USA zaútočily na KLDR: Jak by to vypadalo?

New York - Na Korejském poloostrově už nějakou dobu hrozí ozbrojený konflikt. Severní Korea a její lídr Kim Čong-un čím dál více testují jaderné zbraně, ta poslední prý má mít dolet až na území Spojených států. Co by se ale stalo, kdyby k válce skutečně došlo? Jaký by byl sled událostí? Odpověď se pokusil najít newyorský časopis Vice.

Pokud začne válka mezi Spojenými státy a Severní Koreou, bude to vinou nešťastné náhody. Alespoň tak to vidí odborník na Severní Koreu Rodger Baker. "Myslím si, že státy málokdy čekají připravené se samopaly v rukou na válku. To se spíš stane někde nějaká neočekávaná chyba," řekl expert.

Sled událostí případného konfliktu by podle časopisu Vice vypadal takto:

1) Pokažený severokorejský test

Severní Korea testuje v poslední době tolik raket, že to vyvolává nervozitu už i u zemí jako Rusko nebo Čína. Podle expertů je však pravděpodobné, že kvůli zaostalosti severokorejské techniky se nemusí každý test povést. "Jejich zběsilé tempo znamená, že dělají také spoustu chyb," poznamenal Baker.

Jakýkoli další test se může jednoduše vymknout kontrole. Stačí, aby selhal naváděcí systém a severokorejská raketa může zasáhnout například Japonsko nebo americké námořní síly. Nikdo nebude v takovém případě KLDR věřit slova o tom, že "se stala chyba".

Baker tvrdí, že to by byl přesně ten moment, kdy by se Spojené státy cítily zahnané do kouta. "Museli bychom demonstrovat jasný nesouhlas s pokračujícími severokorejskými testy," říká. Podle něj by to skončilo vypálením střely na území Severní Koreje. Válka by začala.

2) Výstraha Spojených států

V případě vypálení střely na severokorejskou půdu by se nejspíš děly nemilé věci. Znamenalo by to totiž s velkou pravděpodobností dalekosáhlý válečný konflikt.

Severní Korea by se cítila poškozena a její obyvatelé by byli připraveni na pomstu úhlavnímu nepříteli. To potvrzuje i Baker: "V případě amerického útoku by jak KLDR, tak Spojené státy musely být připraveny na plnohodnotnou válku."

Samozřejmě by bylo možné, že po tomto útoku by se situace uklidnila. Spojené státy by útokem vyslaly jen zprávu ve smyslu: "Vyprovokovali jste nás, proto jsme učinili protiúder. Teď jsme si ale kvit a můžeme jít všichni domů, dobře?" Na tahu by v tom případě byla KLDR.

3) Severokorejská odpověď

Žádná reakce na americký útok by nebyla pro Severní Koreu reálnou možností, míní Baker. Podle něj by armáda KLDR pochodovala s plnou výzbrojí vstříc hranicí s jižním sousedem. Tam by vojáci byli připraveni na další rozkazy z Pchjongjangu.

4) Protiúder na americké základny v Jižní Koreji a v Japonsku

KLDR by začala ze všeho nejdřív útočit na cíle blízko Soulu. Časopis Vice připouští, že pokud by měla KLDR technologie (dnes už víme, že je má), zaútočila by na japonskou Jokosuku, místo, kde mají Američané svoji základnu. Tím by Severní Korea zabránila bleskové odpovědi právě z místa, které je k Pchjongjangu daleko blíže než americký kontinent.

5) Čína s Ruskem vstupují do války

Při takovém sledu událostí se dá očekávat, že jak Rusko, tak Čína vstoupí dříve, či později do konfliktu. Otázkou je, koho by obě země podpořily. V případě Číny není podle Bakera odpověď tak složitá. Peking sice přímo nepodpořil Severní Koreu v jejím jaderném vyzbrojování, ale rozhodně není v jeho zájmu případné sjednocení zemí na Korejském poloostrově. Baker se domnívá, že Čína by podpořila KLDR ve vzduchu.

Rusko by se konfliktu podle mínění Bakera účastnilo jen z povzdálí. Severní Korea je totiž jedním ze sousedů největšího státu světa, a tak by byla v ruském zájmu především ochrana svých hranic a námořního teritoria.

6) Americká snaha o zastavení eskalace

Američané by měli dvě možnosti odpovědi na severokorejskou agresi. Buď jejich útok přebít ještě silnějším útokem a doufat, že to KLDR přiměje ke kapitulaci, nebo jít přímo po zdroji. Vzhledem k tomu, že severokorejské zbraně nejsou vidět na satelitních snímcích, byla by vyžadována vzdušná operace s cílem tyto zbraně najít a zničit. To by samozřejmě vyžadovalo řadu obětí. Pro splnění takového úkolu by Spojené státy musely vyřadit severokorejskou vzdušnou obranu, což by nebyl jednoduchý úkol.

7) Nečistá hra KLDR

Ze severokorejského hlediska je potřeba podle Bakera "způsobit co největší chaos". To znamená přestat hrát podle pravidel (např. Ženevský protokol) a začít používat chemické zbraně. "Severní Korea by i tak byla v tomto souboji mocností outsiderem. Aby dosáhla svého cíle musela by použít všechny možné prostředky, například chemické zbraně," tvrdí pro Vice.

Navíc by prý začala útočit i na počítačové sítě. Některé viry, které dříve ochromily její část, prý pocházejí se Severní Koreje. Je otázkou, co by takový virus způsobil. Terčem by však byly počítače a smartphony, které mají co do činění s americkou nebo jihokorejskou armádou. Výhodou KLDR by bylo navíc to, že Američané by neměli jak odpovědět. Severní Korea totiž příliš moderních digitálních technologií včetně internetu nevyužívá.

8) Mrtví civilisté

Hlavní jihokorejské město Soul leží jen kolem 50 kilometrů od hranic s nepřítelem. Severní Korea by neměla problém s tím zabíjet civilisty. Zemřely by proto miliony civilních nevinným obyvatel. Jak by válka eskalovala, útoků by přibývalo. 

To by však podle Bakera nemohlo zůstat bez odezvy USA, Jižní Koreje a Japonska. Tyto síly by zaútočily na Pchjongjang, čímž by mrtvých civilistů přibylo.

V informování obyvatelstva by však byl velký rozdíl. Zatímco miliony mrtvých na jižní části poloostrova by zaplavily sociální sítě, v Severní Koreji by se o událostech mlčelo, jak nejdéle by to bylo možné.

9) Pozemní válka

Ať už by byly útoky jakkoli silné, nedal by se konflikt podle Bakera vyřešit ve vzduchu. Do boje by musely nastoupit pozemní jednotky. Navíc v rámci eskalace konfliktu by se Severní Korea dříve, či později pokusila o překročení demilitarizační zóny.

Podle Bakera by však taková akce velký úspěch neměla. "Bylo by to opravdu velmi složité, na jihokorejském území poblíž demilitarizační zóny je totiž řada minových polí a Severokorejci o nich vědí. Navíc ani infrastruktura poblíž hranic není nejlepší. Všechny silnice mají obrovské protitankové betonové stěny, které blokují cestu. Byla by to dlouhá operace," soudí Baker.

Američané by se naopak letecky dopravili na jih poloostrova, odkud by pochodovali na sever. Baker si myslí, že by došlo na vojenská jatka. "Připomínalo by to konflikt v Pacifiku za II. světové války," připomněl krvavé boje mezi Japonskem a Spojenými státy. 

Podle něj by Američané zneutralizovali severokorejský jaderný program, problém však vidí jinde. "Tato válka by byla nekonečná. Severní Korea je totiž vojenský stát, kde má každý člověk vojenský výcvik na úrovni. Když zemře nějaká část armády, nahradí ji jiná. Ta země je jednou velkou armádou. Právě proto bude tato pozemní válka trvat velmi dlouho a vyžádá si nespočet obětí," uzavírá.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Jižní Korea válka Severokorejské zbraně Severní Korea (KLDR) Kim Čong-un Donald Trump Jaderné zbraně jaderné zbraně - II. světová válka Japonsko Čína Rusko armáda Jižní Korea

Aktuálně se děje

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

Zdroj: Julie Jarošová

Další zprávy