Desítky kilometrů dlouhé kolony. CzechToll varuje řidiče, jde o mýto

Po spuštění nového mýtného systému, který začne fungovat 1. prosince, se na některých dálnicích v Česku mohou tvořit kolony dlouhé desítky kilometrů. Kritická situace bude především u hranic, kde fronty mohou dosahovat až ke 40 kilometrům. Důvodem jsou pomalé registrace dopravců, dosud bylo přihlášeno do systému 196.000 vozů, což je zhruba 43 procent z celkového očekávaného počtu. Po spuštění mýta se pak na nové palubní jednotky bude čekat i desítky hodin. Na dnešní tiskové konferenci to oznámil budoucí správce mýtného systému, společnost CzechToll. Firma také uvedla, že nové mýto je hotové.

Podle dopravního modelu, který si CzechToll nechal vypracovat, hrozí nejhorší situace na česko-slovenském hraničním přechodu Lanžhot na Břeclavsku na dálnici D2, kde se mohou tvořit fronty až 44 kilometrů. Kritická situace bude také v Bohumíně na D1 (40 kilometrů) a dále v Českém Těšíně (22 kilometrů), v obou případech u česko-polských hranic. Desetikilometrové kolony lze očekávat také v Mostech u Jablunkova na česko-slovenské hranici, v Náchodě u česko-polských hranic a Krásném Lese na D8 u česko-německé hranice. Komplikace nelze vyloučit ani u obchodních míst ve vnitrozemí a na dalších hraničních přechodech.

"Mizivá aktivita malých dopravců může způsobit 1. prosince na hranicích ČR zásadní dopravní komplikace nejen pro nákladní dopravu, ale i pro řidiče osobních vozidel. Pouze dopravci, kteří si již zajistili palubní jednotku nebo to udělají v příštích dvou týdnech, se vyhnou dlouhému čekání v kolonách na státní hranici," uvedl generální ředitel CzechTollu Matej Okáli. Situaci označil za vážnou, tvorba kolon je podle něho jistá. "Je na místě zvážit cesty přes hranice na začátku prosince 2019," dodal.

Společnost teď připravuje několik opatření, které by měla situaci zmírnit. Představit by je měla v příštím týdnu. Okáli však upozornil na to, že tato opatření už kolony mohou jen zkrátit. Fronty se podle něj budou tvořit zejména v prvních dvou prosincových týdnech, přes Vánoce by mělo nastat uklidnění, další kolony se pak mohou tvořit zase na začátku ledna.

Problémy jsou především u malých dopravců, kteří zatím přihlásili 25.000 vozidel, což je asi osm procent z jejich plánovaného počtu. Malí dopravci s vozovým parkem do deseti aut přitom tvoří většinu. Pomalu se přihlašují také zahraniční dopravci, zejména z Polska.

Registrace do nového systému začala 22. září. Přihlášení je možné prostřednictvím provozovatelů palivových karet, dále na 200 obchodních distribučních místech, na pobočkách Hospodářské komory nebo přes internet. Dopravci po zaevidování údajů o vozidle a firmě musí složit vratnou kauci za palubní jednotku v hodnotě 2468 korun. Při přihlašování na obchodních místech ji dostanou ihned, při registraci přes internet v průměru do dvou až tří dnů. Registrace v systému trvá několik minut.

Konsorcium firem CzechToll ze skupiny PPF podnikatele Petra Kellnera a slovenské SkyToll zvítězilo v tendru na nový mýtný systém a jeho provozovatele loni. Uspělo s nabídkou 10,75 miliardy korun za desetiletý provoz. Proti průběhu tendru i platnosti mýtné smlouvy protestoval současný provozovatel Kapsch, který v soutěži neuspěl s původní nabídkou přes 13 miliard korun.

Za 13 let vybírání mýta v Česku zůstává rekordním loňský říjen s 1,03 miliardy korun. Od začátku fungování mýta v Česku stát vybral více než 107 miliard korun.

Související

Více souvisejících

doprava Mýtné CzechToll a SkyToll Matej Okáli (Czech Toll) Dálnice

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy