České a slovenské filmy utržené ze řetězu. Připravte se s naším výběrem na studentský festival

Hroch (1973)

Začneme pěkně zostra a to pravděpodobně tím nejhorším a svým rádoby metaforickým pohledem nejabsurdnějším filmem, který v rámci normalizace vznikl. Hrocha natočil Karel Steklý, jenž kromě dobových veseloher točil také budovatelské filmy. Takřka dadaistický děj se nedá popsat a velmi záhy se v něm ztratíte. Hrocha v ZOO bolí zub a zaměstnanec pojišťovny s příjmením Hroch má schválit půjčku na zlatý zub. Hroch Hrocha však sežere a od té doby umí mluvit. Film se zvrhne v guláš snažící se o politickou alegorii. Lidé slyší díky brýlím, dojde na hippie kostýmy i touhu po sňatku se zvířetem, které kromě pojišťováka spolklo i operního pěvce. Vše za účelem překroutit rok 1968 a vykreslit socialistické reformátory jako nekompetentní kreace. Pokud se rádi trápíte a chcete vidět něco, co se nedá vůbec k ničemu přirovnat, Hroch je přesně pro vás.

Upír z Feratu (1981)

Dnes už takřka kultovní sci-fi horor z dílny Juraje Herze je adaptací povídky Josefa Nesvadby. Špinavá estetika začínajících 80. let předkládá příběh o krevsajícím závodním autě, jež za tuto cenu snadno předežene ostatní závodníky. Pro film unikátně vyrobený vůz se stal legendárním předmětem. Ústřední motiv lidské fixace na rychlost je doveden do extrému. Ve své podstatě stále aktuální titul vykresluje, jak moc si někteří fandové motorů budují celou osobnost na své garáží a cítí se nadřazení vůči ostatním. Herz motory fetišizuje a ukazuje posedlost technikou, která člověka i ducha postupně zotročuje. Surreálné pasáže noční můry i dravé tempo dodnes obstojí, i když výsledek tehdejší cenzura značne osekala.

Dostupné na Voyo, KVIFF.TV a Canal+

Nahota na prodej (1993)

Bylo jasné, že kinematografii proslulých “devadesátek” se nemůžeme vyhnout. Nastupující kapitalismus, soukromé subjekty a snaha dohánět vše, co za socialismus ve filmech přítomno nebylo, vedli k několika naprosto bizarním expolatačním titulům. Naprosto esenciálním dílem je Nahota na prodej od Víta Olmera, který již předtím varioval gangsterské schéma s Bony a klid. Ze řetězu utržený snímek zakonzervoval polistopadový étos, kdy společnost lačnila po bulváru, skandálech, braku, nahotě a smaženém jídle. Pro svou dobu příznačně laciný nevkus podtrhuje všudypřítomný rasismus, šovinismus a velkohubé chytráctví. Dodnes jde o pravděpodobně nejlepší český exploatační film, který svou stylizovanou a přepáleně bulvární estetikou danou dobu zachytil lépe, než kterýkoli dokument či literatura.

Dostupné na DAFilms a SledovaniTV

Rivers of Babylon (1998)

Dnes už časem odvátý a pozapomenutý snímek Vlada Balca soutěžil na festivalu v Karlových Varech. Sleduje mocenský vzestup bezskrupulózního slovenského vidláka. jenž se z hotelového topiče vyšplhá až na nejmocnějšího muže podniku a to jen díky polistopadové éře. Hotelový mikrosvět explicitně satirizuje tehdejší náladu zemí východní Evropy. Pod nánosem násilí, zhýralosti a sexu rozkresluje oportunismus, absenci morálky a lačnost po zisku – jež jsou ve filmu klíčovými atributy, pokud chcete uspět. Bodrý a strhující výkon v titulní roli předvedl Andrej Hryc, jenž mistrně pracuje se svým robustním zevnějškem. Hořká a tragikomická satira obohacená o groteskní prvky si znepřátelila tehdejší slovenské hodnostáře, kvůli čemuž se produkce značně protáhla. Dnes jde o neučesané a drsné podobenství, jehož aspekty lze snadno pozorovat i v dnešní společnosti.

Dostupné na DAFilms 

Maj kompjutr (2002)

Ještě než se Igor Chaun dal na chytání čaker a esoteriku, platil za jeden z nejdravějších talentů pražské FAMU a 90. let celkově. Jeho Ramóna má návštěvu, legendární Nejkrásnější portrét, kde v nepřerušeném záběru v opilosti konverzuje se svou matkou, či brilantní multižánrová série Velmi uvěřitelné příběhy patří takřka do českého kánonu spontánních a stylisticky nevypočitatelných snímků, za což v mnohém vděčí internetu. Ve středometrážní zběsilosti Maj Kompjutr si Chaun “pouze” zahrál. Film Jakuba Sommera promovaný jako dokumentární horor nové doby je vrcholným intelektuálním stimulantem pro milovníky počítačových her. Dnešním prizmatem jde o čirou nostalgii naplněnou kultovními hláškami.

Dostupné na youtubovém kanále Igora Chauna

Choking Hazard (2004)

Obdobného ražení je i Marek Dobeš, který natočil neméně kultovní Choking Hazard. Jakožto filmový publicista odkojený na béčkových filmech měl za sebou formativní kraťas Byl jsem mladistvým intelektuálem. V jeho celovečerním debutu se oddal poctě zombie filmům, chaosu, nesmyslnosti, trčícím orgánům, kečupové krvi a kung-fu. Choking Hazard je nadšeneckým experimentem, který ve své době neměl v českém filmu téměř žádné obdoby. Přiznaný brak v bizarně rapidním tempu s arkádovou muzikou neustále bombarduje divácké podněty, okořeněné kapkou filosofie. Navíc obsahuje scénu, kde Dáda Patrasová rozstřelí zombie hlavu brokovnicí.

Dostupné na KVIFF.TV a youtubovém kanále FILM Y ČESKY