ROZHOVOR | Kubka mrzí, že během pandemie neplatilo příměří. Šéf lékařské komory varuje před chřipkou a upozorňuje na krizi ve zdravotnictví

Ředitel České lékařské komory Milan Kubek v rozhovoru pro EuroZprávy.cz upozornil, že jsou zdravotnická zařízení v krizi. „Mezi řediteli nemocnic panuje čisté zděšení. Nejde jen o energie, jde zde také o nárok zaměstnanců na zvýšení platů a mezd a jediné zdroje příjmů jsou peníze od zdravotních pojišťoven a ty nebudou stačit,“ říká lékař. Zmínil také momentální stav pandemie covidu a přicházející chřipkové období. „U nás se bohužel zaměňuje nedisciplinovanost se svobodomyslností, a celý boj s epidemií jsme tak strašně moc zpolitizovali, že jakákoli racionální řešení už se prosazují jen velmi těžko,“ konstatoval.

Jaká opatření skrze vysoké ceny elektřiny a plynu navrhujete?

V zásadě není žádný prostor ušetřit peníze tak, aby nedošlo k extrémnímu nárůstu výdajů nemocnic, protože ten nárůst cen energií je tak enormní, že se prostě ušetřit nedá. Zdravotnictví potřebuje elektřinu, potřebuje teplo. Představy o tom, jak se budou snižovat teploty na odděleních, kde leží nemocní pacienti, nebo dokonce na jednotkách intenzivní péče, jsou úplně mimo realitu. Neléčíme lidi proto, abychom je nechali zmrznout.

Takže to je úplně mimo a je třeba zvýšit úhrady od zdravotních pojišťoven, a to nejen nemocnicím, ale i soukromým lékařům. Ta inflace je skutečně enormní a všichni promítají zvýšené náklady do svých cen. Akorát zdravotnická zařízení tu možnost nemají, protože ty naše ceny určuje úhradová vyhláška ministerstva zdravotnictví. Proto Lékařská komora nesouhlasila s návrhem, který nám začátkem září ministerstvo poslalo.

Počítá s průměrným cca osmiprocentním nárůstem úhrad. Je to skutečně velmi hrubý odhad, protože to nezajišťuje, že by každému zdravotnickému zařízení měly takto stoupnout, ale ministerstvo nám na připomínky a výhrady neodpovědělo. I z toho se dá tedy usuzovat, že to tak asi zůstane, a že se zdravotnická zařízení začnou propadat do dluhů. Bohužel pan ministr odevzdal do státního rozpočtu 15 miliard korun. Dokonce se dá říct, že nezabránil, a dokonce navrhoval aktivní snížení úhrad na tzv. státní pojištěnce. Tím způsobil zdravotnictví ekonomické problémy. Nikdo neví, jak se s tím budeme v příštím roce vyrovnávat.

Nemohou vyjít naproti dodavatelé?

Většina ředitelů nemocnic očekávala, že bude nějaký státní nákup elektřiny pro zdravotnická zařízení. Podle mých informací se zdá, že vláda nic takového nechystá. Mezi řediteli nemocnic panuje čisté zděšení. Nejde jen o energie, jde zde také o nárok zaměstnanců na zvýšení platů a mezd a jediné zdroje příjmů jsou peníze od zdravotních pojišťoven a ty nebudou stačit.

Nemocnice se budou snažit všude možně, ale rozhodně není možné, aby se jim podařilo ušetřit tolik. Léky nikdo nezlevní, zdravotnický materiál také ne. Na tom, že se bude víc topit, méně svítit, pacienti dostanou horší jídlo a budou si z domova nosit toaletní papír a mýdlo, se dostatečné peníze neušetří.

Nehrozí, že pak zdravotní pojišťovny budou krachovat nebo se dostanou do špatné situace?

Pojišťovny nebudou první na ráně. To jsou zdravotnická zařízení. Nebudou mít z čeho platit svým dodavatelům. Farmaceutické firmy a dodavatelské řetězce nejsou žádná charita, ale byznys. Když nezaplatíš, nedostaneš. Když nemocnice nedostane léky, tak nemůže léčit. Vláda se zřejmě v tichosti spoléhá na to, že nějakými penězi přispějí kraje, které zřizují velké množství nemocnic. Nevím, na co se spoléhají.

Zdravotní pojišťovny půjdou také do minusu, protože platba za státní pojištěnce bude také nižší, než se očekávalo. Za ty děti, důchodce a nezaměstnané, za které platí stát, včetně uprchlíků z Ukrajiny, byla platba v prvním pololetí 1967 korun, teď je o 500 korun měsíčně nižší. Příští rok by měla být 1900, takže stejně nižší než v prvním pololetí. To jsou samozřejmě ekonomické nesmysly, když si vezmeme tu osmnáctiprocentní inflaci.

Takže je inflace, a úhrady se ještě snížily?

Ano, v nominálních částkách to snížili.

To je celkem nelogické…

My jsme si stěžovali na to, že Babišova vláda řídila epidemii chaoticky, ale aspoň zajistila pro zdravotnictví peníze. Chaos trvá a peníze nebudou. To je samozřejmě i signál pro pracovníky ve zdravotnictví, aby se poohlédli po práci někde jinde. Takže můžeme očekávat, že se bude prohlubovat nedostatek zdravotnického personálu.

Zmínil jste léky a pomůcky. Když si nějaké koupím třeba za stovku, kolik z jedné krabičky zaplatí stát?

Záleží na tom, jestli jsou léky na recept a plně hrazeny ze zdravotního pojištění. Tyto pak platí zdravotní pojišťovny kompletně. Balení se mohou pohybovat od desetikoruny po desetitisíce. Záleží samozřejmě, co je to za lék. Na některé léky je doplatek, čili pojišťovna platí pouze část, některé zase neplatí pojišťovny vůbec. Jde o celé katalogy léků.

Teď bych od nemocnic trochu odbočil. Jaká je teď situace s pandemií covidu?

Zažili jsme neočekávanou letní vlnu, která vůbec nebyla marginální. Vrcholila na přelomu července a srpna a v nemocnici bylo dva tisíce osob a umíralo 25 lidí denně. Po určitém malém poklesu na konci prázdnin došlo k už očekávanému nárůstu po návratu dětí do škol a návratu lidí z dovolených. Doufejme, že už jsme za vrcholem i této další vlny.

Například 4. října opět leželo v nemocnicích 2000 lidí, 65 z nich ve velmi kritickém stavu na umělé plicní ventilaci a mimotělním oběhu. Jsou to poměrně vysoká čísla, 11. října zase zemřelo 26 osob. Teď ty počty nových případů klesají, vyprazdňují se i nemocnice. Nikdo neví, jestli je to trend, který vydrží, nebo jestli přijde zase další vlna. Co se dá očekávat, to je vlna chřipkové epidemie.

Chřipku jsme neměli dva roky. Různá opatření jako respirátory či omezení shromažďování osob epidemii zabránily a jsou vysoce účinná. Letos ale nic takového neplatí a dá se očekávat, že se chřipka opět rozjede. Proto Česká lékařský komora doporučuje všem osobám, aby se nechaly přeočkovat proti covidu a s patřičným odstupem i proti chřipce.

Tuto otázku jste určitě slyšel už tisíckrát, ale jaká by byla situace bez očkování?

Situace se vyvíjí, dnes po dvou a půl letech je zde jiná varianta viru, ale také máme už úplně jinou populaci. Dnes už v republice snad nežije nikdo, kdo není očkovaný nebo infekci neprodělal. Bohužel, těch 40 tisíc jedinců už je po smrti. Říkám to proto, že se často bagatelizuje současný omikron s tím, že je tato varianta méně závažná. Ta jeho nižší závažnost ale souvisí právě s tím, že už nejsme tzv. naivní populace. Každý z nás už nějakou imunitu získal, někdo po očkování, někdo po prodělání nemoci a řada lidí oběma způsoby naráz. Už to není tak vážné, ale kdyby ten stávající virus přišel zčista jasna, tak by zase umírali lidé v takovém množství a procentu, jako před dvěma lety.

Nikdo z nás neví, co příroda nachystá. Bojíme se nějaké závažné mutace, která by v sobě spojila vysokou nakažlivost, závažný klinický průběh spojený s vysokou úmrtností a schopností obcházet imunitu dosud získanou. Je to černá můra nás všech, ale musíme doufat v to nejlepší, ale měli bychom se připravovat na nejhorší.

Zase tedy opakuji: je potřeba nechat se přeočkovat, bohužel zájem v České republice je velmi malý a nějaká masivní kampaň na podporu očkování neexistuje.

Z kolika procent jsou Češi plně naočkovaní?

Teď jde o to, čemu říkáme plně naočkovaní. Naočkování dvěma dávkami starší než rok už se moc nedá hodnotit jako plné očkování.

První posilující dávku dostalo například 72 procent lidí v Německu, v Rakousku 70 a u nás 47 procent. Oproti vyspělé Evropě je to obrovský rozdíl. Rozdíl je i v aktuálních čtvrtých posilujících dávkách, kdy u nás tu dávku nemá ani 5 procent dospělé populace. Mezi osobami staršími 65 let je to asi 12 procent. Jsou to skutečně nedostatečná čísla.

To ano…

Jinak se ale očkuje asi 15 tisíc lidí denně, v podstatě jde hlavně o ty posilující dávky. Že by se někdo nechal poprvé naočkovat, tak to jsou jednotlivci. Populace se rozdělila na ty, kteří očkování věří, těch je lehká většina, a na ty, kteří mu nevěří.

Co byste jako odborník doporučil lidem při ochraně imunity, potažmo když už je covid nebo chřipka skolí?

Taková ta obecná rada je, aby se lidé snažili žít zdravě a otužovat se. I když teď v zimě už není zrovna pravá chvíle na to s otužováním začít. Co je asi důležité, je to, že by se lidé měli nechat přeočkovat proti covidu. No a ty, co se do dnešního dne odmítali očkovat, už asi nikdo nepřesvědčí. Zároveň doporučujeme očkování proti chřipce, jejíž epidemie je letos vysoce pravděpodobná. Když už člověk fakt onemocní, tak doporučujeme, aby nosil ochranu nosu a úst a omezil na minimum kontakty s jinými osobami. Jde hlavně o prostředky hromadné dopravy a zdravotnická zařízení, a to pro všechny.

V Německu to například funguje a lidé to dodržují. U nás se bohužel zaměňuje nedisciplinovanost se svobodomyslností, a celý boj s epidemií jsme tak strašně moc zpolitizovali, že jakákoli racionální řešení už se prosazují jen velmi těžko. Pan ministr Válek sice doporučuje lidem, aby nosili respirátory ve zdravotnických zařízeních a v MHD, ale ta jeho doporučení nikdo nerespektuje.

Připadá vám, že alespoň teď se ta politizace zklidnila? Covid se dostával i do volebních kampaní.

Ta politizace je obrovský problém. Mrzelo mě, že demokratické politické strany nedokázaly uzavřít během pandemie tzv. covidové příměří, jak tomu říkám. Takovou dohodu, že nebudou covidová opatření používat ke svému politickému boji. Bohužel ty strany, které tvoří současnou vládu a tehdy byly v opozici, dělaly všechno proto, aby nic nefungovalo a teď by možná chtěly větší podporu.

Celkem logicky teď dostávají za to, jak se chovaly předtím. Ale obyčejní lidé tím trpí. Měl by existovat nějaký elementární konsenzus, protože je to o nás všech, abychom mohli normálně žít. Aby lidé neumírali a nebyli nemocní. Často se jen zmiňuje, kolik lidí umírá, a říká se, že to není tak zlé, jako to bylo. Ono ale stačí, aby byly stovky tisíc lidí nemocných, a ekonomika utrpí obrovské ztráty, což je špatně.

Související

Vladimir Putin Rozhovor

Americká trpělivost s pasivními Rusy je u konce. Nyní je čas začít jednat, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz zhodnotil pozice, v nichž se před čtvrtečními jednáním v Istanbulu nachází válčící Ukrajina a Rusko. „Právě hrozba rozpoutání války s NATO je tím jediným, co Rusko dokáže od Ukrajiny do budoucna držet dál,“ upozornil v exkluzivním rozhovoru. Přímý rozhovor mezi Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem nevnímá jako příliš pravděpodobný.
Hans Petter Midttun Rozhovor

Jen jeden z nich je čestný a důstojný muž, Zelenskyj nemá důvod Putinovi věřit, říká Midttun pro EZ

V souvislosti s možným setkáním ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a ruského vůdce Vladimira Putina v Istanbulu oslovily EuroZprávy.cz norského bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna. Ten upozornil, že trvalý mír na Ukrajině nebude možný bez přítomnosti západních sil. Zároveň však zdůraznil, že tato přítomnost rozhodně není jistá. „Nikdo neočekává, že Rusko bude dohodu o příměří dlouhodobě dodržovat, a nikdo nechce být chycen v křížové palbě, až začne další útok,“ připustil.

Více souvisejících

rozhovor Milan Kubek česká lékařská komora Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Zdravotnictví EuroZprávy.cz chřipka Vlastimil Válek (TOP 09) očkování nemocnice léky pojišťovny

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Jan Lipavský

Lipavský: Putin nepřijel na jednání se Zelenským, protože je zbabělec

Ministr zahraničí České republiky Jan Lipavský se ostře vyjádřil k aktuálním jednáním mezi Ruskem a Ukrajinou, která probíhají v tureckém Istanbulu. Podle něj skutečnost, že se ruský prezident Vladimir Putin osobně neúčastní těchto klíčových diplomatických rozhovorů, svědčí o jeho slabosti a nedostatku odvahy postavit se odpovědnosti za válku, kterou jeho režim rozpoutal. 

před 1 hodinou

Marco Rubio při jednání s ruskou delegací v Rijádu.

Co může přinést jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Turecku?

Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která se mají uskutečnit v Turecku, vzbuzují značné očekávání, přestože ruský prezident Vladimir Putin nedorazí. Mnozí doufali, že by se mohlo uskutečnit historické osobní setkání prezidenta Volodymyra Zelenského s jeho ruským protějškem, které by mohlo posunout válku na Ukrajině k diplomatickému řešení.  

před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Do Turecka nepřijede Putin ani Trump. "Soudruhu, vyjednávej, sakra," vzkázala Kremlu Brazílie

Spekulace, které několik dní hýbaly světovou politikou, jsou u konce. Bílý dům ve středu oficiálně oznámil, že prezident Spojených států Donald Trump se nezúčastní plánovaných mírových rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem v Turecku. Stejně tak ruský prezident Vladimir Putin potvrdil, že do Istanbulu nepojede, čímž fakticky znemožnil uskutečnění přímého setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

před 3 hodinami

včera

včera

Petr Fiala

Vláda naposledy vyrazila mimo Prahu. Tématem byly investice do infrastruktury

Vláda se ve středu sešla ve Vlašském dvoře v Kutné Hoře k sedmému výjezdnímu zasedání do krajů. Na zasedání kabinetu, které se zabývalo mimo jiné problematikou související se Středočeským krajem a hlavním městem Prahou, navázalo v Galerii Středočeského kraje zasedání s radami obou samosprávných subjektů.

včera

Boys Go to Jupiter

RECENZE: Dospívání je dnes těžké. Festival Anifilm uvedl brilantní indie výpověď o proměně ambic

V Liberci právě skončil největší festival animovaného filmu u nás. Zastřešujícím motivem letos bylo sci-fi. Jeden ze soutěžních celovečerních filmů s výstižným názvem Boys Go to Jupiter si se zastřešujícím žánrem velmi subtilně a humorně pohrává. Skrze simplifikovanou estetiku a práci s nostalgickou prchavostí nabízí silnou a nevtíravou reflexi dospívání v (nejen) dnešním světě.

včera

Bouřka, ilustrační fotografie.

Počasí v Evropě ovlivní Ines. Meteorologové varují před nebezpečnými jevy

V Česku panuje už řadu dní stabilní počasí, které je na květen teplotně podprůměrné. Moc také neprší. Jiná má být v těchto dnech situace v centrálním Středomoří. Vyskytnou se tam vydatné srážky a bouřky, škody bude způsobovat i silný vítr. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

Vladimír Putin

Obstruovat jednání nemusí jen Rusko, ale i Ukrajina. Jak reagovat na bezvýchodné situace?

Existuje celá řada způsobů, jak by západní spojenci, včetně Evropské unie a Spojených států amerických, mohli reagovat na případné obstrukce v jednáních o příměří. Tyto obstrukce mohou přicházet jak ze strany Vladimira Putina, tak ze strany Volodymyra Zelenského. V obou případech se jedná o scénáře velmi nepříznivé a není jasné, jaká na ně bude reakce. 

včera

včera

Snímek ze setkání státníků zemí Varšavské smlouvy v roce 1987.

70 let od vzniku Varšavské smlouvy. Místo kolektivní bezpečnosti přinesla hegemonii Moskvy

Před sedmdesáti lety, 14. května 1955, zástupci osmi evropských zemí ovládaných komunisty uzavřeli pod sovětskou taktovkou Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Pro nově založenou vojensko-politickou alianci se podle místa podpisu vžil název Varšavská smlouva. V dobové propagandě byla prezentována jako organizace chránící „mír a socialismus“ a protipól západního NATO. V praxi se na více než tři desetiletí stala jedním z důležitých nástrojů Moskvy pro ovlivňování zahraniční a bezpečnostní politiky ostatní členských zemí.

včera

Donald Trump

Čekali na něj s cybertrucky a červeným kobercem, dali mu Air Force One. Přetvoří Trump USA v arabský stát?

Prezident Donald Trump během své první velké zahraniční cesty druhého funkčního období dal jasně najevo, že by si přál, aby se Spojené státy více podobaly bohatým autoritářským státům Perského zálivu. V Saúdské Arábii se mu dostalo přijetí hodného krále – fialový koberec, červené Cybertrucky a osobní vřelost, kterou mu doma neposkytují ani jeho nejloajálnější spolupracovníci. V Kataru na něj čekal červený koberec a velkorysá nabídka nového letounu 747-8 místo jeho stárnoucího Air Force One.

včera

Vladimir Putin

Americká trpělivost s pasivními Rusy je u konce. Nyní je čas začít jednat, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz zhodnotil pozice, v nichž se před čtvrtečními jednáním v Istanbulu nachází válčící Ukrajina a Rusko. „Právě hrozba rozpoutání války s NATO je tím jediným, co Rusko dokáže od Ukrajiny do budoucna držet dál,“ upozornil v exkluzivním rozhovoru. Přímý rozhovor mezi Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem nevnímá jako příliš pravděpodobný.

včera

Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Rána pro von der Leyenovou: Soud rozhodl v kauze Pfizergate

Evropská komise pochybila, když odmítla zveřejnit textové zprávy mezi předsedkyní Ursulou von der Leyenovou a šéfem farmaceutické firmy Pfizer Albertem Bourlou, rozhodl dnes Soudní dvůr Evropské unie. Tato komunikace probíhala během pandemie covidu-19, kdy EU vyjednávala největší očkovací kontrakt své historie.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Tlak na Putina narůstá. Do schůzky se Zelenským ho nutí už i spojenci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterním večerním projevu znovu vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se osobně zúčastnil plánovaných mírových jednání v Turecku. V projevu, který byl odvysílán v celostátní televizi, označil přímou účast Putina za nezbytnou podmínku dosažení trvalého příměří a skutečných výsledků.

včera

Evropská unie

EU schválila 17. balík sankcí proti Rusku

Evropská unie schválila v pořadí již sedmnáctý balík sankcí proti Ruské federaci, oznámil dnes francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Podle jeho vyjádření pro stanici BFM TV se nyní unie chystá spolupracovat se Spojenými státy na přípravě dalších, ještě přísnějších sankčních opatření.

včera

Donald Trump a Ahmad Šara

Džihádista, který míří k mezinárodní legitimitě. Co znamená schůzka Trumpa s vůdcem Sýrie?

Americký prezident Donald Trump se účastní významného summitu v Rijádu, kde se schází například se saúdským korunním princem, stejně jako s vůdci Spojených arabských emirátů a Kataru. Tato návštěva, vnímaná jako první zásadní zahraničněpolitická cesta od Trumpova návratu do Bílého domu, má za cíl posílit obchodní a bezpečnostní vazby mezi USA a zeměmi Perského zálivu. Avšak právě v době, kdy Washington zdůrazňuje nové diplomatické priority, může tato cesta přinést napětí do vztahů mezi Spojenými státy a Izraelem.

včera

Donald Trump a Ahmad Šara

Trump se setkal se syrským lídrem, na jehož hlavu USA vypsaly odměnu 10 milionů dolarů

Prezident Spojených států Donald Trump dnes v saúdskoarabském Rijádu jednal se syrským prezidentem Ahmadem Šarou, který byl ještě před půl rokem považován za mezinárodně hledaného džihádistu s odměnou 10 milionů dolarů vypsanou na jeho dopadení. Schůzka trvala půl hodiny a podle amerického Bílého domu byla „velmi pozitivní po všech stránkách“.

včera

Ilustrační foto

Existuje riziko jaderné války mezi Indií a Páksistánem?

Napětí mezi Indií a Pákistánem se znovu dostalo na titulní stránky, tentokrát bez výhrůžek jadernými zbraněmi či varovných tlačítek. Přesto byl poslední střet těchto dvou jaderných mocností opět připomínkou toho, jak snadno může i omezený konflikt sklouznout do katastrofální eskalace.

včera

Maďarsko udělalo významný krok k záchraně, Kanada si pohodlně došla pro další výhru

O první překvapení letošního mistrovství světa v hokeji se postaral celek, od něhož to málokdo čekal. Nováček z Maďarska si totiž poradil s Kazachstánem, který porazili 4:2 a to i díky zatím nejrychlejší brance tohoto turnaje a udělali tak významný krok k záchraně v elitní divizi mistrovství světa. Ve druhém úterním večerním zápase si pak Kanada v duelu s Francií v poklidu došla pro výhru 5:0.

Zdroj: David Holub

Další zprávy