válka na Ukrajině

Následky ruského úderu 25. května v Charkově.

K ukončení války na Ukrajině stačí čtyři kroky, tvrdí bývalý poradce Bushe

Navzdory neúspěšnému kolu jednání mezi Kyjevem a Moskvou, které se konalo 2. června v Istanbulu, zůstává podle experta Thomase Grahama možnost dosažení příměří a trvalého míru reálná. Graham, bývalý poradce prezidenta George W. Bushe a dnes člen Rady pro zahraniční vztahy (CFR), tvrdí, že ukončení války vyžaduje čtyři konkrétní kroky: důvěrná diplomacie, širší debatu o evropské bezpečnosti, aktivní zapojení USA a pokračující vojenskou podporu Ukrajině.
Radoslaw Sikorski

Putin se Trumpovi jen vysmívá, prohlásil Sikorski

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře zkritizoval ruské útoky na Ukrajinu a označil je za přímé vysmívání se mírovému úsilí prezidenta Donalda Trumpa. Při příjezdu na bezpečnostní jednání ministrů zahraničí v rámci formátu Weimar+ v Římě uvedl, že pokračující agrese Ruska jednoznačně ukazuje, že Vladimir Putin nemá o mír zájem.
Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin není šílený. Vraždí civilisty, aby obnovil imperiální slávu Ruska, tvrdí experti

Ruský prezident Vladimir Putin během posledních týdnů nařídil masivní nálety na ukrajinská města. Tento brutální nápor odsoudil i americký prezident Donald Trump, který s Putinem právě jednal o možnostech příměří. „Zrovna spolu mluvíme a on mezitím pálí rakety na Kyjev,“ rozčiloval se Trump, který později na sociálních sítích napsal, že „Putin se úplně zbláznil“.
Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Velká Británie chce odradit Rusko. Ukrajině dá 100 000 dronů

Velká Británie slíbila Ukrajině obrovský balík pomoci v oblasti bezpilotních letounů. Do jara 2026 má Kyjev obdržet až 100 000 dronů. Tato iniciativa je součástí širší strategie Londýna, která má modernizovat vedení války, posílit obranné kapacity Ukrajiny, odradit Rusko a zároveň podpořit domácí inovace v oblasti obranných technologií.
Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Proč čelí Ukrajina nejtvrdším útokům od začátku války. Není to jen odplata, Rusko posílá vzkaz

Ukrajina se v posledních týdnech stala terčem jedné z nejintenzivnějších vln ruských vzdušných útoků od vypuknutí války. Série úderů, při nichž Moskva opakovaně využívá bezpilotní letouny, není jen odplatou za ukrajinský útok na ruské bombardéry. Podle analytiků má zastrašit civilní obyvatelstvo a na pozadí jednání o míru vytvořit dojem, že Kreml drží vývoj konfliktu pevně v rukou.
Ruská armáda, ilustrační foto

"To nestačí, jsou to jen obyčejné útoky." Ruští prováleční blogeři požadují za operaci Pavučina masivní odvetu

Významní ruští propagandisté z tzv. Z-blogosféry, tedy prominentní proruští blogeři působící na Telegramu, ostře kritizují ruské ministerstvo obrany kvůli nočním úderům z 6. června, které Moskva prezentovala jako odplatu za mimořádně úspěšný ukrajinský útok na strategická letiště z 1. června. Podle těchto komentátorů ale šlo pouze o „rutinní“ bombardování, které ani zdaleka neodpovídá rozsahu škod způsobených operací „Pavučina“.
Polská armáda, ilustrační fotografie

Největší noční útok války: Rusko zasáhlo západní Ukrajinu, Polsko vyslalo do vzduchu stíhačky

Ruská armáda v noci na dnešek provedla rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, který podle ukrajinského letectva představuje dosud největší noční bombardování od začátku války v únoru 2022. Terčem útoků se staly především centrální a západní části Ukrajiny, tedy regiony, které byly dosud relativně ušetřeny pravidelných útoků. Tato eskalace vyvolala vážné obavy i v sousedních zemích — Polsko a další spojenci NATO v reakci na situaci okamžitě aktivovali své vzdušné síly.
Ruská agrese na Ukrajině.

Rusové údajně poprvé pronikli do centrální části Ukrajiny

Ruské ministerstvo obrany v neděli oznámilo, že jednotky 90. tankové divize překročily hranici mezi okupovanou částí Doněcké oblasti a Dnipropetrovskem. Pokud by se tato zpráva potvrdila, šlo by o první ruský průnik do centrální části Ukrajiny od začátku invaze – oblast, o jejíž dobytí Moskva usiluje už řadu měsíců.
Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Mír na Ukrajině je jen iluze. Podle zpravodajců na něj Putin nepřistoupí

Podle květnové zprávy americké Obranné zpravodajské agentury (DIA) zůstává ruský prezident Vladimir Putin pevně přesvědčen, že jeho země ve válce proti Ukrajině nakonec zvítězí. Analýza zdůrazňuje, že Putin považuje probíhající konflikt za existenční boj nejen s Ukrajinou, ale se Západem jako celkem. Výsledek války má podle něj rozhodnout o budoucím postavení Ruska ve světě a zároveň o jeho osobním odkazu jako lídra.
Tupolev Tu-95 (v kódu NATO „Bear“) , autor: RAF

Rusko přišlo o víc, než jen bombardéry. Ukrajina zničila i ruskou představu o bezpečnosti

Výbuchy, které otřásly několika leteckými základnami hluboko v ruském vnitrozemí 1. června 2025, znamenají zásadní zlom v dosavadním vnímání války. Ukrajinská operace nazvaná "Pavučina" nejenže způsobila obrovské materiální škody, ale rovněž odhalila, jak snadno lze moderním dronovým útokem rozvrátit strategickou převahu mocnosti s výrazně většími zdroji.
Tomáš Řepa Rozhovor

Jakákoliv odveta v této válce už se dá odůvodnit téměř čímkoliv a příkopy mezi znesvářenými stranami se dále prohlubují, říká Řepa pro EZ

Bezpečností expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá ukrajinský útok na ruské letecké základy z minulé neděle. Podle něj operace Pavučina odhalila slabiny ruské vojenské mašinérie. „Samozřejmě, že jde o selhání a nejen rozvědky. Není však zdaleka první, ve válce jste neustále pod tlakem a děláte chyby. Možná ještě důležitější je, jak se z nich poučíte. Korupcí a nepotismem stíhané ruské ozbrojené síly však reagují se zpožděním,“ říká.
Suchoj Su-35

Ukrajina sestřelila ruský stíhací letoun Su-35 v Kurské oblasti

Ukrajinské letectvo v sobotu ráno oznámilo, že se mu podařilo sestřelit ruský stíhací letoun Su-35 v ruské Kurské oblasti. Podrobnosti o samotné operaci zatím nebyly zveřejněny, ale podle údajů ukrajinského generálního štábu jde už o 414. zničené ruské vojenské letadlo od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022.
Donald Trump

The Atlantic: Kyjev po ukrajinském útoku na ruská letiště slavil, Bílý dům pohltil vztek

Válečný konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem nabral během uplynulého víkendu nový směr. Ukrajinské ozbrojené síly provedly úspěšný útok drony hluboko na ruském území, kde zasáhly několik vojenských letišť, včetně základen s jadernými bombardéry. Zatímco Kyjev výsledek označuje za „triumf moderního válčení“ a varování pro Vladimira Putina, v Bílém domě se místo oslav rozhostil vztek.
Jaderné zbraně Analýza

Jaká bude ruská odveta za zásah do triády? Volání po jaderném útoku na Ukrajinu sílí

Ukrajinská víkendová operace, zaměřená na ruské strategické bombardéry, vyvolala v Moskvě značné znepokojení a ostré reakce. Proruské kanály na sociální síti Telegram otevřeně hovoří o možnosti jaderného úderu proti Ukrajině. Podle aktualizované doktríny z roku 2024 Kreml připouští využití jaderných zbraní nejen v případě existenční hrozby, ale rovněž při „kritické hrozbě suverenitě“. Klíčovou otázkou nyní zůstává, jak se Moskva postaví k tomu, že Ukrajinci zasáhli významnou část její jaderné triády.
Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko tvrdě udeřilo. Kyjev zasypalo masivní vlnou dronů a raket

Jen několik dní po odvážném ukrajinském útoku na ruské letecké základny zasáhla Ukrajinu nová vlna smrtících útoků z Ruska. V brzkých ranních hodinách pátečního dne zaútočila ruská armáda desítkami bezpilotních letounů a balistických raket na řadu cílů po celé zemi. Útoky si vyžádaly nejméně čtyři oběti na životech v Kyjevě a desítky zraněných po celé Ukrajině.
Donald Trump a Friedrich Merz

Bylo by lepší nechat Ukrajinu a Rusko bojovat, řekl Trump Merzovi

Americký prezident Donald Trump naznačil, že místo snahy o okamžité dosažení míru by možná bylo „lepší nechat Ukrajinu a Rusko chvíli bojovat“. Jeho výrok zazněl během schůzky v Oválné pracovně, kde jej německý kancléř Friedrich Merz vyzval, aby zvýšil tlak na Moskvu.

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Tramvaje se předčasně vrací k Pražskému hradu

První tramvaje se již zítra po více než tříměsíční výluce vrátí do okolí Pražského hradu. Může za to změna postupu prací při rekonstrukci tratě, vysvětlil pražský dopravní podnik. V jednom směru ale bude provoz ještě týden omezen. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vláda ČR

Plníme, co jsme řekli, tvrdí Babiš po půl roce u moci

Babišova vláda je půl roku u moci. Premiér ve čtvrtek s ministry vyhodnocoval plnění programového prohlášení, což slíbil veřejnosti už před loňskými sněmovními volbami. Podle Babiše si zatím kabinet plní své úkoly. Za největší úspěch označil jednu z nejnižších inflací v Evropě. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Marine Le Pen, předsedkyně Národní fronty (NF)

Le Penová odstartovala kampaň pro prezidentské volby

Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová odstartovala svou kampaň pro prezidentské volby v západní Francii s jasnou strategií, jejímž ústředním prvkem je neustálá přítomnost jejího třicetiletého chráněnce Jordana Bardelly.

včera

Karolína Muchová

Sen se stal skutečností. Wimbledon uvidí v sobotu ryze české ženské finále mezi Muchovou a Noskovou

V dobrých tradicích je dobré pokračovat a proto i letos dal český tenis výrazně světu najevo, jak moc mu dobře v legendárním All England Clubu, kde se koná veleslavný tenisový travnatý turnaj Wimbledon. V novodobé historii stačí vzpomenout na Janu Novotnou, Tomáše Berdycha, Petru Kvitovou, Karolínu Plíškovou, Markétu Vondroušovou a Barboru Krejčíkovou. Přesně tato jména se objevila ve finále tohoto grandslamu, ne-li ho dokonce vyhrála, v případě Petry Kvitové dokonce dvakrát. Nyní v roce 2026 se k nim přidávají další dvě česká jména – Karolína Muchová a Linda Nosková. Právě tyto hráčky si v sobotu zahrají velké finále.

včera

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

Útok Spojených států mířil na jadernou elektrárnu, tvrdí Teherán

Americká a íránská strana se opět střetly v rámci vzájemného ostřelování, což vedlo k opětovnému nárůstu napětí na Blízkém východě. Podle informací íránského ministerstva zdravotnictví si útoky z úterý a středy vyžádaly čtrnáct lidských životů. Úterní události představovaly nejvážnější narušení vzájemné dohody od 17. června, kdy obě země podepsaly memorandum o porozumění. Vojenské akce pokračovaly také během středeční noci a další údery byly hlášeny i během čtvrtka.

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Policie si rozpočtově polepší. Peníze půjdou na investice i platy

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) rozhodl o posílení rozpočtu Policie České republiky o téměř 544 milionů korun. Finanční prostředky budou uvolněny z rozpočtové rezervy Ministerstva vnitra a zamíří do oblastí, které mají přímý dopad na bezpečnost občanů, pracovní podmínky policistů i další rozvoj. Peníze půjdou zejména na nutné jednorázové investice a posílení platů policistů i občanských zaměstnanců. 

včera

včera

Pavel zveřejnil lékařskou zprávu. Má doporučenou dietu

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek zveřejnil aktuální lékařskou zprávu, podle které nemá žádné zdravotní potíže. Ošetřující lékař konstatoval, že Pavel je zdravotně plně způsobilý k vykonávání jedné z nejvyšších politických funkcí v zemi. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy