Profil editora

Související články:

Lidová milostná magie. Co má přivolat lásku?

Máj, to je lásky čas. Měsíc květen je již tradičně vnímán jako měsíc lásky. Tento cit hrál vždy v životě člověka důležitou roli. Pokud se lásky někomu nedostávalo, snažil se ji všemožnými způsoby přivolat – třeba i magickými prostředky. V lidové víře našich předků po dlouhou dobu měla své místo milostná magie. Věřilo se, že lásku dokáží probudit bylinky, zvláštní talismany nebo třeba žáby.

Chatrné zdraví Rudolfa II. Jaké choroby panovníka sužovaly?

Není žádným tajemstvím, že císař Rudolf II. onemocněl syfilidou, která se podepsala na jeho celkovém zdravotním stavu i povaze, ale také negativně ovlivnila jeho schopnost vládnout. Ke konci života trpěl panovník mnoha zdravotními problémy. Jaké choroby sužovaly Rudolfa II.?

Užitečné rady do kuchyně od Magdaleny Dobromily Rettigové

Již po několik generací si hospodyňky a kuchařky předávají rady, které jim usnadňují práci v kuchyni nebo pomáhají napravit to, co se zrovna nepovedlo. Některé z těchto rad zaznamenala již Magdalena Dobromila Rettigová v roce 1826 ve své kuchařské knize, která se od doby svého prvního vydání těšila velké oblibě a je z ní mnohdy čerpáno dodnes.

„Kde je máj, tam je dívka na vydaj!“ Proč se stavěly májky?

Předvečer prvního květnového dne byl v minulosti spojen se stavěním máje. Chlapci vztyčovali velké máje na veřejných místech i malé májky před domy svých milovaných děvčat. Tato tradice je na mnoha místech dodnes živá, její původ sahá do předkřesťanských dob. Jaký měl tento zvyk význam?

Sčítání lidu není moderní záležitostí. Kořeny má již ve starověku

Sčítání lidu není žádným moderním výmyslem. Probíhalo již ve vyspělých starověkých státech i v období středověku. Údaje dochované ze starých sčítání jsou dnes cenným zdrojem informací pro historiky.

Před 200 lety se narodil Charles Baudelaire, nespoutaný prokletý básník

Dne 9. dubna uplynulo přesně 200 let od narození Charlese Baudelaira, který patřil ke generaci tzv. prokletých básníků. Jeho život byl plný skandálů od začátku až do konce.

Co s vejci po Velikonocích? Takhle si s nimi poradily naše babičky

Velikonoční svátky jsou dnes mimo jiné spojené se zvýšenou spotřebou vajec. Na velikonočním stole se vajíčka objevovala také v minulosti. Vejce při vaření využívali již naši pravěcí předci. Ve středověku byla konzumace vajec omezena přísným půstem. V raně novověkých kuchařských knihách se mezi používanými surovinami vajíčka naopak poměrně často objevují, známá Magdalena Dobromila Rettigová zmiňovala recepty na vajíčka na několik způsobů.

Velikonoce ve vzpomínkách Boženy Němcové: Jak je naši předci slavili?

Božena Němcová je známou autorkou pohádek nebo proslulého díla Babička. Nejenom v této knize však spisovatelka vylíčila každodenní život lidí na vesnici. Božena Němcová rovněž napsala několik etnografických (neboli národopisných) článků, ve kterých mimo jiné popsala velikonoční svátky v lidové kultuře 19. století. To nám dává možnost nahlédnout do minulosti a zjistit, jak lidé tehdy vnímali a slavili Velikonoce.

Pravé neštovice. Nebezpečné onemocnění, jehož epidemii zastavilo očkování

Mezi nejzávažnější onemocnění v dějinách lidstva patřil mor, cholera, španělská chřipka nebo pravé neštovice. Tato choroba se objevila již v dobách starověku, zabila stovky milionů lidí, včetně významných panovníků – třeba Marii II. Stuartovnu nebo Ludvíka XV. Díky očkování se neštovice podařilo nakonec vymýtit.

Velikonoční jídelníček našich předků. Podobal se tomu dnešnímu?

Mazanec nebo sladký beránek – to jsou pokrmy, které se dnes nejčastěji pojí s Velikonocemi. Co jedli tradičně o velikonočních svátcích naši předci?

Postní jídelníček podle Magdaleny Dobromily Rettigové. Jak vypadal?

Čtyřicet dnů dlouhý předvelikonoční půst naši předci poctivě dodržovali, a to zcela běžně ještě v poměrně nedávné době. Postní jídelníček mohl být kupodivu velmi pestrý. Známá Magdalena Dobromila Rettigová ve své kuchařské knize z roku 1826 uvedla bezmála dvě stovky receptů na postní pokrmy!

Syfilis. Nemoc, kterou do Evropy přivezli Kolumbovi námořníci z nového kontinentu

Rok 1492 je známý především tím, že v něm došlo k objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem. Tento rok má ovšem své místo také v dějinách lékařství. Z nově objeveného kontinentu totiž do Evropy Kolumbovi námořníci přivezli nejen nové plodiny, ale také novou nemoc - syfilis.

Španělská chřipka: Jak zasáhla vojáky první světové války?

Epidemie španělské chřipky udeřila v době první světové války. Jako první zasáhla vojáky na frontách, kde se nemoc rychle a snadno šířila. Odtud se také dostávala mezi civilní obyvatelstvo.

Franz Kafka přežil španělskou chřipku. Jaký měl průběh?

Když na podzim roku 1918 zasáhla Prahu španělská chřipka, nakazil se jí také spisovatel Franz Kafka. I přesto, že trpěl i jinými zdravotními problémy, zákeřné chorobě nepodlehl. Díky dochované korespondenci víme, jaký měl Kafka průběh onemocnění.

Zdraví a pověry. Lidé některým věřili ještě počátkem 20. století

Zdraví je bez nadsázky to nejdůležitější, co člověk má. Není proto divu, že se ho lidé vždy snažili zachovávat nebo zlepšovat. Při tom se mnohdy uchylovali až ke kuriózním pověrečným praktikám.

Mor se vracel ve vlnách a nevybíral si. Zabíjel i mezi umělci a učenci

Mor zasáhl Evropu v několika vlnách a vyžádal si miliony obětí. Tato zákeřná choroba předčasně ukončila život také několika významných umělců a učenců.

Pouštění žilou. Nebezpečná, ale častá lékařská praktika minulosti

Mezi velmi časté lékařské praktiky patřilo v minulosti pouštění žilou. To mělo pacienty zbavit "zkažené" krve a sloužilo jako forma léčby i preventivní opatření. Podle dochovaných dobových zpráv někdy skutečně nemocným pomáhalo, jindy však zabíjelo.

Nemoc i smrt si nevybírají. Na mor umírali i evropští panovníci

Morové epidemie v dějinách zasahovaly stejně do života bohatých i chudých, prostých i mocných lidí. Mor zabíjel i v rodinách významných evropských panovníků.

Jak se zrodilo lyžování? Kořeny má v dávné historii, rozvoj přišel později

Lyžování patří k oblíbeným zimním sportům. Má své kořeny hluboko v minulosti, naplno se však začalo rozvíjet v poměrně nedávném 19. století.

Svatí a nemoci. Kdo má ochraňovat proti moru, tuberkulóze nebo proti rakovině prsu?

Důležitou roli v životě našich předků měli světci. Lidé projevovali úctu třeba patronům svých řemesel nebo měst. Také věřili, že je svatí dokáží ochránit v těžkých životních situacích a před chorobami a zdravotními problémy. Kdo ze svatých je patronem proti moru, kdo proti tuberkulóze, rakovině prsu nebo třeba bolestem zad?