Dopolední první kolo debaty ministrů životního prostředí zemí Evropské unie o snižování emisí oxidu uhličitého u osobních aut potvrdilo rozdílné pohledy různých států. Některé, včetně České republiky, trvají na původním návrhu Evropské komise, aby v roce 2030 nově vyráběné automobily vypouštěly o 30 procent méně CO2 než v roce 2021. Další ovšem prosazují, aby to bylo nejméně 40 procent, což je hodnota, na které se minulý týden shodl europarlament.
Předsednické Rakousko chce přitom vyjednávání uzavřít ještě dnes, také s jeho kompromisní hodnotou na úrovni 35 procent některé státy souhlasí. Výzva k ambicióznímu plánu snižování v roce 2030 nejméně o polovinu proti roku 2021 dnes zazněla například od zástupců Švédska či Finska.
Český ministr Richard Brabec při příchodu na jednání novinářům řekl, že třicetiprocentní snižování je společná pozice zemí visegrádské skupiny, tedy i Slovenska, Polska a Maďarska. Přímo v jednacím sále ji podpořilo také Bulharsko a Rumunsku. "Budeme se radit v průběhu dne, ale už těch 30 procent je kompromis, ČR měla pozici nižší, 20 až 25 procent. Přistoupili jsme na 30 procent," připomněl Brabec. V dnešním odpoledni ministr očekává dramatická vyjednávání.
Vysoký cíl okolo 40 procent podle něj bude paradoxně znamenat daleko pomalejší prosazování elektromobility, protože ve státech jako ČR či Slovenska si lidé nebudou moci dovolit kupovat drahé elektromobily v podobné míře jako v bohatších zemích na západě EU.
Pro třicetiprocentní snižování se dnes přímo v jednacím sále vyslovila i Brabcova německá kolegyně Svenja Schulzeová. Zdůraznila, že Německo, kde je automobilový průmysl velmi významný, potřebuje udržet konkurenceschopnost tohoto odvětví.
Naopak pro ambiciózní postup se vyslovili například zástupci Francie, Nizozemska, Dánska či Lucemburska, v mnoha vystoupeních zazněla formulace "nejméně čtyřicetiprocentní snížení".
Nizozemská státní tajemnice pro klimatickou politiku Mona Keijzerová byla mezi těmi, kdo dnes připomínali v pondělí zveřejněnou zprávu Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC), která uvádí, že Cíle pařížské klimatické dohody z roku 2015, tedy udržet globální oteplování co nejblíže k 1,5 stupni Celsia, lze nyní naplnit již jen pomocí rychlých a dalekosáhlých změn ve všech oblastech společnosti.
Členské státy unie se dnes v Lucemburku snaží v otázce míry snižování emisí u osobních vozů najít společný postoj tak, aby rakouské předsednictví mohlo o konečné podobě příslušné legislativy začít vyjednávat s Evropským parlamentem. Ačkoliv jsou ona diskutovaná procenta určující míru snižování emisí CO2 u nových aut klíčovou otázkou, země EU musí najít dohodu také na dalších aspektech návrhu Evropské komise, třeba na podobě pobídek pro firmy, aby na trh uváděly větší počty čistších automobilů.
K tématu se mají ministři vrátit ještě dnes odpoledne, kdy by rakouské předsednictví mělo oznámit výsledky svých vyjednávání a další postup. Diplomaté dopředu dávali najevo, že v případě široké shody bude možné rozhodnout hlasování.
24. října 2025 17:24
Jak si vede Evropa? Dolů ji táhne jediný stát, překvapivě jeden z těch největších
Související
Babišova vláda nastupuje. Slibuje levnější energie, nižší daně, stopku migračnímu paktu a emisním povolenekám
Kolik zaplatíme za ETS II? Povolenky jsou levnější než ekologické škody, vysvětluje ekonomka Nálepová
emise , auto , EU (Evropská unie) , Lucembursko , Česká republika , visegradská čtyřka , Vladimír Brabec
Aktuálně se děje
před 38 minutami
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 2 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 4 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 5 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 6 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 8 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák