Simona Stašová zazářila: Na festivalu v USA získala cenu za herecký výkon

Psychodrama podle námětu spisovatelky Simony Monyové, které pojednává o patologickém vztahu mezi mužem a ženou, mělo na obrazovkách České televize premiéru loni v prosinci. Příběh Libuše, která prožívá pozdní lásku s manipulativním Otou, vypráví mimo jiné o závislosti, strachu ze samoty a ztrátě sebeúcty.

Eva Papoušková a Filip Renč, kteří napsali scénář, se mimo jiné inspirovali i osudem Monyové, kterou před třemi lety zavraždil vlastní manžel.

Simona Stašová si ceny Zlatý kotouč, kterou si osobně převzala během závěrečného ceremoniálu, váží mimo jiné i proto, že ji získala za psychologickou roli týrané ženy. „Všichni jsme z toho pochopitelně nadšení. Já mám vždycky hroznou radost, protože když něco s Filipem Renčem uděláme v Brně, tak se to líbí ve světě. Je to už podruhé, co jsme byli nominovaní. Jednou jsme byli spolu v Monte Carlu s Vetřelci a lovci: Zrozen bez porodu. A teď jsme tady a uspěli jsme, což je fantastické," říká herečka.

Festival v Tiburonu poblíž San Franciska je menší akcí, která uvádí filmy z celého světa. V roce 2011 tam zabodovala komedie režiséra Tomáše Bařiny Román pro muže, a to díky hereckému výkonu Miroslava Donutila.

Simona Stašová se narodila doktoru přírodních věd, seismologovi a geofyzikovi Břetislavu Stašovi a slavné herečce Jiřině Bohdalové 19. března 1955 v Praze. První divadelní angažmá získala v roce 1976 v Českých Budějovicích v tamějším Jihočeském divadle coby studentka dvou škol, konzervatoře a DAMU. Po roce odchází do tehdejšího, pražského divadla E.F. Buriana, kde v angažmá zůstala dlouhých čtrnáct let a mj. zde ztvárnila postavu Agáty ve hře Ženitba či Varju v Čechovově Višňovém sadu. Mezitím absolvovala DAMU.

Ve filmu se poprvé objevila v polovině sedmdesátých let a její role Wandy měla poněkud dramatický ráz, protože se jednalo o válečné drama "Mys Dobré naděje". Následovaly role ve filmech ůNeúplné zatmění" (1982), "Pětka s hvězdičkou" (1985) či "Nemocný bílý slon" (1989). Jedna z nejlepších rolí přišla ale až v roce 1998, kdy začala natáčet film Jana Hřebejka "Pelíšky". Zde si zahrála maminku Šebkovou. Později byla nominována na Českém lvu za nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli ale cenu nakonec nezískala. O rok později hrála i v dalším Hřebejkově filmu "Musíme si pomáhat".

Ve filmu "Babí léto" (2001) režiséra Vladimíra Michálka si zahrála květinářku, či ve filmu "Štěstí" (2005) od Bohdana Slámy ztvárnila vedlejší postavu paní Součkové. Zde vytvořila pár s Boleslavem Polívkou. Za film "Román pro ženy" (2005) získala nominaci na Českém lvu za vedlejší roli, ale ani zde křišťálového lva nedostala.

Simona Stašová byla třikrát vdaná. Poprvé byl jejím manželem herec a dabér Pavel Trávníček, ale vztah netrval příliš dlouho a skončil rozvodem, stejně jako zbylé dvě manželství, ze kterých má Simona dvě děti. Staršího syna Marka má s italským profesorem a kritikem Eusebiem Ciccotim a mladšího syna Vojtu, kterého porodila ve čtyřiceti letech má s hercem Pavlem Skřípalem, píše csfd.cz.