Energetika

Solární energie

Ministři skupiny G7 se dohodli na urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů

Ministři životního prostředí a energetiky ze skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 se na dvoudenním zasedání v Japonsku dohodli na urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie a vyzvali ke snížení spotřeby zemního plynu. Nestanovili ale termín pro postupné ukončení produkce elektřiny z uhlí. Potvrdili také závazek skupiny dosáhnout do roku 2035 plně nebo převážně dekarbonizované energetiky. Vyplývá to ze zveřejněného komuniké.
Demonstrace, ilustrační fotografie.

V Praze se demonstrovalo. Účastníkům protestu vadí energetická chudoba

Zhruba dvě stovky lidí dnes po poledni v centru Prahy demonstrovaly proti energetické chudobě a za dostupné bydlení. Účastníci protestu požadovali, aby vláda vytvořila sociální energetický tarif pro zranitelné skupiny, rozšířila podporu zateplování budov, aby na něj dosáhly i nízkopříjmové domácnosti, a zajistila zastropování nájemného. Vyzývali také k odchodu od fosilních paliv. 
Vláda ČR

Vláda schválila teze energetické koncepce, dostane ji ještě letos

Státní energetická koncepce musí zajistit dostatek energie za dostupnou cenu, energetickou bezpečnost a dekarbonizaci Česka. Tyto její základní teze dnes schválila vláda, řekl novinářům ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Vláda podle něj dostane koncepci do konce letošního roku. Koncepce by měla stanovit vývoj energetiky na příštích 30 let.
ČEZ, ilustrační foto

Česko může do roku 2030 zvýšit podíl obnovitelné energie na 33 procent

Česko je schopné do roku 2030 zdvojnásobit podíl obnovitelné energie na spotřebě a zvýšit ho tak na 33 procent. Může k tomu přispět zejména sluneční a větrná energie a zvýšení energetické účinnosti. Vyplývá to ze studie, která vznikla ve spolupráci expertních týmů Fakta o klimatu a Frank Bold. ČTK dnes o výsledcích studie informovali její autoři.
Energetika, ilustrační fotografie. Komentář

Energie zlevňují, nižší by mohly být i zálohy. Má smysl si je teď upravit?

Cenové křivky energetických položek na světových komoditních burzách už nějaký ten pátek míří níž a níž. Tak jen pro představu: cena zemního plynu na Power Exchange Central Europe v Praze nyní dosáhla hodnoty 64 eur za 1 MWh, což je číslo, které trhy viděly naposledy v prosinci roku 2021. Vývoj ceny komodity na klíčových amerických burzách je podobný. A cena elektřiny má, jak se říká, vývoj jako „přes kopírák“. Na dříve zmíněné pražské komoditní burze se aktuálně jedna „megawatt hodina“ obchoduje za 161 eur. 
Ilustrační fotografie.

Češi chtějí pomoci s obnovou energetické infrastruktury na Ukrajině, vznikla sbírka

Stát společně s platformou Donio a Nadačním fondem pro Ukrajinu spustil novou sbírku, jejímž cílem je obnova energetické infrastruktury na Ukrajině, která byla zničena ruskou agresí. Vybrané peníze ve crowfundingové kampani s názvem Zapojme Ukrajinu chtějí organizátoři použít zejména na zajištění energetické sítě pro nemocniční zařízení nebo městskou infrastrukturu. 
Energetický regulační úřad

Energošmejdi začali znovu porušovat zákaz podomního prodeje, varuje ERÚ

Nepoctiví prodejci či zprostředkovatelé energií, tzv. energošmejdi, začali znovu častěji porušovat zákaz podomního prodeje. Úřady a obce tak evidují nárůst počtu stížností. Upozornil na to dnes v tiskové zprávě Energetický regulační úřad (ERÚ). Ten společně s energetickými firmami varoval i před dalšími postupy podvodníků. Ti v posledních týdnech zintenzivnili své aktivity.
Petr Hladík

Hladík: Stát uvolní stovky miliard na energetickou soběstačnost domácností i obcí

Stát uvolní do roku 2030 stovky miliard korun na zvýšení energetické soběstačnosti domácností i samospráv. Peníze chce prostřednictvím dotačních programů investovat například do zateplení objektů, budování fotovoltaických elektráren nebo tepelných čerpadel. Novinářům to dnes řekl v Českých Budějovicích na zahájení veletrhu Urbatech ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Evropská unie, ilustrační fotografie.

Unijní země jednají o obnovitelných energiích a přou se o vodík z jádra

Spor o začlenění jaderné energie do nových pravidel pro obnovitelné zdroje rozdělil země Evropské unie na dvě podobně velké skupiny, které se před dnešním rozhodujícím vyjednáváním s europoslanci neshodly na společném postoji. Zatímco zastánci jádra, jako je Francie či Česko, chtějí otevřít cestu k podpoře jaderné energie v rámci směrnice stanovující závazný podíl obnovitelných zdrojů, odpůrci v čele s Rakouskem se stavějí rázně proti. 
Ilustrační fotografie.

Zelené domky v celé EU od roku 2028 budí vášně. Smysl ale mají

Nové budovy v členských státech Evropské unie mají mít od roku 2028 nulové emise a povinné solární panely. Renovace těch stávajících se budou platit z evropských dotací. Tak zní titulky většiny evropských médií poté, co poslanci Evropského parlamentu schválili významné změny týkající se budov. Jasné je tak to, že majitelé nemovitostí, a pozor, týká se to i bytů, budou muset do deseti let výrazně snížit energetickou náročnost svých obydlí. 
Ilustrační fotografie.

V EU se našla podpora pro dobrovolné omezení spotřeby plynu do března 2024

Země Evropské unie o rok prodlouží dobrovolné patnáctiprocentní omezení spotřeby plynu, aby si zajistily jeho dostatečné zásoby na příští topnou sezonu. Shodli se na tom dnes ministři energetiky členských států, kteří podpořili návrh Evropské komise (EK) na prodloužení loni zavedených úspor do března příštího roku. 
Energetika, ilustrační fotografie.

Slovensko i v roce 2024 počítá s dodávkami levného proudu pro rodiny

Slovenská vláda počítá i v příštím roce s dodávkami levné elektrické energie pro domácnosti od výrobce elektřiny Slovenské elektrárne (SE), a to na základě loňského memoranda, které stát podepsal se soukromými akcionáři SE. Kabinet premiéra Eduarda Hegera dnes schválil opatření, jehož cílem je podle ministerstva hospodářství ujistit energetické firmy, že podmínky dodávek elektřiny se oproti letošnímu roku nezmění. 
Energetika, ilustrační fotografie. Komentář

Evropa a energetika. Brusel chce zlevnit elektřinu i plyn, ale jak na to?

Evropská komise (EK) nedávno představila úpravy energetického trhu, které mají „předejít opakování loňského rekordního zdražování elektřiny“. Návrh sice nevyvolal ani v Česku takové pozdvižení, jako třeba možná změna věku odchodu do důchodu na 68 let, přesto se v některých společenských kruzích nepokrytě hovoří o tom, že jde prý o diktát EK, který už je za hranou skutečně tržní ekonomiky. Podobné scénáře ale spíše naznačují to, že si neumíme stanovit důležitost či přesný postup toho, co vlastně sami od jiných chceme. Levné energie nebo neomezenou konkurenci často podivných firem, které nám v konečném důsledku mohou spíše nadělat nechtěné problémy?

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

před 3 hodinami

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 9 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 14 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 16 hodinami

včera

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy