Petr Pavel

Petr Pavel je armádní generál Armády České republiky ve výslužbě a čtvrtý prezident České republiky. V letech 2012–2015 byl náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky, poté působil ve funkci předsedy vojenského výboru NATO a stal se prvním zástupcem zemí bývalé Varšavské smlouvy, který nastoupil do nejvyšší vojenské funkce Severoatlantické aliance. V roce 2022 oficiálně oznámil kandidaturu na prezidenta České republiky a od roku 2023 je prezidentem České republiky.

Petr Pavel se narodil do rodiny příslušníka Československé lidové armády. Otec, plukovník Josef Pavel, který byl členem Komunistické strany, působil jako zpravodajec a měl na starost i elektronický průzkum, mimo jiné zachycování a analyzování zpráv armád NATO.

V letech 1975 až 1979 Petr Pavel studoval na Vojenském gymnáziu Jana Žižky z Trocnova v Opavě a pokračoval v letech 1979 až 1983 studiem na Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově. Následně se v rozmezí let 1988–1991 vzdělával na Vojenské akademii Antonína Zápotockého v Brně. Po sametové revoluci získal zahraniční vzdělání studijními pobyty na Defense Intelligence College v Bethsedě, na Staff College v Camberley, na Royal College of Defence Studies v Londýně a nakonec vystudoval magisterský obor mezinárodní vztahy na King's College London.

Kariéru začínal na nižších velitelských pozicích u výsadkářů, v letech 1991 až 1999 působil u vojenského zpravodajství, v roce 2002 byl krátce zástupcem velitele mechanizované divize, od roku 2002 do 2007 působil v nejvyšším velení armády jako velitel specializovaných sil, zástupce velitele společných sil nebo zástupce ředitele sekce ministerstva obrany; v zahraničí byl zástupcem vojenského přidělence ČR v Belgii (1993 až 1994), působil na velitelství NATO v nizozemském Brunssumu (1999 až 2002), zastupoval českou armádu ve velitelství operace Trvalá svoboda v Tampě na Floridě (2003), byl zástupcem vojenského představitele ČR při EU v Bruselu (2007 až 2009) nebo českým zástupcem na Vrchním velitelství spojeneckých vojsk v Evropě v Belgii (2010 až 2011); mezi roky 2011 a 2012 byl zástupcem náčelníka generálního štábu a od července 2012 do dubna 2015 pak působil jako náčelník Generálního štábu AČR; od června 2015 do června 2018 byl předsedou Vojenského výboru NATO, po návratu z Bruselu vojenskou kariéru ukončil; v květnu 2014 byl povýšen do nejvyšší české vojenské hodnosti armádního generála, nyní je ve výslužbě.

Výraznou roli v Pavlově kariéře sehrálo jeho působení v mírové mise UNPROFOR v někdejší Jugoslávii, kam odjel jako příslušník tehdy ještě československého praporu v roce 1992. V lednu 1993 - tedy již po rozpadu Československa, který společná jednotka přežila o tři měsíce - v čele ani ne třicetičlenné skupiny dobrovolníků (mezi nimiž byl i jeden z Pavlových nástupců v čele generálního štábu Aleš Opata) dostal do bezpečí 53 francouzských vojáků, kteří uvízli ve válečné zóně mezi srbskými a chorvatskými silami. Petr Pavel za svůj čin obdržel v roce 1993 francouzský Válečný kříž a v říjnu 1995 i českou medaili Za hrdinství.

Po odchodu do civilu zůstal Petr Pavel veřejně činný, například po vypuknutí pandemie koronaviru se začal angažovat v otázce řešení krizí. Stále častěji se také začalo hovořit o tom, že by se mohl zapojit do volby prezidenta v roce 2023, byť se sám Pavel k tomu zpočátku stavěl skepticky. Postupně ale svou kandidaturu přestal odmítat. 

Zájem ucházet se o funkci hlavy státu potvrdil Pavel v červnu roku 2023, kandidaturu oficiálně oznámil začátkem září, kdy také zahájil volební kampaň. Musel ale čelit i kritice, zejména kvůli svému předlistopadovému angažmá v armádě normalizačního Československa a zejména pro členství v komunistické straně. Pavel do ní vstoupil jako čtyřiadvacetiletý v roce 1985 a dle svých slov na to není pyšný.

V prvním kole voleb zvítězil s počtem 35,40 procenta hlasů. Ve druhém kole voleb vyhrál se ziskem 58,32 procenta hlasů a stal se čtvrtým prezidentem České republiky.

Související články:

Pavel věří v zachování nadstandardních vztahů se Slovenskem. Klaus gratuloval Ficovi

Petr Pavel navštíví Belgii a Francii, ve středu promluví v Evropském parlamentu

Prezident Petr Pavel v příštím týdnu navštíví belgické Bruggy a francouzský Štrasburk. Nejdůležitějším bodem zahraniční cesty, která proběhne v úterý a ve středu, bude vystoupení v Evropském parlamentu. 

Fico má strach ze zhoršení vztahů s ČR, kritizoval Pavla za prohlášení v OSN

Předseda slovenské strany SMER-SD Robert Fico kritizoval českého prezidenta Petra Pavla za jeho prohlášení na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Český lídr totiž řekl, že by návrat Fica do premiérského křesla mohl znamenat narušení česko-slovenských vztahů kvůli výrazně odlišným názorům na zahraniční politiku. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou přitom dlouhodobě nadstandardní, stojí za tím i exkluzivní vztah mezi Pavlem a slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou.

Tureckému prezidentovi vadí výzdoba OSN, která mu připomíná „barvy LGBT“

Někteří diplomaté OSN se domnívali, že Erdogan si zřejmě zaměnil 17 barev spojených s cíli udržitelného rozvoje s barvami duhy Pride.

Prezident Petr Pavel v OSN: "Má země ví, jak vypadá mnoho let okupace Moskvou," a odsoudil ruskou agresi na Ukrajině

Za "jeden z nejdůležitějších projevů v kariéře," označil svůj český prezident Petr Pavel před svým vystoupením na všeobecné rozpravě jednání 78. Valného shromáždění OSN. Jeho hlavním tématem bylo odsouzení ruské agrese a volání po pokračování podpory Ukrajiny.

Na Valném shromáždění OSN vystoupí Pavel i Zelenskyj. Biden bude hájit americké zájmy za nepřítomnosti Číny a Ruska

Během pár hodin začne 78. zasedání Valného shromáždění Organizace spojených národů. Na stole budou velká témata – černomořskou obilnou dohodou počínaje, krvavými převraty v Africe konče. Velkou pozornost má rostoucí rivalita Číny a Spojených států, kterou ale vrcholní lídři nechtějí upřednostnit před jinými globálními problémy. 

Pavel chce zpět agendu, které se Zeman vzdal. Blažek souhlasí

Prezident Petr Pavel si přeje, aby se pod Pražský hrad vrátilo rozhodování o žádostech o milost. Hlava státu o nich chce rozhodovat nejpozději od 1. ledna 2024, prozradil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) v nedělním vydání diskuzního pořadu Otázky Václava Moravce. 

Glosa

Události Petra Nutila: Vyhasínající Rajchl a ústavní Orel v hnízdě

Moji milí, čím začít jiným, než úplně čerstvou zprávou! Další demonstrace uspořádaná Jindřichem Rajchlem proběhla. A tak to má být, žijeme ve svobodné zemi, kde si každý může protestovat proti čemu chce. Tentokrát se už pod vedením tohoto pána neprotestovalo proti bídě, ale vládě. Asi bída už v ČR není, nebo co. Každopádně to je asi tak jediný rozdíl mezi touto demonstrací a tou předchozí. 

Pavel odlétá do USA na Valné shromáždění OSN, sejde se i Guterresem

Prezident Petr Pavel v neděli odlétá do New Yorku na 78. zasedání Valného shromáždění OSN a s tím spojenou návštěvu Spojených států amerických. Kromě řečnických vystoupení čekají hlavu státu setkání s řadou zahraničních státníků.

Pavel vysvětlil své uvažování nad důchodovou novelou. Lidem i vládě dal čas

Petr Pavel se ve středu opět vrátil k podpisu důchodové novely, která upravuje valorizace a zpřísňuje podmínky pro předčasné důchody. Prezident tvrdí, že chtěl dát lidem další čas na rozmyšlenou a vládě na vysvětlování. Zdůraznil také, že své výhrady sdělil ministrovi práce Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL) a premiérovi Petru Fialovi (ODS). 

Prezident Pavel prozradil, co udělal s penězi z kampaně, které nevyužil

Prezident Petr Pavel rozhodl rozdělit nevyužitých 2,35 milionu korun na volební kampaň mezi sedm sociálních, zdravotních a jinak veřejně prospěšných organizací, které převážně sídlí ve strukturálně postižených krajích. Uvedl to Hrad v dnešní tiskové zprávě.

Pavel se nedomnívá, že otálel s podpisem důchodové novely. Měl jsem 15 dní, zmínil

Petr Pavel v pondělí popřel, že by otálel s podpisem důchodové novely. Úřadující prezident pod ni připojil svůj podpis v pátek, čímž došlo k odložení její účinnosti oproti plánům Fialovy vlády. Koalice si přála, aby změny týkající se valorizací a předčasných penzí platily už od září. 

Glosa

Události Petra Nutila: Babiš bez Mafry a americké dilema

Někteří rodiče se radují, mnozí učitelé pláčou. Končí totiž prázdniny. A také začínají další Události Petra Nutila, dnes psané ze zahraničí, a proto stručnější.

Tisíce lidí mohou odejít do předčasné penze, připustil Jurečka. Na Pavla se však nezlobí

Tisíce lidí mohou kvůli váhání prezidenta Petra Pavla s podpisem pod penzijní novelu odejít do předčasného důchodu, uvedl dnes ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v televizním diskuzním pořadu Partie na stanici CNN Prima News. 

Jurečka reaguje na Pavlovy výtky k důchodové novele. Prezidentova podpisu si ale váží

Prezident Petr Pavel v pátek s výhradami podepsal novelu zákona o důchodovém pojištění, která však začala platit později, než si vládní koalice přála. Ministerstvo práce a sociálních věcí se v sobotu rozhodlo na výtky hlavy státu reagovat. Podpisu prezidenta pod schválené změny si ale váží. 

Pavel navrhnul na ústavního soudce předsedu senátu NS Simona

Prezident Petr Pavel dnes navrhnul na ústavního soudce předsedu senátu Nejvyššího soudu Pavla Simona. Hrad to uvedl na svém webu.

Prezident Pavel podepsal vládní penzijní novelu. Sdělil k ní své výhrady

Prezident Petr Pavel podepsal vládní penzijní novelu, která mimo jiné zpřísňuje pravidla předčasných důchodů a upravuje lednové valorizace penzí. Sdělil také, jaké k ní má výhrady, a apeloval na respektování lhůty, kterou mu k posuzování zákonných předloh dává ústava.

Pavel důchodovou novelu nepodepsal. Co to znamená pro seniory a o kolik porostou důchody?

Prezident Petr Pavel do páteční půlnoci nepodepsal důchodovou novelu. Navržená opatření tak nevejdou v platnost od 1. září, jak si to přála vládní koalice, která je prosadila. Průměrný důchod v lednu 2024 díky tomu vzroste tak, jak bylo původně avizováno.

Pavel stále nepodepsal důchodovou novelu, změny od září platit nezačnou

Prezident Petr Pavel hodlá dílčí změny v penzích vetovat, anebo je podepíše až v dalších dnech. To znamená, že navržená opatření nevejdou v platnost od 1. září, jak si to přála vládní koalice, která je prosadila. O rozhodnutí hlavy státu dnes informovala mluvčí Markéta Řeháková. 

Češi chtějí zachovat současné pravomoci prezidenta, ukázal průzkum

Téměř půl roku má Česko nového prezidenta, kterým je Petr Pavel. Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) v létě zjišťovalo, jaký je postoj občanů k ústavním pravomocím hlavy státu. Z šetření vyplývá, že lidé by její kompetence nijak výrazně neměnili.