ANALÝZA | Izrael potvrdil vzdušnou převahu nad Íránem. Případné americké zapojení může znamenat definitivní porážku

Zapojení Spojených států do konfliktu mezi Íránem a Izraelem už není jen hypotézou, ale velice reálnou možností. Prezident Trump údajně schválil vojenské plány na útok proti Íránu, zatím však nevydal definitivní rozkaz. Očekává, jestli Teherán odstoupí od svého jaderného programu, což se však jeví jako silně nepravděpodobné.

Napovídá tomu například diplomatický konflikt mezi Trumpem a íránským duchovním vůdcem ajatolláhem Alím Chameneím. „Ví se přesně, kde se takzvaný ‚nejvyšší vůdce‘ ukrývá. Je snadným cílem, ale zatím je v bezpečí – zatím ho nezlikvidujeme (nezabijeme!). Ale nechceme, aby se střílelo na civilisty nebo americké vojáky. Naše trpělivost se krátí,“ uvedl v úterý Trump. Následně přidal ještě jeden vzkaz: „NEPODMÍNĚNÁ KAPITULACE.“

Chameneí na to reagoval hned ve středu při druhém projevu od izraelského útoku. „„Ať Američané vědí, že íránský národ se nevzdá a jakákoli vojenská intervence z jejich strany bude nepochybně mít za následek nenapravitelné škody,“ prohlásil a dodal, že „ti, kdo jsou moudří a znají Írán, jeho lid a jeho historii, nikdy k tomuto národu nemluví jazykem hrozeb“.

Důvod k útoku teprve může vzniknout

Například expertka Eva Taterová pro EuroZprávy.cz řekla, kdy se Trump téměř jistě rozhodne pro útok. „V případě, kdy by Írán naplnil své výhružky a pokusil se zaútočit na americké základny v regionu nebo jiné cíle spjaté s USA, americká strana by pravděpodobně neměla jinou možnost než se do ozbrojeného konfliktu s Íránem po boku svého spojence Izraele otevřeně zapojit,“ upozornila.

Podle bezpečnostní experta Josefa Krause čelí Trump problémům na více frontách. „Použití vojenské síly většího rozsahu by bylo v USA krajně nepopulární a ohrozilo by budovanou Trumpovu image mírotvůrce, jakkoli zatím nenaplněné,“ vysvětlil pro EuroZprávy.cz. Problémem je ale síla izraelského lobby ve Státech. „Nicméně síla izraelské lobby v USA je velká, stejně jako nutnost zasáhnout, pokud by Írán sáhl k prostředkům ohrožujícím celosvětový trh s energetickými surovinami, například uzavřením Hormuzské úžiny,“ doplnil.

Chameneí v sobotním prohlášení uvedl, že jak Izrael, tak USA by měly brát v úvahu následky svých činů. „Nepřátelé, ať už sionistický režim nebo USA, by měli vědět, že zaručeně dostanou zničující odpověď na to, co dělají proti Íránu a odbojové frontě,“ prohlásil. 

Kromě USA varoval Teherán také Francii a Velkou Británii. Íránci tvrdí, že jsou připraveni k útokům na zahraniční vojenské základny v regionu. Nejmenovaný íránský činitel v sobotu pro íránskou státní zpravodajskou agenturu Fars potvrdil, že odvetné údery budou pokračovat.

Írán neakceptuje tvrdé americké podmínky

Expert Paul Salem z Middle East Institute upozornil, že izraelský tlak dostal Spojené státy do mimořádně komplikované diplomatické situace. „Myslím, že Izrael dotlačil USA do velice obtížné pozice. Je těžké si představit, že by (s Íránem) uzavřeli diplomatickou dohodu. Izrael v prvé řadě dohodu nechce a chce nadále jít po režimu,“ konstatoval pro EuroZprávy.cz.

Zároveň podle něj není realistické, aby Írán přistoupil na podmínky dohody o jaderném programu, které Washington předkládá. „Je to také těžké pro Írán, aby přijal dohodu, která je velmi jednostranná. Ne obohacování, ne Fordo a americký dohled nad tím vším,“ popsal Salem.

Zdůraznil, že z pohledu Teheránu jde o nepřijatelný diktát. „Nemyslím si, že to režim v Íránu může akceptovat – jak to Trump označil, je to taková bezpodmínečná kapitulace. Pochybuji, že se to stane,“ řekl. Vyloučit ale žádný scénář nelze. „Ale nevíme, vždy je to možné. Trump se do války příliš nehrne a Írán vyhrožuje, že zasáhne americké základny,“ upozornil Salem.

Izrael překonává Írán v tom nejdůležitějším

Írán aktuálně čelí jedné z nejmocnějších armád světa, přesto nelze říci, že by měl Izrael výraznou převahu. Íránské ozbrojené síly v absolutních číslech překonávají ty izraelské – mají více vojáků, tanků, dělostřeleckých systémů i obrněných vozidel. Vzhledem k absenci přímé hranice mezi oběma státy však rozhoduje především technologická vyspělost a schopnost zasáhnout cíle na velké vzdálenosti s vysokou přesností.

Klíčovou roli v případném konfliktu hraje letectvo – a v tomto ohledu má Izrael jasnou převahu. Zatímco Írán disponuje jen několika desítkami funkčních bojových letadel, izraelské vzdušné síly mají stovky moderních strojů americké výroby, včetně typů F-15, F-16 a nejnovějších F-35.

Podle kanadské stanice CBC mělo íránské letectvo ještě loni na podzim k dispozici devět stíhacích letounů F-4 a F-5, několik starších modelů F-7 a F-14, a také omezený počet ruských strojů Suchoj-24 a MiG-29. V porovnání s izraelskou výzbrojí jde o zastaralou flotilu s omezeným dosahem i výkonností.

Navíc je íránské letectvo výrazně omezeno izraelskou protivzdušnou obranou. Nasadit útočné letouny přímo nad izraelské území je kvůli systémům jako Iron Dome nebo Davidův prak extrémně obtížné.

Zapojení USA by změnilo vše

Íránské ozbrojené síly, zejména letectvo a protivzdušná obrana, se nacházejí v jasně nevýhodné pozici. Nedokážou účinně reagovat na opakované a technicky vyspělé izraelské letecké údery, které se zaměřují jak na vojenskou infrastrukturu, tak na cíle spojené s jaderným programem Teheránu. Íránské radary a systémy protivzdušné obrany navíc čelí vážným problémům se zastaráváním technologií, což zvyšuje jejich zranitelnost vůči moderním letounům s technologií stealth.

I bez přímého zapojení dalších aktérů je tedy situace pro Írán mimořádně komplikovaná. Pokud by se Spojené státy rozhodly pro přímý vojenský zásah, hrozí zásadní změna dynamiky celého konfliktu. Americká intervence by s vysokou pravděpodobností vedla k paralýze již tak oslabené íránské protivzdušné obrany a de facto by umožnila izraelským i americkým silám plnou kontrolu nad vzdušným prostorem nad Íránem – strategickou výhodu, která by mohla otevřít cestu k masivnímu leteckému bombardování bez reálné hrozby odvety.

Případné americké zapojení by se podle dostupných informací neomezovalo pouze na podporu izraelských operací. Velmi pravděpodobně by zahrnovalo i přímé cílení na infrastrukturu spojenou s íránským jaderným programem. Mezi prioritní cíle by zřejmě patřil komplex Fordo – vysoce utajené podzemní zařízení ukryté hluboko ve skalním masivu, jehož existence představuje jeden z hlavních bodů sporu mezi Teheránem a Západem.

Zničení zařízení Fordo je přitom extrémně náročný úkol. Odborníci se shodují, že existují v podstatě dvě možnosti: buď riskantní pozemní operace speciálních jednotek, která by vyžadovala přesnou koordinaci a nesla značné riziko ztrát i diplomatických důsledků, nebo použití tzv. bunker busterů – průrazných bomb schopných zasáhnout cíle uložené desítky metrů pod zemským povrchem.

Tyto vysoce sofistikované zbraně má však v současnosti k dispozici pouze americká armáda. Navíc je lze účinně použít pouze z těžce odhalitelných bombardérů B-2 Spirit, které jsou rovněž výhradně součástí amerických ozbrojených sil.

Jakékoli rozhodnutí o jejich nasazení by znamenalo výraznou eskalaci – nejen vojensky, ale i politicky. Šlo by o jasný signál, že Spojené státy jsou ochotny jednat unilaterálně a překročit další úroveň vojenské intervence, čímž by mohly spustit řetězec reakcí, jejichž důsledky by se mohly šířit napříč celým regionem.

Riziko regionálního rozšíření konfliktu, zapojení dalších aktérů včetně milicí podporovaných Teheránem a dopad na globální trhy s ropou činí ze scénáře amerického zásahu jednu z nejvážnějších hrozeb současné geopolitické situace.