ROZHOVOR | Slovensko na neudržitelné trajektorii. Fico kouše do ruky, která ho krmí, říká politolog Broul pro EZ

Slovenská politická scéna poslední dobou překypuje zásadním děním. Na nejdůležitější události kolem premiéra Roberta Fica se EuroZprávy.cz ptaly politologa Davida Broula z olomoucké Univerzity Palackého, jehož výzkum se zaměřuje na vnitřní fungování Evropské unie, její členské státy a vnější vztahy unie se třetími zeměmi.

Fico nejdříve Ukrajinu podporoval, během vlády v letech 2012 a 2018. Během ruské anexe Krymu udržoval styky s Moskvou, ale zároveň byl pro evropské směřování Ukrajiny. Co se dle vašeho názoru od té doby změnilo?

Nevím, jestli vám na tuto otázku umím fundovaně odpovědět. Po delší dobu – a především okolo posledních parlamentních voleb na Slovensku – jsem otočku Roberta Fica četl jako pouhý předvolební kalkul. Fico ví, v jakých společenských vrstvách má své zbývající voliče, a podle toho se rétoricky zařizuje. Po všech svých problémech se musel ideově posunout ze středových pozic k vyhraněnějším názorům, aby získal voličskou podporu, na kterou býval zvyklý. Současný volič Smeru je výrazně nakloněný konání Vladimíra Putina a pokud možno nulové pomoci napadené Ukrajině. Toho si je Robert Fico dobře vědom.

Vlastně si stále myslím, že se do značné míry jedná o kalkul. Fico měl údajně říct i ukrajinským politickým zástupcům, že protiukrajinská rétorika směřuje hlavně k domácímu publiku. Jinak Fico zatím nepůsobí ani coby výrazně problémový hráč na unijní úrovni, jako je tomu v případě maďarského premiéra Orbána. 

Konečně, Fico připojil svůj podpis ke každému sankčnímu balíku proti Rusku, slovenské zbraně nakoupené Ukrajinou dál putují do napadené země a Slovensko neodstřihlo Ukrajinu od energetických dodávek. Na druhou stranu si ale rovněž myslím, že Fico do značné míry podléhá ruským dezinformacím ohledně zapojení Západu do rusko-ukrajinské války. Zde právě dochází k zajímavé paranoie: Fico hlavně rétoricky kouše do ruky, která ho krmí, a o které ví, že ho krmí.

A pak se mohlo Ficovi od Ukrajiny dostat nějaké domnělé nebo skutečné křivdy, kvůli které názorově otočil. Zde bychom se ale už skutečně pohybovali v rovině spekulací.

Situace mezi oběma zeměmi se začala vyostřovat po tom, co Ukrajina odmítla tranzit ruského plynu přes své území. Co předpokládáte, že to znamená pro Slovensko?

Slovenští občané podobně jako Maďaři velmi pravděpodobně záhy ve svých peněženkách poznají, k čemu vedla liknavost jimi zvolených zástupců. Zastavení tranzitu ruského plynu bylo avizováno s předstihem, slovenská vláda se mohla lépe připravit a více diverzifikovat zdroje plynu. Určitá příprava proběhla a Slovensko se neocitlo a neocitne v krizi z nedostatku plynu, ačkoliv s velkou pravděpodobností dojde k jeho, byť třeba krátkodobému, zdražení. Zásadnější problém je ale konec poplatků z tranzitu, které pro Slovensko činily mezi 300-500 miliony eur ročně. To byla zřejmě hlavní příčina Ficova hněvu vůči ukrajinskému rozhodnutí ukončit smlouvu s Gazpromem, a tudíž zastavit tranzit ruského plynu přes ukrajinské území.

Fico jel jednat o ruském plynu přímo do Moskvy. Jaký signál dle vás vysílá tato schůzka Ukrajině a jaký Evropské unii?

Zcela upřímně, nevíme, o čem Robert Fico v Moskvě jednal. Nicméně samotná cesta premiéra členského státu EU do agresorské země, jednání se zástupci okupační mocnosti, která na Ukrajině páchá činy považované mezinárodním právem za válečné zločiny, zcela jistě nevyvolává mezi evropskými a ukrajinskými partnery slova pochopení a podpory. Samozřejmě až na výjimky typu Viktora Orbána. Je otázkou, do jaké míry Ficovy vazby na Kreml už poškodily Slovensko, například v oblasti sdílení zpravodajských informací v rámci Evropské unie.

Ani na Slovensku nebyli z Ficova výletu nadšeni. Jakou reakci vyvolala schůzka v tamní vládě?

Máte pravdu, Ficova cesta do Moskvy vyvolává u slovenských občanů rozporuplné reakce, nesledujeme ani jednoznačné přijetí, ani jednoznačné odmítnutí. Situace ve vládě je pak přímo enigmatická: můžeme pozorovat nadšené vítání cesty z úst dlouhodobě proruských politiků, jako je například Andrej Danko, zbytek se spíše nevyjadřuje. Zpravidla kvůli snaze udržet vládu u moci i přes velmi napjaté vztahy v koalici. Nevíme tak, do jaké míry podporuje Ficovo jednání každý vládní představitel.

Jaká jsou podle vašeho názoru možná řešení momentální politické situace na Slovensku?

Robert Fico to vyjádřil zcela jasně: buď rekonstrukce vlády, nebo předčasné volby. Jinou možnost premiér svým koaličním partnerům nedal. Ficova vláda ztratila jistou, byť křehkou většinu, nyní se opírá o individuální dohody s nezařazenými poslanci. Slovenské vládě hrozí hlasování o nedůvěře, Národní rada se kvůli tomu již dva měsíce řádně nesešla, a k dovršení všeho, od zvolení Petera Pellegriniho prezidentem Národní rada ani nemá svého předsedu. Stávající situace na Slovensku je dlouhodobě neudržitelná a je otázkou, zdali by rekonstrukce vlády pomohla situaci stabilizovat. Zásadním problémem jsou totiž velmi špatné vztahy ve vládní koalici a její nefunkčnost.

Fico po svém návratu prohlásil, že zahraniční agenti chystají na Slovensku státní převrat, dále byla z převratu obviněna i opozice a nevládní sektor. V reakci na tvrzení o převratu proběhla vlna demonstrací po celém Slovensku. Myslíte si, že je většina tamních lidí s vládou stále spokojená?

Spokojenost s vládou bude do značné míry odrážet názor na Ficovu cestu do Moskvy. Slovenští občané jsou velmi pravděpodobně rozděleni na dva velikostně skoro shodné antagonistické bloky. Těžko říct, zdali jeden z ideových táborů začíná či začne pomalu převažovat.

Slovensko dokonce vyhostilo jednoho Ukrajince právě kvůli hrozbě převratu. Je to podle vás vykonstruovaný proces?

Netroufnu si hodnotit, okolo současné situace je mnoho tajností a nepotvrzených informací. Existuje nicméně mnoho indicií a historických reminiscencí, které mě vedou ke značným pochybnostem ohledně konání Ficovy vlády.

Fico taktéž osočil Česko a Ukrajinu z vměšování do vnitřních záležitostí Slovenska. Vměšují se skutečně podle vás daní aktéři do vnitřních záležitostí Slovenské republiky?

Z Ficova paranoidního pohledu se vměšují, z mého pohledu se nevměšují více než v případě jakéhokoliv jiného státu. Ještě nejsme v situaci, kdy by český ministr zahraničí bez jakéhokoliv ohlášení přijel na Slovensko jednat se zástupci opozice – jako se tomu stalo v případě maďarského ministra Szijjártóa a zástupců strany ANO. To je vměšování par excellence.

Slovenská opozice tvrdí, že premiér používá tyto kauzy, aby držel pozornost pryč od skutečných témat, jako například katastrofálního stavu zdravotnictví či korupce. Proč myslíte, že Fico nechce, aby se o těchto tématech mluvilo?

Pravděpodobně proto, že jeho vládní partneři problémy státu neumí kompetentně řešit a Robert Fico to velmi dobře ví.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor ,  Robert Fico ,  David Broul ,  Smer SD ,  Ukrajina ,  Slovensko ,  Peter Pellegrini ,  Rusko ,  EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Izrael, Jeruzalém

Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu

První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.

včera

Kongres USA

Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají

Týden před doplňovacími volbami do amerického Kongresu ukazuje nový celostátní průměr průzkumů veřejného mínění CNN Poll of Polls, že Demokratická strana si drží náskok přibližně devíti procentních bodů. Tento ukazatel sleduje takzvané generické hlasování, které měří preference voličů pro jednotlivé politické strany v kongresových okrscích napříč Spojenými státy.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že v nadcházejících doplňovacích volbách do Kongresu přijme výsledky hlasování za předpokladu, že budou probíhat poctivě, čímž opět otevřel debatu o důvěře v americký volební systém. Toto vyjádření zaznělo v době, kdy kampaň před klíčovým listopadovým dnem láme historické rekordy ve výdajích na reklamu a kdy miliony voličů již odevzdaly své hlasy v rámci předčasného hlasování napříč Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.

včera

Flavio Bolsonaro

Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas

Porážka v prezidentských volbách přinesla brazilskému krajně pravicovému senátorovi Fláviu Bolsonarovi okamžité právní důsledky, když mu nejvyšší soud nařídil odevzdat cestovní pasy a zakázal mu opustit zemi. Toto opatření následovalo jen několik hodin poté, co v nedělním druhém kole souboje o hlavu státu podlehl levicovému kandidátovi a vítězi voleb Luizu Ináciu Luu da Silvovi.

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?

Nadcházející americké doplňovací volby do Kongresu budí mimořádnou pozornost v Evropě, kde političtí představitelé bedlivě sledují, jaký dopad bude mít obměna zákonodárného sboru na budoucí transatlantické vztahy, bezpečnostní záruky a obchodní politiku. 

včera

Luiz Inácio Lula da Silva, autor: Esteban Collazo

Lula da Silva přepsal politickou mapu Brazílie. Vítězstvím ve volbách to ale neskončilo

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva dosáhl historického a nečekaného volebního vítězství, když v nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil pravicového kandidáta Flávia Bolsonara, syna vězněného exprezidenta Jaira Bolsonara. Osmdesátiletý levicový politik tak po dramatickém obratu zajistil pro sebe a svou stranu čtvrtý mandát v čele jihoamerické země, čímž překonal dosavadní politické předpoklady.

včera

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Snaha o ovlivnění voleb? Trumpova administrativa se pokusila donutit Kalifornii zneplatnit desítky tisíc hlasů

Federální odvolací soud zamítl bezprecedentní pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa donutit Kalifornii, aby zrušila hlasy 20 000 lidí, o kterých tvrdí, že by mohli být cizinci. Federální vláda tvrdila, že tyto hlasy by mohly patřit osobám, které nejsou občany Spojených států. Soudní rozhodnutí tak prozatím chrání průběh probíhajícího hlasování v nejlidnatějším americkém státě.

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová: Putin žádný zájem o mír nemá, Ukrajina očekává brutální zimu

Evropští ministři obrany a představitelé Evropské unie varovali na pondělním zasedání v Paříži, že Ukrajinu čeká velmi náročné období a ruský prezident Vladimir Putin neprojevuje reálný zájem o mír. Zasedání bezpečnostní skupiny E5, která sdružuje Francii, Velkou Británii, Německo, Polsko a Itálii, se zúčastnila také šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová a eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. Setkání se konalo v sídle francouzského ministerstva ozbrojených sil.

včera

Ilustrační foto

Tajemství barvy očí: Proč vás slunce oslepuje násobně víc?

Máte modré nebo zelené oči? V tom případě vám přijde hodně povědomé to, že když vyběhnete z domu na letní slunce, rychle začnete sahat po slunečních brýlích, protože to zkrátka nezvládnete. Světlé oči obsahují méně pigmentu než tmavé a citlivost na světlo s tím může souviset. Jak se s tímto problémem co nejjednodušeji poprat?

včera

Benjamin Netanjahu

Izraelským volbám dominuje téma bezpečnosti. Průzkumy ale Netanjahuovi nejsou nakloněny

Izraelští voliči dnes zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejvýznamnějších a nejdůslednějších voleb v moderní historii země. Hlasování přichází poprvé od tragických událostí ze sedmého října roku 2023, kdy při útocích Hamasu zahynulo přibližně dvanáct stovek lidí. Současný premiér Benjamin Netanjahu usiluje o zisk nového mandátu v čele vlády navzdory probíhajícímu korupčnímu procesu a sílící mezinárodní izolaci státu.

včera

Donald Trump

Trump před volbami vyostřuje rétoriku. Napadá i rodiny protikandidátů

Americký prezident Donald Trump čelí ostré kritice kvůli tomu, že ve svých nedávných výrocích spojil teroristické útoky z 11. září 2001 s demokratickým kandidátem do Senátu Abdulem El-Sayedem. Tento incident se odehrál během předvolebního shromáždění v americkém státě Michigan. Podobné rétorické útoky vyvolaly vlnu pobouření napříč politickým spektrem.

včera

raketový systém Patriot

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí raket do Patriotů

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí deseti procent jejich stávajících zásob protiraketových systémů Patriot a IRIS-T. Tento krok má pomoci zemi čelit nadcházejícím ruským útokům během nadcházejícího zimního období. Kyjev nabízí výměnu za budoucí dodávky munice, na které má již uzavřené oficiální smlouvy.

včera

Palestina

Jak mohou výsledky voleb v Izraeli změnit Palestinu?

Výzkumník Joshua Yaphe a ředitel Dubajského centra pro výzkum veřejné politiky Mohammed Baharoon ve své analýze publikované Centrem pro národní zájem tvrdí, že se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa po volbách v Izraeli pravděpodobně vrátí k vizi nazvané „Mír k prosperitě“. Cílem tohoto plánu je modernizace palestinské ekonomiky a přesunutí pozornosti od obtížné obnovy Pásma Gazy k novým možnostem na Západním břehu Jordánu.

včera

včera

Izrael, ilustrační foto

V Izraeli se otevřely volební místnosti. Začalo rozhodování o osudu Netanjahua

V Izraeli byly v úterý ráno otevřeny volební místnosti v rámci jedněch z nejvýznamnějších voleb v historii země. Voliči opět řeší známou otázku, zda by měl v úřadě setrvat dosavadní premiér Benjamin Netanjahu. Tyto volby jsou prvním celostátním hlasováním od teroristického útoku Hamasu z 7. října 2023. Současné hlasování tak představuje pro mnoho občanů první příležitost k vyjádření postojů vůči dosavadnímu vedení.

včera

26. října 2026 21:59

26. října 2026 21:05

Pavel počtvrté udělí vyznamenání. Politici mu navrhli umělce, sportovce i Zemana

Česko vstoupilo do týdne, v němž si připomene vznik samostatného československého státu v říjnu 1918. Zraky lidí budou ve středy upřeny i na Pražský hrad, kde se prezident Petr Pavel chystá předávat státní vyznamenání. Může dát i na doporučení členů obou parlamentních komor. Poslanci a senátoři také letos navrhli mnoho zajímavých jmen. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy