Věda

Související články:

Znečištění z plynových sporáků může za výskyt astmatu u dětí, zjistili vědci

Ozonová vrstva nad zemským povrchem se pomalu obnovuje. Vědci řekli, kdy se zacelí

Ozonová vrstva nad zemským povrchem se pomalu, ale znatelně obnovuje, a pokud bude tento vývoj pokračovat stejným tempem, měla by se díra nad Antarktidou zacelit za přibližně 43 let. S odkazem na novou zprávu OSN o tom dnes informuje agentura AP.

Kosmické počasí může ovlivnit i Zemi, vyřadí například navigaci, zjistili vědci

Vědci zjistili, že kosmické počasí může zapříčinit například výpadky navigací na Zemi. Pomalé kmitání takzvaného slunečního větru se podle nich šíří právě až k 100.000 kilometrů vzdálené Zemi, kde ovlivňuje její geomagnetické pole. Na mezinárodním výzkumu, který publikoval i časopis Nature Physics, se podílel také Jan Souček z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR (AV), uvedla dnes AV v tiskové zprávě.

Na obloze by se měla objevit kometa, kterou naposledy sledovali neandrtálci před 50.000 lety

Pouhým okem by ze Země mohla být brzy viditelná kometa, kterou bylo ze Země naposledy možné na sledovat před 50.000 lety, kdy ještě žili neandrtálci. Informují o tom britská média a časopis Newsweek. Malé těleso pojmenované C/2022 E3 (ZTF) se nyní nachází asi 161 milionů kilometrů od zeměkoule a k planetě se nejvíce přiblíží na začátku února, kdy bude prolétat ve vzdálenosti asi 42 milionů kilometrů od ní.

Mláďata vzácného leguána objevili vědci poprvé na souostroví Galapágy

Vědci objevili na souostroví Galapágy poprvé právě vylíhnutá mláďata a nedospělou populaci velmi vzácného leguána růžového, uvedla agentura Reuters. 

Potřebují lidé skutečně používat deodorant?

Stejně jako čištění zubů nebo mytí obličeje se může zdát, že i každodenní používání deodorantu je jedním z rituálů nezbytných pro základní hygienu. Podle odborníků na dermatologii, které oslovil server CNN, je ale takové rozhodnutí pravděpodobně založeno spíše na osobních a kulturních preferencích než na případné zdravotní nutnosti.

Prohlédněte si galerii

Nový robotický slepecký pes umí navigovat či rozpoznávat tváře a předměty

Zejména nevidomým, ale také například lidem s Alzheimerovou chorobou by měl usnadnit život robotický pes, jehož vytvořili vědci z madridského institutu ITEFI. Jde vlastně o vodicího psa, který dokáže rozpoznávat různé předměty i obličeje, funguje jako navigace nebo čte QR kódy. Informoval o tom španělský deník El Espaňol.

Molnupiravir může pomáhat při nákaze covidem, ale nesnižuje počet úmrtí a hospitalizací, zjistili vědci

Antivirotikum molnupiravir může napomáhat rychlejšímu uzdravení při nákaze covidem-19 u očkovaných, ale zranitelných pacientů. Nesnižuje však počet úmrtí a hospitalizací. Vyplývá to ze studie, při níž lékaři podávali lék lidem, u nichž se potvrdila koronavirová varianta omikron, dvakrát denně po dobu pěti dnů, uvedl server BBC News.

Vědci naznačili, co může způsobovat dlouhotrvající ztrátu čichu při covidu

Miliony lidí, kteří po nákaze koronavirem ztratili čich, mohou mít dlouhotrvající a neobvyklou imunitní reakci, která jim ničí buňky v nose. Vyplývá to ze studie, o které informoval list The Guardian.

NASA ukončila po čtyřech letech misi sondy InSight

Americká vesmírná agentura NASA ukončila po čtyřech letech misi sondy InSight, která zkoumala zejména nitro Marsu a tamní seizmickou aktivitu. Informovala o tom NASA na svých internetových stránkách.

Svět zažívá "globální hmyzí apokalypsu". Příroda se rozpadá, hmyz vymírá neuvěřitelně rychle

Jako malý chlapec pobíhal David Wagner v 60. letech po rodinné farmě ve státě Missouri se sklenicí v ruce a sbíral z oblohy zářící světlušky. "Mohli jsme jimi sklenici naplnit a položit ji v noci vedle postele," uvedl Wagner, který se pak stal entomologem. To už je dávno minulostí, pozemek, na kterém stála rodinná farma, je dnes zastavěn novými domy a upravenými trávníky. A Wagnerovy světlušky - stejně jako mnoho dalších druhů hmyzu po celém světě - z velké části zmizely při vymírání druhů, které vědci označují za globální hmyzí apokalypsu, uvedla agentura Reuters.

V Česku je nedostatek vědkyň. V zastoupení žen ve výzkumu je Česko mezi nejhoršími státy EU

V roce 2020 tvořily ženy 27,6 procenta výzkumníků v Česku. Po několika předchozích letech stagnace jejich podíl mírně stoupl, nadále ale zůstává na chvostu mezi zeměmi Evropské unie. Vyplývá to z Monitorovací zprávy o zastoupení žen ve vědě a výzkumu za rok 2020, kterou vydalo Národní kontaktní centrum - gender a věda Sociologického ústavu Akademie věd ČR.

Ozonová díra nad Antarktidou znepokojuje vědce. Letos se ještě nezacelila

Ozonová díra v posledních třech letech trvá nad Antarktidou déle, než tomu bylo v předchozím období. Uvedla to v tiskové zprávě unijní služba Copernicus, která tento fenomén každoročně pozoruje. Trvání ozonové díry se od roku 2020 prodloužilo téměř o měsíc. Proč se tak děje, vědci zkoumají, mezi možnými vysvětleními jsou změny klimatu. Stav ozonové vrstvy se ale v posledních desetiletích díky regulacím výrazně zlepšil.

Historický průlom v oblasti jaderné fúze. Vědci při ní získali energii

Vědcům v USA se poprvé podařilo provést jadernou fúzi, při které vzniklo více energie, než kolik se jí spotřebovalo. Vědecký průlom, o němž už v pondělí informoval americký tisk, dnes potvrdila ministryně energetiky Jennifer Granholmová, kterou citovala agentura AP.

Vědcům se poprvé podařila jaderná fúze se ziskem energie, píše tisk

Americkým vědcům se poprvé podařilo provést jadernou fúzi, při které vzniklo více energie, než kolik se jí při reakci spotřebovalo. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informovaly listy Financial Times (FT) a The Washington Post (WP), podle kterých oficiálně průlom v jaderné energetice americké ministerstvo energetiky oznámí v úterý. Podle WP se jedná o výrazný krok vpřed, průmyslové využití jaderné fúze bude podle něj ale možné nejdříve za jedno či více desetiletí.

Velký den. Vědci mají prvotní zárodečné buňky z ohroženého severního bílého nosorožce

Tým vědců z konsilia BioRescue vedeného Safari Parkem Dvůr Králové nad Labem vytvořil tzv. primordiální (prvotní) zárodečné buňky z kmenových buněk severního bílého nosorožce. Jsou předchůdkyněmi vajíček a spermií, uvedli dnes zástupci Safari Parku Dvůr Králové. Označili to za významný krok k záchraně druhu, na němž mají zásluhu hlavně odborníci z univerzity v Ósace. Dosud se toho nikdy nepodařilo dosáhnout u tak velkých savců.

Nové geoglyfy v Peru: U planiny Nazca našli japonští vědci dalších 168 obrazců

Japonští vědci objevili na jihu Peru blízko planiny Nazca dalších 168 nových obrazců, takzvaných geoglyfů. Informují o tom dnes španělská média. Podle nich týmu expertů z japonské univerzity pomáhali místní archeologové. Společně také pomocí dronů tyto obrazce natočili na video.

Neobvyklý gama záblesk: Paradigma výzkumu záblesků gama bylo zpochybněno

Kdysi dávno byl svět gama záblesků (GRB) pěkně rozdělen pouze na dvě třídy: Dlouhé záblesky s dobou trvání v záření gama delší než 2 s a krátké záblesky, které trvají dobu kratší než 2 s. Dlouhé gama záblesky vznikají při konečné explozi velmi hmotné hvězdy a jsou doprovázeny také velmi energetickou supernovou, což se podařilo prokázat již před 20 lety. 

Zemřel významný český vědec, molekulární epidemiolog a genetik Radim Šrám

Ve věku 83 let v úterý zemřel významný český vědec, molekulární epidemiolog a genetik Radim Šrám. ČTK to dnes oznámila Akademie věd ČR, kde působil v Ústavu experimentální medicíny v pražské Krči. Šrám byl celosvětově uznávaným odborníkem v oblasti vlivu znečištěného životního prostředí na lidské zdraví. Získal řadu ocenění, například národní cenu Česká hlava nebo medaili Jana Evangelisty Purkyně.

Pijete dva litry vody denně? Jde o plýtvání, tvrdí studie

Doporučení vypít osm sklenic vody denně je pro většinu lidí pravděpodobně přehnané. Informoval o tom list the Guardian s odvoláním na studii, podle které může tato rada například v Británii vést k tomu, že se každý den vyplýtvá 20 milionů litrů pitné vody.