ROZHOVOR | Prvňáci po pauze dobře čtou, ale špatně drží tužku. Problémy jim dělá i zdravení, říká ředitelka Vávrová

ROZHOVOR – Pochvalovala si, v jak dobré formě se po měsíční vynucené pauze vrátily nejmenší děti do lavic. Ředitelku Základní školy Kladská na Praze 2 Kateřinu Vávrovou překvapilo, jak žáci první třídy dobře čtou. „Jediným problémem u nich je, že špatně drží v ruce tužku, což jsme ale předpokládali. Postřehly jsme ale s kolegyněmi, že nejmenší trochu ztratili sociální návyky jako, že když ráno vejdou do školy, musejí pozdravit,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Kateřina Vávrová.

Téměř ji dojalo, jak byly děti šťastné, že po měsíční pauze, kterou způsobila koronavirová pandemie, jsou zase spolu. „Kolektiv jim chyběl. Co nás ale překvapilo, bylo, že žáci přišli po více jak měsíční absenci zaražení, byli až nezvykle hodní,“ postřehla Kateřina Vávrová, ředitelka Základní školy Kladská na Praze 2 s rozšířenou výukou jazyků specializující se na němčinu. Žáci byli od 14. října povinně doma a ve středu šli prvňáci i druháci poprvé do školy na prezenční výuku.

Bývalá absolventka zdejšího zařízení je ráda, že skončila distanční výuka pro benjamínky. „Dálkové vzdělávání je pro pedagogy nesmírně náročné. A u prvňáčků i druháků je bezesporu nejsložitější. Pořídili jsme proto paním učitelkám vizualizéry, což je pomocný přístroj k počítači, který umožňuje výuku psaní. Pedagožky si tuto metodu velice chválily a velmi jim pomohla.“

Držitelka ocenění Zlatá ředitelka z roku 2013 odhaduje, že mezery, které u školáků vyvolala výluka, by mohly být do čtrnáct dní zaceleny. „Když jsem ve středu hovořila s kolegyněmi, které vyučují v první a druhé třídě, tak určité mezery u školáků nevidí nikterak tragicky.“

Pedagožka s aprobací na výtvarnou výchovu a výuku jazyků konstatuje, že vyšla vstříc rodině žáka, jejíž členové se bojí nákazy, a to i přes to, že nynější podzimní výuka je už povinná, zatímco při jarní vlně nebyla. „V první třídě máme rodinu, která mně ráno napsala, že syna nepošle do školy. A tak jsme se domluvili, že rodiče budou ve spojení s paní třídní učitelkou a látku s ním budou probírat, aby nic nezameškal.“

Kateřina Vávrová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz vyjádřila obavu, aby se do škol v pondělí vrátily i další věkové kategorie. „Trochu mám strach, aby k dalším návratům docházelo, neboť by se najednou měli vrátit téměř všichni, a tak mám pocit, aby se ministerstva zmíněného boomu nezalekla. Samozřejmě bychom už chtěli, aby vše běželo tak, jak má,“ přeje si ředitelka Základní škola Kladská, která je Fakultní školou Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. V minulosti školu navštěvovaly takové osobnosti jako písničkář Jan Vodňanský, zpěvačka Jitka Molavcová, herci Jan Čenský i Vojtěch Kotek či operní pěvec Adam Plachetka.

RODINĚ ŽÁKA, KTERÁ SE BOJÍ NÁKAZY, ŠKOLA VYHOVĚLA

Paní ředitelko Vávrová, v jaké formě se po více než měsíční pauze vrátili žáci první a druhé třídy do lavic vaší Základní školy Kladská?

Jelikož i u nejmenších žáků probíhala díky našim pedagogům kvalitní distanční výuka, tak se děti vrátily v celkem dobré kondici, co se týče vzdělání. V žádném případě nemůžeme hovořit o nějakém tristním stavu. Podotýkám ale, že hovořím jen za naši školu. Paní učitelky zejména u prvňáčků potěšilo, jak dobře čtou. Jediným problémem u nich je, že špatně drží v ruce tužku, což jsme ale předpokládali, neboť prvňáčci s tím mají obtíže a rodiče kolikrát s uchopením nedovedou poradit. Co nás ale překvapilo, bylo, že žáci přišli po více jak měsíční absenci zaražení, byli až nezvykle hodní. Ale bylo na nich znát, jak jsou šťastní, že jsou zase spolu. Kolektiv jim chyběl.

Jaký je tedy rozdíl mezi prvňáčky, kteří v minulosti za normálních okolností chodili do školy od září a současnými, již kvůli vládním koronavirovým opatřením museli být přes měsíc doma?

Měsíc, kdy museli být doma, není zase až tak dlouhá doba, aby se vše nedalo napravit. Jistý rozdíl je patrný ve psaní, které se musí procvičovat. Ale v první třídě, která je velice obsáhlá a i pro rodiče náročná, je mnoho věcí, na které je nutné klást důraz. Postřehly jsme ale s kolegyněmi, že nejmenší po nynější pauze trochu ztratili sociální návyky jako, že když ráno vejdou do školy, musejí pozdravit. Naštěstí se děti vrátily včas a společně se budeme snažit nedostatky postupem času co nejrychleji napravit, respektive odstranit.

Za jak dlouho podle vás mohou benjamínci dohnat manko, které vzniklo nucenou karanténou? Hovořila jste o držení tužky či psaní.

Především bude záležet na jednotlivých paních učitelkách, aby nedostatky u dětí bedlivě sledovaly a opravovaly je. Primární bude důslednost kantorek, od níž se bude vše odvíjet. Když jsem ve středu hovořila s kolegyněmi, které vyučují v první a druhé třídě, tak určité mezery u školáků nevidí nikterak tragicky. Do čtrnáct dní by děti měly být na takové úrovni, jako kdyby žádná výluka neproběhla.

Co se stane, když rodič nepošle potomka do školy a jeho absenci zdůvodní obavou z nákazy? Jen připomenu, že na rozdíl od jarní koronavirové pandemie nyní platí povinná školní docházka.

V první třídě máme jednu rodinu, která mně ráno napsala, že syna nepošle do školy. A tak jsme se domluvili, že rodiče budou ve spojení s paní třídní učitelkou a látku s ním budou probírat, aby nic nezameškal. I když je školní docházka povinná, necháváme vše na rozhodnutí rodiny, která absenci zdůvodňuje strachem z možné nákazy. Na základě omluvenky žákovu nepřítomnost tolerujeme, ale rodina se s ním musí učit, aby neměl mezery ve vzdělání.

Vyskytly se u vás problémy s nošením roušek u některých žáků? Mám na mysli například astmatiky, kteří se v ústenkách často dusí?

U nás zatím nikdo žádný zdravotní problém nemá, všichni žáci je bez problémů nosí. Nezaznamenali jsme tedy žádnou žádost od rodičů, že by jejich dítě ze zdravotních důvodů nemohlo ochranu přes dýchací cesty nosit. Nyní se začátkem školy jsme ještě doobjednali ústenky, abychom jich měli dostatek, a to pro děti, které hygienu tak úplně nezvládají. Dbáme totiž na to, aby žáci nenosili jednu po celé vyučování. Nejedná se o všechny děti, některé díky svědomitým rodičům disponují několika náhradními kusy.

Jak se stavíte k návrhu, že by docházelo k povinnému testování žáků, byť ministr zdravotnictví Jan Blatný u žáků prvních a druhých tříd testy nedoporučí?

K vašemu dotazu se bohužel nemohu vyjádřit, protože jsem doposud o testování žáků neobdržela žádné informace.

VIZUALIZÉRY POMÁHALY DĚTEM NA DÁLKU UČIT SE PSÁT

Prezident Asociace ředitelů základních škol Michal Černý si v České televizi posteskl, že školy aktuálně nedisponují manuálem, jak mají postupovat, pokud se v zařízení vyskytne anebo rozšíří koronavirová infekce. Už víte, jak byste zmiňovaný problém řešili, kdyby zasáhl vaší školu? A to jak u dítěte, tak i pedagoga.

Už v minulosti jsme měli nakažené žáky i kantory. Postupovali jsme tehdy podle předchozího manuálu, zda infikovaní nosili roušky, anebo jaká situace panovala v postiženém kolektivu. Většinou jsme vše zvládli velmi dobře. Naštěstí nás nepostihla hromadná nákaza, jednalo se o jednotlivce, a nemuseli jsme uzavřít ani jednu třídu.

Zmiňovala jste, že distanční výuka probíhá ve vaší škole na velmi kvalitní úrovni. Jak moc byla náročná především pro učitele, kteří mají v gesci vzdělávání nejmladších školáků?

Dálkové vzdělávání je pro pedagogy nesmírně náročné. A u prvňáčků i druháků je bezesporu nejsložitější. Pořídili jsme proto paním učitelkám vizualizéry, což je pomocný přístroj k počítači, který umožňuje výuku psaní. Pedagožky si tuto metodu velice chválily a velmi jim pomohla. Nechci ale zapomínat i na jiné učitele. Například češtináři a matikáři jen přípravou na dálkovou výuku stráví kolem deseti hodin týdně.

Řada vyhlášených opatření je nejasná. Proto se chci zeptat, jak je to s konzultacemi vycházejících žáků, které čekají přijímací zkoušky?

Poradní konzultace jsou nyní možné, ale v podstatě je nevyužíváme, protože očekáváme, kdy nám ministerstvo školství oznámí návrat dalších žáků do lavic. Doufáme, že se tak stane co nejdříve. Hlavně jde o deváťáky. U nich budou probíhat konzultace s paní psycholožkou, protože společně s ní žákům děláme takzvané profi orientace, aby měli přehled, k čemu inklinují, a podle toho se rozhodnou, na kterou střední školu by si měli podat přihlášky. A jelikož vše máme s paní psycholožkou vyhodnocené, tak napjatě čekám, kdy si s výsledky profi orientace seznámíme děti i rodiče. A k tomu právě využijeme zmíněné konzultace.

Jak je podle vás reálné, že v pondělí nastoupí do škol další věkové kategorie?

Trochu se obávám, aby k dalším návratům docházelo, neboť by se najednou měli vrátit téměř všichni, a tak mám pocit, aby se ministerstva zmíněného boomu nezalekla. Samozřejmě bychom už chtěli, aby vše běželo tak, jak má.

Související

Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.
Írán, ilustrační foto Rozhovor

Rozpad celého státu nebo zhroucení do občanské války. Expert popsal, co se může dál dít v Íránu

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak vnímá současné krvavé protesty v Íránu, které přinesly už stovky obětí. Zdejší opozici podle něj zásadně chybí charismatický vůdce, jenž by protestu dal směr a konfrontoval současnou teokratickou vládu Alího Chameneího. „Má 86 let a dobře deset roků se spekuluje o jeho velice mizerném zdravotním stavu. Obměna na pozici Vůdce může být pro Írán zásadní z hlediska nějaké reformy, aniž by došlo k úplné demontáži celého systému,“ říká Kraus.

Více souvisejících

rozhovor Praha děti studenti vzdělání Michal Černý Školství

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 50 minutami

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 1 hodinou

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 2 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 2 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavlovi někdo vyhrožoval na internetu. Policie zadržela muže

Policie se zabývá případem nebezpečného vyhrožování prezidentovi Petru Pavlovi. Zadržela muže, který před návštěvou hlavy státu v Olomouckém kraji napsal nevhodný komentář na sociální síti. Dotyčnému může hrozit i trest odnětí svobody. 

včera

Hokej, ilustrační foto.

Další český hokejový úspěch. Po stříbru mužské dvacítky má ženská osmnáctka bronz

Po roce si zopakovaly souboj o bronz se Švédskem a po roce z toho bronz opravdu byl. České hokejistky do 18 let se krátce po vstupu do nového roku 2026 postaraly o další medaili ze světového šampionátu pro český hokej. Připomeňme, že úplně v úvodu nového roku si pro stříbro ve své věkové kategorii stihli dojít na mistrovství světa hokejisté do 20 let. Nyní tedy na ně navázala děvčata do 18 let poté, co Švédky dokázaly porazit 4:3.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ve Spojených arabských emirátech budou jednat zástupci Ukrajiny, Spojených států a Ruska, oznámil Zelenskyj

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj po ostře sledovaném jednání s Donaldem Trumpem oznámil, že od pátku se ve Spojených arabských emirátech bude konat mimořádné trilaterální setkání za účasti zástupců Ukrajiny, Spojených států a Ruska. Dvoudenní rozhovory v Emirátech mají navázat na intenzivní přípravy mírových dokumentů, které jsou podle ukrajinského lídra již „téměř hotové“.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl směsicí frustrace z evropské nečinnosti a opatrného optimismu po schůzce s Donaldem Trumpem. Svou řeč zahájil netradičně – odkazem na kultovní film „Na Hromnice o den více“, ve kterém hlavní hrdina prožívá tentýž den stále dokola. Podle Zelenského takto vypadá realita Ukrajiny, která měsíce a roky čelí stejným výzvám, zatímco světoví lídři opakují stejné chyby.

včera

Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?

Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu oznámil dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska, čímž alespoň dočasně zažehnal hrozící transatlantickou krizi. Poté, co několik dní stupňoval napětí výhrůžkami o vojenském obsazení ostrova a uvalení drastických cel na evropské spojence, došlo po schůzce s šéfem NATO Markem Ruttem k nečekanému obratu. Trump sice odvolal hrozbu deseti- až pětadvacetiprocentních cel, která měla začít platit od února, ale zároveň dal jasně najevo, že jeho ambice získat nad Arktidou kontrolu zůstávají neměnné.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy