Ukrajinská krize

Euromajdan (Publikováno se svolením Miroslava Tomka) Rozhovor

Happening, který přerostl v revoluci. Nebýt tlaku vlády, Euromajdan mohl vyšumět, soudí ukrajinista

Před deseti lety,  21. listopadu 2013 v pozdních nočních hodinách, začala v Kyjevě dlouhá série protestů, pro které se vžilo označení Euromajdan. Ačkoliv nakonec vyústily v revoluci, která svrhla kritizovaného prezidenta Viktora Janukovyče, zpočátku měly pouliční akce spíše odlehčenou formu, upozorňuje ukrajinista a překladatel Miroslav Tomek, který tehdejší dění sledoval přímo na místě. V rozhovoru pro server EuroZprávy.cz mimo jiné vysvětlil, jak velkým zlomem pro další vývoj bylo první rozehnání demonstrantů, proč se část Ukrajinců zpočátku nechtěla do protestů zapojit a z jakého důvodu je nešťastné považovat následnou válku na východě země právě za důsledek Euromajdanu. 
Ilustrační foto

Autor slavné věty z ukrajinského Hadího ostrova se dostal z ruského zajetí

Ukrajinského pohraničníka z Hadího ostrova, který proslul na začátku ruské invaze svojí nevybíravou větou na adresu posádky ruské válečné lodi, se podařilo vysvobodit z ruského zajetí, napsal web Ukrajinska pravda. O návratu autora věty domů ze zajetí média informovala již dříve, mezitím se ale ukázalo, že slavná slova pronesl ve skutečnosti někdo jiný.
Obyvatelé Buči byli zavražděni ruskými agresory (4. dubna 2022, Ukrajina).

V Kyjevské oblasti našli už 1000 mrtvých civilistů, téměř polovinu v Buči

V Kyjevské oblasti už bylo po stažení ruských sil objeveno více než 1000 těl civilistů, přes 420 z nich jenom ve městě Buča. Většina ze zabitých byla zastřelena, řekl dnes podle listu Ukrajinska pravda policejní šéf oblasti Andrij Něbytov. Na konci minulého týdne policie informovala o více než 900 nalezených obětech.
Ukrajinská armáda střeží své území (březen 2022).

TASS: Pokud mariupolští obránci složí zbraně, jejich životy ušetříme, říká Rusko

Pokud ukrajinští obránci přístavního města Mariupolu, kteří ještě bojují, složí zbraně, ušetří Rusko jejich životy. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany o tom dnes informovala agentura TASS. Generální štáb ukrajinské armády uvedl, že ruská armáda pokračuje v leteckých útocích na Mariupol. Obránci města ale Moskvě vzkázali, že se nevzdají a budou Mariupol bránit dál.
Obyvatelé Buči byli zavražděni ruskými agresory (4. dubna 2022, Ukrajina).

Starosta Buče uvedl, že našli těla už 403 lidí

Starosta města Buča nedaleko Kyjeva Anatolij Fedoruk dnes informoval, že úřady doposud objevily těla 403 lidí, o nichž se domnívají, že je zabili ruští vojáci za dobu, co oblast okupovali. Podle agentury Reuters dodal, že počty takto nalezených těl stále rostou.
Následky ostřelování Charkova ruskou invazní armádou

Kolik Rusové dluží Ukrajině kvůli válce? Zatím 9,6 bilionu korun

Za půldruhého měsíce válčení na Ukrajině pochopitelně závratně narostly ekonomické škody, které tragédie přináší. Vedle ztrát na životech zejména civilního ukrajinského obyvatelstva, které nelze vyčíslit, jsou pochopitelně druhořadé. Nicméně stojí za zajímavost je vyčíslit. Kolik tedy Rusové vlastně kvůli válce už Ukrajině dluží?
Raketa, která dopadla na nádraží Kramatorsk, měla na boku nápis за детей „pro děti“. Zmatené a pravděpodobně svědčící o paralelní realitě, kterou vytváří ruská propaganda, napsal na Twitteru korespondent The Economist Oliver Carroll (8. dubna 2022).

Rusko odpálilo rakety na nádraží v Kramatorsku s tisícovkami civilistů. Záběry z útoku jsou drastické

Počet obětí ruského raketového útoku na vlakové nádraží v Kramatorsku vzrostl na 50. Oznámil to gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko, podle kterého je mezi nimi i pět dětí. Rakety zasáhly nádraží, které využívají civilisté k evakuaci do bezpečnějších oblastí, dnes dopoledne. Z 98 zraněných převezených do zdravotnických zařízení bylo 16 dětí, 46 žen a 36 mužů.
Soud, ilustrační foto

Muži, který bojuje na Ukrajině v řadách separatistů, vyměřil soud 20 let vězení

Za zapojení do bojů na Ukrajině v řadách separatistů mezi lety 2016 a 2020 dnes pražský městský soud potrestal Alojze Poláka 20 lety vězení. Muž je stíhán jako uprchlý. Obžaloba tvrdí, že jako odstřelovač zabil minimálně čtyři příslušníky ukrajinských vládních jednotek, Polákovi kvůli tomu hrozí výjimečný trest. Podle dnešního rozsudku se ale neprokázalo, že by muž někoho usmrtil.
Summit NATO, Jens Stoltenberg

Podle západních představitelů může konflikt na Ukrajině pokračovat ještě dlouho

Mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby ve středu upozornil, že kvůli rozhodnutí Ruska soustředit se ve válce na Ukrajině na bojové operace na východě země se konflikt může protáhnout. Také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl, že válka může trvat dlouho a ruský prezident Vladimir Putin podle něho nezměnil nic na svém cíli ovládnout celou Ukrajinu.

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Adventní věnec, ilustrační fotografie.

Svatá Barbora a tradice adventního času

Adventní období zahrnuje několik dnů, na které připadají památky světců. S nimi si pak naši předci spojovali některé zvyky nebo třeba pranostiky. K nejoblíbenějším světicím patřila svatá Barbora, jejíž svátek je čtvrtého prosincového dne. Jaké tradice se váží ke svaté Barboře?

před 39 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

Policie zasahuje kvůli hlášené střelbě na ZČU v Plzni. (4.12.2024)

Na univerzitě v Plzni se měly ozvat výstřely. Policie prověřuje oznámení

Policie od pozdních odpoledních hodin zasahuje v areálu Západočeské univerzity v Plzni, protože přijala oznámení o údajných výstřelech v areálu. Strážci zákona krátce po půl šesté odpoledne sdělili, že do této chvíle nemají potvrzenou informaci o střelbě či zraněných osobách. Evakuováno bylo zhruba tisíc lidí.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Recep Tayyip Erdogan

Pádem Aleppa to nekončí. Erdogan rozehrál v Sýrii nebezpečnou hru, o hlavu Asada mu ale nejde

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan se aktuálně pouští do riskantní geopolitické hry v Sýrii, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celý region. Pád Aleppa, který ovládla koalice vedená islamistickou skupinou Hayat Tahrir al-Šám (HTS), znovu rozdmýchal dlouhotrvající syrskou občanskou válku a výrazně oslabil syrského prezidenta Bašára Asada i jeho klíčové spojence – Írán a Rusko.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Tucker Carlson

Ukrajina nás přibližuje jaderné válce víc než Kuba, tvrdí Putinův propagandista. Historik vysvětlil, jak to skutečně je

Tucker Carlson, známý americký konzervativní komentátor, se znovu objevuje v Rusku, tentokrát kvůli rozhovoru s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Carlson tvrdí, že americké zapojení do konfliktu na Ukrajině nás přibližuje k jaderné válce více než kdykoli předtím, dokonce i více než během kubánské raketové krize. Na jeho odvážná prohlášení reagoval historik Sergey Radchenko, který se specializuje na sovětskou studenou válku a psychologii jaderného vyjednávání.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Podřezal si ICC pod sebou větev? Zatykač na Netanjahua nemá v historii obdoby

Mezinárodní trestní soud (ICC) čelí v posledních měsících nebývalému oslabení své autority. Rozhodnutí soudu vydat zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, jeho bývalého ministra obrany Yoava Gallanta a vysokého představitele Hamásu vyvolalo kontroverze a otázky o spravedlivém uplatňování mezinárodního práva.

před 7 hodinami

Jun Sok-jol

Jun Sok-jol dal v sázku jihokorejskou demokracii potřísněnou krví. Ta ho zřejmě přežije

Jihokorejský prezident Jun Sok-jol vyhlášením stanného práva ohrozil křehkou demokracii, která v zemi existuje. Historický vývoj jihokorejského režimu od konce Korejské války v roce 1953 se nese ve jménu autoritářství, vojenských převratů a studentských protestů. Snaha o ukončení násilností a diktatur vedla k tomu, že se Jihokorejcům podařilo vybudovat zemi fungující na principu právního státu a občanských svobod – což Jun Sok-jol v úterý bezprostředně ohrozil.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Jižní Korea, ilustrační foto

Rána geopolitické stabilitě. Noc politického chaosu v Jižní Koreji sleduje Rusko, Čína i KLDR

Noc politického chaosu v Jižní Koreji způsobila podle CNN otřesy u jednoho z klíčových demokratických spojenců Spojených států. Prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo, které bylo po silném odporu během několika hodin zrušeno. Tento krok, který Jun označil za nezbytný k ochraně země před „protistátními silami“, vyvolal protesty, výzvy k rezignaci a znepokojení v USA i mezi regionálními hráči, jako je Čína, Rusko a Severní Korea.

před 10 hodinami

Jun Sok-jol

Nejskloňovanější jméno týdne. Kdo je Jun Sok-jol?

Jun Sok-jol, celým jménem Yoon Suk-yeol, je jednou z nejvýznamnějších postav současné jihokorejské politiky. Tento právník a politik, narozený 18. prosince 1960 ve městě Soul, se v roce 2022 stal prezidentem Jižní Koreje. Jeho kariéra, názory i rozhodnutí však vyvolávají jak obdiv, tak kontroverze.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí o víkendu nebude tak teplé, jak se čekalo. Naopak

Ačkoliv původně meteorologové z ČHMÚ.cz předpovídali na nadcházející neděli teploty místy až kolem 10 stupňů, aktualizovaná předpověď ukazuje, že takové teplo nebude. Teploty sice v sobotu vyrostou až k osmi stupňům, v neděli se ale citelně ochladí.

včera

Jun Sok-jol

Prezident Jižní Koreje Sok-jol zrušil stanné právo

Prezident Jižní Koreje Jun Sok-jol oznámil, že na základě hlasování parlamentu zruší vyhlášené stanné právo. Rozhodnutí přišlo po jednomyslném odmítnutí tohoto kroku Národním shromážděním, které hlasovalo v poměru 190:0 proti dekretu, uvedl server CNN.

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Krize v Jižní Koreji se stupňuje. Parlament stanné právo zrušil, na Sok-jola tlačí i vlastní strana

Politická krize v Jižní Koreji se prohlubuje. prezident Jun Suk-jol čelí nejen silnému odporu opozice, ale i tlaku z vlastní strany, aby stáhl své rozhodnutí o vyhlášení stanného práva. Vládnoucí strana People’s Power Party (PPP) se během mimořádného zasedání usnesla, že prezident by měl respektovat rozhodnutí parlamentu, který stanné právo označil za neplatné, a okamžitě jej zrušit. 

včera

jihokorejský prezident Jun Sok-jol

Sok-jol se potácí na hranici politického kolapsu. Proč Jižní Korea vyhlásila stanné právo?

Jižní Korea zažila jeden z nejdramatičtějších politických okamžiků za poslední desetiletí, když prezident Jun Sok-jol nečekaně vyhlásil stanné právo. Tento krok, první svého druhu za více než 50 let, byl oznámen v úterý večer v přímém televizním vysílání, kde prezident argumentoval ochranou národní bezpečnosti a hrozbou ze Severní Koreje. Avšak skutečné důvody tohoto rozhodnutí byly spíše politické než vojenské.

včera

EU sleduje s obavami dění ve Francii. Barnierova vláda se rozpadá

Rozpad vlády Michela Barniera, který je na postu francouzského premiéra jen velmi krátce, se zdá nevyhnutelný. Jeho kabinet se blíží k hlasování o vyslovení nedůvěry, které pravděpodobně prohraje již tento týden. Tento vývoj by mohl vést k finanční krizi v druhé největší ekonomice eurozóny a vyvolat obavy v celé Evropské unii, uvedl server Politico.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy