Komentář: Jak se změní evropská politika pod Tuskem?

Donald Tusk, dosluhující předseda Evropské rady, byl během kongresu v Záhřebu zvolen novým předsedou největší evropské frakce – Evropské lidové strany (EPP). Tusk do funkce nastoupí v nadcházejícím měsíci a v předsednickém křesle vystřídá někdejšího francouzského europoslance Josepha Daula. Ten si je jistý, že s novým vedením vstoupí EPP do nové éry. Jak se tedy politika největší poslanecké frakce na unijní úrovni pod vedením Donalda Tuska změní?

Během dvoudenního kongresu největší unijní stranické rodiny, který se konal ve dnech 20. a 21. listopadu, došlo k razantní obměně jejího vedení. Do čela evropských lidovců se nově postaví Donald Tusk, polský politik, někdejší nejdéle sloužící premiér a současně dosluhující předseda Evropské rady. Tuskovi ke zvolení pogratulovalo mnoho unijních kolegů, například i samotná předsedkyně nové Evropské komise Ursula von der Leyenová, která Tuskovi podporu vyjádřila i na Twitteru. V příspěvku mimo gratulaci k nové funkci ocenila jeho pětiletou práci v čele Evropské rady a jeho vášeň a přesvědčení pro evropské hodnoty.

Donald Tusk má zajisté bohaté zkušenosti jak s domácí, tak s evropskou politikou, nepochybně tak skupině EPP zaručí další rozvoj. Můžeme očekávat, že nový předseda frakci „oživí.“ EPP je sice skupinou, která má v Evropském parlamentu své kořeny ukotveny velice hluboko, avšak v posledních letech sledujeme, jak jsou tyto kořeny narušovány a oslabovány novými entitami – a to alternativními a také radikálnějšími stranami a skupinami. Narušení silné pozice a parlamentní většiny EPP jsme mohli pozorovat i v rámci posledních evropských voleb, ve kterých lidovci zvítězili, avšak ztratili 35 křesel. Nebylo tedy příliš co slavit.

I Evropská lidová strana, ač se navenek může zdát jako velice jednotná a koherentní, má své vnitřní problémy, které mohou důvěrou unijních občanů ve stranu otřást. S čím se nový předseda EPP Tusk bude potýkat, jakmile do své nové funkce nastoupí, bude záležitost týkající se členství strany Fidesz. Členství strany maďarského premiéra Viktora Orbána bylo v březnu tohoto roku pozastaveno. Nyní se má rozhodnout o dalším postupu. Očekává se, že Tusk, který je známý pro svůj nepřátelský postoj vůči vládnoucí polské populistické straně Právo a spravedlnost, zaujme i vůči Fideszu tvrdý postoj. Zdá se tedy, že by nový předseda mohl být razantnější co se ochrany a uchování unijních hodnot týče. O případném vyloučení Fideszu by Tusk podle všeho chtěl rozhodnout do konce ledna.

Strana se podle slov jejího dosavadního předsedy Daula musí přizpůsobovat aktuálnímu světovému a evropskému dění, zároveň si však musí zachovat své křesťansko-demokratické a konzervativní principy a hodnoty. Další výzvou, které bude nové vedení EPP čelit, bude otázka unijního rozšíření. Ta je totiž v aréně EU velice aktuální a citlivá. Zajisté bude zajímavé sledovat, s jakou konkrétní politickou strategií rozšiřování EU Donald Tusk přijde. Nedávné zablokování otevření přístupových rozhovorů s Albánií a Severní Makedonií totiž samotný Tusk označil za jeden z největší unijních errorů.

V současné situaci tedy můžeme očekávat, že Donald Tusk, coby jeden z hlavních a lidově oblíbených unijních lídrů, přinese do Evropské lidové strany jakýsi „motor.“ V nadcházejících týdnech a měsících tak bude zajímavé pozorovat, jakým tématům bude dále přikládat větší pozornost a jak bude čelit starým i novým výzvám ve frakci i na poli Evropské unie.

Související

Donald Tusk Analýza

Jak bude vypadat polská reakce na sabotáž? Nebude jen diplomatická, Polsko se dokáže Rusku bránit i vojensky

Polsko čelí nejvážnějšímu narušení své bezpečnosti za poslední roky. Sabotáž na železnici, kterou premiér Donald Tusk spojuje s ruskými službami, otevřela otázku tvrdé reakce, již naznačil ministr Radosław Sikorski slovy o postupu „nejen diplomatickém“. Varšava zvažuje kroky od kontrarozvědných zásahů po omezení ruské diplomatické přítomnosti. Incident zároveň znovu ukazuje, že Polsko bere hrozbu ruské agrese vážněji než většina Evropy a systematicky se připravuje i na krajní scénáře.

Více souvisejících

Donald Tusk EU (Evropská unie) Evropská rada Evropská lidová strana (ELS) Ursula von der Leyenová fidesz Viktor Orbán Právo a spravedlnost (PiS) Polsko Maďarsko albánie Severní Makedonie

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 35 minutami

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 1 hodinou

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 2 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 2 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže

Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody. 

včera

Hokej, ilustrační foto.

Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz

Po roce si zopakovaly souboj o bronz se Švédskem a po roce z toho bronz opravdu byl. České hokejistky do 18 let se krátce po vstupu do nového roku 2026 postaraly o další medaili ze světového šampionátu pro český hokej. Připomeňme, že úplně v úvodu nového roku si pro stříbro ve své věkové kategorii stihli dojít na mistrovství světa hokejisté do 20 let. Nyní tedy na ně navázala děvčata do 18 let poté, co Švédky dokázaly porazit 4:3.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj po ostře sledovaném jednání s Donaldem Trumpem oznámil, že od pátku se ve Spojených arabských emirátech bude konat mimořádné trilaterální setkání za účasti zástupců Ukrajiny, Spojených států a Ruska. Dvoudenní rozhovory v Emirátech mají navázat na intenzivní přípravy mírových dokumentů, které jsou podle ukrajinského lídra již „téměř hotové“.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl směsicí frustrace z evropské nečinnosti a opatrného optimismu po schůzce s Donaldem Trumpem. Svou řeč zahájil netradičně – odkazem na kultovní film „Na Hromnice o den více“, ve kterém hlavní hrdina prožívá tentýž den stále dokola. Podle Zelenského takto vypadá realita Ukrajiny, která měsíce a roky čelí stejným výzvám, zatímco světoví lídři opakují stejné chyby.

včera

Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?

Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy