Československo

Před 80 lety vzniklo Česko-Slovensko, nový státní útvar dlouho nevydržel

Češi a Slováci se měli lépe spolu? Tohle si myslel svět o rozdělení Československa

Letošní oslavy 100 let od založení Československa slouží též jako dobrá příležitost k zamyšlení nad tím, jak Československo skončilo. 1. ledna 1993 se Češi a Slováci probudili do odlišných států. Zprávy tehdejšího i dnešního zahraničního tisku dobře ilustrují, jak celou záležitost vnímá svět, ale i samotní Češi a Slováci.

První "normalizační" opatření bylo ÚV KSČ přijato před 50 lety

Před 50 lety, 14. listopadu 1968, byla na zasedání ÚV KSČ přijata rezoluce s názvem Hlavní úkoly strany v nejbližším období. V textu se mimo jiné mluvilo o tom, že pro postup strany je "mimořádně důležité upřímné a důsledné plnění moskevského protokolu z 26. srpna, jenž je jediným reálným východiskem pro cestu normalizace poměrů v ČSSR". Ústřední výbor udělal i některé personální změny, mezi nové tajemníky se dostali pozdější významní exponenti normalizace - Vasil Biĺak, Josef Kempný a Lubomír Štrougal.

Milníky Československé historie: Tyto události umožnily vznik naší země

Milníky první světové války, která skončila před sto lety, 11. listopadu 1918, z pohledu budoucího Československa.

Kolohousenka: První československý tank měl být supermoderní, ale naprosto selhal

Již v prvních letech své existence se Československo rozhodlo vybudovat tankové vojsko. S rozvinutým průmyslem mělo k tomu nelepší předpoklady. Bohužel koncepce stroje, kterou generálové vybrali, se ukázala jako naprosto slepá ulička techniky.

Na Slovensku začaly oslavy 100. výročí ČSR. Hrozila germanizace a maďarizace, připomněl Zeman

Představitelé Česka a Slovenska, včetně hlav států a šéfů vlád, se dnes v Martině zúčastnili oslav 100. výročí podpisu Martinské deklarace, ve které se zástupci Slovenska přihlásili k Československu, vzniklému o dva dny dříve, tedy 28. října 1918. Reprezentanti obou zemí zdůrazňovali historický význam společného státu i bezprecedentní těsné vazby, které mezi oběma republikami trvají po rozpadu Československa v roce 1992.

Nikam se nespěchalo. Brno se o Československu dozvědělo až druhý den

Vyhlášení samostatného Československa předcházelo v Brně váhání a vyčkávání. Do města, tehdy ze dvou třetin německojazyčného, se informace z Prahy dostávaly s časovou prodlevou. Čeští činitelé se o převratu v hlavním městě dozvěděli až 28. října 1918 navečer, veřejné vyhlášení odložili na další den. Teprve poté začalo předávání moci - nakonec povětšinou poklidné, z obou stran chvílemi bezradné.

Kiska apeluje na Čechy a Slováky: Je morální povinnost úspěšných zemí pomáhat ostatním

Češi a Slováci by si měli uvědomit, že jejich státy patří mezi nejúspěšnější země světa, a neměli by zapomínat, že morální povinností úspěšných je pomáhat těm, kdo nemají tolik štěstí. V Českém rozhlasu - Radiožurnálu to dnes řekl slovenský prezident Andrej Kiska. Uvítal také, že se Češi a Slováci po rozdělení Československa v EU znovu sešli v prostoru bez hranic.

Masaryk dosáhl v Československu vysoké demokracie, bez chyb ale nebyl, hodnotí historik

Ze všech výročí, které si Češi letos připomínají, je to dnešní vůbec nejvýznamnější, především kvůli postavě zakladatele samostatné republiky Tomáše Garriguea Masaryka a kvůli vysokému stupni demokracie, kterého první republika dosáhla. Ani Masaryk, ani meziválečné Československo nebyli bez chyb, avšak v dnešní bouřlivé době je k nim možné hledět jako k inspiraci, napsal dnes americký historik Daniel E. Miller na webu historynewsnetwork.org.

Byl Masaryk euroskeptik nebo „eurohujer“? Pohled Československa na spojování evropských národů

Dnešní 100leté výročí založení Československa je ve znamení vzrůstající nespokojenosti s Evropskou unií. Vzrůst tzv. populistických stran podle některých připomíná nárůst fašistických stran po celé Evropě v době První republiky. Představitelé těchto stran se ale odvolávají na to, že pouze usilují o národní svobodu a tudíž následují Masarykova, nikoliv Hitlerova příkladu. Koho by však spíše podporoval samotný Masaryk?

Svět si všímá oslav. Zhodnotil vztah Čechů a Slováků po rozdělení státu

Francouzský deník Le Figaro se v materiálu věnovaném 100. výročí vzniku Československa zaměřil na vztahy mezi Čechy a Slováky, které zůstaly dobré i 25 let po takzvané sametové revoluci. Politolog Jacques Rupnik uvedl, že Češi a Slováci si připomínají výročí vzniku dnes už neexistujícího státu, v němž žili pospolu po 75 let.

Mohlo Československo za Mnichov? Postavení Němců v První republice

První republika se celou svou existenci potýkala s problémem soužití s německou menšinou. Podle mnoha německých historiků nově vzniklý stát nedokázal dostát v tomto ohledu svým demokratickým závazkům a vůči německé menšině se choval přezíravě a imperialisticky. Byli Němci v Československu skutečně diskriminováni?

Češi jako menšina ve vlastním státě? Nechybělo mnoho a neexistovali jsme

Vzhledem k tomu, jak málo demokracie si Češi užil během existence samostatného státu, není žádný div, že k období první republiky vzhlíží s obdivem, jako ke zlatému českému věku. Ale samozřejmě i štít Československa nezůstal úplně bez poskvrny a musel se potýkat s nejedním problém. Není totiž náhodou, že Československo vydrželo pouhých 20 let.

Čechoslovakismus: Doktrína, která měla odsunout Němce na vedlejší kolej?

Masarykovy motivy pro prosazení ideje československého národa byly čistě pragmatické, na území Českých zemí se nacházelo příliš mnoho Němců, a proto se Češi měli spojit se Slováky. To by vyřešilo české problémy s početnou německou menšinu a zároveň vymanilo Slováky z područí Maďarů. Přestože idea čechoslovakismu umožnila vznik unikátního státního útvaru, nakonec notně přispěla i k jeho zániku

Slováci drbou Česko: Rozdělení Československa vám pomohlo, my na něj doplatili

Společný stát Čechů a Slováků se rychle zařadil mezi nejbohatší státy světa. Na jeho rozdělení patrně doplatili především Slováci. Napsal to dnes slovenský list Plus jeden deň. Další deníky zase otiskly sérii článků ke kulatému výročí vzniku první Československé republiky.

Brutální zásahy policie? Komunismus oslavy republiky neschvaloval

Sílící projevy otevřeného nesouhlasu oslabovaly komunistický režim v Československu od roku 1988. Kromě disidentů se k nim začalo připojovat stále více dosud mlčících občanů. Tak se stalo i u příležitosti 70. výročí založení republiky 28. října 1988. Proti demonstrantům, kterých se v centru Prahy sešlo podle odhadů 2000 až 5000, pořádkové síly komunistického režimu tvrdě zasáhly a několik desítek lidí zatkly.

Legionáři postavili pomník v Železné Rudě, Němci jim ho zbořili

Českoslovenští legionáři postavili před 100 lety v Železné Rudě velký pomník bitvy u ukrajinského Zborova, kde v červenci 1917 slavili první velký úspěch na východní frontě. Ve městě vzbudil silné emoce a Němci, kteří tvořili valnou většinu místních obyvatel, ho zbourali. Památník nebyl nikdy obnoven a zůstala jediná fotografie uložená v klatovském Vlastivědném muzeu Dr. Hostaše.

Ekonomický vývoj ČSR byl bouřlivý. Po válce překonalo i Francii, pak nám Západ utekl

Občané prvorepublikového Československa po jeho vzniku neměli vyšší životní úroveň než Rakušané nebo Němci. V HDP dosahovala republika 80 procent výkonu Rakouska a 70 procent výkonu Německa. Za sto let se však rozdíl prohloubil v neprospěch Česka a Slovenska až o polovinu. Větší zaostávání je patrné v ekonomické úrovni měřené hrubým domácím produktem (HDP), zatímco v délce života a indexu jeho kvality není propad vůči západním zemím tak silný. Vyplývá to ze studie, kterou vypracovaly Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) a obchodník s měnami TopForex.

Kiska na české ambasádě: Neznám dvě země, které by si byly tak blízké, jak jsou naše

Vznik Československa v roce 1918 jako spojení dvou národů s odlišnou historií, mentalitou či s rozdíly v kultuře a ekonomice byl zázrak, řekl dnes slovenský prezident Andrej Kiska v projevu na recepci u příležitosti 100. výročí vzniku společného státu Čechů a Slováků. Podle šéfa českého Senátu Milana Štěcha den vzniku Československa patří k nejvýznamnějším okamžikům v historii obou republik bývalé federace.

Československá StB působila za studené války i v Norsku

Norsko bylo za studené války součástí NATO a s rozvědkami jeho členských států norská rozvědka spolupracovala. Za železnou oponou byli Američané nápadní a pod kontrolou kontrarozvědky. Jejich menší partneři, jako Norové nebo Nizozemci, mohli v tomto ohledu dobře fungovat místo nich. Stejně tak československá rozvědka plnila podobnou úlohu v Norsku ve službách KGB a Sovětského svazu. V rozhovoru s ČTK to řekl norský novinář a spisovatel Terje B. Englund, který se do časů studené války vrací ve své knize Špion, který přišel pozdě.