Janáčkovo divadlo, scéna opery a baletu Národního divadla v Brně uvedlo premiéru díla Bohuslava Martinů Řecké pašije, které bylo inspirováno románem Nikose Kazanzaklise. Autor byl řecký spisovatel, básník, dramatik a překladatel (1883 – 1957) byl jedním z nejznámějších představitelů novořecké literatury, proslulý především svými romány Řek Zorba, Poslední pokušení a Kristus znovu ukřižovaný.
Jenom ve zkratce zde kopíruji stručnou informaci z bohatého programu k inscenaci, za co jistě vděčíme dramaturgyni opery Patricii Částkové, která již tradičně programy kvalitně připravuje. Tak tedy, zde je uvedený obsah opery:
Kněz Grigoris svolává shromáždění stařešinů vsi Lycovrissi a vybírá z řad vesničanů Krista a apoštoly pro pašijové hry. Hluboký mír, ve kterém ves dosud žila, je narušen náhlým otřesem. Tak jako prst Boží požaduje důkaz víry, přicházejí na náves běženci z vydrancované a opuštěné vesnice a žádají o azyl. Jsou hněvivě odmítnuti a donuceni hledat si útočiště ve skalnatých horách. Avšak nově jmenovaní svatí jdou za strachujícími se uprchlíky. Běžné denní starosti těchto lidí se postupně vytrácejí; síla jejich víry a jejich role v blížících se pašijích začínají měnit jejich duchovní vědomí do nové zralosti. Každý muž i žena se postupně vrací k jedinému smyslu svého konání: dobru, nebo zlu… Tak charakterizoval Bohuslav Martinů svou poslední operu.
Určitě ani autor předlohy, ani skladatel Martinů netušili, jak aktuální bude jejich dílo v 21. století. Problém migrace je ve světě stále naléhavější, do pohybu se dali vinou hladomoru, válek, náboženských rozepří, celé skupin lidského společenství a pohyb chudých, válkou zbídačených oblastí směrem do evropské civilizace stále narůstá. Jak se s tím Evropa vyrovná? Jak se s tím vyrovnávají předkové dnešní ch křesťanů, kteří mohou, musí, nesmí, odmítnout jiné křesťany.
Ti u nich hledají azyl, utíkají totiž před krutou invazí Turků v jejich rodném kraji. Podobenství s dneškem je až neuvěřitelní. A my si tady, v českých luzích a hájích ani dostatečně neuvědomujeme, jaké je to celosvětové migrující obyvatelstvo problémem. Nás se to netýká, tady je všechno „oukej“. A většinou nás neděsí to, na co se ptal Ernest Hemingway: Komu zvoní hrana? Zvoní i tobě.
Od prvního zvednutí opony, až po její závěr má divák pocit, že je svědkem nádherné hudby Bohuslava Martinů, svědkem krásných sólových výstupů a dech beroucích sborů a jenom tak, někde v pozadí si divák uvědomuje náročnost díla a bravurní interpretaci. Od přesného vedení orchestru dirigentem Robertem Kružíkem, přes režii Jiřího Heřmana, až po kostýmování Alexandry Gruskové a monumentálně působící scénu Dragana Stojčevského. Celá opera je pojata v šerosvitu. A tady je jeden kámen úrazu.
Na velmi sugestivně nasvícené – tedy skoro nenasvícené scéně jenom velmi těžce rozeznáváme tváře protagonistů, které zkušený divák identifikuje podle charakteristického hlasu, ne podle vzezření. Mnohé herecky propracované citové pohnutky identifikujeme jenom pohybem mizanscény, ne díky jednání postav. To „šetření“ světlem bylo přehnané… Na jedné straně podpořilo temnou příběhovou linii, na straně druhé šlo svícení až do krajnosti, tedy občas působilo to „nesvícení“ až rušivě. Škoda.
Z pěveckých, arií i hereckých výkonů zaujal Manoliuos v podání Petra Bergera svým plným hlasem a citovým zabarvením různých vjemů, které prožíval. Stejně tak Kateřina v podání Pavly Vykopalové. A robustné podání kněze Georgice Janem Šťávou bylo opravdu monumentální. Hned zaváhám, opakuji si výkon kněze Fotise z druhého dějství: „Včera v noci jsem měl sen…“
Ano je těžké určit, o kom se v recenzi zmínit a o kom ne. Všechny interpretace byly na vysoké úrovni a velmi kvalitní byl i výkon sboru Janáčkovy opery, včetně Českého akademického sboru. Obdivuhodně kvalitní byli také interpreti Dětského sboru Brno. Ono provolání Kyrie eleison - Pane, smiluj se - znělo sugestivně snad ze všech stran, až naskakovala divákům možná i husí kůže.
Divák mohl posoudit kvalitu zvuku v hledišti Janáčkovy opery. Kyrie eleison – to nebylo jenom modlitební zvolání. To byl postoj skladatele, umělce, k době ve které žil. Vždyť Řecké pašije zkomponoval v temném roce 1954.
Ze 400 stran románu vytvořil 40 stran libreta, které naplnil zázračnou hudbou. Podle korespondence se skladatele necítil po dopsání díla úplně jistě. Dnes můžeme bez zaváhání konstatovat, že je to náročná a také zázračná opera, která byla precizně a citlivě realizována. Prostě, v dnešní době chytila za srdce. A to je dobře.
Související

Rusové trestají i umělecké projevy. Divadelnice míří za mříže kvůli oceňované hře

RECENZE: Lhář. Nová inscenace v Národním divadle v Brně odhaluje naši nepoučitelnost
Divadla , Janáčkovo divadlo v Brně
Aktuálně se děje
před 14 minutami

Co říká ukrajinsko-americká dohoda o nerostech? Je hlavně symbolická, ale Trumpovi to stačí
před 54 minutami

RECENZE: Vraždění upírů v rytmu černošské hudby. Hříšníci jsou eruptivním kino zážitkem
před 55 minutami

Co se děje s počasím na Zemi? To, čeho se vědci obávali, se naplnilo
před 1 hodinou

Pardubice se po prohraném finále loučí s trenérem Hořavou. Klub s ním smlouvu neprodloužil
před 1 hodinou

Na hradecký hokejový klub padl opět stín dopingu. Pozitivní test měl útočník Chalupa
před 2 hodinami

Největší novodobý podvod? Musk nečekaně napadnul Pentagon
před 3 hodinami

Kamala Harris po třech měsících prolomila mlčení. Poprvé od voleb tvrdě zkritizovala Trumpa
před 4 hodinami

Evropa slaví, Trump si mne ruce. Podle Ruska dohoda o surovinách Kyjevu zlomí vaz
před 6 hodinami

Česko slaví 1. máj. Maláčová bojuje za vyšší platy, komunisté proti stíhačkám
před 6 hodinami

Televizní poplatky od dnešního dne rostou. Statisíce domácností je budou hradit nově
před 7 hodinami

Je digitální život správná cesta? "Naprostý chaos" po blackoutu rezonuje lidmi po celém světě
před 8 hodinami

USA a Ukrajina podepsaly dohodu o strategických nerostných surovinách
před 9 hodinami

Prvomájová předpověď počasí. Oproti středě se oteplí
včera

Obchody i doprava. Květnové svátky mají vliv na více oblastí
včera

Češi od zítra platí vyšší koncesionářské poplatky. Rozšiřuje se i okruh poplatníků
včera

Pavel vezme belgického krále i mimo Prahu, potvrdil Hrad
včera

Dnes se pálí čarodějnice. Kdo skutečně skončil za čarodějnictví na hranici?
včera

Počasí už na jaře láká na vodu. Stav na řekách ani po zimě není ideální
včera

Zemřel Ladislav Mareš, autor slavné české stolní hry Dostihy a sázky
včera
80 let od sebevraždy Adolfa Hitlera a Evy Braunové. Kdo byla Vůdcova milenka?
Na konci dubna roku 1945 již bylo jasné, že nacistické Německo vyjde z druhé světové války jako poražené a diktátor i jeho stoupenci budou potrestáni. Posledního dubnového dne toho roku proto Adolf Hitler spáchal sebevraždu. Spolu s ním si vzala život i jeho milenka Eva Braunová. Kdo byla tato žena?
Zdroj: Lucie Žáková