Profil editora

Související články:

Kdy děti postavily prvního sněhuláka? Historie sahá až k Shakespearovi

Sněhová nadílka láká k zimním radovánkám, ke kterým kromě sportovních aktivit patří i dětské kratochvíle, jakou je třeba stavění sněhuláků. Vytváření figur ze sněhu má dlouhou historii. Kdy děti poprvé vytvarovaly sněhovou postavu?

Vánoce ve vzpomínkách Boženy Němcové. Spisovatelka popsala, jak je lidé slavili

Jak naši předci trávili advent a Vánoce? Co jedli o Štědrém večeru? Z pera Boženy Němcové se dochoval detailní popis života venkovského obyvatelstva. Spisovatelka ve svém proslulém díle Babička i v národopisných článcích zaznamenala podobu adventního času i vánočních svátků v české lidové kultuře 19. století.

Před Vánoci roku 1911 si vzal život Josef Ladislav Píč, významná osobnost české archeologie

V předvánočním čase před 110 lety zasáhla českou archeologickou obec smutná zpráva. Dne 19. prosince 1911 spáchal sebevraždu jeden ze zakladatelů české archeologie – Josef Ladislav Píč. Toho milovaná věda, které obětoval svůj soukromý život, přivedla do hrobu.

Vánoce za první republiky. Na stole mnohdy chyběl kapr, jinak se zdobil i stromeček

Podoba Vánoc prošla v dějinách velkými proměnami. Jak vypadaly v dobách první republiky? Co lidé jedli o Štědrém večeru, jak zdobili stromeček a čím se obdarovávali? Jaké zvyky se tehdy pojily s Vánocemi?

Tradiční vánoční úprava ryby? Kapr na modro a na černo

Kapr dnes nepochybně patří na vánoční stůl. Tam se však dostal až v průběhu 19. století, tradiční štědrovečerní večeře vypadala v minulosti úplně jinak. Kapr se také nepodával o Štědrém večeru ve formě smažené v trojobalu, ale na modro nebo na černo.

Jaké vánoční cukroví pekla Magdalena Dobromila Rettigová?

K Vánocům neodmyslitelně patří cukroví. Dnes je známo nepřeberné množství druhů, přičemž každá rodina má zpravidla ten svůj oblíbený. Některé osvědčené recepty se dědí z generace na generaci a mohou mít svůj původ ve starých kuchařských knihách – třeba v těch od Magdaleny Dobromily Rettigové.

Naše země zasáhla před 155 lety epidemie cholery. Jak o ní referoval dobový tisk?

Roku 1866, tedy před 155 lety, propukla v našich zemích epidemie cholery. V té době se rozhořela prusko-rakouská válka a nebezpečné onemocnění k nám přišlo spolu s pruskými vojsky v létě 1866. O šíření nebo průběhu nemoci přináší zajímavé informace dobový tisk.

Terezínu konec války úplnou úlevu nepřinesl. Udeřila smrtící epidemie

V koncentračních táborech žili vězni ve velmi bídných podmínkách. Špína, zima, hlad a nevyhovující hygienické poměry – to byla každodenní realita. Není divu, že se zde šířila nejrůznější onemocnění. To se stalo i v Terezíně, kde v dubnu roku 1945 propukla epidemie skvrnitého tyfu, která si vyžádala několik set obětí.

Barbora Celská. Schopná panovnice, vášnivá nevěrnice i alchymistka

Barbora Celská patří mezi opomíjené historické postavy. Přitom byla manželkou krále a císaře Zikmunda Lucemburského, významně se podílela na vládě a po smrti manžela se zabývala alchymií. Kronikáři ji však také popisovali jako pyšnou ženu a vášnivou nevěrnici.

Podzim ve znamení posvícení a hodování. Jaké pokrmy sytily naše předky na konci léta?

K podzimu dnes patří dýně, které se v kuchyni upravují na mnoho způsobů. Dříve byste tuto plodinu na talířích hledali marně, naši předci si dopřávali jiné pochoutky. Jaké pokrmy a chutě byly v minulosti spojeny s podzimem?

Historie tajemného Faustova domu. Žil v něm skutečně učenec, který upsal duši ďáblu?

Jedním z nejtajemnějších domů v Praze je tzv. Faustův dům. S ním se pojí pověst o učenci Faustovi, který upsal svou duši ďábla. Žil však skutečně v domě někdo takový?

Dlouhá cesta k volebnímu právu žen. Kdy jej získaly v Česku?

Od druhé poloviny 19. století začaly ženy bojovat za své volební právo. Poprvé mohly volit na Novém Zélandu roku 1893, zanedlouho také v Austrálii nebo v zemích severní Evropy. U nás si ženy na uzákonění volebního práva musely počkat až do roku 1920.

Jak dlouho se u nás pije káva a co o ní napsala Magdalena Dobromila Rettigová?

Na 1. října připadá Mezinárodní den kávy. Tento nápoj se ve střední Evropě objevil někdy na konci 17. století a od té doby je velmi oblíbený. Kávu milovala i slavná Magdalena Dobromila Rettigová, která o ní dokonce napsala celou knihu.

Slovo "grázl" má původ ve skutečném člověku. Čím se provinil?

Slovo „grázl“ se dnes užívá pro označení lumpů a zločinců. Odvozeno je od jména Jana Jiřího Grasela, který měl za svůj krátký život na svědomí stovky krádeží a několik vražd.

Svatý Rochus přežil mor díky toulavému psovi

Jedním z nejznámějších patronů proti moru je svatý Rochus. Sám nebezpečnou chorobu přežil, a to díky toulavému psovi, který mu nosil chléb. Socha tohoto světce v doprovodu věrného psa se proto nachází na celé řadě morových sloupů v našich zemích. Část jeho ostatků byla umístěna do chrámu sv. Víta v Praze.

Před 1100 lety byla zavražděna svatá Ludmila, první česká světice

V noci z 15. na 16. září 921, tedy před 1100 lety, zemřela svatá Ludmila. Manželka vůbec prvního písemnými prameny potvrzeného knížete z rodu Přemyslovců a první česká světice byla podle staré legendy zavražděna krutými Vikingy najatými její snachou Drahomírou. Jako vražedná zbraň jim posloužil kněžnin vlastní šátek.

Kámen mudrců, elixír nesmrtelnosti nebo homunkulus. O co se pokoušeli alchymisté?

O alchymistech se někdy hovoří jako o podvodnících nebo šarlatánech. Většinou se sice jednalo o vážené učence, ovšem některé alchymistické pokusy dnes příliš seriózně nepůsobí. Co všechno se snažili alchymisté vyrobit? Třeba zlato, kámen mudrců, elixír nesmrtelnosti nebo zvláštní umělou bytost.

Tragický osud sester Brontëových. Co se s nimi stalo?

Sestry Brontëovy se zapsaly do dějin svými literárními počiny, ale také tragickým osudem, který zasáhl především jejich otce Patricka Brontë. Velmi brzy mu zemřela manželka, a děti tak ztratily matku již v útlém věku. Syn Branwell propadl závislosti na alkoholu a drogách. Všichni potomci mu postupně podlehli tehdy neléčitelné nemoci – tuberkulóze.

"Toho Bohdá nebude, aby český král z boje utíkal!" Před 675 lety zemřel v bitvě u Kresčaku Jan Lucemburský

Dne 26. srpna 1346, tedy před 675 lety, se v rámci stoleté války odehrála bitva u Kresčaku. Za francouzskou stranu do boje vyjel i český král Jan Lucemburský, který zde zemřel. Jaký byl tehdy zdravotní stav panovníka a jaká v bitvě utrpěl zranění? Na tyto a další otázky přinesl odpověď antropologický průzkum jeho ostatků, který intenzivně probíhal v 80. letech minulého století.

Jaké byly první letní olympijské hry před 125 lety?

Letošní letní olympiáda již skončila, ta první v moderních dějinách se uskutečnila před 125 lety? Kdo stál u jejího zrodu a kde se konala? Kdo a v jakých disciplínách tehdy uspěl?