USA zaútočily na KLDR: Jak by to vypadalo?

New York - Na Korejském poloostrově už nějakou dobu hrozí ozbrojený konflikt. Severní Korea a její lídr Kim Čong-un čím dál více testují jaderné zbraně, ta poslední prý má mít dolet až na území Spojených států. Co by se ale stalo, kdyby k válce skutečně došlo? Jaký by byl sled událostí? Odpověď se pokusil najít newyorský časopis Vice.

Pokud začne válka mezi Spojenými státy a Severní Koreou, bude to vinou nešťastné náhody. Alespoň tak to vidí odborník na Severní Koreu Rodger Baker. "Myslím si, že státy málokdy čekají připravené se samopaly v rukou na válku. To se spíš stane někde nějaká neočekávaná chyba," řekl expert.

Sled událostí případného konfliktu by podle časopisu Vice vypadal takto:

1) Pokažený severokorejský test

Severní Korea testuje v poslední době tolik raket, že to vyvolává nervozitu už i u zemí jako Rusko nebo Čína. Podle expertů je však pravděpodobné, že kvůli zaostalosti severokorejské techniky se nemusí každý test povést. "Jejich zběsilé tempo znamená, že dělají také spoustu chyb," poznamenal Baker.

Jakýkoli další test se může jednoduše vymknout kontrole. Stačí, aby selhal naváděcí systém a severokorejská raketa může zasáhnout například Japonsko nebo americké námořní síly. Nikdo nebude v takovém případě KLDR věřit slova o tom, že "se stala chyba".

Baker tvrdí, že to by byl přesně ten moment, kdy by se Spojené státy cítily zahnané do kouta. "Museli bychom demonstrovat jasný nesouhlas s pokračujícími severokorejskými testy," říká. Podle něj by to skončilo vypálením střely na území Severní Koreje. Válka by začala.

2) Výstraha Spojených států

V případě vypálení střely na severokorejskou půdu by se nejspíš děly nemilé věci. Znamenalo by to totiž s velkou pravděpodobností dalekosáhlý válečný konflikt.

Severní Korea by se cítila poškozena a její obyvatelé by byli připraveni na pomstu úhlavnímu nepříteli. To potvrzuje i Baker: "V případě amerického útoku by jak KLDR, tak Spojené státy musely být připraveny na plnohodnotnou válku."

Samozřejmě by bylo možné, že po tomto útoku by se situace uklidnila. Spojené státy by útokem vyslaly jen zprávu ve smyslu: "Vyprovokovali jste nás, proto jsme učinili protiúder. Teď jsme si ale kvit a můžeme jít všichni domů, dobře?" Na tahu by v tom případě byla KLDR.

3) Severokorejská odpověď

Žádná reakce na americký útok by nebyla pro Severní Koreu reálnou možností, míní Baker. Podle něj by armáda KLDR pochodovala s plnou výzbrojí vstříc hranicí s jižním sousedem. Tam by vojáci byli připraveni na další rozkazy z Pchjongjangu.

4) Protiúder na americké základny v Jižní Koreji a v Japonsku

KLDR by začala ze všeho nejdřív útočit na cíle blízko Soulu. Časopis Vice připouští, že pokud by měla KLDR technologie (dnes už víme, že je má), zaútočila by na japonskou Jokosuku, místo, kde mají Američané svoji základnu. Tím by Severní Korea zabránila bleskové odpovědi právě z místa, které je k Pchjongjangu daleko blíže než americký kontinent.

5) Čína s Ruskem vstupují do války

Při takovém sledu událostí se dá očekávat, že jak Rusko, tak Čína vstoupí dříve, či později do konfliktu. Otázkou je, koho by obě země podpořily. V případě Číny není podle Bakera odpověď tak složitá. Peking sice přímo nepodpořil Severní Koreu v jejím jaderném vyzbrojování, ale rozhodně není v jeho zájmu případné sjednocení zemí na Korejském poloostrově. Baker se domnívá, že Čína by podpořila KLDR ve vzduchu.

Rusko by se konfliktu podle mínění Bakera účastnilo jen z povzdálí. Severní Korea je totiž jedním ze sousedů největšího státu světa, a tak by byla v ruském zájmu především ochrana svých hranic a námořního teritoria.

6) Americká snaha o zastavení eskalace

Američané by měli dvě možnosti odpovědi na severokorejskou agresi. Buď jejich útok přebít ještě silnějším útokem a doufat, že to KLDR přiměje ke kapitulaci, nebo jít přímo po zdroji. Vzhledem k tomu, že severokorejské zbraně nejsou vidět na satelitních snímcích, byla by vyžadována vzdušná operace s cílem tyto zbraně najít a zničit. To by samozřejmě vyžadovalo řadu obětí. Pro splnění takového úkolu by Spojené státy musely vyřadit severokorejskou vzdušnou obranu, což by nebyl jednoduchý úkol.

7) Nečistá hra KLDR

Ze severokorejského hlediska je potřeba podle Bakera "způsobit co největší chaos". To znamená přestat hrát podle pravidel (např. Ženevský protokol) a začít používat chemické zbraně. "Severní Korea by i tak byla v tomto souboji mocností outsiderem. Aby dosáhla svého cíle musela by použít všechny možné prostředky, například chemické zbraně," tvrdí pro Vice.

Navíc by prý začala útočit i na počítačové sítě. Některé viry, které dříve ochromily její část, prý pocházejí se Severní Koreje. Je otázkou, co by takový virus způsobil. Terčem by však byly počítače a smartphony, které mají co do činění s americkou nebo jihokorejskou armádou. Výhodou KLDR by bylo navíc to, že Američané by neměli jak odpovědět. Severní Korea totiž příliš moderních digitálních technologií včetně internetu nevyužívá.

8) Mrtví civilisté

Hlavní jihokorejské město Soul leží jen kolem 50 kilometrů od hranic s nepřítelem. Severní Korea by neměla problém s tím zabíjet civilisty. Zemřely by proto miliony civilních nevinným obyvatel. Jak by válka eskalovala, útoků by přibývalo. 

To by však podle Bakera nemohlo zůstat bez odezvy USA, Jižní Koreje a Japonska. Tyto síly by zaútočily na Pchjongjang, čímž by mrtvých civilistů přibylo.

V informování obyvatelstva by však byl velký rozdíl. Zatímco miliony mrtvých na jižní části poloostrova by zaplavily sociální sítě, v Severní Koreji by se o událostech mlčelo, jak nejdéle by to bylo možné.

9) Pozemní válka

Ať už by byly útoky jakkoli silné, nedal by se konflikt podle Bakera vyřešit ve vzduchu. Do boje by musely nastoupit pozemní jednotky. Navíc v rámci eskalace konfliktu by se Severní Korea dříve, či později pokusila o překročení demilitarizační zóny.

Podle Bakera by však taková akce velký úspěch neměla. "Bylo by to opravdu velmi složité, na jihokorejském území poblíž demilitarizační zóny je totiž řada minových polí a Severokorejci o nich vědí. Navíc ani infrastruktura poblíž hranic není nejlepší. Všechny silnice mají obrovské protitankové betonové stěny, které blokují cestu. Byla by to dlouhá operace," soudí Baker.

Američané by se naopak letecky dopravili na jih poloostrova, odkud by pochodovali na sever. Baker si myslí, že by došlo na vojenská jatka. "Připomínalo by to konflikt v Pacifiku za II. světové války," připomněl krvavé boje mezi Japonskem a Spojenými státy. 

Podle něj by Američané zneutralizovali severokorejský jaderný program, problém však vidí jinde. "Tato válka by byla nekonečná. Severní Korea je totiž vojenský stát, kde má každý člověk vojenský výcvik na úrovni. Když zemře nějaká část armády, nahradí ji jiná. Ta země je jednou velkou armádou. Právě proto bude tato pozemní válka trvat velmi dlouho a vyžádá si nespočet obětí," uzavírá.

Související

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Jižní Korea válka Severokorejské zbraně Severní Korea (KLDR) Kim Čong-un Donald Trump Jaderné zbraně jaderné zbraně - II. světová válka Japonsko Čína Rusko armáda Jižní Korea

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

raketový systém Patriot z USA

Vlivná členka MAGA se odjela na Ukrajinu přesvědčit, jak vypadá válka. Okamžitě pošlete Patrioty, píše Trumpovi

Vlivná americká konzervativní komentátorka a výrazná stoupenkyně hnutí MAGA Laura Loomerová vyzvala Spojené státy, aby Ukrajině neprodleně poskytly další protiraketové systémy Patriot. K tomuto zásadnímu obratu ve svém dosavadním postoji dospěla přímo v Kyjevě, kde na vlastní kůži zažila několik dní intenzivního ruského ostřelování a byla nucena opakovaně vyhledat úkryt před balistickými raketami.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Nemocnice, ilustrační foto

Ženevské úmluvy v úpadku? Od Ukrajiny po Gazu, nemocnice jsou stále častějším terčem útoků

Útoky na zdravotnická zařízení, personál i sanitní vozy se v moderních válečných konfliktech stávají čím dál běžnější realitou. Přestože mezinárodní právo přiznává nemocnicím a zdravotníkům zvláštní ochranu již od první Ženevské úmluvy z roku 1864, praxe na bojištích od Ukrajiny přes Blízký východ až po Súdán ukazuje, že se tato pravidla dramaticky hroutí. Zdravotnická infrastruktura se v mnoha případech stává přímým terčem útoků, což má devastující dopady na civilní obyvatelstvo.

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Vláda odmítla zavřít obchody o všech svátcích. Schválila přepis auta bez návštěvy úřadu i zóny pro větrníky

Tuzemská energetika směřuje k zásadní proměně povolovacích procesů pro stavbu ekologických zdrojů energie. Vláda na svém pondělním jednání schválila vznik speciálních akceleračních zón, které mají výrazně zjednodušit a zrychlit výstavbu nových větrných elektráren a rozsáhlých solárních parků. Celkově se v České republice počítá se vznikem 61 takových oblasti.

před 4 hodinami

Požár v přírodě, ilustrační fotografie.

Evropu spalují jedny z nejhorších lesních požárů v historii. Uhasit je potrvá měsíce

Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 8 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

včera

včera

Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř

Česko v neděli zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie či rektor Akademie výtvarných umění. Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) odešel autor, který po desítky let utvářel dějiny moderního českého umění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy