USA zaútočily na KLDR: Jak by to vypadalo?

New York - Na Korejském poloostrově už nějakou dobu hrozí ozbrojený konflikt. Severní Korea a její lídr Kim Čong-un čím dál více testují jaderné zbraně, ta poslední prý má mít dolet až na území Spojených států. Co by se ale stalo, kdyby k válce skutečně došlo? Jaký by byl sled událostí? Odpověď se pokusil najít newyorský časopis Vice.

Pokud začne válka mezi Spojenými státy a Severní Koreou, bude to vinou nešťastné náhody. Alespoň tak to vidí odborník na Severní Koreu Rodger Baker. "Myslím si, že státy málokdy čekají připravené se samopaly v rukou na válku. To se spíš stane někde nějaká neočekávaná chyba," řekl expert.

Sled událostí případného konfliktu by podle časopisu Vice vypadal takto:

1) Pokažený severokorejský test

Severní Korea testuje v poslední době tolik raket, že to vyvolává nervozitu už i u zemí jako Rusko nebo Čína. Podle expertů je však pravděpodobné, že kvůli zaostalosti severokorejské techniky se nemusí každý test povést. "Jejich zběsilé tempo znamená, že dělají také spoustu chyb," poznamenal Baker.

Jakýkoli další test se může jednoduše vymknout kontrole. Stačí, aby selhal naváděcí systém a severokorejská raketa může zasáhnout například Japonsko nebo americké námořní síly. Nikdo nebude v takovém případě KLDR věřit slova o tom, že "se stala chyba".

Baker tvrdí, že to by byl přesně ten moment, kdy by se Spojené státy cítily zahnané do kouta. "Museli bychom demonstrovat jasný nesouhlas s pokračujícími severokorejskými testy," říká. Podle něj by to skončilo vypálením střely na území Severní Koreje. Válka by začala.

2) Výstraha Spojených států

V případě vypálení střely na severokorejskou půdu by se nejspíš děly nemilé věci. Znamenalo by to totiž s velkou pravděpodobností dalekosáhlý válečný konflikt.

Severní Korea by se cítila poškozena a její obyvatelé by byli připraveni na pomstu úhlavnímu nepříteli. To potvrzuje i Baker: "V případě amerického útoku by jak KLDR, tak Spojené státy musely být připraveny na plnohodnotnou válku."

Samozřejmě by bylo možné, že po tomto útoku by se situace uklidnila. Spojené státy by útokem vyslaly jen zprávu ve smyslu: "Vyprovokovali jste nás, proto jsme učinili protiúder. Teď jsme si ale kvit a můžeme jít všichni domů, dobře?" Na tahu by v tom případě byla KLDR.

3) Severokorejská odpověď

Žádná reakce na americký útok by nebyla pro Severní Koreu reálnou možností, míní Baker. Podle něj by armáda KLDR pochodovala s plnou výzbrojí vstříc hranicí s jižním sousedem. Tam by vojáci byli připraveni na další rozkazy z Pchjongjangu.

4) Protiúder na americké základny v Jižní Koreji a v Japonsku

KLDR by začala ze všeho nejdřív útočit na cíle blízko Soulu. Časopis Vice připouští, že pokud by měla KLDR technologie (dnes už víme, že je má), zaútočila by na japonskou Jokosuku, místo, kde mají Američané svoji základnu. Tím by Severní Korea zabránila bleskové odpovědi právě z místa, které je k Pchjongjangu daleko blíže než americký kontinent.

5) Čína s Ruskem vstupují do války

Při takovém sledu událostí se dá očekávat, že jak Rusko, tak Čína vstoupí dříve, či později do konfliktu. Otázkou je, koho by obě země podpořily. V případě Číny není podle Bakera odpověď tak složitá. Peking sice přímo nepodpořil Severní Koreu v jejím jaderném vyzbrojování, ale rozhodně není v jeho zájmu případné sjednocení zemí na Korejském poloostrově. Baker se domnívá, že Čína by podpořila KLDR ve vzduchu.

Rusko by se konfliktu podle mínění Bakera účastnilo jen z povzdálí. Severní Korea je totiž jedním ze sousedů největšího státu světa, a tak by byla v ruském zájmu především ochrana svých hranic a námořního teritoria.

6) Americká snaha o zastavení eskalace

Američané by měli dvě možnosti odpovědi na severokorejskou agresi. Buď jejich útok přebít ještě silnějším útokem a doufat, že to KLDR přiměje ke kapitulaci, nebo jít přímo po zdroji. Vzhledem k tomu, že severokorejské zbraně nejsou vidět na satelitních snímcích, byla by vyžadována vzdušná operace s cílem tyto zbraně najít a zničit. To by samozřejmě vyžadovalo řadu obětí. Pro splnění takového úkolu by Spojené státy musely vyřadit severokorejskou vzdušnou obranu, což by nebyl jednoduchý úkol.

7) Nečistá hra KLDR

Ze severokorejského hlediska je potřeba podle Bakera "způsobit co největší chaos". To znamená přestat hrát podle pravidel (např. Ženevský protokol) a začít používat chemické zbraně. "Severní Korea by i tak byla v tomto souboji mocností outsiderem. Aby dosáhla svého cíle musela by použít všechny možné prostředky, například chemické zbraně," tvrdí pro Vice.

Navíc by prý začala útočit i na počítačové sítě. Některé viry, které dříve ochromily její část, prý pocházejí se Severní Koreje. Je otázkou, co by takový virus způsobil. Terčem by však byly počítače a smartphony, které mají co do činění s americkou nebo jihokorejskou armádou. Výhodou KLDR by bylo navíc to, že Američané by neměli jak odpovědět. Severní Korea totiž příliš moderních digitálních technologií včetně internetu nevyužívá.

8) Mrtví civilisté

Hlavní jihokorejské město Soul leží jen kolem 50 kilometrů od hranic s nepřítelem. Severní Korea by neměla problém s tím zabíjet civilisty. Zemřely by proto miliony civilních nevinným obyvatel. Jak by válka eskalovala, útoků by přibývalo. 

To by však podle Bakera nemohlo zůstat bez odezvy USA, Jižní Koreje a Japonska. Tyto síly by zaútočily na Pchjongjang, čímž by mrtvých civilistů přibylo.

V informování obyvatelstva by však byl velký rozdíl. Zatímco miliony mrtvých na jižní části poloostrova by zaplavily sociální sítě, v Severní Koreji by se o událostech mlčelo, jak nejdéle by to bylo možné.

9) Pozemní válka

Ať už by byly útoky jakkoli silné, nedal by se konflikt podle Bakera vyřešit ve vzduchu. Do boje by musely nastoupit pozemní jednotky. Navíc v rámci eskalace konfliktu by se Severní Korea dříve, či později pokusila o překročení demilitarizační zóny.

Podle Bakera by však taková akce velký úspěch neměla. "Bylo by to opravdu velmi složité, na jihokorejském území poblíž demilitarizační zóny je totiž řada minových polí a Severokorejci o nich vědí. Navíc ani infrastruktura poblíž hranic není nejlepší. Všechny silnice mají obrovské protitankové betonové stěny, které blokují cestu. Byla by to dlouhá operace," soudí Baker.

Američané by se naopak letecky dopravili na jih poloostrova, odkud by pochodovali na sever. Baker si myslí, že by došlo na vojenská jatka. "Připomínalo by to konflikt v Pacifiku za II. světové války," připomněl krvavé boje mezi Japonskem a Spojenými státy. 

Podle něj by Američané zneutralizovali severokorejský jaderný program, problém však vidí jinde. "Tato válka by byla nekonečná. Severní Korea je totiž vojenský stát, kde má každý člověk vojenský výcvik na úrovni. Když zemře nějaká část armády, nahradí ji jiná. Ta země je jednou velkou armádou. Právě proto bude tato pozemní válka trvat velmi dlouho a vyžádá si nespočet obětí," uzavírá.

Související

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) ,  Jižní Korea ,  válka ,  Severokorejské zbraně ,  Severní Korea (KLDR) ,  Kim Čong-un ,  Donald Trump ,  Jaderné zbraně ,  jaderné zbraně - ,  II. světová válka ,  Japonsko ,  Čína ,  Rusko ,  armáda Jižní Korea

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

včera

Marco Rubio

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

včera

Petr Pavel

Pavel je kvůli neúčasti ve volbách terčem kritiky. Pavlová jej brání, poradci řeší, co dál

Část spolupracovníků prezidenta Petra Pavla se snaží hlavu státu přesvědčit, aby předčasně ukončil svou soukromou zahraniční cestu na motorkách v Maroku a vrátil se do České republiky k nadcházejícím komunálním volbám. Prezidentův odjezd vyvolal značnou vlnu kritiky, přestože jeho okolí před negativními reakcemi veřejnosti varovalo již předem. Samotná Kancelář prezidenta republiky označila celou situaci za plánovací chybu, která hlavu státu mrzí, a část poradců stále hledá možnosti, jak prezidentovi umožnit odevzdání volebního hlasu.

včera

Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

včera

Christa Pikeová

Pikeová se probrala a začala komunikovat. Lékaři už vědí, proč přežila popravu

Americká vězeňkyně Christa Pikeová, která přežila neúspěšný pokus o popravu smrtící injekcí v americkém státě Tennessee, se v nemocnici probrala z bezvědomí a začala komunikovat. Podle jejích právních zástupců je padesátiletá žena při vědomí, mluví a nadále zůstává v intenzivní péči lékařů. Její zdravotní stav se postupně zlepšuje, přestože při pokusu o popravu utrpěla těžká poškození paží a v nemocničním lůžku zůstává připoutaná pouty. Jedná se o zcela ojedinělý případ, kdy odsouzený člověk přežil podání kompletní dávky popravčí látky.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Komunální volby jsou za dveřmi. Jak funguje křížkování?

Nadcházející komunální volby rozhodnou o novém složení vedení obcí, měst i jednotlivých městských částí na další čtyřleté období. Občané v nich vybírají své zástupce v lokálních zastupitelstvech, kteří následně ovlivňují každodenní chod daného místa. Voliči přitom nevybírají přímo starostu ani primátora, ti vzcházejí až z následných povolebních vyjednávání samotných zastupitelů.

včera

Výhled počasí na příští týden. Meteorologové naznačili, jak bude

Definitivně poslední dny babího léta jsou tady. Důkazem je i předpověď počasí na příští týden, která už s teplotami nad 20 stupňů nepočítá. Odpolední maxima ale stále mohou vystoupat až na 18 °C, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy