Československo

Tomáš Garrigue Masaryk: Náš "tatíček" a "prezident Osvoboditel"

Siwiec byl první "živou pochodní", a neměl s ČSSR nic společného. Vše kvůli okupaci v roce 1968

Starosta Prahy 3 Jiří Ptáček a zástupci polské ambasády dnes před Ústavem pro studium totalitních režimů na Žižkově uctí památku Ryszarda Siwiece, který se v roce 1968 upálil ve Varšavě na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Siwiec byl první "živou pochodní", dnes uplyne 110 let od jeho narození.

Upálení Jana Zajíce: Lidé si připomenou únor 1948 a 50. výročí pochodně č. 2

V Česku se dnes uskuteční několik akcí, které připomenou 71. výročí komunistického puče v tehdejším Československu. V Praze se většina z nich koná jako součást festivalu proti totalitě, zlu a násilí Mene Tekel. Ten začíná dnes a potrvá do 3. března. Připomínat se dnes bude také čin Jana Zajíce, který se 25. února 1969 po Janu Palachovi upálil na protest proti letargii, do níž společnost upadala po okupaci vojsky Varšavské smlouvy.

Snaha o získání nacistických dokumentů ukrytých v ČSR skončila skandálem. Kvůli čemu Američané tak riskovali?

V roce 1946 bylo komando amerických vojáků posláno, aby získalo v Československu ukryté nacistické dokumenty. Jejich počínání způsobilo velký diplomatický skandál a obrovskou PR katastrofu pro USA, čehož ihned využili komunisté. Američané s hanbou museli získané dokumenty vrátit Praze.

Vražda generála Píky patří k nejhorším zločinům českých komunistů

Zinscenovaný soud s generálem Heliodorem Píkou, který byl zatčen v květnu 1948, patří spolu s případem političky Milady Horákové k zřejmě nejznámějším politickým procesům v komunistickém Československu. Před popravou neuchránila respektovaného vojáka a diplomata ani řada vysokých vyznamenání, včetně sovětských. Svůj verdikt nad ním vynesl komunistický soud před 70 lety, 28. ledna 1949.

Do USA se valí migranti z Československa. Trump kvůli zdi věří bludům

Debata o podobě rozpočtu USA, která trvá už několik týdnů, dosáhla bodu, kdy ustupují racionální argumenty. Alespoň tak by se dalo chápat to, že prezident Donald Trump opírá nutnost stavby zdi o svědectví, v němž se hovoří i o migrantech z Československa.

Kam se poděli potomci českých králů? Jeden žije v Rakousku, druhý vládne Kambodži

Česká historie má řadu králů, s čestnou výjimkou Přemyslovců a Jiřího z Poděbrad se jednalo o cizince. Dědic posledního panovnického rodu na českém trůně stále žije. A pak se nabízí ještě jedna varianta. Kambodžský král je "potomkem českých králů" jen obrazně, hovoří totiž lépe česky než řečí svého národa…

Atmosféra v ČSSR se měnila od léta 1988, režim tvrdě zakročil 19. ledna 1989

Atmosféra v československé společnosti se měnila už v roce 1988, kdy se uskutečnily demonstrace při 20. výročí okupace vojsky Varšavské smlouvy či při 70. výročí vzniku Československa. Série demonstrací v lednu 1989 byla vyústěním situace, začaly vznikat nové nezávislé iniciativy, nebo se k těm stávajícím hlásilo víc lidí. V rozhovoru pro ČTK to řekl historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Palachův týden před 30 lety otřásl komunistickým režimem

Třetí lednový týden roku 1989 nečekaně otřásl československým komunistickým režimem. Plánovaný pietní akt k 20. výročí úmrtí Jana Palacha se totiž změnil v nejsilnější výbuch protestu proti normalizační moci. Tisíce lidí se mezi 15. a 20. lednem nebály opakovaně projevit nespokojenost a riskovaly tvrdý zásah pořádkových sil. Intenzita protestů překvapila nejen politiky, ale také opozici a byla předzvěstí revolučních událostí v listopadu 1989.

Jan Palach nebyl jediná pochodeň: Dále se upálili i Jan Zajíc nebo Evžen Plocek

Výběr informací o lidech, kteří se v roce 1969 upálili podobně jako Jan Palach, který tuto formu protestu proti nastupující letargii společnosti po okupaci zvolil před 50 lety, 16. ledna 1969:

Hlavní události roku 1989 v tehdejším Československu

Výběr hlavních událostí roku 1989 v tehdejším Československu; politické změny, které vedly až k pádu komunistického režimu, odstartovaly takzvaným Palachovým týdnem před 30 lety, 15. ledna 1989:

Vlastizrádné ODS a HZDS? U Jílkové se strhla hádka kvůli rozpadu ČSFR

Letos už uplynulo 26 let od rozdělení ČSFR. Jednalo se tehdy ze strany českých a slovenských politiků o projev odvahy, anebo o zradu občanů Československa? Odpověď na tuto otázku se ve čtvrtek večer v pořadu Máte slovo Michaely Jílkové pokoušeli Andrej Hryc, předseda Korektura-Andrej Hryc, Alexandr Vondra, představitel ODS a bývalý náměstek ministra zahraničí ČR, Blaho Uhlár, slovenský režisér, dramatik a vlastenec, Jan Rychlík, předseda česko-slovenské komise historiků, Ivan Koranda, důchodce z Chebu a Dušan Krivský, slovenský občan z příhraničního města Skalica.

Místo oslav republikového výročí přišla tragédie. V domě na Poříčí našly smrt desítky dělníků

Ruští záchranáři dnes z trosek zříceného obytného domu v Magnitogorsku vytáhli již devětatřicátou oběť. Nejhorší podobná tragédie na území dnešní České republiky si vyžádala ještě o 7 lidských životů víc. Odehrála se v Praze před více než 90 lety.

Bratislava Slovensku vůbec nepatřila. Přes sto lety ji uzmuli z náruče Maďarů a Němců

Na den přesně před 100 lety dobyla československá vojska Prešpurk. Představitelé právě vzniklého Československa přitom nevěděli, jaká bude jeho budoucnost. O novém jméně města i jeho roli rozhodly až následující dny a týdny.

Kam zmizela česká šlechta po roce 1918 a 1948?

Konec starého světa - i tak se dá nazvat začátek 20. století. Události, které se tehdy odehrály, byly často důsledkem dlouhodobějších procesů, stejně tak důsledky těchto „dávných“ událostí vnímáme i my dnes. Starý svět představovala monarchie, buržoazie a kolonialismus, zatímco nový se rýsoval v ideálu národního cítění a svobody, průmyslového a technologického progresu. V českých zemích byly tyto pocity stejné, kdy se starý svět v podobě habsburské monarchie a bohaté šlechty rozplýval v obraze nového světa mladé republiky a demokracie.

Československo se před 50 lety změnilo ve federaci. Už tehdy panovaly obavy, naplnily se

Ústavní zákon o federativním uspořádání Československé socialistické republiky, který byl přijat v říjnu 1968 a v platnost vstoupil 1. ledna 1969, byl jedním z mála "výdobytků", které byly prosazeny v obrodném procesu roku 1968. Měl přinést oběma národům rovnoprávnost a suverenitu. S ohledem na politickou realitu, danou uplatňováním totalitní moci komunistické strany, zůstal však model československé federace podle některých historiků jen na papíře.

Stála stráž u Benešovy rakve. Stoletá sokolka dodnes vzpomíná na druhého prezidenta ČSR

Před 70 lety stála Anna Buriánková čestnou stráž u rakve zesnulého prezidenta Edvarda Beneše. Je patrně poslední žijící členkou Sokola, která tuto událost pamatuje. Dodnes na září 1948, kdy Beneš v Sezimově Ústí na Táborsku zemřel, 101letá Buriánková vzpomíná. S druhým československým prezidentem se v areálu jeho vily u břehu řeky Lužnice i několikrát osobně potkala.

Jednání o brexitu by se mohla inspirovat dělením ČSFR, myslí si Vondráček

Vyjednavači podmínek odchodu Británie z Evropské unie by se mohli inspirovat jednáním Čechů a Slováků o rozdělení Československa, které bylo provedeno kulturně, inteligentně a se zachováním vazeb mezi institucemi a obyvateli obou nástupnických republik československé federace. V dnešním projevu před poslanci slovenského parlamentu to řekl šéf české Poslanecké sněmovny Radek Vondráček. Zároveň ocenil vysokou úroveň vztahů mezi Českem a Slovenskem.

"Pomáhal" Čechům a klaněl se Hitlerovi: Před 80 lety se stal prezidentem Emil Hácha

Emil Hácha byl v čase svého zvolení prezidentem republiky před osmdesáti lety, 30. listopadu 1938, prezidentem Nejvyššího správního soudu.

Turismus v Československu: Víte, že Praha nebyla nejnavštěvovanější oblastí?

Turismus představuje významný zdroj přijmu pro mnohé země. I nově vzniklé Československo chtělo přitáhnout do nově vzniklého státu co nejvíce zahraničních návštěvníků. Kdo nejčastěji navštěvoval Československo a jaké oblasti byly největšími taháky turistického ruchu? Na to odpovídá článek Czechoslovakia as the Tourist Destination between 1918 and 1938 (Československo jako turistická destinace mezi lety 1918 a 1938) docenta Jana Štemberka z Fakulty Humanitních studií UK.