II. světová válka

Rusko si chce vynutit úctu k jeho památníkům sankcemi. Samo se přitom o ty české nestará

Nizozemské dráhy budou platit odškodné židům

Nizozemský národní vlakový přepravce NS dnes oznámil, že zaplatí reparace Židům, Romům a Sintům, které během druhé světové války převezl do sběrných táborů v Nizozemsku. Odtud byli převezeni do nacistických koncentračních táborů, informovala agentura AP.

Stovky lidí si dnes připomněly vyhlazení Ležáků

Vyhlazení osady Ležáky si dnes na místě tragédie připomněly stovky lidí. Řečníci v projevech připomněli nutnost připomínat si tuto událost, aby se nikdy neopakovala. Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 jako odvetu za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. Zahynulo 51 obyvatel Ležáků.

Západ zneužil Sověty? Rusko si chce přisvojit zásluhy za druhou světovou

Rusko plánuje iniciativu, která by uznala vítězství nad nacismem za světové dědictví. Na svém blogu to uvedla Valentina Matvijenková, předsedkyně Rady federace. Informovala o tom ruská tisková agentura TASS. Rusové dlouhodobě požadují, aby jejich boj proti nacistickému Německu byl více oceňován.

Jedna z největších záhad světa rozluštěna. Smrt Antoina de Saint-Exuperyho objasněna

Konec autora slavného románu Malý Princ, nejpřekládanější knihy na světě po bibli, byl dlouho zahalen tajemstvím. Saint-Exupery totiž vzlétl se svým letounem v roce 1944 a již o něm nikdo neslyšel. Mnoho lidí speklovalo o tom, že svůj odchod sám předpověděl ve svých knihách. Nicméně příběh má nyní své vysvětlení.

Dojemný příběh: Americký veterán se po 75 letech setkal se svou láskou

Francouzské televizní diváky dojal příběh amerického válečného veterána, který se ve Francii po 75 letech setkal se svou někdejší válečnou láskou. Milenci spolu strávili v roce 1944 dva měsíce, než byl Američan převelen, pak už se nikdy neviděli. Píše o tom francouzský tisk.

Anne Franková? Tajemný deník ztracené dcerky Franze Kafky "promluvil"

Její deník se stal jedním ze symbolů tragického osudu milionů lidí židovského původu, pronásledovaných a zavražděných nacisty za druhé světové války.

„Přeháníte, bez nás byste válku prohráli!“ Rusko se tvrdě pustilo do Západu

Dnes se slaví 75 let od Spojeneckého vylodění v Normandii v roce 1944. Tzv. Den D je považován za klíčový moment druhé světové války, který vedl k zničení porážce nacistického režimu. Rusko však se poměrně ostře proti této interpretaci postavilo. Uvedlo, že by Západ neměl svou roli přehánět.

Proč byl Hitler nadšen z invaze v Normandii? Věci, které jste nevěděli o Dni D

Dnes se tak slaví 75 let od invaze Spojenců v Normandii 6. června 1944. Je to tedy ideální příležitost představit některé nejzajímavější informace o legendárním Dni D.

Oslavy Dne D vrcholí, Macron v projevu vzpomněl i Čechoslováky

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes na oslavách 75. výročí vylodění v Normandii připomněl i československé vojáky, kteří se na invazi podíleli. Francie na oběti spojeneckých vojáků, kteří přišli osvobodit pro ně většinou neznámou zemi, nikdy nezapomene, prohlásil Macron v projevu na americkém hřbitově nad pláží Omaha. Slavnostního aktu se účastnil i americký prezident Donald Trump, který uvedl, že aktéři bitvy o Normandii "získali zpět toto území pro civilizaci".

Ve Francii začaly oslavy Dne D, Mayová poděkovala veteránům

V Normandii dnes ráno začaly oslavy 75. výročí vylodění západních spojenců. Pietní akce zahájili francouzský prezident Emmanuel Macron a britská premiérka Theresa Mayová, kteří se v obci Ver-sur-Mer zúčastnili položení základního kamene budoucího britského památníku. Na severozápadě Francie se dnes očekává 30.000 návštěvníků, dorazí také zhruba 480 veteránů, především britských.

V Portsmouthu se slaví Den D. Královna pronesla dojemná slova, politici tleskají veteránům

Britská královna Alžběta II., americký prezident Donald Trump a další státníci dnes v jihoanglickém Portsmouthu vzdali hold válečným veteránům, kteří se před 75 lety zapojili do spojeneckého vylodění v Normandii. Hrdinům Dne D, který byl začátkem válečného vítězství protihitlerovské koalice na západní frontě, spolu s britskou premiérkou Theresou Mayovou, německou kancléřkou Angelou Merkelovovu či francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem zatleskal i český premiér Andrej Babiš.

Den D - Operace Overlord: Oslavy výročí vylodění v Portsmouthu

V jihoanglickém Portsmouthu si dnes připomenou sedmdesát pět let od vylodění spojenců protihitlerovské koalice v Normandii. Oslav se zúčastní i řada hlav států a vlád včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tak zakončí svou třídenní státní návštěvu Británie. Česko bude zastupovat premiér Andrej Babiš.

Jaká bude třetí světová válka? Nositel Nobelovy ceny má překvapivou odpověď

Zastánci Nového zeleného údělu tvrdí, že nastala naléhavá potřeba řešit klimatickou změnu a vyzdvihují, co je potřeba k boji s ní, poukazuje profesor Josepf Stiglitz v komentáři pro server Th Guardian. Nositel Nobelovy ceny za ekonomii dává těmto hlasům zapravdu.

Nejen Omaha. Hlavním bojištěm dne D bylo pět pláží, přišel i úder ze vzduchu

Během 6. června 1944 bylo na pobřeží Normandie vysazeno zhruba 156.000 spojeneckých vojáků, většina z nich na pěti vyloďovacích plážích (Utah, Omaha, Gold, Juno a Sword) mezi Cotentinským poloostrovem a městem Caen. Na západním a východním křídle útoku pak už v noci před vyloděním přistáli výsadkáři.

Den D: "No co, tak tedy začneme válku zde!" Zajímavosti o spojenecké invazi v Normandii

6. června 1944 se v Normandii vylodila spojenecká vojska. Do historických knih se dostal například americký brigádní generál Theodore Roosevelt. Když zjistil, že v čele svých jednotek přistál na pláži Utah o téměř dva kilometry jinde, prohlásil: "No co, tak tedy začneme válku zde!"

Oslavy Dne D: Politici vyrazí do Normandie i Portsmouthu, ČR bude zastupovat Babiš

Sedmdesát pět let po vylodění spojenců v Normandii se v Británii, odkud více než 150.000 vojáků vyplulo, i ve Francii, kde vstoupilo na kontinent obsazený nacistickým Německem, uskuteční řada vzpomínkových akcí. Velká ceremonie k výročí Dne D se uskuteční již 5. června v jihoanglickém přístavu Portsmouth, kam dorazí britská královna Alžběta II., americký prezident Donald Trump a řada dalších zástupců zemí někdejší protihitlerovské koalice. Česko bude zastupovat premiér Andrej Babiš. Ve čtvrtek, 6. června, si pak státníci připomenou na různých menších pietních akcích tisíce obětí z řad spojeneckých vojáků.

Masakr v litevské Pirčiupiai: Před 75 lety povraždili nacisté 119 lidí, včetně dětí

Před 75 lety, 3. června 1944, zavraždili nacisté v litevské obci Pirčiupiai 119 lidí včetně 49 dětí mladších 16 let. Jednalo se o odvetu za útok sovětských partyzánů z okolních lesů. Vesnice Pirčiupiai, z ruštiny dříve přepisovaná jako Pirčjupis, byla srovnána se zemí, před masakrem se podařilo uprchnout pouze 13 lidem. Na připomínku události zde byl v roce 1960 vztyčen památník Matka z Pirčiupiai.

Nacistické megazbraně velké jako Rubikova kostka měly změnit svět. Nikdo neví, kam zmizely

Není tajemstvím, že plány na jadernou bombu se staly nesplněným sněm nacistických vůdců. Nikdo neví, jak by dnes svět vypadal, pokud by se vědcům Adolfa Hitlera podařilo ovládnout jádro, stejně tak ale prakticky nikdo neví, jak daleko ve svém výzkumu vlastně byli. Nejnovější historické objevy ale ukazují, že dál, než si většina lidí myslela.

Obří evakuace v Plzni: Někteří lidé odmítají své domovy opustit!

Při výkopových pracích našli dnes dělníci v areálu atletického stadionu ve Vejprnické ulici v Plzni leteckou pumu z druhé světové války.