Lipavský: Rusko zůstane hrozbou po desítky let, Česko ve vztahu k němu není rozdělené

Na otázku redaktora, jestli Evropa dostatečně podporuje ukrajinské válečné úsilí, odpověděl, že je potřeba průlom k dosažení mezinárodně uznávaných hranic válkou zmítané země z roku 1991. „Potřebují stíhačky k zabezpečení vzdušného prostoru a pevnou protiletadlovou obranu proti Putinovým raketám, které používá k bombardování civilistů. Musíme proto jednat rozhodně a rychle,“ zdůraznil. 

Dodal také, že je Česká republika ohrožena Ruskou federací. „Vzpomeňte si na rok 2014, kdy ruská rozvědka vyhodila do vzduchu dva české muniční sklady u slovenských hranic a jeden člověk zemřel. Naše hrozba není imaginární,“ upozornil šéf české diplomacie. 

Rusko podle něj bude představovat hrozbu na desítky let dopředu. „Jsem rád, že nová německá bezpečnostní strategie to dává jasně najevo,“ dodal.

Deník se ho dále ptal, jestli je Německo pro ČR „speciální partner“. Lipavský uvedl, že obě země mají podobné problémy. „Energetická krize a inflace tvrdě zasáhly obě naše země. Naše ekonomiky jsou na sobě silně závislé. Ekonomicky jsme vytvořili společný prostor. Pokud jsme v nebezpečí my, pak i Německo,“ vylíčil. 

Němci si rovněž všimli velkých protestů proti sankcím vůči Rusku. „Polovina populace je otevřeně prozápadní a ztotožňuje se se západními hodnotami. Druhá polovina se považuje za neutrální, spíše jako most mezi Východem a Západem. Ve vztahu k Rusku není společnost rozdělena,“ řekl ministr. 

„Náš parlament právě velkou většinou schválil smlouvu o obranné spolupráci mezi Českou republikou a USA, která vytváří rámec pro umístění amerických vojáků,“ připomněl s tím, že se smlouvou souhlasilo i hnutí ANO Andreje Babiše. Proti se postavila pouze SPD Tomia Okamury. 

Německému redaktorovi neušla ani velmi aktivní česká dezinformační scéna a ptal se Lipavského na to, jakou roli hrají ruské dezinformace v ČR. „Velmi důležitou. Ale udělali jsme velmi chytrý krok a jsem rád, že mnoho evropských zemí následuje náš příklad: výrazně jsme omezili ruskou diplomatickou přítomnost v Praze, protože mnoho zaměstnanců ambasád aktivně podporuje sítě provozující dezinformace,“ poznamenal. 

Šéf diplomacie zdůraznil, že nejde primárně o odhalení lží. „Důležitější je vysvětlit, proč musíme být v EU a NATO, proč je pro nás Rusko hrozbou, co se děje na Ukrajině a proč je to nebezpečné. Problém je, že pravda je obvykle velmi nudná.“

Lipavskému se nevyhnuly ani nepříjemné otázky spojené s přistoupením Ukrajiny do Severoatlantické aliance. Řekl, že Ukrajina ještě není připravená. „Ale musí být. A je v našem zájmu Ukrajině v tom pomoci. To platí jak pro NATO, tak pro EU,“ uvedl. 

Přiblížil, že Evropská unie je především unií právních států. „Proto to funguje a je tak úspěšné. Neexistuje žádná jiná mezinárodní organizace, která vytváří tak úzké a produktivní vztahy mezi tolika státy, které bývaly ve válce. Ukrajina se kvůli tomu potřebuje změnit a právě na tom pracuje. Má k tomu politickou vůli. Měli bychom jí věřit.“

Ukrajina si podle Lipavského dokázala zvolit demokratický parlament a prezidenta. „Strany ve vládě se několikrát vyměnily. To je jasný ukazatel demokracie. Nevědět, jaký bude výsledek voleb. Samozřejmě je spousta problémů s oligarchy a různými zájmovými skupinami, společnost ale chce něco změnit a vyvíjí tlak na vládu,“ shrnul. 

Na otázku, jestli je Evropská unie v současné době připravená na rozšíření, ministr zahraničních věcí odpověděl, že se rozšíření zaseklo. „Je však třeba jej chápat jako jeden z nejsilnějších nástrojů měkké síly EU. Evropa je vizí pro země západního Balkánu a pro Ukrajinu, která doslova bojuje o život. Pokud polevíme, riskujeme, že tyto země politicky ztratíme. Začaly by hledat jiné partnery – Rusko nebo Čínu,“ doplnil.