Před půl stoletím natočili Beatles svou Pomoc!

Dá se říci, že černobílý A Hard Day's Night (překládaný jako Perný den), nastavil v oblasti hudebních filmů laťku hodně vysoko. Beatles si byli vědomi toho, že její překonání nebude lehké - Lennon dokonce tvrdil, že pokud si Beatles nechtějí uříznout ostudu, musí natočit něco lepšího - a věren své povaze prohlásil, že by tedy bylo lepší netočit nic. Vedl ho k tomu i poměrně dost velký počet praštěných scénářů, které skupina a potažmo manažer Epstein odmítli. Mezi ty nejznámější patří romance z prostředí Divokého západu, kde se měli členové kapely hrdlit o krásnou dceru texaského chovatele dobytka. Z tohoto záměru zůstalo jen několik propagačních fotografií.

Nakonec vyhrál scénář dvojice Marc Behm a Charles Wood. Paul však jejich dílo doplnil o několik destinací, kde podle jeho slov Beatles nikdy nebyli a chtěli se tam podívat. Pro Beatles to znamenalo prožít několik dní v rakouském Obertauernu, kde byli přinuceni postavit se na lyže. Revoltující "Brouci" se obrátili na režiséra Richarda Lestera, že v životě na těch směšných prkýnkách nestáli. Pan director s kamennou tváří prohlásil: "Fajn, takže je nejvyšší čas, abyste s tím něco udělali. Najděte si kopec a zkoušejte." Potají pak kolem rozmístil kamery a získal tak jedinečné záběry lyžařského "umění" Fab Four. Neobešlo se to bez potřebných akcí - štáb prozíravě pojistil Johna, Paula, Ringa i George na hodně vysokou částku pro případ zranění. Že to mělo smysl se ukázalo, když za skupinou dorazil "na čumendu" jejich producent George Martin a prakticky ihned po příjezdu si zlomil kotník.

Další štací byly Bahamské ostrovy, kde si měli Beatles užívat sluníčka na Balmoral a Paradise Island. Místo toho je přivítalo poměrně chladné počasí, takže při natáčení klipu Another Girl se muselo hojně přetáčet, protože navzdory slunečnímu svitu se sem tam nějaký Beatle třásl zimou. A proč zrovna Bahamy? Natáčení filmu tam začalo a tvrdí se, že jedním z důvodů byla snaha ušetřit na daních. I proto tu štáb pracoval pod nově vzniklou společností Cavalcade Productions. Jenže po dokončení první části prací a návratu Beatles do Londýna vzbudila pozornost aféra kolem filmu Tom Jones společnosti Woodfall Productions. Šlo o obrovské daňové úniky a oprávněně vyděšený Epstein okamžitě nařídil celou zástěrku na Bahamách zrušit. Daním se tedy tvůrci filmu nevyhnuli, ale nejspíš si ušetřili nepříjemnosti, které mohly dospět až před soud.

Velké dohady vyvolala scéna v domě, kde filmoví Beatles bydleli. Rozporuplná Ahme, jíž ztělesnila debutující Eleanor Bron, omylem aplikuje Paulovi výtažek, po němž se baskytarista zmenší. Paul tím vypadl z šatů a pohyboval se vedle obřího popelníku a imitace boty zcela nahý. Později přiznal, že až do chvíle, kdy se zahalí do obalu od žvýkačky na sobě neměl skutečně vůbec nic. Zřejme se mu to zalíbilo, protože podobně se pohyboval i v televizní filmu Magical Mystery Tour. 

Mnoho diváků nechápalo také rozčlenění filmu do tří dílů, i když ten prostřední trvá necelých 20 vteřin. Originální dělení napadlo režiséra Lestera, který tak parodoval v té době oblíbené dlouhometrážní velkofilmy mající více částí. Podlehl však jiné vzrůstající módě - místo titulků hned od začátku filmu se jich dočkáme ve formě videoklipu, až po minutě.

I název měl svou poměrně zamotanou historii. Stejně jako u A Hard Day's Night se od počátku vymýšlely různé varianty, je známo, že pracovní tituly zněly Beatlemania II a s ohledem na přítomnost fanatických vyznavačů bohyně Kailí i titul Eight Arms Hold You. Americká firma Capitol byla tak nedočkavá, že tento titul použila k fotografiím z filmu na soundtacku. Mnozí lidé si mysleli, že pojmenování je propojeno s titulní písní, leč opak je pravdou. Ringo je uvězněn ve sklepě, kde ho ohrožuje tygr (mimochodem šlo o desetiměsíční mládě), ovšem vyděšený bubeník, bez ohledu na neprůstřelné sklo, které bylo mezi ním a šelmou instalováno, začal po objevení tygříka spontánně řvát Pomoc! Postaral se tak podruhé o název filmu. Potíž byla jen v tom, že název Help už existoval, proto po právní poradě přibyl vykřičník a vše bylo zachráněno. Toto svědectví se dočteme v knize Steve Turnera o vzniku písní Beatles, ovšem ten také tvrdí, že s názvem Help se počítalo od začátku filmu. Do toho však příliš nezapadá fakt, že Lennon titulní píseň "dodal" až v závěru natáčení - navíc jeho Help! k rozverné náladě filmu vůbec nepasuje.

Na rozdíl od mladých mužů fascinovaných bojovou technikou měl Lennon panický strach z tanků a ztvárnění "bitevních" scén na vojenském cvičišti Wiltshire ho stálo hodně nervů. Nakonec svou fóbii překonal a dokonce do tanku vlezl. Zda tím vymazal své obavy nelze říci, každopádně dva roky po dokončení Help! se objevil po Lesterově boku ve vojenské komedii How I Won The War (Jak jsem vyhrál válku) podle známé knihy Patricka Ryana. 

George Harrison si ve filmu odbyl několik premiér - poprvé se prosadil vedle dvojice Lennon-McCartney jako autor (píseň I Need You), v "indické" verzi písně A Hard Day's Night si poprvé vyzkoušel hraní na sitár a stal se také oficiállně zlodějem - všimněte si, co dělá, když se Beatles dohadují v klenotníkově krámu jak zbavit Ringa nebezpečného prstenu. Režisér Lester později prohlásil, že co do hereckého talentu byl George jednoznačně nejlepší.

Kdo si film koupil v roce 2007 ve zvláštní DVD edici, mohl se po dlouhých letech podívat i na několik vystřižených záběrů na speciálním bonusovém disku. Nepodařilo se ovšem objasnit jednu záhadu - často se mluvilo o zmizelé scéně nazvané Škola transcendentální výslovnosti Sama Ahaba. Měla trvat deset minut a její obsah je spíše předmětem dohadů, protože při remastrování filmu nebyla v archivu United Artists nalezena. Existuje její popis, v němž figuruje zhypnotizovaná Lady MacBeth a tajemný Sam Achab (podle některých výkladů jde o převrácený název Baham), ale zdá se, že tuto scénu už nikdy nikdo neuvidí - pokud vůbec existovala.

Velmi zajímavou postavou měl být i Peter Sellers, známý komik a přítel skupiny. Svou účast však odmítl, protože nechtěl vedle Beatles hrát druhé housle. Bizarně také působily některé odsuzující poznámky, zejména ve Východní Evropě, že film se vysmívá a uráží hrdinnou Rudou armádu. Tak si někteří pozorní dohližitelé vysvětlili skutečnost, že se vyznavači Kailí snažili Ringa před obětováním natřít na rudo.

"Byla to zábava, ale náš film to nebyl, my v něm byli jen hosty," prohlásil Lennon na slavnostní premiéře, od níž před několika dny uteklo neuvěřitelných padesát let. Když si však pustíte Beatles, prchající před fanatickými vyznavači bohyně Kailí přes armádní prostory, zasněžené alpské vrcholky, královský palác až do přímořského ráje, vůbec vám ten časový odstup nepřijde na mysl.