ROZHOVOR | O stárnoucího Zemana nikdo nestojí? Západ z nás vystřízlivěl. Expert ostře analyzuje situaci, s Českem to nevypadá v EU dobře

ROZHOVOR – Brusel v poslední době vyslal celou řadu signálů, že změní svou dosavadní vstřícnou politiku vůči zemím střední Evropy. „Západ nám uvěřil, když jsme tvrdili, že patříme do rodiny liberálních evropských demokracií. To je pryč,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz odborník na evropskou integraci Vít Beneš z Katedry International Relations and European Studies Metropolitní univerzity Praha. Upozornil na paradox, že „protiuprchlický prezident“ Miloš Zeman nemá co nabídnout ani západním nacionalistům.

Podle kritiků je současná zahraniční politika ČR chaotická, například prezident Zeman je prý proruský, přitom jsme členy NATO. Jaký obraz má vlastně Česko u svých západních spojenců? Problémem není ani tak chaotičnost jako spíš dvojkolejnost české zahraniční politiky mezi vládou a prezidentem. Je to dlouhodobý problém trvající od doby zvolení Klause českým prezidentem. Na jedné straně máte umírněně euroskeptické, pragmatické vlády (Topolánek, Nečas, Sobotka, Babiš). Babiš je vnímán jako miliardář, oligarcha a populista, ale jeho politika je pragmatická a prozápadní.

Na straně druhé máte otevřeně euroskeptické a proruské prezidenty. Formálně sice zahraniční politika zůstává v rukou „umírněné“ vlády, nicméně „radikální“ prezidenti Klaus i Zeman jsou schopní svojí euroskeptickou, izolacionistickou a někdy i otevřeně protizápadní rétorikou ovlivňovat veřejné mínění.

Zeman prakticky nejezdí na návštěvy západních zemí a k nám se taky zrovna nikdo z významných politiků nehrne. Ohledně návštěvy Bílého domu se pouze mluví, například Paul Ryan se s prezidentem ani nesetkal. Může i toto být jistý diplomatický signál, že Západ o ČR příliš nestojí?Spíš je to diplomatický signál, že západní politici nestojí o setkání se Zemanem. Ryan se se s českým prezidentem nesetkal proto, že by si se Zemanem neměli co říct. Zeman je fanouškem Donalda Trumpa, naopak Ryan je představitelem „vnitřní“ republikánské opozice vůči Trumpovi.

Liberální evropští politici o setkání se Zemanem, který je vnímaný jako protiimigrační a proruský politik podporující krajní pravici, příliš nestojí.

Paradoxně o setkání se Zemanem zatím nestojí ani západní nacionalisté. Hvězdami evropské krajní pravice jsou Salvini (Itálie), Kurz (Rakousko) nebo Orbán (Maďarsko). Nikoliv Zeman. Stárnoucí Zeman, který (na rozdíl třeba od Orbána) postrádá nějaký jasný ideologický program, nemá evropským nacionalistům co nabídnout.

Jak moc nám v zahraničí škodí neexistence řádné vlády a tendence premiéra v demisi Andreje Babiše paktovat se s komunisty či SPD?Myslím si, že neexistence „řádné vlády“ nám v zahraničí neškodí. Na zdlouhavé a komplikované sestavování vlád je Evropa zvyklá. Stačí se podívat do Belgie, Itálie, Španělska nebo třeba i do Německa.

Když dojde k setkání politiků V4, slyšíme jen vzájemná slova chvály a jak jsou vztahy výborné. Opravdu je tomu tak? Je „Visegrad“ jednotný?Státy V4 spolupracují v konkrétních otázkách, ale nějaké hlubší souznění chybí. Polsko chce být regionální velmocí, naopak Česko se považuje za malý stát a polské geopolitické ambice nesdílí. Maďarsko je revizionistický stát, který se stále nesmířil se svým okleštěním po první (a druhé) světové válce.

Pro Polsko i Maďarsko je typický křesťanský mesianismus, který příliš nerezonuje v sekulárním Česku. Historicky jsme měli s Maďarskem i Polskem napjaté vztahy (stačí se podívat do období první republiky).

Jediné, co nás dokázalo doopravdy sblížit byla negativní zkušenost s komunistickými diktaturami.

A jakou sílu má V4 v rámci EU? Může si v Bruselu „dupnout“? V Bruselu si samozřejmě každý může dupat jak hlasitě chce. Síla se ale neměří tím, jak hlasitě dupete, ale podle toho, jestli jste schopní na svoji stranu „strhnout“ ostatní hráče. Visegrad představuje 4 členské státy z celkových 28 a ta matematika je neúprosná. Pokud chce V4 něco prosadit, musí hledat spojence mimo samotnou V4.

Bavorský expremiér a nynější spolkový ministr vnitra Horst Seehofer připustil, že Západ EU se ke střední s východní Evropě chová arogantně, například pokud jde o přístup k uprchlíkům, Vidíte to taky tak?Spíš bych řekl, že Západ vystřízlivěl. Dlouhou dobu jsme byli považováni za mladé nadějné nové demokracie, kteří potřebují ekonomickou pomoc k dohnání Západu. Západ nám uvěřil, když jsme tvrdili, že patříme do rodiny liberálních evropských demokracií, že nám byly komunistické diktatury vnuceny Sovětským svazem a že by EU měla být solidární a podpořit nás svými dotacemi v ekonomickém dohánění Západu.

To je pryč. Polsko a Maďarsko úspěšně demontují prvky liberální demokracie a právního státu, které zavedly po roce 1989. Ukazuje se, že střední a východní Evropa má sklony k autokracii. Po odchodu humanistických „ikon“ jako byl Václav Havel se ze střední Evropy šíří nacionalismus a xenofobie. Stal se z nás trpěný příbuzný, který je permanentně přisátý na evropský rozpočet.

Iluze se rozplynula, Západ vystřízlivěl a skončila tak doba našeho „hájení“. Západ se nezdráhá otevřeně kritizovat porušování demokratických pravidel ve střední a východní Evropě (Polsko a Maďarsko), tak jako to dělal i před rokem 1989. Ochota Západu posílat nám evropské fondy klesá, zvláště když v čele naší vlády stojí člověk obviněný z jejich zneužívání.. A v neposlední řadě ze Západu EU zaznívá, že solidarita není jednosměrná cesta a že i my bychom měli ukázat solidaritu – třeba při řešení migrační krize.

Jak si momentálně vede v rámci EU Německo? Kancléřka Angela Merkelová je podle některých analytiků za zenitem.To není nic objevného, že je Merkelová za zenitem. Každý politik, který je ve funkci takto dlouho, je z definice za zenitem. Ale nesměšoval bych osud Merkelové s tím, jak si vede Německo jako země. Německo je ekonomická a politická velmoc Evropy, díky které dokázala EU přestát ekonomickou krizi. A to bude platit i po Merkelové.

Mění se oslabením Německa něco pro českou politiku v rámci EU? Podle některých se lídrem EU stal Emmanuel Macron.Jak říkám, nevidím, že by Německo oslabovalo. Macron hlasitě volá po reformě a „obnově“ EU, resp. eurozóny. Ale i on ví, že pro své návrhy potřebuje získat podporu Německa.

Jak velký problém představuje pro Brusel situace v Itálii? Tamní strany volaly po „italexitu“, z toho nakonec sešlo, ale přeci jenom je italský euroskepticismus znát.Máte mnoho forem euroskepticismu. Pravicový euroskepticismus, který kritizuje relativně liberální imigrační politiku EU nebo levicový euroskepticismus, který kritizuje úsporná opatření a restriktivní fiskální politiku, kterou současná EU prosazuje. Máte euroskeptiky, kteří prosazují odchod z EU a na druhé straně euroskeptiky, kteří se sice odmítají podřídit unijním pravidlům, ale zároveň nechtějí odejít z EU.

Italští euroskeptikové kombinují pravicový protiimigrační euroskepticismus s levicovým euroskepticismem odmítajícím unijní politiku úsporných opatření. Nikdy ve skutečnosti nevolali po odchodu z EU (italexitu). V jednu chvíli sice prosazovali opuštění eura, ale i od toho upustili. Ví, že pokud by přišli s programem odchodu z eurozóny, prohráli by volby. Italové sice kritizují unijní politiku úsporných opatření, zároveň ale nechtějí dostávat výplatu v italských lirách.

Jak Vy osobně vidíte budoucnost EU? Měla by se víc integrovat?EU by se měla v prvé radě demokratizovat. Skutečné evropské volby, ve kterých by měly možnost kandidovat i evropské politické strany. Fungující Evropský parlament, ve kterém může vítěz voleb prosazovat svůj program, v mezích stávajících pravomocí EU. Současný mezivládní model je nedemokratický, protože o mém osudu rozhodují cizí vlády, které se mi nijak nezodpovídají. Demokratizace EU je důležitější než přesun nových pravomocí na EU, budování evropské armády a podobné nesmysly.

Značné napětí panuje mezi Západem a Ruskem. Chce Putin nějakým způsobem EU rozložit? Nebo už to snad dávno dělá?Rusko dříve za hlavního geopolitického soupeře považovalo NATO, dnes ale stále více soustřeďuje svoji pozornost na EU. Bylo to vidět v případě Ukrajiny, kdy prohlubování ekonomických vztahů mezi Ukrajinou a EU považovalo Rusko za dostatečný důvod k vojenské agresi vůči Ukrajině.

Ano, Rusko považuje EU za geopolitického soupeře a snaží se ji rozložit nebo přinejmenším oslabit tím, že ideově, politicky i finančně podporuje euroskeptická hnutí a politické strany. Nepamatuji si, kdy Putin naposledy podpořil nějaké proevropské hnutí.

Související

Více souvisejících

Miloš Zeman EU (Evropská unie) rozhovor Vít Beneš (analytik mezinárodní vztahy) visegradská čtyřka Andrej Babiš Angela Merkelová Vladimír Putin Německo Itálie eurofondy Paul Ryan (Kongres USA)

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy