Evropa zažila masivní propad: Nejlépe ho zvládají Španělé se Švýcary, nejhůře jsou na tom Maďaři a Turci

Válka zasáhla celý evropský kontinent. Jednotlivé státy musí stále reagovat na nové výzvy. Vysoký představitel Evropské unie pro Společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (CFSP) Josep Borell označil energetiku jako ruskou zbraň ve válce proti Evropě. Cena plynu na evropském trhu v důsledku omezených dodávek z Ruska stoupla z 20 eur za MWh z roku 2020 na 300 eur v srpnu loňského roku.

Evropská unie vydala v srpnu embargo na ruské uhlí, v prosinci pak na ropu. Konkrétně na „černé zlato“ embargo platí v námořní dopravě. Takovýmito kroky evropské státy zamýšlejí rychlé vymanění ze závislosti na dovozu z Ruska, jehož ekonomika na energetických surovinách stojí a padá.

Všemožná opatření se ale vyplatila. Od srpna do prosince 2022 státy Evropské unie snížily spotřebu plynu o 20 procent. Podle analýzy Eurostatu plynem nejvíce šetřili Finové (-52,7 %), Lotyši (-43,2 %) a Litevci (-41,6 %). Tyto země průměr zvýšily, jelikož například Slováci zvýšili svou spotřebu zemního plynu o 2,6 procenta a Malťané dokonce o 7,1 procent. Většina zemí se pohybuje ve snížení spotřeby v mediánu okolo 15 procent.

Maďarsku se jednání na vlastní pěst nevyplatilo

Například v prosinci 2022 se Maďarsko dostalo do kritické situace s pohonnými hmotami. Společnost MOL, která vlastní síť čerpacích stanic v Maďarsku, je přestala dodávat více než dvěma stovkám čerpacích stanic po celé zemi.

Za tímto krokem stál úpadek dodávek paliv o 30 procent. V listopadu 2021 maďarská vláda zastropovala ceny na v přepočtu zhruba 29 korunách za litr Naturalu-95. Pokles dodávek a zastropování pak způsobil u Maďarů až paniku, kvůli níž skupovali levný benzín ve velkém a MOL tak měl s dodávkami obrovské problémy.

Maďarská vláda zastropování brzy po omezení dodávek od společnosti MOL zrušila, jak uvedl zpravodajský server France24.

Když se v loňském červenci země EU shodly na omezení spotřeby plynu o 15 procent, maďarský premiér Viktor Orbán tento krok odmítl. Podle odborného politologického časopisu Foreign Policy ho označil za „krok k válečné ekonomice“.

Evropská unie drží pohromadě, ale…

V polovině prosince Evropská komise vydala již devátý balík sankcí proti Rusku. Součástí tohoto balíku jsou již zmíněná embarga na komodity, sankce vůči dalším dvěma stovkám ruských osob a zákaz dalšího vývozu komodit, které mohou podpořit Moskvu v jejím válečném úsilí proti Kyjevu.

Podle Evropské komise jsou sankce proti Rusku efektivní. „Ruská schopnost vyrábět nové zbraně nebo zbraně opravovat je poškozená, zároveň sankce zamezují transportu materiálů,“ uvádí Komise ve své prosincové zprávě.

Nicméně tato rozhodnutí ne každá země dodržuje. Ve čtvrtek Deník N zveřejnil informace od Evropské komise o tom, že Malta a Řecko zaostávají v uplatňování protiruských sankcí.

Malta na základě těchto informací zmrazila ruským subjektům mimo ruskou centrální banku majetek v hodnotě 147 tisíc eur, což v přepočtu činí asi 3,5 milionu korun. Řecko zablokovalo 212 tisíc eur – cca 5 milionů korun.

Oproti celounijním sankcím jsou tato čísla zanedbatelná. Všechny země totiž Rusům zmrazily kvůli invazi na Ukrajinu až 20,3 miliardy eur nebo 488 miliard korun, jak píše Deník N. „Německo, Lucembursko, Belgie, Itálie či Rakousko zmrazily majetek v hodnotě vyšší než jedna miliarda eur.“

Bude teprve předmětem unijního vyšetřování, jestli Malta a Řecko nezaznamenaly tolik ruských investic, nebo jen „nedělají svou práci“.

Evropská unie v roce 2020 dokonce Maltu předvedla před soud, a to ještě v doprovodu Kypru. Ostrovní státy totiž nabízely ruským a běloruským občanům evropské pasy za peníze. Evropská komise se podle zpravodajské agentury AP proti tomuto chování ohradila. „Zajištění evropského občanství výměnou za investici nebo platbu bez skutečného napojení osoby na některý ze členských států EU není slučitelné s principem upřímné spolupráce uvedené ve smlouvách o EU.“

Právě maltský program „zlatých pasů“ byl jedním z témat, které řešila tamní investigativní novinářka Daphne Caruana Galiziová. Novinářka zemřela při atentátu z roku 2017. Na svém automobilu měla nainstalovanou bombu.

Inflace se nevyhnula nikomu

Data Eurostatu mluví jasně. Inflace zasáhla všechny země Evropské unie. Poměrně překvapivě si vede Španělsko, které mělo v prosinci odhadovanou meziroční inflaci ze všech zemí sedmadvacítky nejnižší. Z loňské červnové desetiprocentní inflace se Španělům podařilo do listopadu snížit inflaci 6,7 procent.

Ve stejnou chvíli měla Česká republika inflaci vyčíslenou až na 17,2 procent. Po Maďarsku (23,1 %), Lotyšsku (21,7 %), Estonsku a Litvě (obě 21,4 %) si ČR vedla úplně nejhůře z celé Evropské unie. Ta měla v listopadu průměrnou inflaci 11,1 procent.

Když vezmeme v úvahu celý evropský kontinent (mimo Rusko, Moldavsko, Ukrajinu a Bělorusko), tak si úplně nejlépe ze všech v jedenáctém měsíci vedlo Švýcarsko s meziroční inflací 2,2 procenta. Absolutně v nejhorším stavu je Turecko. Zemi v čele s Recep Tayipem Erdoganem drtí meziroční inflace v hodnotě až 70 procent.