USA zaútočily na KLDR: Jak by to vypadalo?

New York - Na Korejském poloostrově už nějakou dobu hrozí ozbrojený konflikt. Severní Korea a její lídr Kim Čong-un čím dál více testují jaderné zbraně, ta poslední prý má mít dolet až na území Spojených států. Co by se ale stalo, kdyby k válce skutečně došlo? Jaký by byl sled událostí? Odpověď se pokusil najít newyorský časopis Vice.

Pokud začne válka mezi Spojenými státy a Severní Koreou, bude to vinou nešťastné náhody. Alespoň tak to vidí odborník na Severní Koreu Rodger Baker. "Myslím si, že státy málokdy čekají připravené se samopaly v rukou na válku. To se spíš stane někde nějaká neočekávaná chyba," řekl expert.

Sled událostí případného konfliktu by podle časopisu Vice vypadal takto:

1) Pokažený severokorejský test

Severní Korea testuje v poslední době tolik raket, že to vyvolává nervozitu už i u zemí jako Rusko nebo Čína. Podle expertů je však pravděpodobné, že kvůli zaostalosti severokorejské techniky se nemusí každý test povést. "Jejich zběsilé tempo znamená, že dělají také spoustu chyb," poznamenal Baker.

Jakýkoli další test se může jednoduše vymknout kontrole. Stačí, aby selhal naváděcí systém a severokorejská raketa může zasáhnout například Japonsko nebo americké námořní síly. Nikdo nebude v takovém případě KLDR věřit slova o tom, že "se stala chyba".

Baker tvrdí, že to by byl přesně ten moment, kdy by se Spojené státy cítily zahnané do kouta. "Museli bychom demonstrovat jasný nesouhlas s pokračujícími severokorejskými testy," říká. Podle něj by to skončilo vypálením střely na území Severní Koreje. Válka by začala.

2) Výstraha Spojených států

V případě vypálení střely na severokorejskou půdu by se nejspíš děly nemilé věci. Znamenalo by to totiž s velkou pravděpodobností dalekosáhlý válečný konflikt.

Severní Korea by se cítila poškozena a její obyvatelé by byli připraveni na pomstu úhlavnímu nepříteli. To potvrzuje i Baker: "V případě amerického útoku by jak KLDR, tak Spojené státy musely být připraveny na plnohodnotnou válku."

Samozřejmě by bylo možné, že po tomto útoku by se situace uklidnila. Spojené státy by útokem vyslaly jen zprávu ve smyslu: "Vyprovokovali jste nás, proto jsme učinili protiúder. Teď jsme si ale kvit a můžeme jít všichni domů, dobře?" Na tahu by v tom případě byla KLDR.

3) Severokorejská odpověď

Žádná reakce na americký útok by nebyla pro Severní Koreu reálnou možností, míní Baker. Podle něj by armáda KLDR pochodovala s plnou výzbrojí vstříc hranicí s jižním sousedem. Tam by vojáci byli připraveni na další rozkazy z Pchjongjangu.

4) Protiúder na americké základny v Jižní Koreji a v Japonsku

KLDR by začala ze všeho nejdřív útočit na cíle blízko Soulu. Časopis Vice připouští, že pokud by měla KLDR technologie (dnes už víme, že je má), zaútočila by na japonskou Jokosuku, místo, kde mají Američané svoji základnu. Tím by Severní Korea zabránila bleskové odpovědi právě z místa, které je k Pchjongjangu daleko blíže než americký kontinent.

5) Čína s Ruskem vstupují do války

Při takovém sledu událostí se dá očekávat, že jak Rusko, tak Čína vstoupí dříve, či později do konfliktu. Otázkou je, koho by obě země podpořily. V případě Číny není podle Bakera odpověď tak složitá. Peking sice přímo nepodpořil Severní Koreu v jejím jaderném vyzbrojování, ale rozhodně není v jeho zájmu případné sjednocení zemí na Korejském poloostrově. Baker se domnívá, že Čína by podpořila KLDR ve vzduchu.

Rusko by se konfliktu podle mínění Bakera účastnilo jen z povzdálí. Severní Korea je totiž jedním ze sousedů největšího státu světa, a tak by byla v ruském zájmu především ochrana svých hranic a námořního teritoria.

6) Americká snaha o zastavení eskalace

Američané by měli dvě možnosti odpovědi na severokorejskou agresi. Buď jejich útok přebít ještě silnějším útokem a doufat, že to KLDR přiměje ke kapitulaci, nebo jít přímo po zdroji. Vzhledem k tomu, že severokorejské zbraně nejsou vidět na satelitních snímcích, byla by vyžadována vzdušná operace s cílem tyto zbraně najít a zničit. To by samozřejmě vyžadovalo řadu obětí. Pro splnění takového úkolu by Spojené státy musely vyřadit severokorejskou vzdušnou obranu, což by nebyl jednoduchý úkol.

7) Nečistá hra KLDR

Ze severokorejského hlediska je potřeba podle Bakera "způsobit co největší chaos". To znamená přestat hrát podle pravidel (např. Ženevský protokol) a začít používat chemické zbraně. "Severní Korea by i tak byla v tomto souboji mocností outsiderem. Aby dosáhla svého cíle musela by použít všechny možné prostředky, například chemické zbraně," tvrdí pro Vice.

Navíc by prý začala útočit i na počítačové sítě. Některé viry, které dříve ochromily její část, prý pocházejí se Severní Koreje. Je otázkou, co by takový virus způsobil. Terčem by však byly počítače a smartphony, které mají co do činění s americkou nebo jihokorejskou armádou. Výhodou KLDR by bylo navíc to, že Američané by neměli jak odpovědět. Severní Korea totiž příliš moderních digitálních technologií včetně internetu nevyužívá.

8) Mrtví civilisté

Hlavní jihokorejské město Soul leží jen kolem 50 kilometrů od hranic s nepřítelem. Severní Korea by neměla problém s tím zabíjet civilisty. Zemřely by proto miliony civilních nevinným obyvatel. Jak by válka eskalovala, útoků by přibývalo. 

To by však podle Bakera nemohlo zůstat bez odezvy USA, Jižní Koreje a Japonska. Tyto síly by zaútočily na Pchjongjang, čímž by mrtvých civilistů přibylo.

V informování obyvatelstva by však byl velký rozdíl. Zatímco miliony mrtvých na jižní části poloostrova by zaplavily sociální sítě, v Severní Koreji by se o událostech mlčelo, jak nejdéle by to bylo možné.

9) Pozemní válka

Ať už by byly útoky jakkoli silné, nedal by se konflikt podle Bakera vyřešit ve vzduchu. Do boje by musely nastoupit pozemní jednotky. Navíc v rámci eskalace konfliktu by se Severní Korea dříve, či později pokusila o překročení demilitarizační zóny.

Podle Bakera by však taková akce velký úspěch neměla. "Bylo by to opravdu velmi složité, na jihokorejském území poblíž demilitarizační zóny je totiž řada minových polí a Severokorejci o nich vědí. Navíc ani infrastruktura poblíž hranic není nejlepší. Všechny silnice mají obrovské protitankové betonové stěny, které blokují cestu. Byla by to dlouhá operace," soudí Baker.

Američané by se naopak letecky dopravili na jih poloostrova, odkud by pochodovali na sever. Baker si myslí, že by došlo na vojenská jatka. "Připomínalo by to konflikt v Pacifiku za II. světové války," připomněl krvavé boje mezi Japonskem a Spojenými státy. 

Podle něj by Američané zneutralizovali severokorejský jaderný program, problém však vidí jinde. "Tato válka by byla nekonečná. Severní Korea je totiž vojenský stát, kde má každý člověk vojenský výcvik na úrovni. Když zemře nějaká část armády, nahradí ji jiná. Ta země je jednou velkou armádou. Právě proto bude tato pozemní válka trvat velmi dlouho a vyžádá si nespočet obětí," uzavírá.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Jižní Korea válka Severokorejské zbraně Severní Korea (KLDR) Kim Čong-un Donald Trump Jaderné zbraně jaderné zbraně - II. světová válka Japonsko Čína Rusko armáda Jižní Korea

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy