historie

Nejkrvavější bitvy první světové války: U Verdunu a na Sommě umíraly statisíce lidí

Před 100 lety skončila 1. světová válka. Změnila svět k nepoznání

První světová válka zásadně změnila politické uspořádání Evropy. Rozpadly se staré monarchie, vznikla řada nových států. Pod vlivem válečných hrůz byla založena Společnost národů (1919), jejímž cílem mělo být předcházet válkám pomocí jednání. Prostor ale kvůli morálnímu i ekonomickému úpadku začaly dostávat totalitní ideologie a již za 20 let se světem přehnala druhá světová válka, jejíž následky byly ještě ničivější.

Milníky Československé historie: Tyto události umožnily vznik naší země

Milníky první světové války, která skončila před sto lety, 11. listopadu 1918, z pohledu budoucího Československa.

Unikátní nález: Archeologové v Káhiře objevili 4000 let staré kamenné desky

Tým egyptských a německých archeologů na nalezišti v Káhiře objevil několik fragmentů kamenných desek s nápisy, které by mohly být staré 4000 let. S odvoláním na egyptské ministerstvo památek o tom informoval zpravodajský server Al-Džazíra.

Titanic se nepotopil kvůli ledovci? Vše se stalo úplně jinak, než se dosud myslelo, tvrdí vědec

Loď Titanic patří k nejznámějším plavidlům světa – a to i přesto (nebo právě proto), že na své první cestě z anglického Southampton přes francouzský Cherbourg a irský Queenstown (Cobh) do amerického New Yorku měla nehodu a šla ke dnu. Dlouhá desetiletí se tvrdí, že za potopení lodi mohla nepřiměřená rychlost a následný náraz do ledovce. Jenže nové důkazy ukazují, že vše mohlo být úplně jinak.

Jedna z nejstarších záhad světa: Co se před 2500 lety odehrálo v nekropoli ve Faléru?

Velká část historických událostí je pečlivě zmapována a zapsána v dobových kronikách, přesto i dnes archeologové stále narážejí na věci, kterým nerozumí. Jeden takový podivný případ se odehrál před 2500 lety v nekropoli ve Faléru, kde vědci objevili stovky koster nesoucích známky násilné smrti. Co se na místě stalo?

Napalm: Jedna z nejhorších zbraní historie, oproti které je oheň prakticky neškodný

Jedním z nejdůležitějších milníků v lidské historii je objevení ohně. Od té doby zná lidstvo světlo, teplo a má například možnost ohřát si potravu, nebo jej použít jako zemědělskou pomůcku či zbraň. Říká se, že oheň je dobrý sluha, ale zlý pán, a často je nesprávně zaměňován s napalmem. Oproti této zbrani, která ovládla především válku ve Vietnamu, je ale oheň téměř neškodný.

V Německu začal soud s 94letým nacistickým dozorcem. Měl zavraždit desítky lidí

Před zemským soudem v Münsteru na západě Německa začal dnes soud se čtyřiadevadesátiletým mužem, který čelí obžalobě z napomáhání ke smrti stovek lidí v nacistickém koncentračním táboře Stutthof. V táboře, který leží v dnešním Polsku nedaleko Gdaňsku, sloužil Johann R. jako dozorce SS. Souzen je trochu paradoxně před soudem pro mladistvé, protože mu v době, kdy k činům došlo, ještě nebylo 21 let.

Dalo se druhé světové válce zabránit? Klíč k ukončení tragédie měla v rukou Francie

Porýní patřilo dlouhá léta ke klíčovým průmyslovým oblastem Německa. Těžbu uhlí a železné rudy provázelo jejich zpracovávání včetně výroby oceli. Porýní také představovalo přirozenou hranici se sousední a nepřátelskou Francií. V případě vypuknutí války mohla řeka Rýn sloužit jako obtížně překonatelná přírodní překážka pro invazní síly.

Slované ve službách muslimů? Dnes nepředstavitelné, dříve děsili Evropu

Janičáři byli vůbec prvním stálým profesionálním vojskem v Evropě a od 14. století se stali jádrem osmanské armády. V průběhu staletí se dokázali propracovat od nedobrovolně islamizovaných otroků přes nejobávanější armádu až po mocenský aparát, který sesazoval sultány. Postupně tak zapříčinil vzestup i úpadek Osmanské říše. Jaké byly osudy vojska před kterým se po staletí třásla Evropa?

Kroměříž se pyšní místem, které obdivuje celý svět

Původně zde stával biskupský dvorec, který se po čase změnil v pevný hrad. Ten se později proměnil ve výstavný zámek, jenž začaly namísto močálů obklopovat sady a zahrady. To vše se dělo v režii olomouckých biskupů a později arcibiskupů, kteří též za přilehlým stejnojmenným městečkem založili nádherné okrasné zahrady. Nejen jejich krásu, ale i ladnost města a přepych zámeckých komnat dnes obdivují jak tuzemští návštěvníci, tak turisté z celého světa.

Pád středověkých rytířů? Angličané proti nim nasadili zákeřnou zbraň

Bitva u Azincourtu byla nejen zásadním předělem v průběhu stoleté války, ale jedním z největších masakrů středověku. Vyhlazovací války totiž zná až moderní historie, středověké rytířstvo přes všechnu brutalitu primitivních zbraní své nepřátele masově nevybíjelo. U Azincourtu došlo shodou okolnosti k opaku. Angličané Francouze nečekaně porazili a následovala jatka.

Morava Česku nepatřila? Od doby, kdy se nám začala vracet, uplynuly stovky let

Morava byla vždy důležitá pro vývoj dějinných událostí na našem území. Právě zde v raném středověku vzkvétala mocná Velkomoravská říše, která v druhé polovině 9. století vdechla život budoucímu českému státu. Význam a bohatství této oblasti si uvědomovala jak přemyslovská knížata, tak panovníci okolních zemí, přičemž jednomu z nich se ji podařilo získat. Bylo zapotřebí mnoha let, než se podařilo Moravu získat zpět. Snahy o její znovuzískání započaly právě před 1000 lety na přelomu let 1017 a 1018.

Husitský král? Jiří z Poděbrad je obestřen řadou tajemství. Toto vám ve škole patrně neřekli

Král Jiří z Poděbrad, známý též jako husitský král, je všeobecně známou osobností a jeho životní příběh je dobře prostudovanou kapitolou českých dějin. I širší veřejnost ho zná ze slavného plátna, kde je zpodobněn ještě jako hoch ve vřavách krvavé bitvy u Lipan. Je známa jeho životní cesta od hejtmana východočeského kraje, přes správce země až po korunovaci českým králem. I přesto dodnes kolují různé nepřesnosti a mýty.

Kolohousenka: První československý tank měl být supermoderní, ale naprosto selhal

Již v prvních letech své existence se Československo rozhodlo vybudovat tankové vojsko. S rozvinutým průmyslem mělo k tomu nelepší předpoklady. Bohužel koncepce stroje, kterou generálové vybrali, se ukázala jako naprosto slepá ulička techniky.

Doba temna? Ale kdeže! Pět středověkých vynálezů naprosto změnilo svět

Středověk je často považován za období temna, které lidstvu téměř nic nepřinesl. Není to tak úplně pravda. Existuje mnoho lidských činností, které středověké vynálezy naprosto změnily a posunuly vývoj lidstva o notný kus dál. Vybrali jsme pro vás pět vynálezů, které náš život ovlivňují do dnes.

Jak vypadaly nejluxusnější toalety v minulosti? Lezli z nich podivní tvorové, lidi kousali do...

Skutečný život v Římě byl méně okouzlující, než jak nám ho předkládají filmy a seriály. V době před moderní medicínou byl průměrný den mnohem víc nechutný, než jste si dovedli představit. Přesto už tehdejší Římané znali věc, kterou dnes považujeme za samozřejmost. Kanalizaci. Předpokládalo by se, že se tak důmyslná věc bude stále více rozvíjet a další civilizace na ni naváží, to se ale nestalo a ze života lidí na stovky let vymizela. Proč?

Hitlerův jídelníček? Diktátor miloval jídla, která by dnes snědl jen málokdo

Společným znakem diktátorů bývá většinou dostatek moci a peněz. Nejednoho by proto napadlo, že takový člověk si dopřává ty nejluxusnější pochoutky. Ale to, co platí například v případě severokorejského vůdce Kim Čong-una, nebývá pravidlem.

Čeho se lidé v minulosti báli ze všeho nejvíce? Nemoci, která řádí dodnes

I ve 21. století v době pokročilé medicíny a antibiotik nahání mor pořád hrůzu, ačkoli už není takovou ranou jako kdysi. V 15. století si v Evropě vyžádal 50 milionů životů. Odhaduje se, že při třech velkých pandemiích překročila celková bilance až 200 milionů mrtvých.

Nejenom obrana. K čemu ve skutečnosti na hradech sloužily věže?

Dnes je pro nás věž neodmyslitelnou součástí hradů a zámků. Jejich vysoké a štíhlé siluety se vypínají nad střechami paláců a vévodí nejenom samotnému hradu či zámku, ale i celé krajině. Jsou pomyslnou korunou a okrasou každé stavby těchto minulých časů, které už z dálky dnešním návštěvníkům dávají vědět, s kým mají tu čest a kam míří. Jejich podstata byla jak praktická, tak symbolická, byť si to dnes už zcela neuvědomujeme.