evropský parlament

Europarlament se předsedy jen tak nedočká. Poslanci chtějí čas

Bývalý šéf rumunské vlády jde do čela evropských liberálů

Evropská liberální skupina v Evropském parlamentu, která nově nese název Renew Europe, má nového předsedu. Stal se jím bývalý předseda vlády Rumunska Dacian Ciolos. Největší podporu získal Ciolos od francouzského prezidenta Macrona a jeho strany a od španělských Ciudadanos, dále od delegací z Německa či Holandska.

Kandidátem konzervativců na šéfa europarlamentu je Zahradil

Kandidátem frakce konzervativců a reformistů (ECR) na šéfa Evropského parlamentu je Jan Zahradil (ODS). Uskupení to dnes oznámilo na twitteru. Předsedu nového europarlamentu, který vzešel z květnových evropských voleb, budou poslanci volit první den ustavující schůze, tedy 2. července.

27 záložních poslanců čeká na brexit, aby mohli nastoupit do funkcí

Za pár dní tomu bude měsíc od doby, kdy si občané Evropské unie zvolili 751 poslanců, kteří je budou v následujících pěti letech na unijním poli zastupovat. Avšak dalších celkem 27 poslanců, kteří byli zvoleni a získali tak právoplatný mandát od svých voličů, nebude schopno svoji funkci až do podzimu vykonávat. Možná i déle, nebo možná také nikdy. Tato nejistota opět pramení z chaotické situace, která doprovází odchod Spojeného království z Evropské unie.

Evropské strany už plánují agendu? Před unijním summitem dávají dohromady koalici

Vzhledem k výsledkům celoevropských voleb, které se konaly na konci uplynulého měsíce, bude nutné uvnitř Evropského parlamentu vytvořit koalici. Žádná z hlavních politických stran – EPP, ALDE, SD nebo ECR, totiž nezískala takový počet mandátů, aby si v europarlamentu zajistila většinu. Na vytvoření jakési koalice, která by v instituci tuto většinu představovala, nyní pracují představitelé hlavních evropských politických skupin.

Katalánský separatista Junqueras nesmí převzít euromandát, v pasti je i Puigdemont

Bývalý místopředseda katalánské regionální vlády Oriol Junqueras, který je přes rok a půl ve vazbě a je obžalován ze vzpoury kvůli referendu o nezávislosti Katalánska z roku 2017, se zatím nestane europoslancem, ač jím byl v květnových volbách zvolen. Španělský nejvyšší soud mu totiž nepovolil, aby se v pondělí účastnil v Madridu přísahy španělských europoslanců. Informovala o tom místní média.

Macronova kandidátka urazila kolegy, šéfkou frakce v europarlamentu nebude

Bývalá francouzská ministryně pro Evropu a číslo jedna na vládní kandidátce do Evropského parlamentu Nathalie Loiseauová po sérii urážlivých výroků na adresu evropských politiků musela vzdát boj o funkci šéfa liberální frakce europarlamentu zvoleného minulý měsíc. Píše o tom francouzský tisk.

Nová image ALDE? Evropští liberální demokraté mění jméno na „Renew Europe“

Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE), která patří mezi jednu z nejvlivnějších skupin v Evropském parlamentu, mění svůj název. Evropští liberální demokraté oficiálně oznámili, že se nyní budou nazývat „Renew Europe“ – tedy do českého překladu přeloženo jako „Obnovme Evropu.“

Nacionalisté zformovali frakci v europarlamentu, součástí je i česká SPD. Mají rázné požadavky

Dohromady 73 europoslanců se hlásí k nové frakci nacionalistických a proti současné podobě Evropské unie zaměřených stran v Evropském parlamentu s názvem Identita a demokracie (ID). Na tiskové konferenci to dnes v Bruselu řekla šéfka francouzského Národního sdružení (RN) Marine Le Penová. Součástí frakce jsou i dva čeští zástupci, zvolení do europarlamentu za SPD.

Šest unijních lídrů bude diskutovat o tom, kdo by měl nahradit Junckera

Dnes se v Bruselu sejde šest unijních lídrů, aby prodiskutovali možné kandidáty na budoucího předsedu Evropské komise. Téměř dva týdny po celoevropských volbách se očekává, že tato neformální večeře posune celý proces volby Juckerova nástupce dopředu. Žádný z dosavadních kandidátů není ve vedení, ani není nad ostatními výrazněji favorizován. Volba budoucího předsedy Evropské komise tak stále zůstává otevřená a nejasná. Proto lídři EU přicházejí se zcela novým přístupem k jednání v rámci Evropské rady.

Čtyři velké frakce v EP chtějí navázat těsnější spolupráci

Směrem k těsnější spolupráci se posunují čtyři velká politická uskupení v Evropském parlamentu - lidovci z EPP, socialisté (S&D), liberální frakce ALDE a frakce evropských Zelených. Na svém dnešním už druhém jednání od nedávných voleb do europarlamentu si tyto frakce domluvily způsob, jakým se chtějí dobrat ke "společné ambici" pro příštích pět let.

Manfred Weber jednomyslně znovuzvolen předsedou EPP

Dnes si Evropská lidová strana (EPP) volila své čelní představitele. Předsedou aktuálně nejpočetnější strany v nově zvoleném europarlamentu se opět stal německý politik Manfred Weber. Ten je zároveň stále jedním z předních kandidátů na post předsedy Evropské komise.

Priority Zelených v novém europarlamentu? Klimatická neutralita, uhlíkové daně a další

Není pochyb o tom, že otázka životního prostředí a jeho ochrany ve spojení s problematikou globálního oteplování patřila mezi ústřední témata letošních voleb do Evropského parlamentu. Výsledky nadto více než jasně dokazují, že problematika ekologie zajímá napříč Evropskou unií stále více občanů. Frakce Zelených a Evropské svobodné aliance nově v europarlamentu obsadí 69 křesel, a pravděpodobně tak v následujícím období bude velice vlivným aktérem. Volby totiž nepřinesly jasného vítěze, který by si v instituci zajistil většinu. Volby však přinesly zvětšenou pozornost o klimatickou tématiku, která, jak se zdá, bude politická uskupení uvnitř parlamentu sjednocovat. Alespoň tedy v některých bodech.

Z Pirátů jsou Zelení. Europoslanci jsou oficiálně členy frakce

Frakce Zelených v Evropském parlamentu dnes do svých řad oficiálně přijala tři nové české europoslance z České pirátské strany. Příchod Mikuláše Peksy, Marcela Kolaji a Markéty Gregorové oznámila na twitteru.

Čeští piráti míří do liberální frakce Zelených. ALDE dala přednost Babišovi

Česká Pirátská strana, která na základě výsledků víkendových celounijních voleb obsadí v nadcházejícím období v Evropském parlamentu tři křesla, vedla v posledních dnech jednání o výběru vhodné frakce. Piráti se nakonec rozhodli pro vstup do frakce Zelení/Evropská svobodná aliance.

KOMENTÁŘ: Přinese vítězství Strany pro brexit rozpad britského politického systému?

Britský politický systém, známý jako většinový, tradiční dvou-stranický nebo také jako Westminsterský systém typu „vítěz bere vše“, by se v důsledku výsledků víkendových voleb do Evropského parlamentu mohl rozpadnout. Politický systém Spojeného království byl až doposud typický tím, že jej formovaly dvě hlavní politické strany. Hlavní strana – vládnoucí, měla tradičně většinu v parlamentu, a její rivalitní strana jí stála v opozici. V posledních letech však ve Velké Británii sledujeme přerod tohoto tradičního dvou-stranického systému. Nejistota okolo odchodu země z Evropské unie a výsledky evropských voleb, které s jasnou převahou vyhrála nově vytvořená Strana pro brexit Nigela Farage, činí tento přerod navíc mnohem snadnějším. Mohlo by se tak stát, že se tradiční britský politický systém úplně rozpadne.

Čechy eurovolby nezajímali. Účast byla třetí nejnižší z celé EU

Evropští politici v noci na dnešek v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu (EP) oceňovali vysokou volební účast, tento údaj se ale výrazně liší mezi jednotlivými unijními státy. Na celoevropské úrovni přišlo k volbám podle předběžných údajů 50,93 procenta z více než 462 milionů voličů, zatímco v Česku to bylo 28,72 procenta. To je po slovenských 22,74 a slovinských 28,29 procenta třetí nejnižší volební účast v celé unii.

Rozdělené Německo? Eurovolby ukázaly propast mezi západním a východním Německem

Evropské volby naplno ukázaly, jak rozdělené je dodnes Německo. Zatímco v západních spolkových zemích bodovali Zelení a křesťanští demokraté (CDU) si alespoň zčásti udrželi slušnou voličskou podporu, v zemích bývalého východního Německa dosáhla dvouciferných výsledků Levice a k nejsilnějším stranám patřila protestní Alternativa pro Německo (AfD). V Sasku a Braniborsku dokázala dokonce zvítězit.

Rozhovor

Politolog Mrklas hodnotí pro EZ eurovolby: Jak ovlivní osudy jednotlivých stran i politiků?

ROZHOVOR - Volby do Evropského parlamentu jsou za námi. V Česku v nich podle očekávání zvítězilo vládní hnutí ANO, jeho koaliční partner ČSSD však skončil bez mandátu. Jak ovlivní výsledky dění na domácí politické scéně? Na dotazy serveru EuroZprávy.cz odpovídal politolog Ladislav Mrklas z Vysoké školy CEVRO INSTITUT.

Protiimigrační strany na Severu nezaznamenaly výrazný úspěch

Těžkou porážkou protiimigrační Dánské lidové strany (DF) skončily volby do Evropského parlamentu v Dánsku. Strana, která v roce 2014 překvapivě v eurovolbách v zemi zvítězila, získala tentokrát jen 10,7 procenta hlasů a skončila na čtvrtém místě. Očekávání nenaplnili ani nacionalisté ve Finsku a ve Švédsku, průzkumy jim předpovídaly výraznější úspěch. Ve Švédsku jasně zvítězila Švédská sociálnědemokratická dělnická strana premiéra Stefana Löfvena s 23,6 procenta hlasů, v Dánsku Liberální strana Venstre premiéra Larse Rasmussena (23,5 procenta). Ve Finsku vyhrála konzervativní Národní koaliční strana (20,8 procenta), překvapili druzí Zelení.