USA zaútočily na KLDR: Jak by to vypadalo?

New York - Na Korejském poloostrově už nějakou dobu hrozí ozbrojený konflikt. Severní Korea a její lídr Kim Čong-un čím dál více testují jaderné zbraně, ta poslední prý má mít dolet až na území Spojených států. Co by se ale stalo, kdyby k válce skutečně došlo? Jaký by byl sled událostí? Odpověď se pokusil najít newyorský časopis Vice.

Pokud začne válka mezi Spojenými státy a Severní Koreou, bude to vinou nešťastné náhody. Alespoň tak to vidí odborník na Severní Koreu Rodger Baker. "Myslím si, že státy málokdy čekají připravené se samopaly v rukou na válku. To se spíš stane někde nějaká neočekávaná chyba," řekl expert.

Sled událostí případného konfliktu by podle časopisu Vice vypadal takto:

1) Pokažený severokorejský test

Severní Korea testuje v poslední době tolik raket, že to vyvolává nervozitu už i u zemí jako Rusko nebo Čína. Podle expertů je však pravděpodobné, že kvůli zaostalosti severokorejské techniky se nemusí každý test povést. "Jejich zběsilé tempo znamená, že dělají také spoustu chyb," poznamenal Baker.

Jakýkoli další test se může jednoduše vymknout kontrole. Stačí, aby selhal naváděcí systém a severokorejská raketa může zasáhnout například Japonsko nebo americké námořní síly. Nikdo nebude v takovém případě KLDR věřit slova o tom, že "se stala chyba".

Baker tvrdí, že to by byl přesně ten moment, kdy by se Spojené státy cítily zahnané do kouta. "Museli bychom demonstrovat jasný nesouhlas s pokračujícími severokorejskými testy," říká. Podle něj by to skončilo vypálením střely na území Severní Koreje. Válka by začala.

2) Výstraha Spojených států

V případě vypálení střely na severokorejskou půdu by se nejspíš děly nemilé věci. Znamenalo by to totiž s velkou pravděpodobností dalekosáhlý válečný konflikt.

Severní Korea by se cítila poškozena a její obyvatelé by byli připraveni na pomstu úhlavnímu nepříteli. To potvrzuje i Baker: "V případě amerického útoku by jak KLDR, tak Spojené státy musely být připraveny na plnohodnotnou válku."

Samozřejmě by bylo možné, že po tomto útoku by se situace uklidnila. Spojené státy by útokem vyslaly jen zprávu ve smyslu: "Vyprovokovali jste nás, proto jsme učinili protiúder. Teď jsme si ale kvit a můžeme jít všichni domů, dobře?" Na tahu by v tom případě byla KLDR.

3) Severokorejská odpověď

Žádná reakce na americký útok by nebyla pro Severní Koreu reálnou možností, míní Baker. Podle něj by armáda KLDR pochodovala s plnou výzbrojí vstříc hranicí s jižním sousedem. Tam by vojáci byli připraveni na další rozkazy z Pchjongjangu.

4) Protiúder na americké základny v Jižní Koreji a v Japonsku

KLDR by začala ze všeho nejdřív útočit na cíle blízko Soulu. Časopis Vice připouští, že pokud by měla KLDR technologie (dnes už víme, že je má), zaútočila by na japonskou Jokosuku, místo, kde mají Američané svoji základnu. Tím by Severní Korea zabránila bleskové odpovědi právě z místa, které je k Pchjongjangu daleko blíže než americký kontinent.

5) Čína s Ruskem vstupují do války

Při takovém sledu událostí se dá očekávat, že jak Rusko, tak Čína vstoupí dříve, či později do konfliktu. Otázkou je, koho by obě země podpořily. V případě Číny není podle Bakera odpověď tak složitá. Peking sice přímo nepodpořil Severní Koreu v jejím jaderném vyzbrojování, ale rozhodně není v jeho zájmu případné sjednocení zemí na Korejském poloostrově. Baker se domnívá, že Čína by podpořila KLDR ve vzduchu.

Rusko by se konfliktu podle mínění Bakera účastnilo jen z povzdálí. Severní Korea je totiž jedním ze sousedů největšího státu světa, a tak by byla v ruském zájmu především ochrana svých hranic a námořního teritoria.

6) Americká snaha o zastavení eskalace

Američané by měli dvě možnosti odpovědi na severokorejskou agresi. Buď jejich útok přebít ještě silnějším útokem a doufat, že to KLDR přiměje ke kapitulaci, nebo jít přímo po zdroji. Vzhledem k tomu, že severokorejské zbraně nejsou vidět na satelitních snímcích, byla by vyžadována vzdušná operace s cílem tyto zbraně najít a zničit. To by samozřejmě vyžadovalo řadu obětí. Pro splnění takového úkolu by Spojené státy musely vyřadit severokorejskou vzdušnou obranu, což by nebyl jednoduchý úkol.

7) Nečistá hra KLDR

Ze severokorejského hlediska je potřeba podle Bakera "způsobit co největší chaos". To znamená přestat hrát podle pravidel (např. Ženevský protokol) a začít používat chemické zbraně. "Severní Korea by i tak byla v tomto souboji mocností outsiderem. Aby dosáhla svého cíle musela by použít všechny možné prostředky, například chemické zbraně," tvrdí pro Vice.

Navíc by prý začala útočit i na počítačové sítě. Některé viry, které dříve ochromily její část, prý pocházejí se Severní Koreje. Je otázkou, co by takový virus způsobil. Terčem by však byly počítače a smartphony, které mají co do činění s americkou nebo jihokorejskou armádou. Výhodou KLDR by bylo navíc to, že Američané by neměli jak odpovědět. Severní Korea totiž příliš moderních digitálních technologií včetně internetu nevyužívá.

8) Mrtví civilisté

Hlavní jihokorejské město Soul leží jen kolem 50 kilometrů od hranic s nepřítelem. Severní Korea by neměla problém s tím zabíjet civilisty. Zemřely by proto miliony civilních nevinným obyvatel. Jak by válka eskalovala, útoků by přibývalo. 

To by však podle Bakera nemohlo zůstat bez odezvy USA, Jižní Koreje a Japonska. Tyto síly by zaútočily na Pchjongjang, čímž by mrtvých civilistů přibylo.

V informování obyvatelstva by však byl velký rozdíl. Zatímco miliony mrtvých na jižní části poloostrova by zaplavily sociální sítě, v Severní Koreji by se o událostech mlčelo, jak nejdéle by to bylo možné.

9) Pozemní válka

Ať už by byly útoky jakkoli silné, nedal by se konflikt podle Bakera vyřešit ve vzduchu. Do boje by musely nastoupit pozemní jednotky. Navíc v rámci eskalace konfliktu by se Severní Korea dříve, či později pokusila o překročení demilitarizační zóny.

Podle Bakera by však taková akce velký úspěch neměla. "Bylo by to opravdu velmi složité, na jihokorejském území poblíž demilitarizační zóny je totiž řada minových polí a Severokorejci o nich vědí. Navíc ani infrastruktura poblíž hranic není nejlepší. Všechny silnice mají obrovské protitankové betonové stěny, které blokují cestu. Byla by to dlouhá operace," soudí Baker.

Američané by se naopak letecky dopravili na jih poloostrova, odkud by pochodovali na sever. Baker si myslí, že by došlo na vojenská jatka. "Připomínalo by to konflikt v Pacifiku za II. světové války," připomněl krvavé boje mezi Japonskem a Spojenými státy. 

Podle něj by Američané zneutralizovali severokorejský jaderný program, problém však vidí jinde. "Tato válka by byla nekonečná. Severní Korea je totiž vojenský stát, kde má každý člověk vojenský výcvik na úrovni. Když zemře nějaká část armády, nahradí ji jiná. Ta země je jednou velkou armádou. Právě proto bude tato pozemní válka trvat velmi dlouho a vyžádá si nespočet obětí," uzavírá.

Související

Hormuzský průliv

Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony

Americká armáda v sobotu v oblasti Hormuzského průlivu sestřelila dva íránské útočné drony, které ohrožovaly mezinárodní námořní dopravu. K incidentu došlo pouhý den poté, co Spojené státy zlikvidovaly čtyři jiné íránské bezpilotní letouny směřující k témuž strategickému průlivu. Podle prohlášení Centrálního velitelství USA (CENTCOM) zůstávají americké síly připraveny i nadále bránit region před íránskou agresí.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Jižní Korea válka Severokorejské zbraně Severní Korea (KLDR) Kim Čong-un Donald Trump Jaderné zbraně jaderné zbraně - II. světová válka Japonsko Čína Rusko armáda Jižní Korea

Aktuálně se děje

před 49 minutami

Brexit, ilustrační foto

Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují

Odchod Velké Británie z Evropské unie byl aktem sabotáže, který zemi každoročně stojí patnáct až třicet miliard liber, což v přepočtu na výkon ekonomiky znamená ztrátu půl až jednoho procenta HDP. Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband to uvedl v příspěvku pro novou knihu sira Anthonyho Seldona s názvem The Brexit Effect, jejíž části zveřejňuje deník The Independent v rámci své nové kampaně za obnovu vztahů s Evropou.

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici NBC prohlásil, že neplánuje stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V interview, které bylo natočeno v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněno v neděli, uvedl, že vojáky nepovažuje za ohrožené. Podle jeho slov disponují Spojené státy nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl, a stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání.

před 3 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu

Ruský bezpilotní letoun Šáhid v neděli kolem druhé hodiny ranní vážně poškodil přijímací budovu centrálního úložiště vyhořelého jaderného paliva, které se nachází přibližně patnáct kilometrů od odstavené Černobylské jaderné elektrárny. V zasaženém objektu se v době útoku žádné kontejnery s palivem nenacházely a státní operátor Energoatom i Mezinárodní agentura pro atomovou energii potvrdili, že radiace v místě zůstává v normě.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Kirill Dmitrijev

Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí

Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum se letos neslo v odlišném duchu než v minulých letech. Optimismus, který v zemi zavládl po srpnovém summitu ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem na Aljašce, vystřídala realita patové situace na ukrajinském bojišti i v mírových rozhovorech.

před 7 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost

Válka, která se dlouho zdála být pro obyvatele ruských velkoměst vzdálenou realitou, se začíná přesouvat přímo do jejich domovů. Obyvatelé Moskvy a Petrohradu byli po čtyři roky od každodenních dopadů konfliktu na Ukrajině z velké části ušetřeni, a to i díky snaze úřadů udržovat iluzi běžného života. S rostoucím počtem ukrajinských útoků bezpilotních letounů dlouhého doletu se však situace dramaticky mění a v ruské společnosti začíná bublat nespokojenost.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony

Americká armáda v sobotu v oblasti Hormuzského průlivu sestřelila dva íránské útočné drony, které ohrožovaly mezinárodní námořní dopravu. K incidentu došlo pouhý den poté, co Spojené státy zlikvidovaly čtyři jiné íránské bezpilotní letouny směřující k témuž strategickému průlivu. Podle prohlášení Centrálního velitelství USA (CENTCOM) zůstávají americké síly připraveny i nadále bránit region před íránskou agresí.

před 11 hodinami

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla

Íránské velvyslanectví v Turecku obvinilo Spojené státy americké z politicky motivovaného zasahování do sportu poté, co Washington odmítl udělit vstupní víza klíčovým členům realizačního týmu íránské fotbalové reprezentace. K tomuto kroku došlo jen několik hodin poté, co americké úřady oficiálně potvrdily schválení víz pro samotné íránské fotbalisty a nejnutnější doprovodný personál. Národní tým asijské země má přitom odehrát svůj úvodní zápas nadcházejícího mistrovství světa patnáctého června v Los Angeles.

včera

Ilustrační fotografie.

Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA

Americké ministerstvo obrany vyjádřilo hluboké znepokojení nad výrazným zintenzivněním špionážních aktivit ze strany Izraele na území Spojených států. Obranná zpravodajská agentura (DIA), která je hlavní zpravodajskou službou Pentagonu, v uplynulých týdnech oficiálně zvýšila úroveň hrozby cizí špionáže ze strany tohoto klíčového blízkovýchodního spojence. Podle informací od současných i bývalých amerických představitelů dosáhl stupeň tohoto varování historicky nejvyšší možné hranice.

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice

Americký lékař Peter Stafford byl v sobotu propuštěn z berlínské nemocnice Charité, kde se úspěšně léčil z nákazy virem ebola. Stafford se virem nakazil během své práce pro misionářskou skupinu v Demokratické republice Kongo. Podle zpráv médií mu úřady ve Washingtonu odmítly povolit návrat do Spojených států, načež německá vláda souhlasila s přijetím lékaře i s jeho manželkou a čtyřmi dětmi.

včera

Bernadette Chiracová

Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová

Ve věku devadesáti tří let zemřela Bernadette Chiracová, bývalá první dáma Francie a vdova po exprezidentovi Jacquesi Chiracovi. Tato politička byla po více než půl století pevnou oporou svého chotě při jeho vzestupu do nejvyšších pater státní správy. Smutnou zprávu potvrdil současný francouzský prezident Emmanuel Macron, který společně se svou manželkou Brigitte vyjádřil hlubokou lítost nad odchodem ženy, jež se nesmazatelně zapsala do národní historie a prostřednictvím charity pomohla milionům pacientů.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro pořad Meet the Press televizní stanice NBC News prohlásil, že íránští představitelé zatím nepřistoupili na dohodu o ukončení války, protože jsou silní a hrdí. Podle jeho slov však Teherán nakonec nebude mít jinou možnost než na ujednání kývnout. Rozhovor se uskutečnil ve městě Chippewa Falls ve státě Wisconsin v době, kdy vyjednávání mezi oběma stranami trvají již několik týdnů.

včera

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Oficiální statistiky eboly klesají. Pozitivní to ale není

Oficiální statistiky ohledně epidemie eboly v Demokratické republice Kongo zaznamenaly výrazný pokles, což na první pohled vypadá jako nadějná zpráva, avšak situace je mnohem komplikovanější. Zatímco ještě nedávno úřady hovořily o více než tisíci podezřelých případů a téměř 250 úmrtích, aktuálně Kongo hlásí přibližně 380 potvrzených nakažených a 60 zemřelých, ke kterým se přidává dalších 15 potvrzených případů a jedna oběť v sousední Ugandě.

včera

Petrohrad

Nevycházejte ven, slyšeli obyvatelé Petrohradu. Město čelí masivnímu ukrajinskému útoku

Obyvatelé Petrohradu byli v sobotu ráno vyzváni místními úřady, aby nevycházeli ze svých domovů a připravili se na možné výpadky mobilního internetu. Druhé největší ruské město se totiž stalo terčem masivního ukrajinského náletu bezpilotních letounů, který podle gubernátora Alexandra Beglova demonstruje rostoucí schopnost Kyjeva zasahovat cíle hluboko ve vnitrozemí.

včera

včera

bosna a hercegovina

Mezi EU a USA bují spor o Bosnu a Hercegovinu. Odhaluje skutečné americké motivy na Balkáně

Prohlubující se rozpor mezi Spojenými státy a evropskými státy ohledně budoucnosti Bosny a Hercegoviny vyústil v otevřený spor o obsazení klíčového administrativního postu. Americké velvyslanectví v Sarajevu pohrozilo přehodnocením své role v mezinárodních mírových silách poté, co evropské země odmítly podpořit kandidáta prosazovaného Washingtonem na pozici nového vysokého představitele pro mezinárodní společenství.

včera

Americké síly zaútočily na íránské radarové stanice, Teherán vyslal balistické rakety

Křehké příměří mezi Spojenými státy a Íránem čelí další zatěžkávací zkoušce poté, co si obě strany v oblasti Perského zálivu vyměnily sérii vojenských úderů. Americké síly nejprve zneškodnily íránské bezpilotní letouny a následně zaútočily na radarové stanice na jihoasijském pobřeží. Teherán na tento krok reagoval masivní raketovou odvetou namířenou proti americkým vojenským základnám v regionu. Podle dostupných informací byly do pohotovosti uvedeny obranné systémy v několika sousedních státech, což vyvolalo vážné obavy z opětovného rozhoření plnohodnotného konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy