Míra nezaměstnanosti v EU stoupla, rozdíl mezi ČR a Španělskem je enormní

Červenec byl přitom měsícem, kdy mnoho členských zemích částečně uvolnilo koronavirová omezení. Nejnižší nezaměstnanost byla nadále v České republice.

Ve 27 zemích unie bylo v červenci bez práce 15,18 milionu lidí, z toho 12,79 v eurozóně. Proti červnu se počet nezaměstnaných v EU zvýšil zhruba o 336.000, v zemích platících eurem pak o 344.000.

Z jednotlivých členských zemí unie měla nejnižší míru nezaměstnanosti podle Eurostatu Česká republika, a to 2,7 procenta. V Polsku nezaměstnanost činila 3,2 procenta. Naopak nejvyšší nezaměstnanost v EU má Španělsko, kde činila 15,8 procenta.

Euro area #unemployment up to 7.9% in July 2020 (7.7% in June). EU up to 7.2% https://t.co/uoinT7AHjm pic.twitter.com/QPgXxzhKEe

Nadále mimořádně vysoká zůstává míra nezaměstnanosti mezi mladými do 25 let, která se také zvýšila. V EU bylo bez práce 17 procent mladých, zatímco v eurozóně 17,3 procenta. Nejnižší míru nezaměstnanosti mezi mladými má Německo, kde činila 5,7 procenta. Pod deseti procenty je míra nezaměstnanosti mezi mladými i v Česku, Bulharsku, na Maltě a v Polsku. Ve Španělsku je bez práce více než 40 procent mladých.

Údaje Eurostatu vycházejí z obecně používané standardní definice nezaměstnanosti Mezinárodní organizace práce (ILO). Ta počítá mezi nezaměstnané osoby bez práce, které si v posledních čtyřech týdnech aktivně hledaly práci a jsou schopny nastoupit do práce v nejbližších dvou týdnech.

Nemoc covid-19 a opatření zavedená v boji s touto nemocí prudce zvýšily počet žadatelů o podporu v nezaměstnanosti v celé EU. Současně ale významná část těch, kteří se zaregistrovali na úřadech, už aktivně nehledá práci nebo není schopna do práce nastoupit, například kvůli tomu, že se musejí starat o děti. To způsobuje nesrovnalosti v počtu registrovaných nezaměstnaných a počtu nezaměstnaných podle definice ILO, upozornil Eurostat.

Počet lidí bez práce v Německu v srpnu opět klesl

Počet lidí bez práce v Německu v srpnu podle předběžných a sezonně přepočtených údajů klesl zhruba o 9000 na 2,915 milionu. Oznámil to dnes spolkový úřad práce. Lidí bez práce přitom ubylo už druhý měsíc po sobě. Míra nezaměstnanosti zůstala na 6,4 procenta. Největší evropská ekonomika se tak vzpamatovává z dopadů, které způsobila pandemie.

Ekonomové v anketě agentury Reuters v průměru předpokládali, že počet lidí bez práce v Německu zůstane beze změny stejně jako míra nezaměstnanosti.

Podle úřadu se snížil i počet lidí, kteří pracují v režimu kurzarbeit, kdy jim část mzdy dorovnává stát. Podle červnových údajů jejich počet klesl na 5,36 milionu z 5,82 milionu v květnu. V dubnu se vyšplhal až na 5,98 milionu.

Počet lidí pracujících v režimu kurzarbeit klesl i podle průzkumu společnosti Ifo. V srpnu je takto zaměstnávalo 37 procent oslovených firem, zatímco v červenci jich ještě bylo 42 procent.

Ve druhém čtvrtletí klesl vinou pandemie způsobené šířením nového koronaviru počet výdělečně činných osob. Oproti předchozím třem měsícům se snížil o 1,4 procenta na 44,7 milionu. Podle německého statistického úřadu je to největší pokles od znovusjednocení Německa v roce 1990.