Střední Evropa se obává dopadů útlumu německé ekonomiky, píše Financial Times

Společnost Nemak Györ už 27 let vyrábí hlavy válců pro evropský automobilový průmysl. Vzhledem ke klesající produkci německých automobilových gigantů však byla tato maďarská firma nucena propustit 180 lidí, což odpovídá zhruba 20 procentům její celkové pracovní síly, píše ve své analytické zprávě list Financial Times.

"Všichni (velcí němečtí výrobci automobilů) museli na několik týdnů zavřít továrny. A v tomto období od nás neobjednávali součástky, takže jsme také museli pozastavit produkci," řekl listu finanční ředitel podniku Gábor Mersich.

Nemak Györ není zdaleka jediným podnikem, jenž pociťuje dopady recese německé ekonomiky, která by podle analytiků mohla být nejhlubší od druhé světové války. Německo je největším obchodním partnerem střední Evropy. Dopady útlumu německého průmyslu se nyní v tomto regionu šíří prostřednictvím dodavatelských řetězců, které se za uplynulých více než 30 let úzce propojily s osudem největší evropské ekonomiky.

Podle ekonomů prohloubí toto napojení na zpomalující hospodářský motor Evropy nyní prohloubí negativní dopady, které na středoevropské ekonomiky mají omezení zavedená v rámci boje proti koronaviru. Mohlo by však rovněž pomoci urychlit hospodářské oživení regionu, jakmile německá ekonomika opět nabere na tempu.

V krátkém období však zřejmě budou dopady bolestivé. Pondělní údaje o indexech nákupních manažerů v Polsku a České republice ukázaly, že zpracovatelský průmysl v obou těchto ekonomikách v květnu pokračoval v prudkém poklesu.

Země a podniky s úzkým napojením na německý automobilový průmysl, ve kterém výroba klesla na pouhých 45 procent kapacity, budou podle mnichovského institutu Ifo obzvlášť tvrdě zasaženy, upozorňuje list Financial Times.

Německá automobilka BMW již odložila investici v Maďarsku v hodnotě jedné miliardy eur (téměř 27 miliard Kč). A produkce slovenského automobilového průmyslu v dubnu podle ekonomky Katariny Muchové ze společnosti Slovenská sporiteľňa dosahovala pouze 18 procent loňské úrovně. "Duben byl v automobilovém průmyslu dosud nejhorším měsícem," uvedla Muchová. "Většina tohoto odvětví byla zcela uzavřena," dodala.

"Jsou tu velké otazníky ohledně poptávky a obnovování výroby v automobilovém průmyslu. To se týká zejména Slovenska, České republiky a Maďarska, ale také Polska a Rumunska," upozornil hlavní ekonom banky UniCredit pro střední a východní Evropu Dan Bucsa. "Podniky ve střední a východní Evropě jsou součástí evropských dodavatelských řetězců a němečtí výrobci automobilů a automobilových součástek těmto trhům dominují," dodal.

Ekonomové z Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická srovnání (WIIW) předpokládají, že hrubý domácí produkt Slovenska se letos sníží o devět procent. V Rumunsku čekají pokles o sedm procent a v Maďarsku o 5,5 procenta, píše Financial Times.

"(Koronavirové) restrikce v těchto zemích jsou si celkem podobné: jsou docela přísné a byly zavedeny docela rychle. Takže většina rozdílů v rozsahu hospodářského útlumu bude spojena s externími faktory," uvedl náměstek ředitele institutu Richard Grieveson.

V Polsku, které je mnohem větší než Maďarsko či Slovensko, bude hospodářská recese pravděpodobně mnohem mírnější - WIIW očekává pokles o čtyři procenta. Polské podniky obchodující s Německem však svého západního souseda sledují s nervozitou.

"Myslím si, že nás to určitě ovlivní v roce 2020 a pravděpodobně také v roce 2021. Ale doufám, že to nebude tak tvrdé, jak se dnes domníváme," uvedl Marek Gorski, předseda dozorčí rady polské chemické společnosti Ergis, jejíž příjmy z Německa se v uplynulých třech měsících meziročně propadly o 20 procent. "V posledních 30 letech se Německo stalo největším exportním partnerem pro řadu odvětví, nejen pro naše. Takže když se něco negativního stane v Německu, samozřejmě to pocítíme," dodal.

Vyhlídky pro středně dlouhé období jsou nicméně příznivější. Některé ukazatele signalizují, že podnikatelská aktivita v Německu se začíná zlepšovat. Známky oživení jsou patrné v odvětvích, jako je například stavebnictví. Německo také představilo obrovský balík stimulačních opatření, jehož hodnota podle odhadu Mezinárodního měnového fondu dosahuje 35 procent hrubého domácího produktu. Jeho pozitivní vliv by se měl projevit také ve střední Evropě, upozorňuje Financial Times.

"Přichází tu velká podpora ze strany rozpočtové politiky," uvedla také Muchová. Upozornila, že s hospodářským vývojem ve druhém čtvrtletí se toho již mnoho udělat nedá, ale předpověděla zlepšení v dalších dvou kvartálech. "Tyto rozpočtové výdaje jim skutečně mohou pomoci dosáhnout oživení ve tvaru písmene V," dodala.

V dlouhodobějším horizontu by úzké vztahy s Německem mohly střední Evropě přinést další výhody. Mnoho německých podniků se kvůli pandemii potýká s problémy u svých globálních dodavatelských řetězců a podle Grievesona by je tato zkušenost mohla přimět k tomu, aby část produkce přesunuli blíž k sobě. "Domnívám se, že k tomu dojde. Otázkou je, jaký to bude mít rozsah," uvedl Grieveson.

Související

Ilustrační foto

Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv

Světová ekonomika čelí vážné hrozbě v důsledku prodlužujícího se konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle analytiků a představitelů energetických organizací se spotřebitelé po celém světě musí připravit na výrazné zdražování potravin, pohonných hmot i cestování. Tato krize zasahuje dodavatelské řetězce napříč všemi odvětvími, protože energie je základním vstupem pro veškerou produkci a dopravu.
Ropa, ilustrační fotografie Analýza

Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes

Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.

Více souvisejících

Ekonomika Financial Times Česká republika Polsko Německo Maďarsko automobilový průmysl

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

před 6 hodinami

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

před 8 hodinami

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

před 9 hodinami

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

před 11 hodinami

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

před 12 hodinami

Péter Szijjártó navštívil Česko

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak

Je americký prezident Donald Trump schopen ukončit válečný konflikt s Íránem, i kdyby si to sám přál? Na rozdíl od obchodních cel nelze válečné střety jednoduše vypnout podle momentálního rozmaru nebo snahy o stabilizaci finančních trhů. Hlavním tématem po pozastavení hrozeb útoky na íránské elektrárny tedy není jen to, zda Trump opět couvl, ale zda má vůbec k dispozici únikovou cestu.

před 15 hodinami

Jarní příroda

Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet

Březnové počasí v České republice nadále potvrzuje svou pověst proměnlivého období. Podle nejnovějších dat ČHMÚ.cz nás čeká víkend ve znamení velké oblačnosti a teplot, které se budou držet v poměrně úzkém rozmezí. Jaro se sice hlásí o slovo, ale zimní doplňky ještě rozhodně neschovávejte, zejména pokud se chystáte do vyšších poloh.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady

Tři týdny před klíčovými maďarskými volbami, které se uskuteční 12. dubna, otřásá tamní politickou scénou skandál nevídaných rozměrů. Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza a v současnosti favorit předvolebních průzkumů, obvinil vládu Viktora Orbána z vlastizrady. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl pravidelně vynášet důvěrné informace z jednání Evropské unie přímo do Moskvy.

včera

Ilustrační foto

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.

včera

Trump: USA a Írán jednají o mírovém plánu, Modžtaba Chameneí je možná mrtvý

Americký prezident Donald Trump vystoupil s prohlášením, které zásadním způsobem mění pohled na aktuální blízkovýchodní krizi. Podle jeho slov Spojené státy navázaly přímý a intenzivní kontakt s vysoce postaveným představitelem íránského režimu. Hlavním motivem těchto rozhovorů je nalezení cesty k okamžitému ukončení válečného konfliktu, přičemž obě strany údajně projevují silnou vůli k dosažení shody.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy