Věda

Související články:

Klesající porodnost dělá vědcům starosti. Zjistili, co se do konce století stane

Vědci jsou na stopě metodě, jak léčit Alzheimerovu chorobu

Stimulace vysokofrekvenčních mozkových vln pomocí blikajících světel a klikání by v budoucnu mohla pomoci léčit Alzheimerovu chorobu. Vyplývá to ze studie zveřejněné v únorovém čísle časopisu Nature. 

Studie zjistila, jaké problémy trápí lidstvo nejvíce. Téměř polovina lidí trpí jedním typem nemocí

Neurologické poruchy se staly hlavní příčinou zdravotních problémů ve světě. V roce 2021 je zaznamenaly u 43 procent světové populace. Vyplývá to ze studie, jejíž výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek ve vědeckém časopise Lancet.

Svět je na pokraji jedné z největších ekologických katastrof současnosti. Ptačí chřipka dorazila na Antarktidu

Vědci potvrdili první případy ptačí chřipky na pevninské Antarktidě. Informoval o tom server The Guardian.

"Co můžete ztratit? Vezměte si ho." Lék na covid doporučovaný Trumpem zřejmě zabil 17 tisíc lidí

Podle studie francouzských vědců mohlo po užívání hydroxycholorochinu během první vlny nemoci covid-19 zemřít téměř 17 000 lidí. Podle studie zveřejněné ve vědeckém magazínu Biomedicine & Pharmacotherapy se tento odhad  přitom týká jen šesti zkoumaných zemí, Francie, Belgie, Itálie, Španělska, Turecka a USA, upozornil web Politico. Lék byl přitom používán i v Česku a navzdory absenci důkazů o jeho účinnosti jej doporučoval i tehdejší americký prezident Donald Trump coby "zázračný lék".

Naši planetu ročně obletí desítky asteroidů. Vědci zřejmě zjistili, proč nedopadnou na Zemi

Zemi každý rok těsně minou desítky asteroidů. Ačkoliv se ale pohybují ve vzdálenosti menší, než je vzdálenost mezi Zemí a Měsícem, katastrofické srážky s těmito tělesy jsou velmi vzácné. Vědci nyní možná zjistili proč. 

Co se stane, když potlačíte kýchnutí? Muž skončil v nemocnici a lékaři vydali varování

Když se blíží kýchnutí, skotští lékaři doporučují nedržet ho zpět. Tuto radu odvozují z případu popsáno v odborném časopise BMJ Case Reports, kde si muž, který se snažil potlačit kýchnutí za volantem, nečekaně protrhl průdušnici, jak informuje The Guardian.

Zemi zasáhla nejsilnější sluneční erupce za poslední roky

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ve čtvrtek zachytil nejsilnější sluneční erupci od roku 2017. Ve Spojených státech a dalších zemích způsobila poruchy rádiového spojení trvající dvě hodiny. Problémy měli například piloti letadel.

Chřipka nebo covid? Vědci vyvrací mylnou představu, obě akutní nemoci mají i dlouhou a vážnou variantu

Ačkoliv chřipku, podobně jako covid, většinou považujeme za akutní nemoc, vědci zjistili, že obě nemoci mají i svou dlouhou variantu. Lidé, kteří jsou hospitalizováni kvůli chřipce, tak mohou čelit dlouhodobým zdravotním obtížím, zejména postihujícím plíce a dýchací cesty. Podle nové studie zveřejněné v časopisu The Lancet Infectious Diseases se následky takové nemoci podobají následkům dlouhého covidu.

Zemi zasáhne několik slunečních bouří. První dorazí už ve čtvrtek

Už ve čtvrtek 30. listopadu může Zemi zasáhnout sluneční bouře, která může narušit rádiové a GPS signály. Podle zahraničních médií to dnes uvedl Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Další bouře pak Zemi zřejmě zasáhne v pátek.

Vědci poprvé zachytili polární záři na Slunci. Trvala týden

Poprvé v historii astronomové zaznamenali na Slunci jev lidově nazývaný polární záře. Tento světelný jev byl způsoben elektrony, které procházely silným magnetickým polem nad sluneční skvrnou. Upozornil na to server Live Science.

Lékaři hlásí "průlom v medicíně". Poprvé transplantovali oko, výsledek neznají

Tým chirurgů v New Yorku provedl první transplantaci celého oka. Zákrok byl sice označen za průlom v medicíně, stále ale není jasné, zda se pacientovi opět vrátí zrak. 

Úspěch českých vědců: Objevili mutace, které se podílejí na vzniku leukémie

Čeští výzkumníci objevili nové genové mutace, které narušují schopnost organismu eliminovat buňky s poškozenou DNA. Tato zjištění mají potenciál vytvořit nový způsob léčby leukémie. Objevená studie byla provedena Ústavem molekulární genetiky Akademie věd ČR (ÚMG) a její výsledky byly zveřejněny v časopise Leukaemia. Informuje agentura TASR.

Změny počasí mají na přírodu výrazný dopad. Zanedlouho s námi může být hmyz celoročně

Ačkoliv podzim většinou znamená čas, kdy se hmyz pomalu vytrácí a začíná zimovat, stále častěji se ukazuje, že doba, po kterou zůstává aktivní, se prodlužuje. Stejně jako u jiných druhů je životní cyklus hmyzu řízen přírodními podmínkami, ty se ale vlivem oteplování mění. A jednou bychom se mohli dočkat nelichotivé budoucnosti, ve které hmyz budeme vídat celoročně.

NASA chce prozkoumat "zlatou" planetku v hodnotě 10 trilionů dolarů. Sonda Psyche odstartovala misi

Americká kosmická agentura (NASA) úspěšně odstartovala svou novou misi, sondou jménem Psyche. Tato sonda je určena k průzkumu stejnojmenného tělesa v kosmu, a to po dobu dvou let. Informuje web Space.com.

Nobelovu cenu za chemii získala trojice vědců z USA a Ruska za kvantové tečky

Trojice vědců z USA a Ruska letos získala Nobelovu cenu za chemii za své revoluční objevy a výzkum polovodičových nanokrystalů známých jako kvantové tečky. Laureáty jsou Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov. Informace o čerstvých vítězích unikla na veřejnost několik hodin před oficiálním oznámením Královské švédské akademie věd.

Nobelovu cenu za fyziku dostali tři vědci za výzkum elektronů

Nobelova cena za fyziku pro rok 2023 byla udělena třem vědcům za jejich práci v oblasti využití extrémně krátkých světelných pulzů k studiu chování elektronů v atomech a molekulách. Laureáty jsou francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová.

Nobelovu cenu za lékařství získali autoři mRNA vakcíny, byla využita i proti covidu

Letos byla Nobelova cena za fyziologii a lékařství udělena Maďarce Katalin Karikóové a Američanovi Drewu Weissmanovi, kteří stáli u zrodu vakcín mRNA proti covidu-19. Oznámil to švédský Karolínský institut ve Stockholmu.

Počasí učiní v budoucnu nový superkontinent neobyvatelný, zjistili vědci

Nový superkontinent, který má na Zemi vzniknout za přibližně 250 milionů let, bude pro lidstvo i ostatní savce pravděpodobně neobyvatelný. Uvedli to výzkumníci na základě nové studie publikované v časopise Nature Geoscience. 

Den, kterého se vědci obávali, nastal. Jeden z nejinvazivnějších druhů světa dorazil do Evropy

Klimatické změny způsobují nejen extrémní vedra a lesní požáry, ale i migraci řady rostlinných a zvířecích druhů. Na severní polokouli se tak dostávají nejen komáři přenášející tropické nemoci typu horečka dengue, ale i invazivní druhy, kterých se vědci obávají. Jedním z nich je i ohnivý mravenec. A je nebezpečnější, než by se na první pohled mohlo zdát.