ROZHOVOR | Slovensko na neudržitelné trajektorii. Fico kouše do ruky, která ho krmí, říká politolog Broul pro EZ

Slovenská politická scéna poslední dobou překypuje zásadním děním. Na nejdůležitější události kolem premiéra Roberta Fica se EuroZprávy.cz ptaly politologa Davida Broula z olomoucké Univerzity Palackého, jehož výzkum se zaměřuje na vnitřní fungování Evropské unie, její členské státy a vnější vztahy unie se třetími zeměmi.

Fico nejdříve Ukrajinu podporoval, během vlády v letech 2012 a 2018. Během ruské anexe Krymu udržoval styky s Moskvou, ale zároveň byl pro evropské směřování Ukrajiny. Co se dle vašeho názoru od té doby změnilo?

Nevím, jestli vám na tuto otázku umím fundovaně odpovědět. Po delší dobu – a především okolo posledních parlamentních voleb na Slovensku – jsem otočku Roberta Fica četl jako pouhý předvolební kalkul. Fico ví, v jakých společenských vrstvách má své zbývající voliče, a podle toho se rétoricky zařizuje. Po všech svých problémech se musel ideově posunout ze středových pozic k vyhraněnějším názorům, aby získal voličskou podporu, na kterou býval zvyklý. Současný volič Smeru je výrazně nakloněný konání Vladimíra Putina a pokud možno nulové pomoci napadené Ukrajině. Toho si je Robert Fico dobře vědom.

Vlastně si stále myslím, že se do značné míry jedná o kalkul. Fico měl údajně říct i ukrajinským politickým zástupcům, že protiukrajinská rétorika směřuje hlavně k domácímu publiku. Jinak Fico zatím nepůsobí ani coby výrazně problémový hráč na unijní úrovni, jako je tomu v případě maďarského premiéra Orbána. 

Konečně, Fico připojil svůj podpis ke každému sankčnímu balíku proti Rusku, slovenské zbraně nakoupené Ukrajinou dál putují do napadené země a Slovensko neodstřihlo Ukrajinu od energetických dodávek. Na druhou stranu si ale rovněž myslím, že Fico do značné míry podléhá ruským dezinformacím ohledně zapojení Západu do rusko-ukrajinské války. Zde právě dochází k zajímavé paranoie: Fico hlavně rétoricky kouše do ruky, která ho krmí, a o které ví, že ho krmí.

A pak se mohlo Ficovi od Ukrajiny dostat nějaké domnělé nebo skutečné křivdy, kvůli které názorově otočil. Zde bychom se ale už skutečně pohybovali v rovině spekulací.

Situace mezi oběma zeměmi se začala vyostřovat po tom, co Ukrajina odmítla tranzit ruského plynu přes své území. Co předpokládáte, že to znamená pro Slovensko?

Slovenští občané podobně jako Maďaři velmi pravděpodobně záhy ve svých peněženkách poznají, k čemu vedla liknavost jimi zvolených zástupců. Zastavení tranzitu ruského plynu bylo avizováno s předstihem, slovenská vláda se mohla lépe připravit a více diverzifikovat zdroje plynu. Určitá příprava proběhla a Slovensko se neocitlo a neocitne v krizi z nedostatku plynu, ačkoliv s velkou pravděpodobností dojde k jeho, byť třeba krátkodobému, zdražení. Zásadnější problém je ale konec poplatků z tranzitu, které pro Slovensko činily mezi 300-500 miliony eur ročně. To byla zřejmě hlavní příčina Ficova hněvu vůči ukrajinskému rozhodnutí ukončit smlouvu s Gazpromem, a tudíž zastavit tranzit ruského plynu přes ukrajinské území.

Fico jel jednat o ruském plynu přímo do Moskvy. Jaký signál dle vás vysílá tato schůzka Ukrajině a jaký Evropské unii?

Zcela upřímně, nevíme, o čem Robert Fico v Moskvě jednal. Nicméně samotná cesta premiéra členského státu EU do agresorské země, jednání se zástupci okupační mocnosti, která na Ukrajině páchá činy považované mezinárodním právem za válečné zločiny, zcela jistě nevyvolává mezi evropskými a ukrajinskými partnery slova pochopení a podpory. Samozřejmě až na výjimky typu Viktora Orbána. Je otázkou, do jaké míry Ficovy vazby na Kreml už poškodily Slovensko, například v oblasti sdílení zpravodajských informací v rámci Evropské unie.

Ani na Slovensku nebyli z Ficova výletu nadšeni. Jakou reakci vyvolala schůzka v tamní vládě?

Máte pravdu, Ficova cesta do Moskvy vyvolává u slovenských občanů rozporuplné reakce, nesledujeme ani jednoznačné přijetí, ani jednoznačné odmítnutí. Situace ve vládě je pak přímo enigmatická: můžeme pozorovat nadšené vítání cesty z úst dlouhodobě proruských politiků, jako je například Andrej Danko, zbytek se spíše nevyjadřuje. Zpravidla kvůli snaze udržet vládu u moci i přes velmi napjaté vztahy v koalici. Nevíme tak, do jaké míry podporuje Ficovo jednání každý vládní představitel.

Jaká jsou podle vašeho názoru možná řešení momentální politické situace na Slovensku?

Robert Fico to vyjádřil zcela jasně: buď rekonstrukce vlády, nebo předčasné volby. Jinou možnost premiér svým koaličním partnerům nedal. Ficova vláda ztratila jistou, byť křehkou většinu, nyní se opírá o individuální dohody s nezařazenými poslanci. Slovenské vládě hrozí hlasování o nedůvěře, Národní rada se kvůli tomu již dva měsíce řádně nesešla, a k dovršení všeho, od zvolení Petera Pellegriniho prezidentem Národní rada ani nemá svého předsedu. Stávající situace na Slovensku je dlouhodobě neudržitelná a je otázkou, zdali by rekonstrukce vlády pomohla situaci stabilizovat. Zásadním problémem jsou totiž velmi špatné vztahy ve vládní koalici a její nefunkčnost.

Fico po svém návratu prohlásil, že zahraniční agenti chystají na Slovensku státní převrat, dále byla z převratu obviněna i opozice a nevládní sektor. V reakci na tvrzení o převratu proběhla vlna demonstrací po celém Slovensku. Myslíte si, že je většina tamních lidí s vládou stále spokojená?

Spokojenost s vládou bude do značné míry odrážet názor na Ficovu cestu do Moskvy. Slovenští občané jsou velmi pravděpodobně rozděleni na dva velikostně skoro shodné antagonistické bloky. Těžko říct, zdali jeden z ideových táborů začíná či začne pomalu převažovat.

Slovensko dokonce vyhostilo jednoho Ukrajince právě kvůli hrozbě převratu. Je to podle vás vykonstruovaný proces?

Netroufnu si hodnotit, okolo současné situace je mnoho tajností a nepotvrzených informací. Existuje nicméně mnoho indicií a historických reminiscencí, které mě vedou ke značným pochybnostem ohledně konání Ficovy vlády.

Fico taktéž osočil Česko a Ukrajinu z vměšování do vnitřních záležitostí Slovenska. Vměšují se skutečně podle vás daní aktéři do vnitřních záležitostí Slovenské republiky?

Z Ficova paranoidního pohledu se vměšují, z mého pohledu se nevměšují více než v případě jakéhokoliv jiného státu. Ještě nejsme v situaci, kdy by český ministr zahraničí bez jakéhokoliv ohlášení přijel na Slovensko jednat se zástupci opozice – jako se tomu stalo v případě maďarského ministra Szijjártóa a zástupců strany ANO. To je vměšování par excellence.

Slovenská opozice tvrdí, že premiér používá tyto kauzy, aby držel pozornost pryč od skutečných témat, jako například katastrofálního stavu zdravotnictví či korupce. Proč myslíte, že Fico nechce, aby se o těchto tématech mluvilo?

Pravděpodobně proto, že jeho vládní partneři problémy státu neumí kompetentně řešit a Robert Fico to velmi dobře ví.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor ,  Robert Fico ,  David Broul ,  Smer SD ,  Ukrajina ,  Slovensko ,  Peter Pellegrini ,  Rusko ,  EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

před 5 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

před 9 hodinami

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

před 10 hodinami

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

před 11 hodinami

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

před 11 hodinami

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

před 12 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

před 13 hodinami

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

před 14 hodinami

včera

Policie hledá svědky konfliktu v Běchovicích. Pachateli hrozí až 12 let vězení

Kriminalisté z oddělení vražd se zabývají konfliktem z prvního říjnového dne, který skončil zraněním dvou osob, kdy jedna z obětí je mladší patnácti let. Policie ve snaze objasnit případ hledá další možné svědky incidentu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy