Český Krtek po čínsku? "Zemanův" projekt vyvolává značné obavy

"Oficiální čínská animovaná filmová tvorba je nezajímavá jak výtvarným zpracováním, tak i příběhy," uvedl Horáček. Letošní Anifilm v Třeboni se zaměřil právě na čínskou nezávislou animaci, jeden z jejích čelných představitelů Chaj-ang Wang byl členem poroty.

Koprodukční smlouvu na projekt 52 nových dílů s animovaným Krtečkem populárním i ve světě podepsala koncem října během návštěvy prezidenta Miloše Zemana v Číně autorova vnučka Karolína Milerová. Zaštiťuje se tím, že na projektu, ve kterém má Krtka doplnit čínská panda, se podílí mezinárodní tým "včetně českých odborníků". Ani místopředseda Asociace animovaného filmu Michal Podhradský však o nich neví. Projekt kritizují i spolupracovníci Zdeňka Milera, který zemřel v listopadu 2011. Například skladatel hudby k večerníčkům o Krtkovi Vadim Petrov či scenárista a profesor animované tvorby na pražské FAMU Jiří Kubíček.

"I přesto, že se jedná o téma, které všechny v oboru zajímá, nevíme nic. Přitom asociace zastupuje české producenty animovaného filmu a má silné vztahy a vazby se všemi jeho složkami," řekl Podhradský ČTK. Na příkladu diplomatického úspěchu Krtečka v Číně a podobných úspěchů Víly Amálky v Japonsku lze podle něj ukázat, jak velkou úlohu mají animované příběhy v prolamování kulturních a společenských bariér.

"Více o tom mohou vyprávět pracovníci Českých center a našich ambasád, kde kromě 'pilsen days' je právě animovaný film tím nejuniverzálnějším nástrojem, jímž mohou prezentovat Česko v cizím prostředí," dodal.

Krteček se realizoval v době, kdy tu vznikalo několik stovek krátkých filmů ročně a kvantita generovala kvalitu. "Když pominu školní produkci, tak dnes natočíme dva až tři krátké filmy za rok. Se seriálovými díly je to podobné. I přesto, že příslušné školy produkují nové absolventy a Česká televize se snaží alespoň o nějakou prahovou produkci animované tvorby, nelze očekávat vznik zásadního díla či seriálové postavy," podotkl.

Karolína Milerová tento týden na otázku moderátora Martina Veselovského co by jejímu projektu dědeček říkal, odpověděla, že by "byl pyšný na tuto akci". Jiný názor zastává Vadim Petrov, kterého s tímto filmařem pojilo přátelství nejen lidské a umělecké, ale i tvůrčí. Už 30. října Petrov ČTK řekl, že si Zdeněk Miler nepřál pokračování této série. "Vzniklá jedinečnost autorské symbiózy se nikým nedá napodobit. Vždy to už bude krtek jiný, s jiným myšlením a egem. To vše si Zdeněk Miler jasně uvědomoval a nesčíslněkrát prohlásil, že si po své smrti nepřeje, aby v jeho díle bylo pokračováno," řekl.

Stejný názor zastává i Kubíček. "Zdeněk Miler byl svým způsobem nevstřícný i k dramaturgům, kteří mu navrhovali něco, co se mu třeba i jen v detailech nelíbilo. Zásadně je odmítal," komentoval to. Ani on nezná tvůrce, který by se zúčastnil alespoň příprav česko-čínského projektu.

Dědické řízení, jehož předmětem jsou především autorská práva, neskončilo, dílo Zdeňka Milera stále vydělává desítky milionů korun ročně. Hodnota smlouvy s čínskou televizí může podle Milerové dosáhnout stovek milionů. Se svou vnučkou Miler uzavřel krátce před smrtí licenční smlouvu, na jejímž základě její firma poskytuje licence k užití Krtka. Za Milerova života však licence spravovala advokátka Milena Fischerová, kterou výtvarník v roce 2006 určil i jako správkyni dědictví.