ROZHOVOR | Slovensko na neudržitelné trajektorii. Fico kouše do ruky, která ho krmí, říká politolog Broul pro EZ

Slovenská politická scéna poslední dobou překypuje zásadním děním. Na nejdůležitější události kolem premiéra Roberta Fica se EuroZprávy.cz ptaly politologa Davida Broula z olomoucké Univerzity Palackého, jehož výzkum se zaměřuje na vnitřní fungování Evropské unie, její členské státy a vnější vztahy unie se třetími zeměmi.

Fico nejdříve Ukrajinu podporoval, během vlády v letech 2012 a 2018. Během ruské anexe Krymu udržoval styky s Moskvou, ale zároveň byl pro evropské směřování Ukrajiny. Co se dle vašeho názoru od té doby změnilo?

Nevím, jestli vám na tuto otázku umím fundovaně odpovědět. Po delší dobu – a především okolo posledních parlamentních voleb na Slovensku – jsem otočku Roberta Fica četl jako pouhý předvolební kalkul. Fico ví, v jakých společenských vrstvách má své zbývající voliče, a podle toho se rétoricky zařizuje. Po všech svých problémech se musel ideově posunout ze středových pozic k vyhraněnějším názorům, aby získal voličskou podporu, na kterou býval zvyklý. Současný volič Smeru je výrazně nakloněný konání Vladimíra Putina a pokud možno nulové pomoci napadené Ukrajině. Toho si je Robert Fico dobře vědom.

Vlastně si stále myslím, že se do značné míry jedná o kalkul. Fico měl údajně říct i ukrajinským politickým zástupcům, že protiukrajinská rétorika směřuje hlavně k domácímu publiku. Jinak Fico zatím nepůsobí ani coby výrazně problémový hráč na unijní úrovni, jako je tomu v případě maďarského premiéra Orbána. 

Konečně, Fico připojil svůj podpis ke každému sankčnímu balíku proti Rusku, slovenské zbraně nakoupené Ukrajinou dál putují do napadené země a Slovensko neodstřihlo Ukrajinu od energetických dodávek. Na druhou stranu si ale rovněž myslím, že Fico do značné míry podléhá ruským dezinformacím ohledně zapojení Západu do rusko-ukrajinské války. Zde právě dochází k zajímavé paranoie: Fico hlavně rétoricky kouše do ruky, která ho krmí, a o které ví, že ho krmí.

A pak se mohlo Ficovi od Ukrajiny dostat nějaké domnělé nebo skutečné křivdy, kvůli které názorově otočil. Zde bychom se ale už skutečně pohybovali v rovině spekulací.

Situace mezi oběma zeměmi se začala vyostřovat po tom, co Ukrajina odmítla tranzit ruského plynu přes své území. Co předpokládáte, že to znamená pro Slovensko?

Slovenští občané podobně jako Maďaři velmi pravděpodobně záhy ve svých peněženkách poznají, k čemu vedla liknavost jimi zvolených zástupců. Zastavení tranzitu ruského plynu bylo avizováno s předstihem, slovenská vláda se mohla lépe připravit a více diverzifikovat zdroje plynu. Určitá příprava proběhla a Slovensko se neocitlo a neocitne v krizi z nedostatku plynu, ačkoliv s velkou pravděpodobností dojde k jeho, byť třeba krátkodobému, zdražení. Zásadnější problém je ale konec poplatků z tranzitu, které pro Slovensko činily mezi 300-500 miliony eur ročně. To byla zřejmě hlavní příčina Ficova hněvu vůči ukrajinskému rozhodnutí ukončit smlouvu s Gazpromem, a tudíž zastavit tranzit ruského plynu přes ukrajinské území.

Fico jel jednat o ruském plynu přímo do Moskvy. Jaký signál dle vás vysílá tato schůzka Ukrajině a jaký Evropské unii?

Zcela upřímně, nevíme, o čem Robert Fico v Moskvě jednal. Nicméně samotná cesta premiéra členského státu EU do agresorské země, jednání se zástupci okupační mocnosti, která na Ukrajině páchá činy považované mezinárodním právem za válečné zločiny, zcela jistě nevyvolává mezi evropskými a ukrajinskými partnery slova pochopení a podpory. Samozřejmě až na výjimky typu Viktora Orbána. Je otázkou, do jaké míry Ficovy vazby na Kreml už poškodily Slovensko, například v oblasti sdílení zpravodajských informací v rámci Evropské unie.

Ani na Slovensku nebyli z Ficova výletu nadšeni. Jakou reakci vyvolala schůzka v tamní vládě?

Máte pravdu, Ficova cesta do Moskvy vyvolává u slovenských občanů rozporuplné reakce, nesledujeme ani jednoznačné přijetí, ani jednoznačné odmítnutí. Situace ve vládě je pak přímo enigmatická: můžeme pozorovat nadšené vítání cesty z úst dlouhodobě proruských politiků, jako je například Andrej Danko, zbytek se spíše nevyjadřuje. Zpravidla kvůli snaze udržet vládu u moci i přes velmi napjaté vztahy v koalici. Nevíme tak, do jaké míry podporuje Ficovo jednání každý vládní představitel.

Jaká jsou podle vašeho názoru možná řešení momentální politické situace na Slovensku?

Robert Fico to vyjádřil zcela jasně: buď rekonstrukce vlády, nebo předčasné volby. Jinou možnost premiér svým koaličním partnerům nedal. Ficova vláda ztratila jistou, byť křehkou většinu, nyní se opírá o individuální dohody s nezařazenými poslanci. Slovenské vládě hrozí hlasování o nedůvěře, Národní rada se kvůli tomu již dva měsíce řádně nesešla, a k dovršení všeho, od zvolení Petera Pellegriniho prezidentem Národní rada ani nemá svého předsedu. Stávající situace na Slovensku je dlouhodobě neudržitelná a je otázkou, zdali by rekonstrukce vlády pomohla situaci stabilizovat. Zásadním problémem jsou totiž velmi špatné vztahy ve vládní koalici a její nefunkčnost.

Fico po svém návratu prohlásil, že zahraniční agenti chystají na Slovensku státní převrat, dále byla z převratu obviněna i opozice a nevládní sektor. V reakci na tvrzení o převratu proběhla vlna demonstrací po celém Slovensku. Myslíte si, že je většina tamních lidí s vládou stále spokojená?

Spokojenost s vládou bude do značné míry odrážet názor na Ficovu cestu do Moskvy. Slovenští občané jsou velmi pravděpodobně rozděleni na dva velikostně skoro shodné antagonistické bloky. Těžko říct, zdali jeden z ideových táborů začíná či začne pomalu převažovat.

Slovensko dokonce vyhostilo jednoho Ukrajince právě kvůli hrozbě převratu. Je to podle vás vykonstruovaný proces?

Netroufnu si hodnotit, okolo současné situace je mnoho tajností a nepotvrzených informací. Existuje nicméně mnoho indicií a historických reminiscencí, které mě vedou ke značným pochybnostem ohledně konání Ficovy vlády.

Fico taktéž osočil Česko a Ukrajinu z vměšování do vnitřních záležitostí Slovenska. Vměšují se skutečně podle vás daní aktéři do vnitřních záležitostí Slovenské republiky?

Z Ficova paranoidního pohledu se vměšují, z mého pohledu se nevměšují více než v případě jakéhokoliv jiného státu. Ještě nejsme v situaci, kdy by český ministr zahraničí bez jakéhokoliv ohlášení přijel na Slovensko jednat se zástupci opozice – jako se tomu stalo v případě maďarského ministra Szijjártóa a zástupců strany ANO. To je vměšování par excellence.

Slovenská opozice tvrdí, že premiér používá tyto kauzy, aby držel pozornost pryč od skutečných témat, jako například katastrofálního stavu zdravotnictví či korupce. Proč myslíte, že Fico nechce, aby se o těchto tématech mluvilo?

Pravděpodobně proto, že jeho vládní partneři problémy státu neumí kompetentně řešit a Robert Fico to velmi dobře ví.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Robert Fico David Broul Smer SD Ukrajina Slovensko Peter Pellegrini Rusko EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 1 hodinou

Pavel Blažek

Exministru Blažkovi hrozí v bitcoinové kauze přes šest let

Bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek by mohl kvůli bitcoinové kauze skončit na déle než šest let za mřížemi. Takový trest mu navrhla olomoucká žalobkyně, která obžalovala celkem čtyři osoby. Nejvyšší trest hrozí Tomáši Jiřikovskému. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Trump oznámil nové kolo diplomatických rozhovorů s Íránem

Nové kolo diplomatických rozhovorů s Íránem začne v pondělí, oznámil americký prezident Donald Trump poté, co podle svých slov odvolal plánované masivní údery na íránské cíle. Informovala o tom BBC. Trumpa přesvědčili regionální spojenci, že existuje šance na uzavření dohody. 

před 8 hodinami

Letní počasí

Počasí se příští víkend ustálí, bude teplo, ale bez tropů

Příští víkend přinese do České republiky převážně ustálený ráz počasí, který nabídne kombinaci jasné oblohy a občasných oblaků. Meteorologové v předpovědi vydané Českým hydrometeorologickým ústavem počítají s tím, že převládne polojasno až skoro jasno.

včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Lesní požáry zasáhly i Řecko. Při hašení se srazily dvě helikoptéry

Řecko se v těchto dnech potýká s mimořádně vážnou přírodní katastrofou, kdy se na mnoha místech země současně šíří ničivé lesní požáry. Extrémní meteorologické podmínky v kombinaci se silným větrem decimují rozsáhlé plochy lesů a zemědělské půdy. Situaci navíc zhoršují vichřice, které dosahují rychlosti až sto kilometrů za hodinu.

včera

Výbuch v centru Moskvy

Detaily výbuchu v Moskvě: Bombu do restaurace přinesla žena, mezi mrtvými je jeden z hostů

Centrem Moskvy otřásl v sobotu večer silný výbuch nástražného výbušného zařízení, které mělo podobu podomácku vyrobené bomby. Tragická událost se odehrála krátce před dvacátou hodinou v bezprostřední blízkosti oblíbené italské restaurace. Podle oficiálních úředních hlášení si exploze vyžádala nejméně tři lidské životy a přes dvacet zraněných osob.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump znepokojil svět. Kvůli válce s Íránem varuje před návratem Velké hospodářské krize

Varování amerického prezidenta Donalda Trumpa před hospodářskou katastrofou a možným návratem do časů Velké hospodářské krize vyvolalo vlnu znepokojení. Ačkoliv se trhy v červnu po dočasném podpisu memoranda o porozumění s Íránem částečně uklidnily, současný vývoj ukazuje, že hrozba ještě zdaleka nepominula. Smlouva byla zrušena, Hormuzský průliv je opět uzavřen a globální energetický sektor čelí zásadním výzvám.

včera

Ilustrační foto

Právo na opravu je tady. Rozbité spotřebiče už nemusíte vyhazovat, výrobci je musí opravit

V Evropské unii začala platit nová pravidla, která mají spotřebitelům výrazně usnadnit opravy rozbitých spotřebičů a elektroniky. Od konce července vstoupila v platnost legislativa zaměřená na prodloužení životnosti výrobků a omezení zbytečného vyhazování věcí, které ještě mohou dobře sloužit. Cílem je, aby se lidem oprava finančně i prakticky vyplatila více než nákup nového zboží.

včera

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů.

Ukrajina sestřelila od začátku války téměř půl milionu ruských raket a dronů

Ruské síly během posledního týdne stupňovaly vzdušný tlak na ukrajinské území a vyslaly přibližně 1900 útočných bezpilotních prostředků, 1600 naváděných pum a 144 raket různých typů. Podle ukrajinských představitelů tyto rozsáhlé údery zasáhly celkem šestnáct oblastí. Masivní bombardování způsobilo škody na více než patnácti stovkách objektů, přičemž významnou část zasažených cílů tvořily obytné domy.

včera

Nůžky se rozevírají. Kongo čelí masivnímu šíření eboly, Uganda hlásí úspěšné zvládnutí nákazy

Zatímco Demokratická republika Kongo čelí masivnímu šíření zákeřného viru ebola, sousední Uganda hlásí úspěšné zvládnutí nákazy. V některých oblastech si současná epidemie vyžádala již přes patnáct set obětí a tamní úřady přiznávají, že se situace vymyká kontrole. Naproti tomu ugandské zdravotnictví zaznamenalo pouze dvě desítky nakažených a po propuštění posledního pacienta z nemocnice země oznámila, že je nákaza pod kontrolou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy