Orbánovo Maďarsko nadále těží z levné ruské ropy. Dohody porušuje i Bratislava

Kyjev v červnu zablokoval zasílání ropných produktů energetickému gigantu Lukoil přes ropovod Družba. To vzbudilo pozdvižení zejména v Budapešti a Bratislavě, nicméně ropa proudí i nadále. Podle energetické služby Argus Media obě země jen v srpnu obdržely 720 tisíc tun ruského produktu, zatímco v červenci dokonce 792 tisíc. Informoval o tom server Politico.  

Maďarská vláda dále pokračuje v rétorické kampani proti červnovému ukrajinskému rozhodnutí. „Nebudeme schopni nakrmit zemi, pokud budou tyto dodávky přerušeny,“ prohlásil šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó v Petrohradě. 

Podle Politica je důvod jasný – zatímco je Lukoil zablokovaný, jiné ruské ropné společnosti nejsou. Mimo to může společnost prodávat ropu na ukrajinské hranici obchodníkovi, který ji následně prodá v Evropské unii. 

Pro Maďary i Slováky existuje několik velmi schůdných variant – mohou například spoléhat na ropovod vedoucí přes Chorvatsko, které tyto služby ochotně nabídlo. Jenže i toto řešení je pro Maďarsko dražší. „Současné uspořádání je pro Maďarsko velmi výhodné. Ruská ropa se prodává levněji než neruská – rozdíl v ceně za barel se od zavedení sankcí pohybuje mezi pěti a třiceti dolary,“ zmínila výzkumná pracovnice Ilona Gizińska z Centra východních studií. 

Díky této nízké ceně se Maďaři dlouhodobě těšili jedné z nejlevnějších cen pohonných hmot v Evropě, náklady na energie ale prudce vzrostly. Maďarský energetický gigant MOL navíc zaznamenal v roce 2022 rekordní zisk. „Z toho těží i maďarský rozpočet, který je podporován daní z nadměrných zisků společnosti,“ vysvětlila Gizińska.

Maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi velmi pomáhá i jeho dobrý vztah s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. „Ropa, kterou Maďarsko dostává od Lukoilu, přichází s dvacetiprocentní slevou oproti tržním sazbám,“ vyčíslil prezident kyjevského think tanku CGS Strategy XXI Mychajlo Gončar. 

„Ukrajinské sankce proti Lukoilu jsou úderem proti stínovým příjmům Orbánova podnikatelského okruhu. Tyto příjmy jsou pro Orbána velmi důležité, protože znamenají maximální možný zisk, který se vytváří na rozpětí mezi nejlevnější cenou ropy a tržními cenami ropných produkt,“ doplnil Gončar. 

Bezpečnostní expertka Olena Lapenko vnímá nulové úsilí Maďarsko a Slovenska pro spolupráci s EU. „Maďarsko a Slovensko se zavázaly k diverzifikaci dodávek ropy, ale konkrétní kroky zatím nevidíme. Ukrajina neviděla reálnou perspektivu ukončení nákupu ruské ropy těmito zeměmi EU. To zřejmě vysvětluje zavedení sankcí proti jednomu z největších ruských vývozců ropy,“ vylíčila. 

Maďarská vláda se po zablokování ropy od Lukoilu opřela do Kyjeva. „Pokud Ukrajina tento problém nevyřeší, nikdo by neměl počítat s vyplacením 6,5 miliardy eur za přepravu zbraní z Evropského mírového nástroje. Bylo by to nepřijatelné, když Ukrajina ohrožuje naši energetickou bezpečnost,“ řekl maďarský ministr zahraničí.

Třetina dovozu ropy do Maďarska závisí na ukrajinském tranzitu, a jeho náhrada je pro Budapešť velkou výzvou. Maďarsko, Slovensko a Česká republika mají výjimku ze sankcí na ruskou ropu, ale Ukrajina svévolně zastavila tranzit ropy Lukoilu.

Ukrajinská poslankyně Inna Sovsunová přiznala, že Kyjev zakázal tranzit ruské ropy, aby vyvinul tlak na Maďarsko kvůli nedodávání zbraní Ukrajině a nepodpoře vstupu země do EU. „Teď jsme vzali věci do vlastních rukou,“ řekla, a dodala, že diplomatický dialog nepřinesl výsledky, proto bylo nutné najít jiné řešení pro změnu postojů Budapešti a Bratislavy. 

Ukrajinský přístup zkritizoval už v červenci nový slovenský prezident Peter Pellegrini. Pohrozil recipročními opatřeními. Slovensko podle něj může přestat Ukrajině dodávat tolik potřebnou elektrickou energii. 

Zdůraznil, že „kromě jiné pomoci je Slovensko jedním z nejdůležitějších dodavatelů elektrické energie“ na Ukrajinu. „Děláme to proto, aby byly ochráněny děti, nemocnice a další kritická infrastruktura,“ poznamenal. Podle něj je Slovensko ochotné „chvíli čekat“, ale po nějaké době bude muset „přistoupit k recipročním opatřením“.

„Slovensko si za tyto postoje nezaslouží současný postoj Ukrajiny, která zastavila tranzit ropy, což se dotklo i naší rafinerie. Jedná se o velmi nepříjemný zásah do našich vzájemných vztahů a takový přístup nemůže Slovensko jako suverénní země dlouhodobě akceptovat,“ upozornil.