Christine Lagardeová

Christine Lagardeová, šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF)

EU by měla být imigrantům vděčná. Díky nim se vypořádala s nedostatkem pracovních sil

Předsedkyně Evropské centrální banky Christine Lagardeová nedávno uvedla, že by na tom evropská ekonomika byla bez zahraničních pracovníků mnohem hůř. Během sympozia Federálního rezervního systému ve Wyomingu zdůraznila, že příchod zahraniční pracovní síly pomohl eurozóně absorbovat šoky, jako byly rostoucí náklady na energie a rekordní inflace, a přitom udržel růst a zaměstnanost.
Christine Lagardeová

ECB rázně zakročí, aby inflaci stlačila zpět ke dvěma procentům

Inflace v eurozóně je podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové stále příliš vysoká. ECB ale podle ní rázně zakročí, aby inflaci vrátila zpět ke dvěma procentům. Lagardeová to dnes řekla na konferenci ve Frankfurtu nad Mohanem. Euro po jejích slovech zpevnilo.
Christine Lagardeová, šéfka ECB

Míra inflace v eurozóně stále nedosáhla vrcholu, tvrdí šéfka ECB

Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová by byla překvapena, kdyby inflace v eurozóně už dosáhla vrcholu. Řekla to dnes evropským zákonodárcům. Její vyjádření podle analytiků naznačuje, že zvyšování úrokových sazeb z poslední doby ještě není u konce.
Christine Lagardeová

Lagardeová: Kryptoměny jsou založené na ničem a měly by být regulovány

Kryptoměny jsou založené na ničem a měly by být regulovány, aby se lidé vyhnuli spekulacím se svými životními úsporami. V nizozemské televizi to dnes řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Obává se, že lidé, kteří nerozumějí riziku, mohou přijít o všechno a být velmi zklamaní. Proto se domnívá, že by měly být kryptoměny regulovány.
Christine Lagarderová

Eurozóna se podle Lagardeové navzdory válce na Ukrajině nedostane do stagflace

Evropská centrální banka (ECB) navzdory válce na Ukrajině nadále počítá s růstem ekonomiky eurozóny letos i v následujících dvou letech. Uvedla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová. Připustila, že válka bude tlumit hospodářský růst a tlačit vzhůru inflaci, odmítla však obavy z toho, že eurozóna vstoupí do stagflace, tedy do období s malým či žádným hospodářským růstem provázeným vysokou inflací.
Christine Lagarderová

Lagardeová: Měnovou politiku eurozóny není třeba výrazně zpřísňovat

Měnovou politiku eurozóny není třeba výrazně zpřísňovat, řekla dnes před hospodářským a měnovým výborem Evropského parlamentu prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Inflace se podle ní bude snižovat a mohla by se stabilizovat kolem dvou procent, což je inflační cíl banky.
Christine Lagardeová, šéfka Evropské centrální banky.

Hospodářské oživení v eurozóně je podle Lagardeové zatím příliš křehké

Ekonomika eurozóny se začíná zotavovat z pandemie, hospodářské oživení je ale zatím křehké. V rozhovoru s francouzským regionálním deníkem La Provence to řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Její tým nyní zvažuje, kdy bude vhodné začít omezovat mimořádně uvolněnou měnovou politiku, kterou ECB zavedla ve snaze mírnit dopady pandemie na ekonomiku.
Christine Lagardeová

Oživení evropské ekonomiky zbrzdily obnovené restrikce, uvedla Lagardeová

Obnovená opatření proti šíření koronaviru zbrzdila oživení evropské ekonomiky. Návrat hospodářské aktivity na předkrizovou úroveň tak nelze očekávat dříve než v polovině příštího roku. Uvedla to šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová v rozhovoru s francouzským listem Le Journal du Dimanche.
Ekonomický růst, ilustrační fotografie

Globální ekonomika by letos mohla růst nejvíce za 20 let, uvádí studie PwC

Světová ekonomika by měla letos vzrůst o zhruba pět procent. Šlo by tak o nejrychlejší růst od počátku století, což by mělo světovou ekonomiku vrátit na předpandemickou úroveň do konce roku 2021 nebo počátkem roku 2022. Růst ale bude záviset na úspěšném a rychlém očkování populace a pokračování rozpočtových, měnových a finančních zásahů v největších ekonomikách světa.
Christine Lagardeová, šéfka ECB

Oživení ekonomiky vázne. Peníze z fondu obnovy EU musí být rozděleny rychle, žádá Lagardeová

Evropská unie musí urychleně rozdělit 750 miliard eur (přes 20 bilionů Kč) z fondu obnovy, který má evropským ekonomikám pomoci dostat se z krize způsobené opatřeními proti šíření nového koronaviru. Vedle toho by měla i začít diskutovat o vytvoření stálého rozpočtového nástroje. V rozhovoru s francouzským listem Le Monde to řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
Christine Lagardeová, šéfka ECB

Centrální banky apelují na vlády, aby dál pumpovaly peníze. Překvapivě se přidal i MMF

Největší centrální banky světa apelují na vlády, aby kvůli dopadům šíření nového koronaviru pokračovaly v masivní fiskální stimulaci a pomoc předčasně neukončovaly, i když už mají obavy z rychle narůstajícího zadlužování. K apelu se přidal také Mezinárodní měnový fond (MMF), který je obvykle zastáncem rozpočtové zodpovědnosti. Uvedla to dnes agentura Bloomberg.
EUR - evropská měna

Konkurence pro kryptoměny: Chystá se digitální euro

Evropská centrální banka (ECB) zintenzivňuje práci na digitálním euru. Cílem je, aby byla připravena na vydání digitální měny, pokud by to bylo potřeba. Digitální euro by mohlo pomoci v případech, kdy občané přestanou ve velkém používat hotovost, převládnou na trhu zahraniční formy elektronických peněz anebo v případech, kdy budou další způsoby plateb nedostupné.
Christine Lagardeová, šéfka ECB

ECB kvůli koronaviru zvažuje změnu dosavadní politiky

Evropská centrální banka (ECB) začala zvažovat, že kvůli dopadům koronavirové krize na ekonomiku přehodnotí svou dosavadní strategii po vzoru americké centrální banky (Fed). Větší obavy než z rychlého růstu cen má nyní z velmi pomalého zdražování.
Christine Lagardeová

EU podle Lagardeové potřebuje dohodu, ale ne za každou cenu

Pro lídry Evropské unie bude lepší, když se dohodnou na ambiciózní finanční pomoci, než aby uzavřeli rychlou dohodu za každou cenu. Řekla to dnes prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Unijní lídři už třetím dnem jednají v Bruselu o fondu obnovy, který je navržen v bezprecedentním objemu 750 miliard eur (asi 20 bilionů Kč) a který má pomoci ekonomikám dostat se z krize, kde se ocitly v důsledku šíření koronaviru.

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko drony vypouštěnými ze stínové flotily už téměř dva roky špehuje jaderná zařízení v Evropě

Kreml zorganizoval rozsáhlou sledovací kampaň zaměřenou na jaderná zařízení napříč Evropou, včetně Velké Británie, k čemuž podle odborníků využíval bezpilotní letouny vypouštěné z plavidel ruské stínové flotily. Tyto nové závěry by mohly definitivně objasnit dva roky starou záhadu, která započala v momentě, kdy byly nad čtyřmi citlivými americkými vojenskými základnami ve Spojeném království zpozorovány drony. Vyšetřovatelé byli sice od počátku přesvědčeni, že stroje naváděli živí operátoři, dlouho však nedokázali lokalizovat místa jejich vzletu.

před 3 hodinami

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU uvalí sankce na ruské výrobce, kteří se podíleli na ranním útoku na Kyjev

Evropská unie uvalí sankce na ruské vojenské výrobce, kteří se podíleli na ranním smrtícím útoku na Kyjev. Tento krok oznámila na sociální síti X šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s tím, že navrhne postihy pro další subjekty podporující ruský vojensko-průmyslový komplex. Podle jejích slov bude Unie zvyšovat náklady tak dlouho, dokud Rusko nepochopí, že v této válce nemůže zvítězit. Jakákoliv nová unijní opatření však budou muset jednomyslně schválit všechny členské státy Sedmadvacítky.

před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Zoufalé Rusko se snaží vyhnout další mobilizaci. Posílá na frontu bojovat i ženy

Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.

před 4 hodinami

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Írán varoval Trumpa před tvrdou odvetou, pokud zaútočí během pohřbu Chameneího

Írán důrazně varoval amerického prezidenta Donalda Trumpa a Izrael před jakýmikoliv útoky v době, kdy se země připravuje na státní pohřeb nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Tento klíčový představitel přišel o život při náletech hned v první den války. Teherán dal jasně najevo, že jakékoliv vojenské akce během smutečních obřadů narazí na okamžitou a velmi tvrdou odvetu.

před 5 hodinami

Ilustrační fotografie.

Z maďarského velvyslanectví v Bruselu operovala špionážní síť, odhalilo vyšetřování

Vyšetřování Evropské komise potvrdilo, že z maďarského velvyslanectví v Bruselu operovala špionážní síť, jejíž činnost zesílila zejména v roce 2015. Podrobnosti vyplývají z dokumentu Komise, který shrnuje závěry prověrky komisaře pro boj proti podvodům Piotra Serafina. Ten měl za úkol prověřit podezření, že maďarští zpravodajští důstojníci působící na tamním stálém zastoupení v polovině minulého desetiletí usilovali o nábor úředníků z unijních institucí. Maďarské tajné služby vyslaly mezi lety 2013 a 2016 na toto zastoupení několik svých pracovníků.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci. Má donutit Rusko jednat o míru

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil schválení čtyřicetidenní ofenzivní operace, která byla konzultována s vedením tamní tajné služby. Podle jeho vyjádření na síti Telegram má tato kampaň vytvořit přímý tlak na Rusko a donutit ho k ukončení válečného konfliktu. V současné době není zřejmé, zda byly tyto vojenské akce již zahájeny.

před 8 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Nová data: Kolik je na obou stranách obětí války na Ukrajině?

Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Tučné poplatky, večeře za miliony. Trumpův majetek po návratu do Bílého domu prudce vzrostl

Nová finanční uzávěrka ukazuje, že majetek prezidenta Donalda Trumpa po návratu do úřadu prudce vzrostl. Rekordní nárůst příjmů zaznamenala zejména jeho dvě hlavní sídla na Floridě, což jasně ukazuje na propojení jeho osobního podnikání s prezidentskou politikou. Trump od začátku minulého roku navštívil areály Mar-a-Lago a Trump National Doral více než pětadvacetkrát. Pořádal tam milionové dárcovské večeře, hostil zahraniční představitele a vítal akce Republikánské strany, přičemž o rezervace na těchto místech se ucházeli také podnikatelé a politické skupiny. 

před 11 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na víkend. Léto bude tentokrát příjemné

Blíží se první červencový víkend, který se bude od posledního červnového výrazně lišit. Tropy se tentokrát Česku vyhnou, maximální teploty zůstanou pod hranicí 30 stupňů. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

Oto Klempíř (ministr kultury)

Klempíře očekávají na festivalu ve Varech. Ministr potvrdil účast

Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) se po návštěvě folklorního festivalu ve Strážnici, kde se dočkal pískotu, chystá na další významnou kulturní událost, na které se může setkat s hlasitými kritiky. Podle dostupných informací nemá chybět na pátečním slavnostním zahájení filmového festivalu v Karlových Varech. 

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Prvním osmifinalistou fotbalového MS je Kanada. Jihoafričany pokořila gólem v nastavení

Mistrovství světa ve fotbale má za sebou skupinovou fázi a v sobotu se tak mohl odehrát první zápas vyřazovací fáze, která začíná poprvé v historii MS fází nazývanou „šestnáctifinále“, jíž se tak účastní 32 týmů. Jako první ji otevřeli svým vzájemným duelem reprezentanti Jihoafrické republiky a Kanady. Ta i přesto, že jako první v historii MS coby jedna ze spolupořádajících zemí nehrála v domácím prostředí, ale v Los Angeles, nakonec duel zvládla, když rozhodla trefa Estáquia zpoza šestnáctky na začátku závěrečného nastavení.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Chmurný návrat fotbalistů do Prahy. Krejčí přednesl svůj pohled na český fotbal

V sobotu přiletěli čeští fotbalisté ze zámoří do Prahy poté, co skončili na letošním fotbalovém světovém šampionátu už po třech zápasech ve skupině, v nichž získali pouhý jeden bod. Jejich výkon ve srovnání se světem vzbudil u fanoušků značnou a pochopitelnou vlnu nevole, kterou vnímali i samotní hráči, což dal po příletu najevo nejvíce kapitán Ladislav Krejčí. Ten si neobvykle stoupl před novináře a začal předčítat své myšlenky a postřehy z české účasti na světovém šampionátu ze svého notesu. Jeho projev byl už ale jako obvykle upřímný a emotivní.

včera

včera

Extrémně silné bouřky na východě Česka. Nebezpečně tam stoupají i hladiny řek

Velmi silné bouřky řádí během středečního podvečera na východě republiky. Podle meteorologů spadly na některých místech desítky milimetrů srážek za necelou hodinu. V oblasti tak stoupají i hladiny vodních toků. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy