Komentář: Jak se změní evropská politika pod Tuskem?

Donald Tusk, dosluhující předseda Evropské rady, byl během kongresu v Záhřebu zvolen novým předsedou největší evropské frakce – Evropské lidové strany (EPP). Tusk do funkce nastoupí v nadcházejícím měsíci a v předsednickém křesle vystřídá někdejšího francouzského europoslance Josepha Daula. Ten si je jistý, že s novým vedením vstoupí EPP do nové éry. Jak se tedy politika největší poslanecké frakce na unijní úrovni pod vedením Donalda Tuska změní?

Během dvoudenního kongresu největší unijní stranické rodiny, který se konal ve dnech 20. a 21. listopadu, došlo k razantní obměně jejího vedení. Do čela evropských lidovců se nově postaví Donald Tusk, polský politik, někdejší nejdéle sloužící premiér a současně dosluhující předseda Evropské rady. Tuskovi ke zvolení pogratulovalo mnoho unijních kolegů, například i samotná předsedkyně nové Evropské komise Ursula von der Leyenová, která Tuskovi podporu vyjádřila i na Twitteru. V příspěvku mimo gratulaci k nové funkci ocenila jeho pětiletou práci v čele Evropské rady a jeho vášeň a přesvědčení pro evropské hodnoty.

Donald Tusk má zajisté bohaté zkušenosti jak s domácí, tak s evropskou politikou, nepochybně tak skupině EPP zaručí další rozvoj. Můžeme očekávat, že nový předseda frakci „oživí.“ EPP je sice skupinou, která má v Evropském parlamentu své kořeny ukotveny velice hluboko, avšak v posledních letech sledujeme, jak jsou tyto kořeny narušovány a oslabovány novými entitami – a to alternativními a také radikálnějšími stranami a skupinami. Narušení silné pozice a parlamentní většiny EPP jsme mohli pozorovat i v rámci posledních evropských voleb, ve kterých lidovci zvítězili, avšak ztratili 35 křesel. Nebylo tedy příliš co slavit.

I Evropská lidová strana, ač se navenek může zdát jako velice jednotná a koherentní, má své vnitřní problémy, které mohou důvěrou unijních občanů ve stranu otřást. S čím se nový předseda EPP Tusk bude potýkat, jakmile do své nové funkce nastoupí, bude záležitost týkající se členství strany Fidesz. Členství strany maďarského premiéra Viktora Orbána bylo v březnu tohoto roku pozastaveno. Nyní se má rozhodnout o dalším postupu. Očekává se, že Tusk, který je známý pro svůj nepřátelský postoj vůči vládnoucí polské populistické straně Právo a spravedlnost, zaujme i vůči Fideszu tvrdý postoj. Zdá se tedy, že by nový předseda mohl být razantnější co se ochrany a uchování unijních hodnot týče. O případném vyloučení Fideszu by Tusk podle všeho chtěl rozhodnout do konce ledna.

Strana se podle slov jejího dosavadního předsedy Daula musí přizpůsobovat aktuálnímu světovému a evropskému dění, zároveň si však musí zachovat své křesťansko-demokratické a konzervativní principy a hodnoty. Další výzvou, které bude nové vedení EPP čelit, bude otázka unijního rozšíření. Ta je totiž v aréně EU velice aktuální a citlivá. Zajisté bude zajímavé sledovat, s jakou konkrétní politickou strategií rozšiřování EU Donald Tusk přijde. Nedávné zablokování otevření přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií totiž samotný Tusk označil za jeden z největší unijních errorů.

V současné situaci tedy můžeme očekávat, že Donald Tusk, coby jeden z hlavních a lidově oblíbených unijních lídrů, přinese do Evropské lidové strany jakýsi „motor.“ V nadcházejících týdnech a měsících tak bude zajímavé pozorovat, jakým tématům bude dále přikládat větší pozornost a jak bude čelit starým i novým výzvám ve frakci i na poli Evropské unie.

Související

Donald Tusk Analýza

Jak bude vypadat polská reakce na sabotáž? Nebude jen diplomatická, Polsko se dokáže Rusku bránit i vojensky

Polsko čelí nejvážnějšímu narušení své bezpečnosti za poslední roky. Sabotáž na železnici, kterou premiér Donald Tusk spojuje s ruskými službami, otevřela otázku tvrdé reakce, již naznačil ministr Radosław Sikorski slovy o postupu „nejen diplomatickém“. Varšava zvažuje kroky od kontrarozvědných zásahů po omezení ruské diplomatické přítomnosti. Incident zároveň znovu ukazuje, že Polsko bere hrozbu ruské agrese vážněji než většina Evropy a systematicky se připravuje i na krajní scénáře.

Více souvisejících

Donald Tusk EU (Evropská unie) Evropská rada Evropská lidová strana (ELS) Ursula von der Leyenová fidesz Viktor Orbán Právo a spravedlnost (PiS) Polsko Maďarsko albánie Severní Makedonie

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy