Rok 2018 z pohledu diplomacie: Čtyři bezpečnostní hrozby, kterým svět bude čelit

Ohrožení olympiády v Jižní Koreji

Vyhrocená situace na Korejském poloostrově byla nešťastně načasována zrovna do doby, kdy mají v jihokorejském Pjongčchangu proběhnout Zimní olympijské hry. Svět neustále poslouchá vyhrožování lídra Severní Koreje Kim Čong-una o tom, že vystřelí raketu dlouhého doletu. I kvůli tomu severokorejští představitelé testovali v tomto roce několik balistických raket.

Ovšem samotná raketa není to nejhorší, co může Severní Korea vypustit. Podle amerických a jihokorejských zpravodajských agentur bude KLDR schopna někdy v roce 2018 spárovat jadernou hlavici s mezikontinentální balistickou raketou. Agentury sice tvrdí, že by se to Kimovi a spol. nemělo povést dříve než v březnu nebo dubnu, pokud by však Severní Korea získala kombinaci těchto zbraní už v únoru, mohlo by to mít pro hry katastrofální následky. Není se tedy čemu divit, že někteří sportovci i olympijské výbory mají strach.

"Válka v zastoupení" na Ukrajině

Schválení prodeje smrtelných zbraní a protitankových střel Trumpovou vládou z konce tohoto roku nemusí být tak moudré rozhodnutí, jak se na první pohled zdá. Minské mírové dohody, které už tak visely na vlásku, jsou nyní jen památkou a artefaktem.

Ruský prezident Vladimir Putin, který si uvědomuje, že Moskva nemůže riskovat, že ztratí území na východní Ukrajině během doby, kdy kandiduje na svůj čtvrtý prezidentský mandát, zdvojnásobí vojenskou pomoc separatistům, aby vynulovala potenciální převahu, kterou Kyjev dostal od Washingtonu. Kontaktní linie již nemusí být ochrannou zónou, ale aktivním bojištěm.

V takovém případě by se rozhořel konflikt mezi Spojenými státy a Ruskem, ale na území cizí země. Obětí by v tomto případě byl pouze ukrajinský lid.

Otazník jménem Jeruzalém

Ať už kdokoli bude, nebo nebude souhlasit s uznáním Jeruzalému jako hlavního města Izraele americkým prezidentem Donaldem Trumpem, zdá se, že tato deklarace zabila vyhlídky Spojených států na roli prostředníka v izraelsko-palestinském konfliktu. Už jen kdyby pomyslel prezident Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás na to, že prezident USA chce přesunout velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, byl by vzteky bez sebe.

Tradiční role Washingtonu jako zprostředkovatele mírového procesu na Blízkém východě je v Abbásových očích pryč, stejně jako jakýkoli mírový vzorec, který by Trumpova vláda zveřejnila. Pokud se Spojené státy nezdrží podobných prohlášení v budoucnu, bude reálně hrozit opětovné rozhoření konfliktu mezi Izraelem a Palestinou.

Nejistá situace v Sýrii

Zvláštní vyslanec USA Staffan De Mistura, kariérní diplomat se vytříbenou pověstí, nekonečným optimismem a čtyřmi desetiletími zkušeností práce v diplomatických zákopech, ztratil svoji trpělivost. Po třech a půl letech vyčerpávajících rozhovorů mezi dvěma tvrdohlavými stranami, které obě věří, že je historie ospravedlní, ukončuje de Mistura rok, který byl doposud nejhorším v jeho diplomatické kariéře.

Předsedal od roku 2016 více než osmi jednáním o syrské otázce v ženevských sálech. Výsledkem jednání však nebylo nic jiného než hořkost a naštvání. Po posledním kole jednání v prosinci vyslovil de Mistura své rozčarování Radě bezpečnosti OSN slovy "zlatá příležitost, kterou jsme ztratili".

Zvláštní vyslanec se v lednu připravuje na deváté kolo rozhovorů, v němž by měla být sepsána nová sýrská ústava a mechanismy volných a spravedlivých prezidentských i parlamentních voleb, které bude sledovat OSN. Neexistují však žádné náznaky toho, že by Asad nebo syrská opozice jsou byli připraveni ke kompromisu nebo ke konstruktivnímu jednání. Pokud se, podle předpokladů, obě strany v budoucnu nedomluví, může se v Sýrii rozhořet další konflikt, který se bude táhnout roky.