,“ konstatoval.

Jaká opatření skrze vysoké ceny elektřiny a plynu navrhujete?

V zásadě není žádný prostor ušetřit peníze tak, aby nedošlo k extrémnímu nárůstu výdajů nemocnic, protože ten nárůst cen energií je tak enormní, že se prostě ušetřit nedá. Zdravotnictví potřebuje elektřinu, potřebuje teplo. Představy o tom, jak se budou snižovat teploty na odděleních, kde leží nemocní pacienti, nebo dokonce na jednotkách intenzivní péče, jsou úplně mimo realitu. Neléčíme lidi proto, abychom je nechali zmrznout.

Takže to je úplně mimo a je třeba zvýšit úhrady od zdravotních pojišťoven, a to nejen nemocnicím, ale i soukromým lékařům. Ta inflace je skutečně enormní a všichni promítají zvýšené náklady do svých cen. Akorát zdravotnická zařízení tu možnost nemají, protože ty naše ceny určuje úhradová vyhláška ministerstva zdravotnictví. Proto Lékařská komora nesouhlasila s návrhem, který nám začátkem září ministerstvo poslalo.

Počítá s průměrným cca osmiprocentním nárůstem úhrad. Je to skutečně velmi hrubý odhad, protože to nezajišťuje, že by každému zdravotnickému zařízení měly takto stoupnout, ale ministerstvo nám na připomínky a výhrady neodpovědělo. I z toho se dá tedy usuzovat, že to tak asi zůstane, a že se zdravotnická zařízení začnou propadat do dluhů. Bohužel pan ministr odevzdal do státního rozpočtu 15 miliard korun. Dokonce se dá říct, že nezabránil, a dokonce navrhoval aktivní snížení úhrad na tzv. státní pojištěnce. Tím způsobil zdravotnictví ekonomické problémy. Nikdo neví, jak se s tím budeme v příštím roce vyrovnávat.

Nemohou vyjít naproti dodavatelé?

Většina ředitelů nemocnic očekávala, že bude nějaký státní nákup elektřiny pro zdravotnická zařízení. Podle mých informací se zdá, že vláda nic takového nechystá. Mezi řediteli nemocnic panuje čisté zděšení. Nejde jen o energie, jde zde také o nárok zaměstnanců na zvýšení platů a mezd a jediné zdroje příjmů jsou peníze od zdravotních pojišťoven a ty nebudou stačit.

Nemocnice se budou snažit všude možně, ale rozhodně není možné, aby se jim podařilo ušetřit tolik. Léky nikdo nezlevní, zdravotnický materiál také ne. Na tom, že se bude víc topit, méně svítit, pacienti dostanou horší jídlo a budou si z domova nosit toaletní papír a mýdlo, se dostatečné peníze neušetří.

Nehrozí, že pak zdravotní pojišťovny budou krachovat nebo se dostanou do špatné situace?

Pojišťovny nebudou první na ráně. To jsou zdravotnická zařízení. Nebudou mít z čeho platit svým dodavatelům. Farmaceutické firmy a dodavatelské řetězce nejsou žádná charita, ale byznys. Když nezaplatíš, nedostaneš. Když nemocnice nedostane léky, tak nemůže léčit. Vláda se zřejmě v tichosti spoléhá na to, že nějakými penězi přispějí kraje, které zřizují velké množství nemocnic. Nevím, na co se spoléhají.

Zdravotní pojišťovny půjdou také do minusu, protože platba za státní pojištěnce bude také nižší, než se očekávalo. Za ty děti, důchodce a nezaměstnané, za které platí stát, včetně uprchlíků z Ukrajiny, byla platba v prvním pololetí 1967 korun, teď je o 500 korun měsíčně nižší. Příští rok by měla být 1900, takže stejně nižší než v prvním pololetí. To jsou samozřejmě ekonomické nesmysly, když si vezmeme tu osmnáctiprocentní inflaci.

Takže je inflace, a úhrady se ještě snížily?

Ano, v nominálních částkách to snížili.

To je celkem nelogické…

My jsme si stěžovali na to, že Babišova vláda řídila epidemii chaoticky, ale aspoň zajistila pro zdravotnictví peníze. Chaos trvá a peníze nebudou. To je samozřejmě i signál pro pracovníky ve zdravotnictví, aby se poohlédli po práci někde jinde. Takže můžeme očekávat, že se bude prohlubovat nedostatek zdravotnického personálu.

Zmínil jste léky a pomůcky. Když si nějaké koupím třeba za stovku, kolik z jedné krabičky zaplatí stát?

Záleží na tom, jestli jsou léky na recept a plně hrazeny ze zdravotního pojištění. Tyto pak platí zdravotní pojišťovny kompletně. Balení se mohou pohybovat od desetikoruny po desetitisíce. Záleží samozřejmě, co je to za lék. Na některé léky je doplatek, čili pojišťovna platí pouze část, některé zase neplatí pojišťovny vůbec. Jde o celé katalogy léků.

Teď bych od nemocnic trochu odbočil. Jaká je teď situace s pandemií covidu?

Zažili jsme neočekávanou letní vlnu, která vůbec nebyla marginální. Vrcholila na přelomu července a srpna a v nemocnici bylo dva tisíce osob a umíralo 25 lidí denně. Po určitém malém poklesu na konci prázdnin došlo k už očekávanému nárůstu po návratu dětí do škol a návratu lidí z dovolených. Doufejme, že už jsme za vrcholem i této další vlny.

Například 4. října opět leželo v nemocnicích 2000 lidí, 65 z nich ve velmi kritickém stavu na umělé plicní ventilaci a mimotělním oběhu. Jsou to poměrně vysoká čísla, 11. října zase zemřelo 26 osob. Teď ty počty nových případů klesají, vyprazdňují se i nemocnice. Nikdo neví, jestli je to trend, který vydrží, nebo jestli přijde zase další vlna. Co se dá očekávat, to je vlna chřipkové epidemie.

Chřipku jsme neměli dva roky. Různá opatření jako respirátory či omezení shromažďování osob epidemii zabránily a jsou vysoce účinná. Letos ale nic takového neplatí a dá se očekávat, že se chřipka opět rozjede. Proto Česká lékařský komora doporučuje všem osobám, aby se nechaly přeočkovat proti covidu a s patřičným odstupem i proti chřipce.

Tuto otázku jste určitě slyšel už tisíckrát, ale jaká by byla situace bez očkování?

Situace se vyvíjí, dnes po dvou a půl letech je zde jiná varianta viru, ale také máme už úplně jinou populaci. Dnes už v republice snad nežije nikdo, kdo není očkovaný nebo infekci neprodělal. Bohužel, těch 40 tisíc jedinců už je po smrti. Říkám to proto, že se často bagatelizuje současný omikron s tím, že je tato varianta méně závažná. Ta jeho nižší závažnost ale souvisí právě s tím, že už nejsme tzv. naivní populace. Každý z nás už nějakou imunitu získal, někdo po očkování, někdo po prodělání nemoci a řada lidí oběma způsoby naráz. Už to není tak vážné, ale kdyby ten stávající virus přišel zčista jasna, tak by zase umírali lidé v takovém množství a procentu, jako před dvěma lety.

Nikdo z nás neví, co příroda nachystá. Bojíme se nějaké závažné mutace, která by v sobě spojila vysokou nakažlivost, závažný klinický průběh spojený s vysokou úmrtností a schopností obcházet imunitu dosud získanou. Je to černá můra nás všech, ale musíme doufat v to nejlepší, ale měli bychom se připravovat na nejhorší.

Zase tedy opakuji: je potřeba nechat se přeočkovat, bohužel zájem v České republice je velmi malý a nějaká masivní kampaň na podporu očkování neexistuje.

Z kolika procent jsou Češi plně naočkovaní?

Teď jde o to, čemu říkáme plně naočkovaní. Naočkování dvěma dávkami starší než rok už se moc nedá hodnotit jako plné očkování.

První posilující dávku dostalo například 72 procent lidí v Německu, v Rakousku 70 a u nás 47 procent. Oproti vyspělé Evropě je to obrovský rozdíl. Rozdíl je i v aktuálních čtvrtých posilujících dávkách, kdy u nás tu dávku nemá ani 5 procent dospělé populace. Mezi osobami staršími 65 let je to asi 12 procent. Jsou to skutečně nedostatečná čísla.

To ano…

Jinak se ale očkuje asi 15 tisíc lidí denně, v podstatě jde hlavně o ty posilující dávky. Že by se někdo nechal poprvé naočkovat, tak to jsou jednotlivci. Populace se rozdělila na ty, kteří očkování věří, těch je lehká většina, a na ty, kteří mu nevěří.

Co byste jako odborník doporučil lidem při ochraně imunity, potažmo když už je covid nebo chřipka skolí?

Taková ta obecná rada je, aby se lidé snažili žít zdravě a otužovat se. I když teď v zimě už není zrovna pravá chvíle na to s otužováním začít. Co je asi důležité, je to, že by se lidé měli nechat přeočkovat proti covidu. No a ty, co se do dnešního dne odmítali očkovat, už asi nikdo nepřesvědčí. Zároveň doporučujeme očkování proti chřipce, jejíž epidemie je letos vysoce pravděpodobná. Když už člověk fakt onemocní, tak doporučujeme, aby nosil ochranu nosu a úst a omezil na minimum kontakty s jinými osobami. Jde hlavně o prostředky hromadné dopravy a zdravotnická zařízení, a to pro všechny.

V Německu to například funguje a lidé to dodržují. U nás se bohužel zaměňuje nedisciplinovanost se svobodomyslností, a celý boj s epidemií jsme tak strašně moc zpolitizovali, že jakákoli racionální řešení už se prosazují jen velmi těžko. Pan ministr Válek sice doporučuje lidem, aby nosili respirátory ve zdravotnických zařízeních a v MHD, ale ta jeho doporučení nikdo nerespektuje.

Připadá vám, že alespoň teď se ta politizace zklidnila? Covid se dostával i do volebních kampaní.

Ta politizace je obrovský problém. Mrzelo mě, že demokratické politické strany nedokázaly uzavřít během pandemie tzv. covidové příměří, jak tomu říkám. Takovou dohodu, že nebudou covidová opatření používat ke svému politickému boji. Bohužel ty strany, které tvoří současnou vládu a tehdy byly v opozici, dělaly všechno proto, aby nic nefungovalo a teď by možná chtěly větší podporu.

Celkem logicky teď dostávají za to, jak se chovaly předtím. Ale obyčejní lidé tím trpí. Měl by existovat nějaký elementární konsenzus, protože je to o nás všech, abychom mohli normálně žít. Aby lidé neumírali a nebyli nemocní. Často se jen zmiňuje, kolik lidí umírá, a říká se, že to není tak zlé, jako to bylo. Ono ale stačí, aby byly stovky tisíc lidí nemocných, a ekonomika utrpí obrovské ztráty, což je špatně.

Související

Monika Brusenbauch Meislová Rozhovor

Brexit pozpátku? Británie a EU se snaží aktualizovat vztahy, jinak nezvládnou čelit novým hrozbám, říká Meislová

Expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z brněnské Masarykovy univerzity v rozhovoru pro EuroZprávy.cz exkluzivně vysvětlila, co znamená snaha o aktualizaci vzájemných vztahů Velké Británie a Evropské unie a také zhodnotila, jak se Londýnu podařil brexit. „Mnoho očekávaných výhod – nové obchodní dohody, silnější globální postavení, nižší míra migrace – se buď nenaplnilo, nebo se ukázaly jako zcela iluzorní,“ říká. 
Dmytro Zolotukhin Rozhovor

EXKLUZIVNĚ: Evropa kromě nás jinou účinnou armádu nemá, Kreml převrací fakta, říká ukrajinský exnáměstek

Ukrajinský odborník na informační bezpečnost Dmytro Zolotukhin, bývalý náměstek ministra informační politiky a specialista na národní bezpečnost, v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz zdůraznil, že Kreml už diplomacii nepraktikuje a spoléhá se výhradně na tajné operace. „V tuto chvíli by nám všem mělo být jasné, že nic, co Kreml říká nebo dělá, neodráží realitu. Hybridní režim agentů KGB a gangsterů, který vládne ruskému impériu, neustále hraje s lidskými životy,“ varoval.

Více souvisejících

rozhovor Milan Kubek česká lékařská komora Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Zdravotnictví EuroZprávy.cz chřipka Vlastimil Válek (TOP 09) očkování nemocnice léky pojišťovny

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

Francouzská policie

Druhý blackout za dva dny. Francie řeší podivnou sabotáž

Francouzské úřady zahájily vyšetřování druhého výpadku elektřiny během pouhých dvou dnů poté, co bylo zjištěno, že požár transformátoru v Nice mohl být výsledkem úmyslného žhářství. Událost ovlivnila dodávky proudu pro nejméně 45 000 obyvatel a přišla den po podobném výpadku v Cannes, který narušil závěr tamního filmového festivalu.

včera

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Tisíc za tisíc. Ukrajina a Rusko dokončily dosud největší výměnu vězňů

Ukrajina a Rusko během tří dnů uskutečnily dosud největší výměnu válečných zajatců od začátku války. Prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že byl dokončen poslední krok výměny „1000 za 1000“ – na svobodu se vrátili i poslední z 303 ukrajinských zajatců, které mělo Rusko v rámci dohody propustit.

včera

Švédský tým na MS v hokeji

Švédsko poráží Dánsko 6:2 a slaví bronz z mistrovství světa

V napínavém souboji o třetí místo mistrovství světa v ledním hokeji si Švédsko nakonec před zaplněnou Avicii Arenou pojistilo bronzové medaile, když porazilo houževnatý dánský výběr 6:2. Tři korunky dominovaly především ve druhé a třetí třetině, zatímco Dánové ani přes velkou bojovnost nedokázali odvrátit porážku.

včera

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Evropa si pěstuje čínského hada na prsou. A začíná jí to docházet

Evropská unie čelí stále naléhavější bezpečnostní výzvě, kterou dlouho přehlížela: rozsáhlému podílu čínských firem na správě a vlastnictví více než 30 přístavů po celé Evropě. Zatímco v minulosti byly tyto investice vítány jako vítaný příliv kapitálu a příležitost pro modernizaci infrastruktury, dnes se stále častěji ukazuje, že přítomnost čínských firem v klíčových logistických uzlech představuje strategické riziko pro celou evropskou bezpečnost.

včera

Jana Maláčová

Šéfka SOCDEM a bývalý ministryně Maláčová má rakovinu

Bývalá ministryně práce a sociálních věcí a současná členka SOCDEM Jana Maláčová se rozhodla podělit o velmi osobní informaci. Na sociální síti X (dříve Twitter) otevřeně přiznala, že v posledních měsících čelí onkologickému onemocnění. Ve svém příspěvku uvedla, že nosí paruku – ne však jako módní doplněk, ale kvůli následkům náročné léčby.

včera

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

"Chci domů za dcerou, ale pokud se vzdáme, vrátí se." Jak se žije na ukrajinské frontě?

Z východní Ukrajiny, kde se v posledních měsících boje soustředí především na město Pokrovsk a jeho okolí, přichází zvláštní ticho. Není to klid před bouří, ale spíše napjaté ticho plné otázek, které si vojáci i obyvatelé pokládají častěji než dříve: může být nadcházející návrh na mírová jednání s Ruskem počátkem konce války, která trvá již třetím rokem?

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti se obávají nejhoršího: Rusko testuje zbraň, která může zvrátit situaci na Ukrajině

Ruská armáda podle nejnovějších zpráv zřejmě dokončuje finální testy své nejmodernější hypersonické zbraně RS-26 „Orešnik“. Tento vývoj vyvolává obavy, že Kreml se připravuje na nový masivní úder proti Ukrajině, jenž by mohl zásadně změnit průběh konfliktu. Upozorňuje na to americký vojenský analytik Brandon J. Weichert v článku pro deník The Washington Times, který vychází z informací ukrajinského serveru Militarnyi a portálu Defence-Blog.com.

včera

včera

včera

24. května 2025 21:41

Dovoz a vývoz zboží

"Trochu respektu..." EU zareagovala na Trumpovu hrozbu 50% cel

Evropská unie vyzvala Spojené státy k vzájemnému respektu v obchodních vztazích poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil zavedením 50% cla na veškeré zboží dovážené z EU. Brusel zároveň varoval, že je připraven hájit své zájmy, pokud dojde k eskalaci obchodního napětí.

24. května 2025 21:04

24. května 2025 20:30

Elon Musk

Největší destrukce značky v dějinách? Expert popsal, jak Musk zničil Teslu

Americký marketingový expert Scott Galloway označil zapojení Elona Muska do vládních škrtů ve službách administrativy Donalda Trumpa za „jeden z největších případů zničení značky v dějinách“. Na páteční epizodě populárního podcastu Pivot, který Galloway spolumoderuje, uvedl, že Musk odcizil jádro své zákaznické základny tím, že se politicky přiblížil lidem, kteří o elektromobily nemají zájem.

24. května 2025 19:21

plynovod Nord Stream 2

Odpojení Ruska od SWIFTu, zákaz plynovodů Nord Stream. EU plánuje velmi tvrdé sankce

Evropská unie připravuje další kolo sankcí namířených proti Rusku, jehož cílem je vyvinout větší tlak na Moskvu kvůli pokračující válce proti Ukrajině. Podle informací agentury Bloomberg zvažuje Brusel mimo jiné odpojení více než 20 ruských bank od mezinárodního platebního systému SWIFT, snížení cenového stropu na ruskou ropu a zákaz plynovodů Nord Stream.

24. května 2025 18:05

Trump zablokoval sankce proti Rusku. Evropa ztrácí trpělivost a propadá se do zoufalství

Zatímco napětí mezi Ruskem a Ukrajinou přetrvává a evropské státy zoufale hledají způsoby, jak přimět Moskvu k příměří, Spojené státy vedené Donaldem Trumpem odmítají zavést slíbené tvrdé sankce proti Kremlu. Tato situace vyvolává mezi evropskými lídry narůstající frustraci, kterou neutišil ani dvouhodinový telefonát Trumpa s Vladimirem Putinem, jenž k žádnému posunu směrem k míru nevedl.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy