Lídři EU se přeli o rozpočet, do prosince chtějí návrh s částkami

Rok a půl poté, co Evropská komise (EK) přišla s návrhem rozpočtu na období 2021 až 2027, nepřekonaly unijní země ani dnes neshody v názorech na jeho výši a objem peněz určených na jednotlivé priority. Německo a několik převážně severských zemí chce prosadit snížení rozpočtu z navrhovaných 1,11 procenta hrubého národního důchodu (HND) na jedno procento HND. To se nelíbí zemím z východu unie, které chtějí vyšší rozpočet a usilují o co největší objem peněz do fondů soudržnosti.

"Všichni opakovali pozice, které už známe. Takže žádný nový prvek, žádné vodítko, nic," popsal průběh dnešního, přibližně dvouhodinového jednání o rozpočtu viditelně nespokojený předseda EK Jean-Claude Juncker.

Šéfové států a vlád přednesli své návrhy, k nimž by podle přijatých závěrů mělo Finsko při přípravě číselných podkladů pro vyjednávání přihlížet. Země preferující nižší celkovou částku v rozpočtu vyzvaly podle diplomatů ve společném prohlášení ostatní státy k "odpovědnému přístupu" vedoucímu ke snížení objemu rozpočtu.

"V naší politické tradici vycházíme z toho, že méně je někdy více," prohlásil nizozemský premiér Mark Rutte, jehož země patří k těm, které chtějí jednoprocentní rozpočtový strop. Nizozemsko stejně jako další státy nechce vkládat do rozpočtu více peněz než dnes, což by podle Rutteho muselo kvůli odchodu Británie, pokud by členské země schválily návrh komise.

Některé východní státy zase upozorňovaly, že i když respektují zvýšení výdajů spojených například s migrací, preferovaly by větší částky určené na kohezní či společnou zemědělskou politiku.

Podle českého premiéra Andreje Babiše například čistí plátci v dnešní debatě navrhovali, aby byla čtvrtina rozpočtu vyhrazena na boj s klimatickými změnami. Česko podle něj nové priority podporuje, chtělo by však na druhé straně více rozhodovat o tom, jak bude čerpat peníze ze strukturálních fondů.

Finské předsednictví hovoří o tom, že reálná výše celkového objemu by mohla být 1,03 až 1,08 procenta HND, jasnou podporu členských států však toto rozpětí zatím nemá.

Podle Junckera není pravděpodobné, že se na prosincovém summitu státy shodnou na jednoznačném závěru. Vyjednávání se proto pravděpodobně potáhnou ještě v první části příštího roku.