Země

Čeká lidstvo nevyhnutelná smrt? Vědce překvapilo, jak často dochází ke střetům s asteroidy

Zemi míjejí tři velké asteroidy. Poslední proletí v noci, hrozí kolize

Kolem Země dnes od brzkého rána prolétají tři asteroidy. Zatímco první dva už proletěly, třetí podle NASA těsně mine naši planetu v noci. Existuje potenciální, avšak malé riziko srážky, při ní by se ale asteroid rozpadl v atmosféře.

Na apokalypsu se lidé připravují už staletí. Jednoho dne přijde

Obsese naší civilizace apokalypsou je věčná, vždyť je předmětem jednoho z biblických příběhů. Některé hrozby nedávné minulosti sice pominuly, stále jich však dost zůstává. Navíc takových, se kterými nic neuděláme.

Nejhorší nemoc roku 2019? Možná jí ani neznáme, zabít by mohla miliony lidí

Do nového kalendářního roku bychom měli vstupovat s optimismem a přáním hodně zdraví, vždyť právě to je tím nejdůležitějším v našem životě. Bill Gates však varuje před hrozbou budoucí pandemie, která by mohla mít na svědomí až 30 milionů lidí.

Kolik dní má rok? Pokud myslíte, že 365, jste na omylu

Považujete otázku v titulku za banální, až hloupou. Možná ani nevíte, jak moc se v tom případě mýlíte. Pohled do historie, učebnice astronomie, ale jednou za čas i obyčejný kalendář vás můžou usvědčit ze lži.

Vědci ví, co zničí planetu Zemi. Nebude to asteroid ani války

V tropických dnech, které během léta panovaly po celé České republice, většina lidí slunce na obloze nevidí moc ráda. Přesto je jeho existence nezbytně nutná pro život na Zemi a nebýt Slunce, žádný život by nikdy nevznikl. Stejně tak, jako udržuje naši planetu v chodu, nás ale jednou zničí. Podle odborníků totiž právě Slunce jednou Zemi pohltí.

Co leží na druhé straně zeměkoule? Česko protinožce nemá, Austrálie je úplně jinde

Kdybychom začali hloubit díru do Země a pominuli fakt, že kolem zemského jádra nic nepřežije, prokopali bychom se až do Austrálie. Možná si ze školních lavic pamatujete podobný příklad, který uváděl, že naši protinožci jsou vlastně Australané. Ve skutečnosti to ale není pravda.

Invaze, vražda Kuciaka i otrava Skripalových. Nejdůležitější události roku 2018

V průběhu roku 2018 se stalo mnoho událostí, které poutaly světovou pozornost. Osm z nich jsme pro vás vybrali a sestavili do stručného přehledu. Připomeňte si, co se letos ve světě dělo.

Další fáze klimatických změn: Ovzduší zaplaví tichý zabiják

Klimatické změny s sebou nepřináší jen stoupání teplot a hladiny světových vod. Důsledků globálního oteplování je mnohem více, a můžeme je pozorovat i ve svém blízkém okolí. Jsou ale i takové, které zůstaly na okraji veřejného zájmu, a právě tyto změny nás již brzy mohou začít ničit.

Vánoční kometa proletí velmi blízko Země. Může být viditelná očima

Kolem Země dnes proletí vánoční kometa 64P Wirtanen. Má azurově-zelenou barvu a nejblíže k Zemi se octne dnes po 14:00. Od planety ji bude dělit 11,6 milionu kilometru. Podle astronomů by měla být viditelná i pouhýma očima, bez dalekohledu.

Totální blackout: Co by se stalo, kdyby po celém světě vypadl internet?

Přístup k internetu již mnozí z nás považují za něco samozřejmého. Za poslední čtvrtstoletí se internet stal každodenní součástí našeho života a kdekdo si dnes už bez něj jen stěží umí představit svůj život. Jaké dopady by ale pro nás měla skutečná ztráta internetu v podobě blackoutu?

Nová studie: Je v Česku je bezpečno? Ukrajina je na tom stejně jako Pákistán, hůř už je jen v Sýrii

Když plánujete vyrazit do zahraničí, hodí se vědět, jak je vlastně daná lokalita bezpečná. Je logické, že třeba taková Sýrie nebo Afghánistán budou rizikovější, nežli Švédsko či Kanada. Podívejte se, na základě jakých faktorů se vlastně (ne)bezpečnost zemí stanovuje a zjistěte, kam je skutečně bezpečné vyrazit.

Kde leží zkáza naší planety? Vidět ji můžeme na vlastní oči, a to klidně hned teď

Když se podíváte z okna, s největší pravděpodobností budou jednou z prvních věcí, které spatříte, Slunce nebo Měsíc. Pokud bychom měli neuvěřitelné štěstí a nezničili si planetu sami jadernou válkou nebo do nás nenarazil asteroid, tato dvě tělesa se o to podle vědců postarají se stoprocentní jistotou. Otázkou je kdy.

Jak by vypadal svět, kdyby v něm nebyly zbraně? Možná by už neexistoval

Představme si, že bychom měli nějaký kouzelný proutek, a ze světa by zmizely všechny střelné zbraně. Co by se stalo? ptá se BBC. Překvapivě i mnoho negativního.

Nejhorší rok v dějinách lidstva? V tomto období postihly Zemi ty nejhorší katastrofy

Vědci se léta snaží přijít na to, který rok byl ten nejhorší v dějinách lidstva. Spekulovalo se o roku 1349, kdy vypukla epidemie moru, nebo o roku 1918, kdy španělská chřipka zabila na 100 milionů lidí. Podle odborníků se ale ty největší hrůzy odehrály v roce 536.

Dochází nám čas? Vědci spočítali, za jak dlouho lidé zdevastují planetu

Za posledních 25 let lidé zcela zničili desetinu netknuté přírody. Podle serveru The Guardian to tvrdí skupina vědců, která varuje, že do konce století planeta Země přijde vlivem lidské činnosti o všechny deštné pralesy a další místa, která zůstávala po stovky let stranou lidského zájmu.

K Zemi se řítí velký asteroid. Náraz by vyhladil civilizaci

Kolem Země denně proletí desítky potenciálně nebezpečných těles. Astronomové dokonce ve vesmíru evidují na 8000 objektů, které by při srážce se Zemí způsobily katastrofu nepředstavitelných rozměrů. Většina z nich ale Zemi v bezpečné vzdálenosti. V roce 2029 tomu tak ale být nemusí. Paradoxně by ke srážce mohlo dojít v pátek 13.

Díra v ozonové vrstvě se zmenšuje. Podle vědců zmizí za 40 let

Ozonová vrstva se zotavuje z vlivu nebezpečných látek, které zejména od konce 70. let minulého století způsobovaly její úbytek. Vyplývá to ze zprávy OSN, která byla dnes zveřejněna na vědecké konferenci v ekvádorské metropoli Quitu. Vrstva ozonu by podle zprávy měla být na severní polokouli kompletní ve 30. letech, na jižní do poloviny nynějšího století. Díra nad Antarktidou by měla zmizet do roku 2060.

Vědci zjistili, že se pořádně spletli. Nové zjištění o Zemi jim vyrazilo dech

Až donedávna si vědci z celého světa mysleli, že zemské jádro se skládá převážně z tekutého železa při teplotách vyšších než 4000 stupňů. Ve škole se proto každý z nás učil, že uprostřed Země se nachází tekuté jádro. Nyní ale odborníci zjistili, že zemské jádro je ve skutečnosti tuhé a elastické.

Modrá a zelená? Země měla v minulosti úplně jinou barvu

Ne nadarmo se Zemi říká modrá planeta. Zhruba 70 procent povrchu tvoří voda a pevnina je většinou, navzdory pokračujícímu úbytku lesů a pralesů, zelená. Vědci ale nyní zjistili, že v minulosti Země vypadala úplně jinak. Byla fialová.