Summit EU jednal o "rozpočtovém nástroji" eurozóny. Bude přispívat i Česko? Babiš protestuje

O financování budoucího společného rozpočtu eurozóny dnes diskutovali lídři unijních zemí na bruselském summitu. Šéf euroskupiny Mario Centeno už před jednáním řekl, že společný "rozpočtový nástroj" by měl posílit konkurenceschopnost a sbližování ekonomik zemí platících eurem. V přijatém prohlášení tento takzvaný eurosummit vyzval ministry financí 27 zemí unie, aby v práci pokračovali. Euroskupina sdružuje ministry financí zemí, které platí eurem.

Centeno a euroskupina mají věc chápat jako prioritu a s návrhy na řešení například financování tohoto budoucího rozpočtu eurozóny přijít urychleně tak, aby věc bylo možné uzavřít v rámci diskuse o budoucím víceletém rozpočtu unie na léta 2021 až 2027. Tato diskuse se očekává letos na podzim.

Předseda Evropské rady Donald Tusk poznamenal, že kolem podoby rozpočtu pro eurozónu panuje "široká shoda" a nástroj bude integrován do příštího víceletého rozpočtového rámce unie. "Lídři také očekávají, že práce na reformě Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) budou dokončeny ke konci roku 2019," podotkl.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker připomněl, že revize ESM souvisí se záměrem integrovat znění smlouvy o tomto mechanismu přímo do unijního práva. "Ještě zbývá spousta práce, především na vzniku evropského systému pojištění vkladů," připomněl Juncker. Dodal, že na této věci bude pracovat nadcházející finské předsednictví EU.

Tusk také řekl, že v příštím týdnu na summitu G20 v japonské Ósace bude EU vybízet své partnery k tomu, aby místo konfrontace raději spolupracovali.

Dnešního jednání se zúčastnili i lídři zemí stojících mimo eurozónu, včetně českého premiéra Andreje Babiše. Ten před novináři poznamenal, že je ke vzniku rozpočtového nástroje eurozóny skeptický a že země bez eura by do něj neměly být nuceny přispívat ani za něj nějakým způsobem ručit.

Premiér se právě účastní jednání eurosummitu v rozšířeném formátu. Bude se diskutovat například o rozpočtových nástrojích pro konkurenceschopnost eurozóny, o změnách Smlouvy o založení evropského mechanismu stability či posilování bankovní unie. pic.twitter.com/nUg6gkSxNG

— Úřad vlády ČR (@strakovka) 21. června 2019

Na dnešním jednání chyběla jen britská premiérka Theresa Mayová, neboť její země z unie odchází. Společně pak 27 šéfů států a vlád uvedlo, že vzali na vědomí dosavadní dohodu euroskupiny o podobě rozpočtu eurozóny a dobrovolně i pro další země bloku, které jsou součástí mechanismu směnných kurzů ERM-II. Ten je předstupněm před vstupem země do eurozóny a přijetím eura.

"Žádáme euroskupinu a Evropskou komisi, aby dál pracovali na zbývajících otázkách," uvedli dnes účastníci summitu. Centeno jako šéf schůzek ministrů financí by měl podle závěrů schůzky co nejdříve oznámit, jak by mělo být do budoucna řešeno financování nástroje.

"Musíme rozhodnout o velikosti a způsobu jeho naplnění," řekl Centeno už při příchodu na dnešní jednání. Obrysy rozpočtového nástroje vytyčilo minulý týden jednání euroskupiny, podle jejího šéfa ale musejí prezidenti a premiéři unijních zemí určit jeho konkrétní podobu a objem.

Centeno připustil, že nástroj je možné vnímat jako zárodek budoucího společného rozpočtu eurozóny. Klíčová bude podle něj jeho efektivita. Vedle zajištění investic podporujících konkurenceschopnost eurozóny by měl zlepšit odolnost jejích ekonomik vůči vnějším šokům.

Česká republika stejně jako další země bez eura chce předejít tomu, aby byl nástroj eurozóny financován na úkor některých dalších položek rozpočtu celé EU. V případě Prahy jsou to podle ministryně financí Aleny Schillerové především fondy soudržnosti a společná zemědělská politika.

Související

Více souvisejících

Summit EU rozpočet EU (Evropská unie) Donald Tusk Jean-Claude Juncker Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy