Československo

Vznik ČSR? Pro Slováky šlo o obrovský civilizační posun, soudí historik

Role sv. Václava v dějinách? Nevýrazný kníže posloužil německé ideologii

Svatého Václava nám každodenně připomíná kovová dvacetikoruna a velké části národa obývající Prahu ještě navíc obrovská socha na Václavském náměstí. Přestože dnes již z historie dobře víme, že kníže Václav byl v podstatě jeden z řady nevýznamných přemyslovských knížat, dějinná paměť z něho udělala symbol státu. Kdo všechno s vervou budoval jeho kult?

Revoluční změna: Před 50 lety byl zaveden pětidenní pracovní týden

Velkou změnu do fungování podniků, ale ve svých důsledcích i celé československé společnosti, přinesl pětidenní pracovní týden, zavedený do praxe oficiálně 29. září 1968. Tento den, uvedený v příslušné vyhlášce ministerstva práce, ovšem připadal na neděli, takže z volných sobot se lidé mohli těšit od prvního říjnového víkendu. A brzy si na ně zvykli, dvoudenní volno bylo příčinou (vedle úniku před normalizační realitou) například i rozmachu chataření a chalupaření.

Mnichovský diktát? Svobodný zednář pronesl prorocká slova. Dodnes z nich mrazí

Největší válku v dějinách lidské civilizace předznamenala konference v Mnichově, v jejímž průběhu se pokusili představitelé největších evropských mocností ukonejšit agresivního diktátora Adolfa Hitlera obětováním Československa. Přestože se aktéři jednání plácali po ramenou, že zachovali mír své doby, českoslovenští politici byli mnohem prozíravější. Nic jiného jim nezbylo.

Na Staroměstském náměstí lidé oslavili sto let republiky. Festival přilákal tisíce návštěvníků

Praha - Druhý zářijový víkend patřil oslavám stoletého výročí založení Československa. Na pražském Staroměstském náměstí se při této příležitosti uskutečnil první ročník Československého festivalu. Na návštěvníky čekaly kromě bohatého kulturního programu také stánky s řemeslnými výrobky nebo prezentace jednotlivých krajů České a Slovenské republiky. Akce byla pro veřejnost zdarma a přilákala kolem desetitisíc návštěvníků.

Zemřel poslední československý ministr obrany, stál u zrodu demokratické armády

Praha/Bratislava - Poslední československý ministr obrany Imrich Andrejčák zemřel ve středu ve věku 77 let. S odvoláním na vyjádření rodiny někdejšího ministra to potvrdilo slovenské ministerstvo obrany. Andrejčák se ministrem obrany Československa stal v roce 1992, kdy společný stát Čechů a Slováků zanikl. V roce 1993 byl pak jmenován prvním ministrem obrany samostatného Slovenska.

Ruský politik spustil na facebooku. Vyčítá Putinovi, že se neomluvil za rok 1968

Moskva - Opoziční politik Leonid Gozman vyčetl prezidentovi Vladimiru Putinovi, že se na 50. výročí vpádu sovětských vojsk do tehdejšího Československa neomluvil Čechům a Slovákům za potlačení pražského jara.

"Šokující invaze." Srpen 1968 je na titulních stranách světových deníků

Bratislava - Za účasti předsedy slovenského parlamentu a dalších politiků si dnes Slováci na shromáždění v centru Bratislavy připomenuli oběti vojenské okupace Československa. Zmínky o konci pražského jara dnes našli na titulních stránkách čtenáři The New York Times (NYT), španělských deníků El País a El Mundo.

Zvěrstva Čechů na komunistech? Pražské jaro bylo prvním "barevným převratem", prská ruský politolog

Moskva - Podle článku v ruském listu Izvestija bylo pražské jako první z "barevných převratů" zosnovaných USA. Vstup vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 podle politologa jen reagoval na lynčování komunistů a odehrál se na žádost Alexandra Dubčeka.

Po srpnu 1968 přišla morální devastace. Někteří se jí drží dodnes, píšou Slováci

Bratislava - Zničené rodiny, ztráty životů a ideálů. Ty, kteří byli odvážní a okupaci nenazvali bratrskou pomocí, komunistický režim degradoval na nepřítele. Tak dnes komentuje slovenský tisk invazi vojsk zemí Varšavské smlouvy do Československa. Denník N zmínil i morální devastaci Čechů a Slováků, která bohužel přežívá do dnešních dnů.

Ruský server: Pražské jaro mělo likvidovat ČSSR dle scénáře USA

Moskva - Ruský internetový magazín Svobodnaja pressa dnes napsal, že sovětská vojska v Československu chránila ústavní pořádek. V podobném duchu popsal intervenci i prokremelský server Life, podle něhož Ludvík Svoboda, dosud vyzývající řešit problémy pokojně, do Moskvy vzkázal, že souhlasí s jakýmkoli řešením.

Pražské jaro má vliv na vztahy Německa s ČR dodnes, míní sociolog z Postupimi

Berlín - Sociolog a zástupce ředitele Střediska pro výzkum soudobých dějin (ZZF) v Postupimi Jürgen Danyel se domnívá, že pražské jaro, které ukončil vpád armád Varšavské smlouvy v srpna 1968, sice trvalo relativně krátce, jeho stopy jsou ale v česko-německých vztazích patrné dodnes.

Merkelová: Stateční lidé v Československu přispěli ke sjednocené Evropě. Francie řeší pražské jaro

Berlín/Paříž - K 50. výročí srpnové okupace se dnes vyjádřila i německá kancléřka Angela Merkelová. Stateční lidé v dnešním Česku a dnešním Slovensku podle ní v dalších letech přispěli ke sjednocené Evropě. Francouzský deník Le Monde upozornil na průzkum, podle kterého jen polovina Čechů a třetina Slováků vnímá pražské jaro pozitivně.

Hněv vůči Rusům trvá? Už jsou tady zase, postěžovali si Češi britskému listu

Londýn - V noci z 20. na 21. srpna 1968, tedy před 50 lety, vpadla na území Československa vojska států Varšavské smlouvy. Tématu se dnes ve svých komentářích věnují i západoevropská média.

Čeští spisovatelé stáli u zásadních událostí dějin Československa

Praha - Už při vzniku samostatného Československa před sto lety sehráli významnou roli spisovatelé. Manifest z roku 1917 zveřejněný pod názvem Čeští spisovatelé českému poselstvu se stal prvním tuzemským veřejným prohlášením za první světové války, které požadovalo sebeurčení českého národa.

Dubček nebyl zbabělcem, ale hrdinou, míní německá historička

Berlín - Podle německé historičky Susanne Schattenbergové nebyl Alexander Dubček zbabělcem, ale hrdinou. Jeho rozhodnutí podepsat v srpnu 1968 po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy moskevský protokol bylo vedeno snahou zabránit rozsáhlému krveprolití.

Financial Times: Pražské jaro stále tíží Evropu. Česká demokracie je živá, ale roztříštěná

Londýn - Americký deník Financial Times se ve svém textu věnuje dění v Československu před 50 lety. V noci 20. srpna 1968 vtrhlo do Československa téměř půl milionu vojáků zemí Varšavské smlouvy, aby potlačili pražské jaro - pokus reformně uvažujících komunistických předáků v čele s Alexanderem Dubčekem o liberální změny v zemi. Někteří vojáci byli z Bulharska, východního Německa, Maďarska a Polska. Většina ale pocházela ze Sovětského svazu.

Smrtelně ho zranil pás tanku. Dělník z chemičky je jednou z prvních obětí srpnové okupace

Ústí nad Labem/Vrchlabí - Dělník ústecké chemičky Petr Fridrich se stal v noci na 21. srpna 1968 jednou z prvních obětí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, bylo mu pouhých 23 let. Jeden z tanků ho zachytil pásem a smrtelně zranil. Sovětská okupační jednotka se usadila také u přírodní rezervace na hřebenu Rýchor v Krkonoších

Ruce pryč od Československa! Kvůli okupaci 1968 zasedla i Rada bezpečnosti OSN

Praha - Vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 vyvolal demonstrace v mnoha západních velkoměstech a okupaci odmítla téměř jednotně i západoevropská politická reprezentace.

Buď válka, nebo dohoda. Moskevský protokol byl kapitulací před vpádem vojsk do Československa, jeden politik odolal

Praha - Nejvyšší představitelé SSSR i dalších komunistických zemí několikrát varovali československé politiky před "nebezpečím kontrarevolučního vývoje". Vpád armád států Varšavské smlouvy před půlnocí 20. srpna 1968 byl jen jednou částí plánu na potlačení tzv. pražského jara.