Věda

Související články:

K Zemi míří stometrový asteroid. Mine nás jen těsně

Víme, co pijeme? Vědce znepokojil nový objev, čistírny vody v jednom případě nedokáží zničit viry a bakterie

Čistírny odpadních vod jsou zásadní pro odstraňování kontaminantů z vody, která se následně vrací do přírody nebo je recyklována pro jiné účely. Nová studie však naznačuje, že tyto čistírny nemusí být dostatečně účinné v boji proti patogenům, které se uchytí na mikroplastech. Pokud se některé lidské patogeny přichytí na mikroplasty, mohou přežít čisticí procesy a představovat nebezpečí pro lidské zdraví, varuje nová studie publikovaná ve vědeckém žurnálu Plos One.

Čína chce dobýt vesmír. Vrátí člověka na Měsíc

Čína představila ambiciózní plán stát se do roku 2050 globálním lídrem v oblasti kosmického výzkumu. Tento strategický cíl byl představen v úterý Čínskou akademií věd, jak informovala agentura AP. Země, která v posledních letech dosáhla významných úspěchů ve vesmíru, plánuje další rozvoj v této oblasti s cílem dosáhnout „průlomových úspěchů s významným mezinárodním vlivem“.

Nobelovu cenu za chemii dostali vědci z Google. Dokázali, co bylo donedávna nemožné

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali David Baker z Washingtonské univerzity a Britové Demis Hassabis a John Jumper ze společnosti Google DeepMind za revoluční výzkum v oblasti bílkovin.

Nobelovu cenu za fyziku získali vědci za strojové učení pomocí umělých neuronových sítí

Nobelovu cenu za fyziku pro rok 2024 obdrželi společně John Hopfield z Princetonské univerzity a Geoffrey Hinton z Torontské univerzity "za zásadní objevy a inovace, které umožnily rozvoj strojového učení pomocí umělých neuronových sítí." Oznámil to v úterý generální tajemník švédské Královské akademie věd Hans Ellegren.

Nobelovu cenu za medicínu získali Ambros a Ruvkun. Objevili mikroRNA

Nobelovu cenu za fyziologii nebo medicínu za rok 2024 získali Američané Victor Ambros a Gary Ruvkun za "objev mikroRNA a její roli v posttranskripční genové regulaci". Laureáty vybralo Nobelovo shromáždění Karolínského institutu ve Stockholmu, jejich jména oznámil v pondělí dopoledne generální tajemník shromáždění Thomas Perlmann.

Zemi ohrožuje extrémní sluneční erupce. Může napáchat masivní škody

Silná sluneční erupce, která se odehrála v úterý večer, má podle vědců závažné důsledky pro naši planetu. O víkendu se očekává geomagnetická bouře, která může výrazně ovlivnit běžný život obyvatel. Hrozí výpadky rádiového signálu a dalších komunikačních služeb. Na druhou stranu by se na obloze mohla zjevit nádherná polární záře.

Superbakterie mohou do roku 2050 zabít až 40 milionů lidí, spočítali vědci

Nemoci způsobené tzv. superbakteriemi, které jsou odolné vůči antibiotikům, by mohly během následujících 25 let usmrtit až 40 milionů lidí, uvádí nová studie projektu Global Research on Antimicrobial Resistance (Gram). Tento projekt sledoval globální dopad superbakterií, uvedl server CNN.

Do volného vesmíru poprvé v historii vystoupil neprofesionální astronaut

Více než 1,2 milionu uživatelů sociální sítě X sledovalo ve čtvrtek historicky první výstup neprofesionálních astronautů do volného kosmického prostoru.

Historie lovců a sběračů může být delší, než se myslelo? Zjistili to vědci z Brna

Brněnští vědci na Slovensku našli rozbitou keramickou nádobu, která překreslila povědomí o životě lovců a sběračů – respektive o závěru jejich existence. 

Vědci našli stejné dinosauří stopy v Americe a Africe. Tehdejší páni tvorstva měli svou „dálnici“

Paleontologům se na dvou kontinentech podařil překvapivý objev. V Kamerunu a Brazílii našli velmi podobné dinosauří stopy. Potvrzuje to, že Jižní Amerika a Afrika byly ještě před 140 miliony lety spojené a majestátní tvorové se mezi nimi mohli volně pohybovat. 

Městská zeleň v létě může zachránit životy. Česká města se mohou inspirovat v Kolumbii

Abychom ve zdraví přežili úmorná letní vedra, potřebujeme městskou zeleň. Dokazuje to případ kolumbijského Medellínu, který se díky unikátnímu projektu výsadby zelených koridorů za poslední roky ochladil průměrně o dva stupně. Letní vedra jsou obzvláště nepříjemná ve městech, kde přímý sluneční svit zachytávají stavební materiály a vypouštějí ho v noci.

Banány jsou na pokryji vyhynutí. Vědci možná přišli na to, jak je zachránit

Banány prodávané v obchodech jsou ohroženy houbovou infekcí, která by mohla vést k jejich vyhynutí. Nová studie však přináší naději, že tento katastrofický scénář lze oddálit nebo dokonce zcela odvrátit, uvedl server Live Science.

Opičí neštovice neboli mpox: Vše, co o nemoci potřebujete vědět

Opičí neštovice (mpox) jsou virové onemocnění způsobené virem opičích neštovic, který patří do rodu Orthopoxvirus a je příbuzný viru, který způsobuje pravé neštovice (Variola virus).

Očkování proti covidu fungovalo lépe, než se čekalo, ukázala studie

Očkování proti koronaviru SARS-CoV-2 fungovalo ještě lépe, než se původně předpokládalo. Ve 34 z 54 evropských zemí a regionů snížilo úmrtnost na onemocnění COVID-19 o 59 %. To je výsledek první retrospektivní studie se skutečnými údaji, kterou tento měsíc zveřejnil lékařský časopis Lancet Respiratory Medicine. 

Vědci zjistili překvapivou věc o životě na Venuši. Problémem je kyselina sírová

Tým britských vědců při pozorování Venuše přišel s překvapivými závěry. V její atmosféře se mohou nacházet plyny, které teoreticky umožňují vznik života. Jakýkoli živý organismus by se ale nejdříve musel popasovat s extrémně koncentrovanou a všudypřítomnou kyselinou sírovou. 

Z ničeho vzniklo všechno? Vědci stále nevědí, co bylo před velkým třeskem

Lidstvo je k vysvětlení původu vesmíru asi tak blízko, jako k cestování časem. Vědci si jsou jistí, že velký třesk proběhl ve zlomku vteřiny tak miniaturním, až se na něj prakticky nemohou vztahovat jakékoli fyzikální zákony. Co mu ale předcházelo? Jak z „ničeho“ mohlo vzniknout „všechno“? Existovalo vůbec někdy ono pověstné „nic“?

Zjistíme někdy, co se děje v černé díře? Neunikne z ní ani světlo, ignoruje fyzikální zákony

Otázku, jak to vypadá v černé díře, si vědci kladou dlouhá desetiletí. Zřejmě na to ale nikdy nepřijdeme. Žádná světelná částice se z ní totiž nedostane, takže naše oko nemá na co reagovat – a tedy nemůže nic vidět. Podle různých teorií v ní zanikají i zákony nám známé fyziky. 

Čínská sonda našla na Měsíci vodu

Čínská lunární sonda objevila ve vzorcích měsíční půdy stopy vody, oznámili čínští vědci podle serveru Pchys.org.

Vědci vyvrací mýty. Zjistili, co s tělem dělá sledování telefonu před spaním

Podle vědců nemá sledování telefonu před spaním zřejmě zásadní vliv na spánek. Nový přehled 11 studií z různých částí světa neprokázal, že by modré světlo z obrazovek ztěžovalo usínání, píše The Times.