historie

Kolohousenka: První československý tank měl být supermoderní, ale naprosto selhal

Doba temna? Ale kdeže! Pět středověkých vynálezů naprosto změnilo svět

Středověk je často považován za období temna, které lidstvu téměř nic nepřinesl. Není to tak úplně pravda. Existuje mnoho lidských činností, které středověké vynálezy naprosto změnily a posunuly vývoj lidstva o notný kus dál. Vybrali jsme pro vás pět vynálezů, které náš život ovlivňují do dnes.

Jak vypadaly nejluxusnější toalety v minulosti? Lezli z nich podivní tvorové, lidi kousali do...

Skutečný život v Římě byl méně okouzlující, než jak nám ho předkládají filmy a seriály. V době před moderní medicínou byl průměrný den mnohem víc nechutný, než jste si dovedli představit. Přesto už tehdejší Římané znali věc, kterou dnes považujeme za samozřejmost. Kanalizaci. Předpokládalo by se, že se tak důmyslná věc bude stále více rozvíjet a další civilizace na ni naváží, to se ale nestalo a ze života lidí na stovky let vymizela. Proč?

Hitlerův jídelníček? Diktátor miloval jídla, která by dnes snědl jen málokdo

Společným znakem diktátorů bývá většinou dostatek moci a peněz. Nejednoho by proto napadlo, že takový člověk si dopřává ty nejluxusnější pochoutky. Ale to, co platí například v případě severokorejského vůdce Kim Čong-una, nebývá pravidlem.

Čeho se lidé v minulosti báli ze všeho nejvíce? Nemoci, která řádí dodnes

I ve 21. století v době pokročilé medicíny a antibiotik nahání mor pořád hrůzu, ačkoli už není takovou ranou jako kdysi. V 15. století si v Evropě vyžádal 50 milionů životů. Odhaduje se, že při třech velkých pandemiích překročila celková bilance až 200 milionů mrtvých.

Nejenom obrana. K čemu ve skutečnosti na hradech sloužily věže?

Dnes je pro nás věž neodmyslitelnou součástí hradů a zámků. Jejich vysoké a štíhlé siluety se vypínají nad střechami paláců a vévodí nejenom samotnému hradu či zámku, ale i celé krajině. Jsou pomyslnou korunou a okrasou každé stavby těchto minulých časů, které už z dálky dnešním návštěvníkům dávají vědět, s kým mají tu čest a kam míří. Jejich podstata byla jak praktická, tak symbolická, byť si to dnes už zcela neuvědomujeme.

Gottwald jako truhlář a funkcionář: Co dělal za první republiky komunistický vrah?

Stalin československé historie Klement Gottwald pocházel ze samotného dna společnosti. Nejen, že se k němu nehlásil otec, ale ani matka se o něj nemohla starat. I přes dětství v chudobě se vypracoval mezi politickou elitu a určoval chod dějin. Na druhou stranu dost možná v zanedbané výchově pramenila jeho bezskrupulóznost, která vedla ke zločinům zaplacených životy jeho oponentů.

Kolik se platilo učitelům za první republiky? Dnes by záviděli i politici

Na rozdíl ode dneška, za Masarykova Československa bylo vzdělávání prioritou státu a podle toho se i odvíjela odměna lidí, kteří se učitelství a vědě věnovali. Nejen, že učitelé na všech stupních dosahovali nadstandartních výdělků, před takřka sto lety fungoval poměrně propracovaný systém motivačního hodnocení učitelů, o problémech zavedení takovéhoto systému se mluví také posledních třicet let. Ale jen mluví.

Čím se živili zakladatelé Československa?

Není pochyb o tom, že vznik Československa je zásluhou především dvou osob. Tomáše Garrigue Masaryka a jeho pobočníka Edvarda Beneše. Oba jsou známí svým působením v politice, zastáváním prezidentského postu a určováním politického kurzu 1. republiky na našem území. Již méně se ví, čím se oba muži živili před tím, než obsadili klíčové vládní posty. Odpověď není složitá, oba pracovali jako filozofové.

Brutální zásahy policie? Komunismus oslavy republiky neschvaloval

Sílící projevy otevřeného nesouhlasu oslabovaly komunistický režim v Československu od roku 1988. Kromě disidentů se k nim začalo připojovat stále více dosud mlčících občanů. Tak se stalo i u příležitosti 70. výročí založení republiky 28. října 1988. Proti demonstrantům, kterých se v centru Prahy sešlo podle odhadů 2000 až 5000, pořádkové síly komunistického režimu tvrdě zasáhly a několik desítek lidí zatkly.

Tajemství indiánů: Kde se v Americe vzali a co je vymýtilo?

Indiáni. Všichni je dobře známé ze slavných westernových filmů z 50. až 70. let minulého století. Zlatá éra westernu, coby filmového žánru, zářila především v 60. letech 20. století. Dnes je již minulostí. Stejně tak doba blahobytu, svobody a prosperity indiánských kmenů, svazů, států a říší Nového světa. Kdy nastal jejich konec? Co se stalo a kam se ztratili?

Z Prahy rovnou do šrotu. Česko se pro jediný sovětský raketoplán stalo osudné

Sovětský vesmírný program „Buran“ měl být reakcí na raketoplány americké společnosti NASA. Jednalo se o pravděpodobně nejdražší projekt sovětského objevování vesmíru. První – a také jediným funkčním – raketoplánem byl Buran. Sovětské naděje však dnes leží v muzeu a také v poušti.

Sopkou zničené Pompeje ukrývaly tajemství. Objev je šokující, říká šéf archeologů

Archeologové našli při vykopávkách v někdejším starověkém městě Pompeje ostatky dalších pěti lidí, které před dvěma tisíciletími zasypal popel ze sopky Vesuv. Informovala o tom ve středu agentura ANSA. Podle ní jde pravděpodobně o ostatky dvou žen a tří dětí, které zemřely, když se snažily ukrýt před přívalem vulkanických kamenů.

Nedělní oslavy pokazí počasí. Jak bylo při vzniku ČSR přes 100 lety?

28. října 1918, v den vzniku Československa, bylo v českých zemích většinou zataženo, ojediněle pršelo a na horách ležel sníh. Nejvyšší teploty dosáhly osmi stupňů Celsia, na horách bylo pod nulou. Tuto neděli, kdy si země připomene sto let od založení samostatného státu, budou panovat podobné teploty, má ale víc pršet, uvedli pracovníci Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Orloj nemá pouze Praha. Na tom olomouckém se podepsali komunisté

Když se řekne pojem „orloj“, každý si jistě vybaví slavný pražský orloj na Staroměstské radnici. Ovšem není to jen hlavní město Praha, které se může pochlubit podobným hodinovým mechanismem a pohyblivou výzdobou. Podobný unikát skrývá i město Olomouc. Spíše než odrazem středověku je zdejší orloj odrazem proletářských časů minulého století, což mu však přidává na zajímavosti.

Nejhorší nehoda v historii Česka: Tramvaj plná lidí se řítí z kopce dolů. Nemůže zastavit

Mohlo jít o den jako každý jiný. Místo toho se proměnil v tragédii, která nemá v české dopravě obdoby. 13. července 1947 zažilo Ústí nad Labem nejtragičtější nehodu v dějinách tuzemské tramvajové dopravy. Zemřely při ní desítky lidí a další stovka byla zraněna.

Želva: První válečnou ponorku vynalezl farmář. V akci selhávala

Předchůdkyně dnešních bitevních ponorek zvaná Želva byla vynalezena již v 18. století a měla se stát tajnou zbraní amerického námořnictva. Její vynálezce přitom nebyl původně ani inženýr, ale farmář.

Horší než koncentrační tábory? Komunisti posílali Čechy na nucené práce, hrůza začala před 70 lety

Tábory nucené práce představovaly jednu z prvních forem masové perzekuce komunistického režimu v Československu. Zákon číslo 247 o vytvoření táborů nucených prací schválilo Národní shromáždění 25. října 1948. Za pět let jimi prošlo kolem 20.000 lidí. Desítky z nich internaci nepřežily. Ti, co přežili, si odnesli následky na celý život.

Vrácení korunovačních klenotů? Rakouský historik usadil Valentu, zároveň popíchl Čechy

Šance, že by Rakousko vrátilo Česku na základě iniciativy senátora Iva Valenty část korunovačních klenotů, je podle předního rakouského historika Karla Vocelky velmi malá. Profesor Vídeňské univerzity to řekl v rozhovoru poskytnutém listu Wiener Zeitung (WZ). Zároveň upozornil, že by v případě návratu žezlo, jablko a kurfiřtský plášť nebyly v Praze na rozdíl od Vídně nejspíš vystavené pro veřejnost. Oficiální žádost o vrácení klenotů podle WZ Rakousko zatím nedostalo.

Svět věřil tisíce let pohádce. Divů světa není sedm, jeden nikdy neexistoval

O Sedmi divech světa slyšel každý. Málokdo je ale umí vyjmenovat, a ještě méně lidí ví, že jeden z nich podle historiků vlastně nikdy neexistoval. Překvapivé ale je i to, že oněch divů vlastně není sedm, ale mnohem víc