Věda

Související články:

Nobelovu cenu za fyziku získali vědci za strojové učení pomocí umělých neuronových sítí

Nobelovu cenu za medicínu získali Ambros a Ruvkun. Objevili mikroRNA

Nobelovu cenu za fyziologii nebo medicínu za rok 2024 získali Američané Victor Ambros a Gary Ruvkun za "objev mikroRNA a její roli v posttranskripční genové regulaci". Laureáty vybralo Nobelovo shromáždění Karolínského institutu ve Stockholmu, jejich jména oznámil v pondělí dopoledne generální tajemník shromáždění Thomas Perlmann.

Zemi ohrožuje extrémní sluneční erupce. Může napáchat masivní škody

Silná sluneční erupce, která se odehrála v úterý večer, má podle vědců závažné důsledky pro naši planetu. O víkendu se očekává geomagnetická bouře, která může výrazně ovlivnit běžný život obyvatel. Hrozí výpadky rádiového signálu a dalších komunikačních služeb. Na druhou stranu by se na obloze mohla zjevit nádherná polární záře.

Superbakterie mohou do roku 2050 zabít až 40 milionů lidí, spočítali vědci

Nemoci způsobené tzv. superbakteriemi, které jsou odolné vůči antibiotikům, by mohly během následujících 25 let usmrtit až 40 milionů lidí, uvádí nová studie projektu Global Research on Antimicrobial Resistance (Gram). Tento projekt sledoval globální dopad superbakterií, uvedl server CNN.

Do volného vesmíru poprvé v historii vystoupil neprofesionální astronaut

Více než 1,2 milionu uživatelů sociální sítě X sledovalo ve čtvrtek historicky první výstup neprofesionálních astronautů do volného kosmického prostoru.

Historie lovců a sběračů může být delší, než se myslelo? Zjistili to vědci z Brna

Brněnští vědci na Slovensku našli rozbitou keramickou nádobu, která překreslila povědomí o životě lovců a sběračů – respektive o závěru jejich existence. 

Vědci našli stejné dinosauří stopy v Americe a Africe. Tehdejší páni tvorstva měli svou „dálnici“

Paleontologům se na dvou kontinentech podařil překvapivý objev. V Kamerunu a Brazílii našli velmi podobné dinosauří stopy. Potvrzuje to, že Jižní Amerika a Afrika byly ještě před 140 miliony lety spojené a majestátní tvorové se mezi nimi mohli volně pohybovat. 

Městská zeleň v létě může zachránit životy. Česká města se mohou inspirovat v Kolumbii

Abychom ve zdraví přežili úmorná letní vedra, potřebujeme městskou zeleň. Dokazuje to případ kolumbijského Medellínu, který se díky unikátnímu projektu výsadby zelených koridorů za poslední roky ochladil průměrně o dva stupně. Letní vedra jsou obzvláště nepříjemná ve městech, kde přímý sluneční svit zachytávají stavební materiály a vypouštějí ho v noci.

Banány jsou na pokryji vyhynutí. Vědci možná přišli na to, jak je zachránit

Banány prodávané v obchodech jsou ohroženy houbovou infekcí, která by mohla vést k jejich vyhynutí. Nová studie však přináší naději, že tento katastrofický scénář lze oddálit nebo dokonce zcela odvrátit, uvedl server Live Science.

Opičí neštovice neboli mpox: Vše, co o nemoci potřebujete vědět

Opičí neštovice (mpox) jsou virové onemocnění způsobené virem opičích neštovic, který patří do rodu Orthopoxvirus a je příbuzný viru, který způsobuje pravé neštovice (Variola virus).

Očkování proti covidu fungovalo lépe, než se čekalo, ukázala studie

Očkování proti koronaviru SARS-CoV-2 fungovalo ještě lépe, než se původně předpokládalo. Ve 34 z 54 evropských zemí a regionů snížilo úmrtnost na onemocnění COVID-19 o 59 %. To je výsledek první retrospektivní studie se skutečnými údaji, kterou tento měsíc zveřejnil lékařský časopis Lancet Respiratory Medicine. 

Vědci zjistili překvapivou věc o životě na Venuši. Problémem je kyselina sírová

Tým britských vědců při pozorování Venuše přišel s překvapivými závěry. V její atmosféře se mohou nacházet plyny, které teoreticky umožňují vznik života. Jakýkoli živý organismus by se ale nejdříve musel popasovat s extrémně koncentrovanou a všudypřítomnou kyselinou sírovou. 

Z ničeho vzniklo všechno? Vědci stále nevědí, co bylo před velkým třeskem

Lidstvo je k vysvětlení původu vesmíru asi tak blízko, jako k cestování časem. Vědci si jsou jistí, že velký třesk proběhl ve zlomku vteřiny tak miniaturním, až se na něj prakticky nemohou vztahovat jakékoli fyzikální zákony. Co mu ale předcházelo? Jak z „ničeho“ mohlo vzniknout „všechno“? Existovalo vůbec někdy ono pověstné „nic“?

Zjistíme někdy, co se děje v černé díře? Neunikne z ní ani světlo, ignoruje fyzikální zákony

Otázku, jak to vypadá v černé díře, si vědci kladou dlouhá desetiletí. Zřejmě na to ale nikdy nepřijdeme. Žádná světelná částice se z ní totiž nedostane, takže naše oko nemá na co reagovat – a tedy nemůže nic vidět. Podle různých teorií v ní zanikají i zákony nám známé fyziky. 

Čínská sonda našla na Měsíci vodu

Čínská lunární sonda objevila ve vzorcích měsíční půdy stopy vody, oznámili čínští vědci podle serveru Pchys.org.

Vědci vyvrací mýty. Zjistili, co s tělem dělá sledování telefonu před spaním

Podle vědců nemá sledování telefonu před spaním zřejmě zásadní vliv na spánek. Nový přehled 11 studií z různých částí světa neprokázal, že by modré světlo z obrazovek ztěžovalo usínání, píše The Times.

Vědce znepokojuje síla počasí: Přírodní katastrofy budou silnější a častější

Tropické cyklony a hurikány patří mezi nejnebezpečnější přírodní katastrofy, proti nimž prakticky neexistuje obrana. Podle vědců ale zesilují, a to rychleji než tomu bylo dosud. Ukazuje to nedávná studie uveřejněná v odborném časopise Scientific Reports s tím, že jediným způsobem, jak omezit další posilování hurikánů, je zpomalení globálního oteplování.

Jak porazit rakovinu? Zachránit by nás mohla chřipka nebo rýma

Medicínský výzkum při hledání léčby rakoviny zkoumá různé možnosti, mezi kterými je i využití virů způsobujících běžná onemocnění. Upozornil na to vědecký server Medical Xpress.

NASA zveřejnila o úchvatnou simulaci. Ukazuje, co se stane, když spadnete do černé díry

Jistě jste se už někdy zamýšleli nad tím, co by se stalo, kdybyste spadli do černé díry. Nedávno se expert z NASA rozhodl tuto otázku zodpovědět. Pomocí superpočítače vytvořil video, které názorně ukazuje, co by se při takové hrůzostrašné události dělo.

Extrémní změny počasí povedou k masové migraci. Vědci varují před rozšířením jedovatých hadů

Podle nové studie, na kterou upozornil server The Guardian, se očekává, že změna klimatu povede k masové migraci jedovatých hadů do nových oblastí a zemí, které na to nejsou připravené. To zvýší zranitelnost obyvatel vůči uštknutí hady. Vědci ve studii modelovali možné geografické rozšíření 209 druhů jedovatých hadů, které mohou ohrozit lidský život. Závěry ukazují, že největší riziko nesou lidé v nízkopříjmových zemích v jižní a jihovýchodní Asii a v částech Afriky.