Válka kvůli výfukům. Spor mezi východem a západem EU propukl naplno

Dopolední první kolo debaty ministrů životního prostředí zemí Evropské unie o snižování emisí oxidu uhličitého u osobních aut potvrdilo rozdílné pohledy různých států. Některé, včetně České republiky, trvají na původním návrhu Evropské komise, aby v roce 2030 nově vyráběné automobily vypouštěly o 30 procent méně CO2 než v roce 2021. Další ovšem prosazují, aby to bylo nejméně 40 procent, což je hodnota, na které se minulý týden shodl europarlament.

Předsednické Rakousko chce přitom vyjednávání uzavřít ještě dnes, také s jeho kompromisní hodnotou na úrovni 35 procent některé státy souhlasí. Výzva k ambicióznímu plánu snižování v roce 2030 nejméně o polovinu proti roku 2021 dnes zazněla například od zástupců Švédska či Finska.

Český ministr Richard Brabec při příchodu na jednání novinářům řekl, že třicetiprocentní snižování je společná pozice zemí visegrádské skupiny, tedy i Slovenska, Polska a Maďarska. Přímo v jednacím sále ji podpořilo také Bulharsko a Rumunsku. "Budeme se radit v průběhu dne, ale už těch 30 procent je kompromis, ČR měla pozici nižší, 20 až 25 procent. Přistoupili jsme na 30 procent," připomněl Brabec. V dnešním odpoledni ministr očekává dramatická vyjednávání.

Vysoký cíl okolo 40 procent podle něj bude paradoxně znamenat daleko pomalejší prosazování elektromobility, protože ve státech jako ČR či Slovenska si lidé nebudou moci dovolit kupovat drahé elektromobily v podobné míře jako v bohatších zemích na západě EU.

Pro třicetiprocentní snižování se dnes přímo v jednacím sále vyslovila i Brabcova německá kolegyně Svenja Schulzeová. Zdůraznila, že Německo, kde je automobilový průmysl velmi významný, potřebuje udržet konkurenceschopnost tohoto odvětví.

Naopak pro ambiciózní postup se vyslovili například zástupci Francie, Nizozemska, Dánska či Lucemburska, v mnoha vystoupeních zazněla formulace "nejméně čtyřicetiprocentní snížení".

Nizozemská státní tajemnice pro klimatickou politiku Mona Keijzerová byla mezi těmi, kdo dnes připomínali v pondělí zveřejněnou zprávu Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC), která uvádí, že Cíle pařížské klimatické dohody z roku 2015, tedy udržet globální oteplování co nejblíže k 1,5 stupni Celsia, lze nyní naplnit již jen pomocí rychlých a dalekosáhlých změn ve všech oblastech společnosti.

Členské státy unie se dnes v Lucemburku snaží v otázce míry snižování emisí u osobních vozů najít společný postoj tak, aby rakouské předsednictví mohlo o konečné podobě příslušné legislativy začít vyjednávat s Evropským parlamentem. Ačkoliv jsou ona diskutovaná procenta určující míru snižování emisí CO2 u nových aut klíčovou otázkou, země EU musí najít dohodu také na dalších aspektech návrhu Evropské komise, třeba na podobě pobídek pro firmy, aby na trh uváděly větší počty čistších automobilů.

K tématu se mají ministři vrátit ještě dnes odpoledne, kdy by rakouské předsednictví mělo oznámit výsledky svých vyjednávání a další postup. Diplomaté dopředu dávali najevo, že v případě široké shody bude možné rozhodnout hlasování.

Související

Nová Babišova vláda na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Babišova vláda nastupuje. Slibuje levnější energie, nižší daně, stopku migračnímu paktu a emisním povolenekám

Česká republika má novou vládu. Prezident Petr Pavel v pondělí jmenoval kabinet Andreje Babiše (ANO), který se opírá o koaliční spolupráci hnutí ANO, Motoristů a SPD. Nový premiér i jeho ministři ihned po jmenování avizovali smršť opatření, která mají domácnostem i firmám ulevit od vysokých nákladů a zvrátit některé kroky předchozího kabinetu. A jednat se o nich začne už dnes.
Energetika, ilustrační fotografie Původní zpráva

Kolik zaplatíme za ETS II? Povolenky jsou levnější než ekologické škody, vysvětluje ekonomka Nálepová

Od roku 2027 začne platit systém ETS II, který zdraží silniční dopravu i vytápění. Povolenky sice budou nakupovat distributoři, ne domácnosti, ale náklady se promítnou do cen. „V praxi se zdražení nepřenese jen na pumpu a na fakturu za plyn, ale postupně se proline i do ostatních cen,“ popsala pro EuroZprávy.cz ekonomka Veronika Nálepová z ostravské European Research University. Podle ní ale půjde spíš o pomalejší zdražování, ne cenový šok.

Více souvisejících

emise auto EU (Evropská unie) Lucembursko Česká republika visegradská čtyřka Vladimír Brabec

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy