Profil editora

Související články:

Bojovali proti moru, sami mu podlehli. Které osobnosti potkal takový osud?

Mor představoval v dějinách velké nebezpečí. Tato infekční choroba se rychle šířila mezi lidmi a stejně rychle zabíjela. Proto řada lékařů, učenců nebo duchovních bojovala proti této nemoci, což se některým z nich stalo osudným.

Počasí a pověry. Co má zapudit bouřku nebo vichřici?

Počasí hrálo v dějinách vždy důležitou roli, přízeň a nepřízeň přírodních živlů totiž významně ovlivňovaly život člověka. Na počasí závisela úroda, a tedy i obživa našich předků, přírodní katastrofy připravovaly o život i střechu nad hlavou. Proto se snad v každém historickém období objevovala snaha nějakým způsobem přírodu ovlivnit – například pověrečnými praktikami.

Ničivý vítr byl několikrát zaznamenán ve středověku. Jak jeho řádění popisovali kronikáři?

Přízeň či nepřízeň přírodních živlů bezpochyby ovlivňuje náš život. Přírodní katastrofy se čas od času objevují od pradávna, popis některých živelných pohrom se dochoval z pera středověkých kronikářů.

"Čtvrtil lidi a nakonec byl sám rozčtvrcen." Před 400 lety byl popraven Jan Jessenius

Dne 21. června 1621, tedy před 400 lety, se konala staroměstská exekuce, poprava 27 vůdců stavovské rebelie. Mezi popravenými byl i Jan Jessenius – lékař, který vstoupil do dějin především provedením vůbec první veřejné pitvy na našem území.

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Život všestranně nadaného šlechtice skončil na popravišti

Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic byl bezpochyby všestranně nadaným šlechticem. Vynikal v diplomacii i válečnictví, napsal cestopis, komponoval hudební skladby, údajně výborně ovládal hru na několik hudebních nástrojů a zpíval. Také se však aktivně zapojil do stavovského povstání, což ho přivedlo až na popraviště.

Svědectví o hladomorech ve středověkých kronikách. Zoufalé matky jedly své děti

Nejenom epidemie, ale také hladomory patřily v minulosti k největším hrozbám. Ve středověku zaznamenali kronikáři několik vln těchto pohrom. Z jejich pera se dochovala svědectví z „hladových let“, kdy kvůli nedostatku potravin vymíraly celé rodiny i vesnice nebo se zoufalí lidé uchylovali ke kanibalismu.

Mor zabíjel i mezi šlechtici. Kdo na něj doplatil?

Mor si nevybíral mezi bohatými a chudými, urozenými či neurozenými. Smrtelná choroba zasáhla také několik šlechtických rodů.

Sebastian Kneipp a jeho léčení vodou. Doporučoval i otužování

Léčivé účinky vody jsou známy celá tisíciletí, lázeňství se zrodilo již v období starověku. Voda byla vždy vnímána jako životadárná tekutina, hrála významnou roli v náboženství nebo magických úkonech i v lidovém léčitelství. Průkopníkem propagujícím léčení pomocí vody byl Sebastian Kneipp. Ten mimo jiné již v 19. století doporučoval dnes tak populární otužování.

Alchymisté ve službách šlechty. Rudolf II. nebyl jediný, koho tajemná věda učarovala

Císař Rudolf II. je pověstný svou vášní pro alchymii. Tento panovník však nebyl zdaleka jediný, koho tato tajemná věda učarovala. O alchymii se zajímala celá řada významných šlechticů. Někteří z nich hostili na svém sídle věhlasné učence, jiní sami prováděli pokusy v laboratořích.

Zákeřná tuberkulóza vzala život i slavným osobnostem

Tuberkulóza patřila v minulosti k nevyléčitelným a smrtelným chorobám. Zabíjela i mezi slavnými a významnými osobnostmi.

Karel Hynek Mácha a jeho lásky. Jak to měl se ženami?

Máj je lásky čas – alespoň podle Karla Hynka Máchy. A jak to měl tento romantický básník s láskou?

Lidová milostná magie. Co má přivolat lásku?

Máj, to je lásky čas. Měsíc květen je již tradičně vnímán jako měsíc lásky. Tento cit hrál vždy v životě člověka důležitou roli. Pokud se lásky někomu nedostávalo, snažil se ji všemožnými způsoby přivolat – třeba i magickými prostředky. V lidové víře našich předků po dlouhou dobu měla své místo milostná magie. Věřilo se, že lásku dokáží probudit bylinky, zvláštní talismany nebo třeba žáby.

Chatrné zdraví Rudolfa II. Jaké choroby panovníka sužovaly?

Není žádným tajemstvím, že císař Rudolf II. onemocněl syfilidou, která se podepsala na jeho celkovém zdravotním stavu i povaze, ale také negativně ovlivnila jeho schopnost vládnout. Ke konci života trpěl panovník mnoha zdravotními problémy. Jaké choroby sužovaly Rudolfa II.?

Užitečné rady do kuchyně od Magdaleny Dobromily Rettigové

Již po několik generací si hospodyňky a kuchařky předávají rady, které jim usnadňují práci v kuchyni nebo pomáhají napravit to, co se zrovna nepovedlo. Některé z těchto rad zaznamenala již Magdalena Dobromila Rettigová v roce 1826 ve své kuchařské knize, která se od doby svého prvního vydání těšila velké oblibě a je z ní mnohdy čerpáno dodnes.

„Kde je máj, tam je dívka na vydaj!“ Proč se stavěly májky?

Předvečer prvního květnového dne byl v minulosti spojen se stavěním máje. Chlapci vztyčovali velké máje na veřejných místech i malé májky před domy svých milovaných děvčat. Tato tradice je na mnoha místech dodnes živá, její původ sahá do předkřesťanských dob. Jaký měl tento zvyk význam?

Sčítání lidu není moderní záležitostí. Kořeny má již ve starověku

Sčítání lidu není žádným moderním výmyslem. Probíhalo již ve vyspělých starověkých státech i v období středověku. Údaje dochované ze starých sčítání jsou dnes cenným zdrojem informací pro historiky.

Před 200 lety se narodil Charles Baudelaire, nespoutaný prokletý básník

Dne 9. dubna uplynulo přesně 200 let od narození Charlese Baudelaira, který patřil ke generaci tzv. prokletých básníků. Jeho život byl plný skandálů od začátku až do konce.

Co s vejci po Velikonocích? Takhle si s nimi poradily naše babičky

Velikonoční svátky jsou dnes mimo jiné spojené se zvýšenou spotřebou vajec. Na velikonočním stole se vajíčka objevovala také v minulosti. Vejce při vaření využívali již naši pravěcí předci. Ve středověku byla konzumace vajec omezena přísným půstem. V raně novověkých kuchařských knihách se mezi používanými surovinami vajíčka naopak poměrně často objevují, známá Magdalena Dobromila Rettigová zmiňovala recepty na vajíčka na několik způsobů.

Velikonoce ve vzpomínkách Boženy Němcové: Jak je naši předci slavili?

Božena Němcová je známou autorkou pohádek nebo proslulého díla Babička. Nejenom v této knize však spisovatelka vylíčila každodenní život lidí na vesnici. Božena Němcová rovněž napsala několik etnografických (neboli národopisných) článků, ve kterých mimo jiné popsala velikonoční svátky v lidové kultuře 19. století. To nám dává možnost nahlédnout do minulosti a zjistit, jak lidé tehdy vnímali a slavili Velikonoce.

Pravé neštovice. Nebezpečné onemocnění, jehož epidemii zastavilo očkování

Mezi nejzávažnější onemocnění v dějinách lidstva patřil mor, cholera, španělská chřipka nebo pravé neštovice. Tato choroba se objevila již v dobách starověku, zabila stovky milionů lidí, včetně významných panovníků – třeba Marii II. Stuartovnu nebo Ludvíka XV. Díky očkování se neštovice podařilo nakonec vymýtit.