ROZHOVOR | Československá letadla mají duši, důraz klademe na atmosféru, říká režisér filmu o pilotech za socialismu

Na vašem novém filmu Narušitel se podílíte jako režisér, kameraman, producent a spolu s Petrem Kultem i scénárista. Jak se vám daří skloubit všechny profese dohromady?

Ač skloubení těchto profesí není až tak obvyklé, jsem rád, že jsem mohl celý proces výroby řídit sám a vybrat si tak lidi z oboru, kteří se na filmu podílejí.

Právě při tvorbě scénáře jste se nechal inspirovat příběhem vašeho dědečka Vladislava Baldy– bývalého vojenského pilota, podplukovníka, který sloužil do roku 1999 na letištích v Líních, Pardubicích a Hradci Králové. A hlavně zachránce letadla C – 105 (pozdější civilní označení Z – 126), které bylo v roce 1980 vyřazeno, odvezeno do obce Loučeň. A od tohoto okamžiku se vlastně odvíjí příběh jednoho letadla od jeho rozebrání, rekonstrukci až po nastříkání motivu draka na jeho motor, aby mohlo vzniknout zcela nové letadlo, které nese název Drakouš a také příběh člověka milujícího létání, jemuž tímto vzdáváte hold.

Jak moc dědeček zasahoval do scénáře? Či jeho názor na váš filmový dokument Historie jednoho letadla?

Příběh je pouze inspirovaný příběhem mého dědy. Použili jsme z něho do scénáře několik zlomových událostí a další zápletky jsme využili z životních příběhů jiných pilotů stejné generace. Děda do scénáře a natáčení zasahoval spíše po odborné stránce, aby bylo vše tak, jak to doopravdy v Svazarmovském a armádním létání bylo a má být. Eliminovali jsme tak jakoukoliv možnost historické nepřesnosti. Díky přátelským kontaktům mého dědy se nám zároveň podařilo získat málo dostupné rekvizity a letouny se zkušenými a vstřícnými piloty.

Váš dědeček byl již v 17 letech pilotem bezmotorových letadel. Vy sám jste řekl: „Létání pro mě znamená neuvěřitelnou volnost tam nahoře, kde je všechno malé, a zároveň obrovské. Nejkrásnější je sledovat ty starší a zkušené piloty, pro které to malé krásné letadlo znamená úplně všechno. Ta jiskra v očích, jako by během zlomku sekundy omládli“ Mohl byste nám tuto lásku, nadšení pro letadla přiblížit?

Myslím, že těch pár vět vystihuje vše J. Během natáčení jsme se setkali se spoustou výborných pilotů a natáčeli se spoustou dnes už historických letadel. Právě tato letadla mají duši a víte, že na ně můžete být hrdí, jelikož byly vyrobeny v tehdejším Československu.

Létání je něco, co se slovy nedá vyjádřit, a proto o tom také točím film, chci tyto pocity přenést na diváky.

Nyní k vlastnímu natáčení. Podle čeho jste vybírali lokace?

Při výběru lokací jsme se snažili využít místa, ve kterých se určité události, které film provází, opravdu odehrávali. Asi nejdůležitějším aspektem výběru lokace je její atmosféra a magičnost. Nestačí se spokojit s lokací, která na první pohled vypadá historicky správně a odpovídá všem představám. Pokud na Vás to místo udělá obrovský dojem hned, když tam dorazíte, je více než pravděpodobné, že stejný pocit budou mít i diváci v kině, a to právě podporuje atmosféru filmu, která je nezbytně důležitá, především u historického filmu. Měli jsme obrovské štěstí na lokace. Většina filmu se natáčela na malém letišti v Hořicích, které se doslova zaseklo v 80. letech minulého století a poskytlo nám tak neuvěřitelně zajímavá a historicky dochovaná místa pro situování scén. Dále jsme natáčeli například na letišti v Hradčanech, bývalém armádním letišti, ukrytém v Mimoňských lesích, kde mnoho z tehdejších armádních pilotů létalo, dále v Hradci Králové s MiGem 15 UTI a na dalších nezapomenutelných a dech beroucích lokacích, které ve filmu zanechají obrovskou stopu. I většina interiérů byla natáčena v původních dochovaných prostorách bez nutnosti větších zásahů.

Zaujal mě váš názor na práci režiséra: „Režisér vytváří atmosféru filmu a to, co nás k filmu poutá.“ Jak moc se o to snažíte „na place“ ?

Atmosféra, která na diváka působí je dle mého názoru jednou z nejdůležitějších složek filmu a proto se snažím do posledního detailu splnit své představy o scéně, vytvořit zajímavé a tajemné nasvícení. Právě nasvícením můžeme ovlivnit vyznění celé scény, zda bude vypadat tajemně, komediálně, hororově nebo napínavě. Atmosféra se dá ovlivnit vlastně každým prvkem filmu (zvuk, hudba, herecké výkony, lokace, atd.), a tak je potřeba sladit vše dohromady, případně jednou složkou podpořit ty další a motivovat všechny na place, aby odvedli co nejlepší práci s co největším zápalem.

Jak moc je pro vás jako velmi mladého režiséra náročná práce s herci?

Velice rád dávám hercům volnost. Samozřejmě mám svojí představu a takové pomyslné mantinely, ve kterých se musí postava v dané scéně pohybovat, ale i tak si rád od herců vyslechnu jejich pohled na to, jak by scéna či dialogy měly vypadat. Po společném projetí scény, kdy vysvětlím svůj záměr, je to nechávám zahrát podle svého a do toho se je snažím korigovat a udržet ve správném směru. Myslím, že takový způsob je pro každý dialog, pocitové vyznění dialogu, velmi obohacující, vzhledem k tomu, že do něj vstupují další myšlenky a pohledy na věc. Samozřejmě jsou i momenty, kdy takovou volnost nenechávám, ale rád čerpám i z dalších a někdy zcela odlišných názorů.

Herci jako Stanislav Zindulka či Jiří Dvořák se o vás velmi pochvalně vyjadřují. Jak vy si ceníte jejich spolupráce na filmu?

Myslím, že se nám obsazení filmu opravdu povedlo. Spolupráce s Jirkou a panem Zindulkou je velice příjemná, v pohodové a přátelské atmosféře. Obou Pánů herců si vážím a jsem velice rád, že předali do filmu své zkušenosti a úžasně realistickým způsobem ztvárnili svoji postavu s velkým nasazením. Navíc Jirkovi je létání velmi blízké, což umožnilo natočit reálné a přesvědčivé letové záběry a to nejen s Jirkou, ale i dalšími herci. Snažil jsem se do filmu vybrat kvalitní herce, kteří nejsou známí jen ze seriálů, ale proslavily je jedinečné filmové role, což je příklad i pana Zindulky, kterého si nesmírně vážím jako herce, ale hlavně i a to především, jako skromného, milého a energického člověka. Jsem velmi rád, že se nám do filmu povedlo obsadit herce, kteří se do příběhu a své role opravdu položili a během natáčení s ní i žili, to je velmi cenné.

Avšak tím největším přínosem pro film bylo obsazení do hlavní role (Vladislav Kučera) mladého herce Pavla Neškudlu, kterým je pro mě obrovským objevem a neskutečným talentem. Pavel se opravdu na celou dobu natáčení stal Vladislavem Kučerou (hlavní postava ve filmu) a to se všemi charaktery postavy, které by měly z filmu vyznít. Před každou scénou, kterou jsme natáčeli mně Pavel ukázal „náčrty“ toho, jak by se mu líbilo dialog či scénu poupravit a ve většině případů byly tyto nápady velmi dobře využitelné. Vždy mě potěšilo vidět někoho, kdo se snaží scénář zlepšit a inovovat, to mi vždy dodalo sílu pro natáčení scény. Zároveň se mi podařilo v Pavlovi probudit lásku k létání.

Ke každému fimu patří neodmyslitelně í hudba.

Autorskou hudbu k filmu složí výborný hudební skladatel, spolupracovník mnoho českých divadel Dárek Král, který vyjadřuje svou hudbu velikou originalitou a právě specifickou atmosferičností.

Film Narušitel by měl obsahovat prvky kriminálního příběhu a filmu noir. Máte za sebou už část natáčení. Jak se vám toto zatím daří?

Už jsme v podstatě na konci natáčení. V prosinci budeme mít poslední klapku a poté se už odebereme do střižny. Myslím si, že se povedlo splnit tyto prvky, které diváka povedou příběhem po správných i falešných cestách a bude jen na něm, zda dokáže vyluštit tu správnou, která ho dovede k tomu pravému rozuzlení příběhu.

A co vaše producentská činnost? Odklání se od vašich představ nebo jste tu náročnost předpokládal?

Náročnost jsem předpokládal po zkušenosti s minulými menšími projekty, avšak u tohoto filmu je to znásobeno historickou přesností, rekvizitami, kostýmy atd. Producentsky jsme si samozřejmě prošli i nečekanými zklamáními od některých lidí, ale na druhou stranu jsme byli příjemně překvapeni pomocí a ochotou lidí hlavně z oblasti letectví, kde nám vzniklo mnoho nových přátelství.

Co mohou diváci od vašeho filmu čekat? A co byste vy svému filmu popřál?

Divákům chtěl bych filmem přinést lásku k létání, mnoho reálných letových záběrů, zajímavý a napínavý příběh představený na mnoha unikátních letových stojích, v mnoha unikátních lokacích a přiblížit osudy výjimečných lidí v minulém režimu v prostředí, které není lidem až tak moc známé. Filmu bych samozřejmě chtěl, aby se na diváky přes plátno přeneslo vše, co jsem chtěl filmem říct.