CZK

Minimální mzda: O kolik vzroste v roce 2024?

Komentář

Co udělá rok 2024 s kursem koruny, úroky hypoték, cenami nemovitostí, pohonných hmot i elektřiny?

Již za týden budeme odpočítávat první hodiny a dny roku 2024. Co od nej čekat? Jak změní kurs koruny, úroky hypoték, cen realit, pohonných hmot či elektřiny pro nabíjení vozů?

Minimální mzda po roce 2023: Tripartita má poslední dny na nalezení shody o výši růstu

O výši minimální mzdy po konci letošního roku ještě stále není rozhodnuto. Triparita si na nalezení shody na výši růstu nejnižšího výdělku dala čas do poloviny listopadu, zbývá tedy posledních pár dní. V budoucnu by podobné diskuze nemusely vůbec probíhat, protože je ve hře zavedení valorizačního mechanismu. 

Kurz eura: Evropská měna vůči koruně posílila, stejně tak i dolar

Středoevropské měny ve středu oslabily vůči té jednotné evropské, výjimkou nebyla ani česká koruna. Tuzemská měna si pohoršila i ve vztahu k americkému dolaru. Kurzy však v posledních týdnech hodně kolísají. 

Minimální mzda by se mohla pravidelně valorizovat, navrhuje MPSV

Novelu zákoníku práce, která zavádí valorizační mechanismus minimální mzdy, posílá MPSV do meziresortního připomínkového řízení. Zákon bude stanovovat jasná a předvídatelná pravidla pro výpočet i aktualizaci minimální mzdy. Tu bude pro příslušný kalendářní rok MPSV vyhlašovat sdělením vždy do 30. září předcházejícího kalendářního roku. Výše bude vycházet ze zákonných parametrů. Plní se tak jeden z bodů programového prohlášení vlády.

Česko jde proti trendu v EU. Ekonomická nálada se u nás paradoxně zlepšuje

Navzdory horšímu než původně očekávanému vývoji české ekonomiky v letošním roce se ekonomická nálada v České republice zlepšuje už tři měsíce v řadě. Naopak v celé Evropské unii se v srpnu sedmý měsíc za sebou zhoršila. 

Rozhovor

V pasti středních příjmů. Česko vyčerpalo potenciál dosavadního růstového modelu, upozorňuje Šitera

Koronavirová pandemie a energetická krize měly sice jiný charakter, ale společně ukázaly slabiny tuzemského, na exportu založeného ekonomického modelu. Pro další ekonomický posun by Česko muselo být více technologicky adaptivní, inovativní, zaměřit se na budování nové infrastruktury a místo nízké ceny práce dbát na její kvalifikovanost, konstatuje Daniel Šitera v obsáhlém rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Výzkumník Ústavu mezinárodních vztahů v něm dále vysvětlil například to, z jakého důvodu podle něj Česká republika spadla do takzvané pasti středních příjmů a proč si nedokáže představit, že by se svým současným hospodářským modelem dokázala dosáhnout úrovně vyspělých ekonomik Skandinávie, Beneluxu či německy mluvících zemí. 

Komentář

Češi kvůli přemrštěným cenám kritizují vládu. Jak to s tou drahotou ale vlastně je?

Srpen přinesl do tuzemských informačních vod zajímavé novinky. Tak předně, podle analýzy Hospodářské komory to nebude mít Česko, pokud se nezačnou v ekonomice dít potřebné změny, s dalším ekonomických růstem snadné a může se stát, že ať po příštích parlamentních volbách bude ČR vládnout kdokoliv, může na tom být ještě hůře než současná vláda. Té totiž, a to právě kvůli ekonomickým nesnázím „rozhodně důvěřují“ jen dvě procenta respondentů. Naopak, nedůvěra v kabinet je rekordní. Pro lidi, zaměstnance a živnostníky by to totiž znamenalo jediné: Platy a výdělky by dále nemusely růst a jejich přibližování se k „západním“ standardům by mohlo na léta ustat.

Česko vyčerpalo faktory růstu a je v pasti středních příjmů, míní Hospodářská komora

Česká republika se vyčerpala všechny dosavadní faktory růstu, ztratila své konkurenční výhody a dostala se do tzv. pasti středních příjmů, v níž se mohou ocitnout země dohánějící úroveň ekonomicky vyspělých států.Vyplývá to z analýzy konkurenceschopnosti české ekonomiky, kterou zpracovala Hospodářská komora. Důsledkem podle ní bude dlouhodobá hospodářská stagnace, zpomalení růstu mezd a životní úrovně obyvatelstva. 

Česko zmrazilo ruský majetek v hodnotě několika miliard korun

Česká republika zablokovala v souladu se zavedenými sankcemi ruský majetek, jehož hodnota činí 347,36 milionu eur (8,39 miliardy Kč). Napsal to server Kyiv Independent.

Meziroční inflace zpomalila i v červenci. Hodnota je 8,8 procenta

Meziroční inflace v červenci opět zpomalila. Spotřebitelské ceny vzrostly o 8,8 procenta, což bylo o 0,9 procentního budu méně než v červnu. Meziměsíčně ceny rostly o půl procenta, především kvůli vyšším cenám v oddíle rekreace a kultura. Uvedl to Český statistický úřad (ČSÚ). 

Koruna slábne, může spadnout až k 25 korunám za euro. Vláda bude moci oznámit vítězství nad inflací

Koruna oslabuje nad 24 korun za euro a může spadnout až k 25. Jde o signál, že Fialova vláda bude brzy moci vyhlásit své vítězství nad inflací, zároveň ale už nebude moci tolik v inflaci a znehodnocování měny rozpouštět svůj dluh 

Vodňanská drůbež z koncernu Agrofert loni navýšila zisk o 165 procenta. Firmy měly loni „mejdan“, náklady inflace přenesly na řadového občana a leckdy ještě vydělaly dost navíc

Společnost Vodňanská drůbež z koncernu Agrofert hlásí dramatický nárůst zisku. Ten jí loni stoupl o mimořádných 165 procent. Navzdory prostředí mimořádně vysoké inflace, říká ekonom Lukáš Kovanda.

Úrok na českém dluhu klesá nejníže za dva roky, díky balíčku i zvládnuté energetické krizi

Růst cen českých vládních dluhopisů přináší příznivou situaci pro Fialovu vládu, jelikož se snižuje úrok, který musí stát platit. To znamená, že vláda si může půjčovat na mezinárodních trzích levněji a současně snižuje náklady na obsluhu státního dluhu. Tím zůstává více finančních prostředků k umoření existujícího dluhu a také k provedení dalších investičních nebo sociálních výdajů. Popsal pro EuroZprávy,cz ekonom Lukáš Kovanda.

Česko vybírá historicky suverénně nejvíce na daních, a čeká na tučné inkaso mimořádných „daní z drahé elektřiny“

Stát vybírá historicky suverénně nejvíce na daních. Letos v prvním pololetí vybral na daních (bez pojistného na sociální zabezpečení) celkem 644,3 miliardy korun, vyplývá z dat ministerstva financí. To je o přes 36 procent více než v průměru v prvních pololetích let předpandemických a předválečných let 2016 až 2019, říká ekonom Kovanda.

Kurz koruny: Ta má za sebou solidní první pololetí, porazila dolar, euro i švýcarský frank. Ale to se má změnit

V prvním pololetí tohoto roku prokázala česká měna solidní výkon, který by se měl udržet i v druhé polovině roku. Od ledna do června se posílila vůči většině hlavních světových měn, včetně amerického dolaru, eura a švýcarského franku. Naopak však oslabila vůči polskému zlotému a maďarskému forintu.

Kam letos na dovolenou, aby se vyplatila kvůli kurzu koruny a inflaci? Budete překvapeni

Před blížícími se prázdninami se Češi nacházejí ve fázi rozhodování, kam letos vyrazit na dovolenou. Při výběru z oblíbených dovolenkových destinací se musí zaměřit na dva klíčové faktory: kurz české koruny vůči měně dané destinace a meziroční inflaci této destinace. Cílem je nalézt destinaci, kde se koruna po zohlednění inflace vůči tamní měně nejvíce posílila a letos je tak nejvýhodnější z hlediska nákladů.

Komentář

Chceme ještě tržní ekonomiku, nebo naopak státem financovaný byznys?

Je možná nošením dříví do lesa říkat veřejnosti, ač na to pořád tak nějak sází, že nic netrvá věčně. Tedy nejen časy hojnosti, ale ani krize či éra nutných úspor. A taky to, což si jistě s neochotou připustí řada z nás, že vinou vlastních rozhodnutí, třeba při volbách, pak musíme nést následky. Tu nesmyslného a mikro manažerského rozhazování státních peněz z vrtulníku, jindy zase něco jiného. Teď se třeba nejen veřejnost čertí nad tím, že firmy jako Agrofert, Madeta či další tuzemští potravinářští giganti dostanou zřejmě stopku na miliardové dotace pro jejich podnikání. Jenže, je nutné se ptát na to, proč se čertí? Je to pak pořád privátní podnikání, když se místo snah o vlastní prosperitu, spoléhají na prosperitu zajištěnou státem? 

Komentář

Když se rozzlobíme, snížíme i inflaci. Data to jasně ukazují

Taky vám vadí, že dnes lidé nechtějí, nebo snad nedokážou slyšet dobré zprávy? Anebo je to celé jinak? Možná jsou všichni kvůli všemožným slibům, které se nakonec nenaplnili tak otrávení a otupělí, že i když zazní nějaká příznivá zpráva, je nám to jedno. Ale máte pravdu, není radno se veselit dřív, než se něco příznivě očekávaného po slibech opravdu stane. A platí to i o nedávném prohlášení guvernéra ČNB Aleše Michla. Ten řekl, že meziroční inflace by do tří měsíců měla klesnout pod deset procent. 

Původní zpráva

Stát na rychle rostoucí výdaje nemá. Budoucí důchodce čeká klíčová trojice změn

Česká vláda představila nejen opozičním poslancům v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, ale i veřejnosti tzv. konsolidační balíček, který má přinést znatelné omezení státních výdajů a začít cestu zdravějšího hospodaření eráru. A protože není tajemstvím, že nejrychleji rostou „sociální výdaje“, dostali obyvatelé Česka na jednom talíři i obrysy důchodové reformy. Vše je nutné proto, neboť z veřejně dostupných informací vyplývá, že státní rozpočet ČR skončil v březnu schodkem 166,2 miliardy korun, což je nejhorší výsledek hospodaření státu za první čtvrtletí od vzniku Česka.