globální oteplování

Globální oteplování představuje jednu z nejnaléhavějších výzev současného světa. Je to dlouhodobé zvyšování průměrných teplot na Zemi, což má rozsáhlé a komplexní dopady na životní prostředí, společnost a ekonomiku. Tato změna klimatu vyžaduje globální spolupráci a účinná opatření, abychom omezili její negativní dopady a chránili budoucnost naší planety.

Hlavní příčinou globálního oteplování je lidská činnost, zejména emise skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý (CO2) a metan (CH4). Těmito emisemi dochází k zesilování skleníkového efektu, což způsobuje zadržování tepla v atmosféře a zvyšuje teploty na povrchu Země.

Globální oteplování má rozsáhlé a mnohostranné dopady. Ledovce a sněhové pokrývky se zmenšují, což vede ke zvýšené hladině moří a extrémnějším povodním. Nárůst teplot způsobuje také intenzivnější bouře, sucho a vlny veder. Oteplování ovlivňuje biodiverzitu, migrační vzory zvířat a rostlin, což v konečném důsledku ohrožuje celé ekosystémy.

Globální oteplování ovlivňuje i společnost a ekonomiku. Zemědělství je postiženo změnami v podnebí, což má důsledky pro potravinovou bezpečnost. Přírodní katastrofy způsobené klimatickými změnami vedou k obrovským ekonomickým ztrátám. Vysoké teploty a extrémní povětrnostní podmínky ohrožují lidské zdraví a zvyšují riziko šíření nemocí.

Boj proti globálnímu oteplování vyžaduje kolektivní úsilí a konkrétní opatření. Snížení emisí skleníkových plynů, podpora obnovitelných zdrojů energie, zvýšená energetická efektivnost a udržitelnější způsoby výroby a spotřeby jsou klíčovými kroky směrem k udržitelné budoucnosti.

Mezinárodní spolupráce, politická dohoda a vzdělávání veřejnosti jsou rovněž nezbytné pro úspěch těchto opatření. Závazek celého světa je klíčový pro ochranu klimatu a udržení životní prostředí pro budoucí generace.

Související články:

Počet přírodních katastrof roste. Humanitární pomoc bude potřebovat stále víc lidí, varuje WMO

Expedice Polarstern varuje, pobřežní led v Arktidě roztává dramatickou rychlostí

Po roce bádání kolem Severního pólu konstatovala dosud největší mezinárodní vědecká expedice alarmující skutečnost: pobřežní led v Arktidě taje "dramatickou" rychlostí. Píše o tom agentura AFP.

Copernicus: Září bylo nejteplejší od začátku měření v roce 1979, "hic" byl i v Arktidě

Letošní září bylo celosvětově v průměru nejteplejší od začátku měření v roce 1979. Informovala o tom dnes evropská klimatická služba Copernicus, která data shromažďuje. Průměrné teploty byly podle ní minulý měsíc o 0,05 stupně Celsia vyšší než v září roku 2019, které drželo dosavadní světový teplotní rekord.

Videoposelství: Princ Charles vyzval k činům v boji s klimatickými změnami

Britský princ Charles dnes vyzval ke zlepšení boje proti klimatickým změnám, jejichž dopad podle něj zastíní důsledky pandemie covidu-19. Následník britského trůnu to řekl ve videoposelství, které natočil u příležitosti zahájení Klimatického týdne v New Yorku.

Globální oteplování bude mít pozitivní dopad na českou ekonomiku

Zvýšení průměrné roční teploty bude mít na českou ekonomiku převážně pozitivní dopad. V nejmírnějším scénáři vývoje koncentrace skleníkových plynů v atmosféře bude HDP na osobu v Česku na konci 21. století o 0,3 procenta vyšší než při dnešních klimatických podmínkách. Vyplývá to z analýzy Ekonomie změny klimatu, v níž analytický tým společnosti Deloitte v ČR spočítal klimatické vlivy na ekonomiku Česka i zbytku světa. ČTK má uvedenou analýzu k dispozici.

Peklo? Jen budoucnost, před kterou varují klimatologové, obává se americký deník

NÁZOR - Po uplynulém víkendu lesních požárů, které jsou teprve první fází svého každoročního období, shořely v kalifornském San Fernadno Valley rekordní 2 miliony akrů půdy, přičemž teploty se blíží proslulému Údolí smrti, upozorňuje editorial serveru Los Angeles Times. Prestižní deník dodává, že místní obyvatelé si mohou oprávněně klást otázku, zda nežijí v pekle.

Ledovce tají podle nejhoršího scénáře, odhalila nejnovější studie

Tání ledových příkrovů v Grónsku a na Antarktidě odpovídá nejhoršímu možnému scénáři Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) ohledně zvyšování hladiny oceánů. Vyplývá to z nové studie publikované v magazínu Nature Climate Change, podle níž ledovce z Grónska a Antarktidy zvedly hladinu oceánů od roku 1992 o takřka 1,8 centimetru.

Ničivé hurikány budou častější, pokud se nezlepší ochrana klimatu, varují vědci

Ničivý hurikán Laura se přehnal přes Karibik a americký stát Louisiana. Ačkoliv po přesunu na pevninu značně zeslábl, z hurikánu čtvrté kategorie na kategorii prvního stupně, zanechal za sebou poničené domy, výpadky proudu, záplavy a zapříčinil několik úmrtí. Laura se stala jednou z nejsilnějších bouří, které kdy zasáhly tuto část světa a vědci varují, že pokud svět nezačne bojovat s globálním oteplováním, stanou se tyto hurikány normou.

Lidstvo dostalo varování před změnami klimatu, ale 30 let jej ignoruje, kritizuje prestižní týdeník

NÁZOR - Před třiceti lety dostali obyvatelé Země oficiální upozornění, že čelí hrozbě bezprecedentního rozměru, připomíná editorial serveru The Observer. Renomovaný britský týdeník dodává, že v srpnu 1990 bylo potvrzeno, že emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, které do atmosféry vypouštějí továrny a dopravní prostředky spalující fosilní paliva, povedou k budoucí změně klimatu.

Vědci chtějí zjistit, nakolik se krávy podílí na globálním oteplování

Jedním ze zdrojů skleníkových plynů, které se podílejí na globálním oteplování planety, jsou i stáda dobytka, která ročně vypouštějí do atmosféry miliony tun metanu. Přesnější představu o tom, kolik metanu z trávicího traktu krav uniká, chtějí vědci získat pomocí satelitu, který má na oběžnou dráhu vyrazit v roce 2022. Testovacím územím bude Nový Zéland, napsal britský list The Times.

Nejpalčivější globální problém: Podle Čechů hromadění odpadu, ukázal průzkum

Za nejzávažnější globální problémy považuje česká veřejnost hromadění odpadu a nedostatek a znečišťování zdrojů pitné vody. Jako palčivé lidé označili i znečišťování oceánů či úbytek deštných pralesů. Vyplývá to z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).

Klimatolog hodnotí letošní léto. Pětiletá suchá epizoda skončila?

Říci, že epizoda sucha, která Česko trápila od roku 2015, skončila, podle meteorologa a klimatologa Pavla Zahradníčka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zatím nelze. A to ani po více než dvou měsících, kdy spadlo silně nadprůměrné množství srážek.

Vědci upozornili na další důkaz klimatických změn. Ukázali do Ruska

Na Sibiři je podle zjištění vědců od začátku roku o 5 stupňů Celsia vyšší průměrná teplota, než je obvyklé. Předpokládá se, že oblast kolem severního pólu se otepluje dvakrát rychleji, než je celosvětový průměr. Podle odborníků jsou extrémní teploty na Sibiři jasným důkazem změny klimatu na naší planetě.

Svět čeká v příštích letech další oteplení. Vědci řekli, o kolik stoupne teplota

Existuje riziko, že v příštích pěti letech bude globální teplota vyšší až o jeden a půl stupně Celsia než v předindustriální době, varují odborníci. Nejvíce se oteplí Arktida, a to bude mít za následek větší riziko vzniku bouří v Atlantickém oceánu.

V boji za lepší klima jde o prioritu. Výsledky nebudou hned, upozorňují vědci

Snižování koncentrace skleníkových plynů v atmosféře je prioritou pro mnoho zemí celého světa. Většina z nich již pracuje na akčním plánu, jak bojovat proti globálnímu oteplování. Vědci však varují, že výsledky boje budou viditelné až v druhé polovině našeho století.

Alarmující informace o klimatické změně. Ušetřeno není ani běžně zamrzlé území

S klimatickou změnou, na níž dlouhodobě upozorňují vědci i aktivisté, je to zřejmě mnohem vážnější, než by se na první pohled mohlo zdát. Podle dostupných informací se s extrémními teplotami potýká i tradičně zamrzlá Sibiř, což mělo za následek rozsáhlé požáry, únik ropy i přemnožení škůdců.

Změna klimatu postupuje. Letošní květen byl nejteplejší od začátku měření v roce 1979

Letošní květen byl celosvětově v průměru nejteplejší od zahájení těchto měření v roce 1979. Na Havajských ostrovech byla zaznamenána rekordní koncentrace skleníkového plynu oxidu uhličitého (CO2) v atmosféře. Na oba rekordy, znepokojivé pro vývoj klimatu, dnes podle agentury DPA upozornila Světová meteorologická organizace (WMO).

Vědci spočítali, jaký má covid-19 vliv na planetu. Emise oxidu uhličitého rapidně klesly

O emisích skleníkových plynů, jejich růstu a dopadů na globálního oteplování, se v poslední době mluví často. Letošní rok však takříkajíc „hodil vidle“ do trendu poslední doby, protože v pandemie COVID-19 způsobila pokles emisí až o desítky procent. Tento trend nemohl uniknout ani vědcům, kteří se mu nedávno podívali na molekuly.

Katastrofální sucho v Chile. Země se mění v poušť, loni spadlo pouze 10 % srážek

Střední Chile se potýká s tisíciletým suchem, zásoby vody mizí stejně rychle jeho bílé čepičky hor okolo vodní nádrže El Yeso, která je hlavní zásobárnou pitné vody pro Santiago de Chile. Loni byl dokonce v důsledku sucha vyhlášen stav hospodářské nouze v několika desítkách obcí střední Chile.

Copernicus: Letošní duben se vyrovnal nejteplejšímu dubnu 2016

Globální teplota letos v dubnu byla srovnatelná s dubnem 2016, který byl dosud nejteplejší v historii měření. ČTK o tom dnes informovala evropská služba Copernicus, která monitoruje změny klimatu a vydává o nich pravidelné měsíční zprávy.