Zástupci Evropské unie a jihoamerického obchodního bloku Mercosur se dohodli na podobě smlouvy o volném obchodu, na které pracují už téměř dvě desetiletí. Dosažení dohody oznámil na twitteru předseda Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker, jde podle něj o historický okamžik. Mercosur tvoří Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay. Dohoda by měla vytvořit největší zónu volného obchodu na světě, uvedla agentura DPA.
Jednání o smlouvě začala v roce 2000. Na intenzitě nabrala, když v důsledku zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem zamrzly obchodní rozhovory mezi Spojenými státy a Evropskou unií. Ta následně obrátila pozornost na další velké ekonomiky a už se jí podařilo uzavřít obchodní dohody s Japonskem či Mexikem.
"Obchodní dohoda s Mercosurem je hotova! Je to historický okamžik. Uprostřed mezinárodního obchodního napětí vysíláme jasný signál, že podporujeme obchod, který stojí na pravidlech," napsal Juncker na svém twitterovém účtu. Dodal, že jde o největší obchodní dohodu, jaké kdy EU dosáhla.
Brazilský prezident Jair Bolsonaro označil smlouvu za "jednu z nejdůležitějších obchodních dohod všech dob". Dohoda bude podle Evropské komise pokrývat zhruba 780 milionů lidí a upevní politické a ekonomické vztahy EU se zeměmi Mercosuru.
Export z Evropské unie do zemí Mercosuru loni dosáhl zhruba 45 miliard eur (1,1 bilionu Kč), opačným směrem putovalo zboží v hodnotě téměř 43 miliard eur. Mercosur vyváží do EU zejména potraviny, nápoje a tabák, zatímco EU dodává do Mercosuru hlavně stroje, dopravní zařízení, chemikálie a farmaceutické produkty. Dohoda by měla díky odbourání cel a dalších obchodních bariér přinést značné úspory.
"Tato dohoda ušetří evropským podnikům přes čtyři miliardy eur ročně - čtyřikrát tolik co naše dohoda s Japonskem," uvedla evropská komisařka pro obchod Cecilia Malmströmová.
Komisařka už dříve uvedla, že uzavření dohody s Mercosurem je její nejvyšší prioritou. Schvalování smlouvy v rámci EU by ale mohlo být komplikované, protože Francie i některé další členské země se obávají prudkého růstu dovozu hovězího.
Ochránci přírody, jejichž vliv v Evropském parlamentu po květnových volbách vzrostl, navíc varují, že dohoda by mohla posílit snahy o další kácení lesů. Dohodu musejí schválit jednotlivé členské země EU i Evropský parlament.
Související
Británie chce po brexitu obnovit vztahy s EU
Fico ostře kritizuje roli EU ve sporu Bratislavy s Kyjevem ohledně ruského plynu
EU (Evropská unie) , Brazílie , argentina , paraguay , Uruguay
Aktuálně se děje
včera
Dvě procenta HDP na obranu nestačí? Italové ukázali, že lze být uvědomělý spojenec a zároveň obejít pravidla
včera
Počasí: Česko pokrylo náledí, na Kladensku se srazily autobusy
včera
Evropa stojí před šancí zajistit mír na Ukrajině
včera
Trump nevyloučil anexi Grónska. Putin se chce setkat, válka na Ukrajině může být mnohem horší, prohlásil
včera
Facebook zavádí revoluční změnu. Přestane ověřovat obsah
včera
Trudeau potupně odchází, zatímco Kanada neinvestuje do obrany. Pod jeho vedením se téměř nic nezměnilo
včera
Alijev: Rusko zasáhlo náš letoun. Teď prezentuje absurdní verze a tají pravdu
včera
Otázka, která pálí celou Kanadu: Trudeau, kdo ho ale nahradí?
včera
Zemřel Jean-Marie Le Pen
včera
Nevyzpytatelné počasí v Česku. Meteorologové upozornili na první letošní bouřku
včera
Jak klimatická krize mění počasí? Chaos v koloběhu vody dopadá na miliardy lidí
včera
Co znamená konec tranzitu plynu přes Ukrajinu pro Rusko a EU?
včera
Ruské síly údajně obsadily strategické frontové město Kurachove
včera
Protiteroristická akce na Slovensku. Policie uklidňuje veřejnost
včera
Česko bude mít nového nejvyššího žalobce. Stříž se rozhodl rezignovat
včera
Virus v Číně děsí svět. Experti uklidňují veřejnost a vysvětlují, o co jde
včera
Severní Korea označila Junovo stanné právo za šílené. A odpálila hypersonickou raketu
včera
Oblast Tibetu zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou desítky
včera
Počasí o víkendu jako stvořené k lyžování? V Česku opět nasněží
6. ledna 2025 21:57
Rumunsko a Bulharsko vstoupily do Schengenského prostoru. Mohlo být načasování ještě horší?
Migrační krize a pandemie onemocnění covid-19 změnily Schengenský prostor z účinného a oblíbeného nástroje na zdroj politických neshod. Rumuni a Bulhaři zažili velké problémy ve snaze se k němu připojit, což se jim nakonec povedlo v době nejkritičtější. Pomohlo jim k tomu Rakousko, které koncem roku zvedlo své veto a toto rozšíření umožnilo.
Zdroj: Jakub Jurek