RECENZE: Bez Síly i Impéria. Solo nabízí Star Wars, jaké tu nebyly

Hana Sola jsme poznali hned v prvním díle Star Wars (Epizodě IV: Nové naději, chcete-li). Cynický pašerák s neodolatelným šarmem Harrisona Forda ale měl už leccos nalétáno ještě předtím, než zastřelil Greeda a vzal na svoji palubu mladého Lukea Skywalkera. Pokud vám vrtalo hlavou, čím vším si nejodvážnější pilot v galaxii prošel, než mu do života vstoupil jistý Vyvolený farmář, muselo vám ohlášení filmu Solo: Star Wars Story připadat jako druhé Vánoce. Těm z nás, kteří upřednostňují nezodpovězená tajemství a prequelů se děsí jako Sith světlé strany Síly, ale očekávání tohoto filmu způsobovalo spíš žaludeční vředy.

Solo se věnuje právě tomu legendami opředenému období Hanovy (Alden Ehrenreich) minulosti, během kterého se seznámil se svým chlupatým parťákem Chewbaccou (Joonas Suotamo) a nejlepším přítelem Landem Calrissianem (Donald Glover) a na palubě možná neikoničtějího popkulturního vesmírného plavidla všech dob, Millenium Falconu, zvládl zkrátit si proslulý Kessel Run na 12 parseců. Kromě toho film také sleduje dvě zásadní postavy, které formovaly Hanovu osobnost – jeho zlodějského mentora Becketta (Woody Harrelson) a první lásku Qi'ru (Emilia Clarkeová).

A tento riskantní tah zaměřit se na události, jež udělaly z Hana přesně toho pesimistu, kterého jsme poznali na začátku Nové naděje, se vydařil. Tvůrci našli ten správný recept na poodhalení roušky tajemství, která průlomovou roli Harrisona Forda obklopovala, a výsledek v žádném případě není zklamáním, které by tuto postavu jakkoli znevážilo.

Nelze než kvitovat komornější pojetí filmu (pokud vůbec můžete o monstrózní space opeře s rozpočtem olbřímích rozměrů mluvit jako o komorní záležitosti), které vůbec poprvé v historii tohoto filmového fenoménu vynechává vesmírnou Sílu i boje za mír v galaxii a místo toho se soustředí na osobní problémy jednoho namyšleného sirotka se srdcem na pravém místě – na jeho snahu vydobýt si místo mezi kriminálníky všemožných kast a profesí. Roli zlého Impéria tak zastávají zločinecké kartely v čele s Drydenem Vosem (Paul Bettany).

Pravou trefou do černého je ale ta sebranka postav, charakterů a figurek, kterou Han na své cestě potká. Všechny totiž, od těch nejdůležitějších jako jsou Qi'ra, Beckett, Chewie či Lando, přes jejich vedlejší parťáky Val (Thandie Newtonová), Rio Duranta (John Faverau), nebo droidku L3-37 (Phoebe Waller-Bridgeová) až po ty téměř epizodické dýchají životem a dokazují, že si s nimi filmaři i herci vyhráli. Snad jen hlavní záporák Dryden Vos zavání prototypem zloducha podle šablony, ale vzhledem k tomu, s jakým děsivým chladem se s ním charismatický Bettany popasoval, se mu to dá odpustit. Ostatně o něm film ani není.

Asi největším překvapením ale je konzistence, jakou si snímek udrží od úvodních titulků až po ty závěrečné. Solo: Star Wars Story byl médii propírán jako problémový projekt. Když byli jeho původní režiséři, Phil Lord a Chris Miller, odvoláni jen několik týdnů před tím, než mělo skončit natáčení a začít postprodukce, a na jejich místo byl povolán matador Ron Howard, jehož úkolem se stalo přetočit většinu filmu (podle Wall Street Journal je Howardův podíl na výsledném produktu až 70 %), mnoho lidí se obávalo mišmaše na způsob Ligy spravedlnosti. To se nakonec nepotvrdilo – ba naopak, film působí kompaktním dojmem a až na několik vtipnějších scén (jasný rukopis dua Lord-Miller) je nemožné určit, který z režisérů přišel s jakou scénou. Tónem, hereckými výkony i stylem si jsou všechny velmi podobné.

Co naopak nikoho překvapit nemůže, je prvotřídní vizuální stránka. Solo sice v tomto ohledu nepřináší nic moc nového, ale i tak se jedná o spektákl, který vám na velkém plátně vymáčkne oči z důlků. Úchvatné scenérie, (až na výjimky) věrohodný mix CGI a praktických efektů a temnější styl, který postrádá všechny ty pestré barvy, na které jsme si u moderních Star Wars zvykli, jasně říká totéž, co zbytek filmu. JSME STAR WARS. ALE ZÁROVEŇ JSME SVÍ.

Hodně se řešilo, kdo je vůbec schopný nahradit Harrisona Forda. Odpověď je nasnadě. Nikdo. Volba ale padla na téměř neznámého Aldena Ehrenreicha a ten se s nesnadným úkolem popasoval… inu, rozpačitě. Ehrenreich není špatný herec a rozhodně má na to, aby tento film za pomoci svých kolegů utáhl, Han z něj ale nikdy nebude. To je nejvíce znát právě ve scénách, kdy se snaží svého předchůdce imitovat. Manýry se mu totiž vůbec nedaří. Dokud se ale soustředí sám na sebe a Forda nechává Fordem, není mu moc co vytknout.

Zásadní slabiny filmu tak jsou jen dvě. Tou první je velmi slabý začátek. Úvodní cca čtvrthodina odehrávající se na Hanově domovské planetě působí lehce rozpačitě a není dvakrát záživná. Navíc je kompletně utopená v černi, takže z ní pomalu není nic vidět. Jedná se o jedinou a nepatrnou odchylku od jednotného stylu, který jsem o pár odstavců výše vychvaloval.

Druhým a v podstatě očekávaným problémem je laciná nostalgie. Zařazení scény, v níž Han vyhraje Millenium Falcon v kartách, je logické a nedá se mu nic moc vytknout, protože je nezbytné pro příběh. Jenže podobných momentů je ve filmu tolik, že by se s nimi dalo hrát bingo. Některé působí jakž takž přirozeně, jiné jsou přímo rušivé. Vyloženě příšerná je ale jen jedna, a naštěstí si ji odbydeme už na konci onoho nepovedeného prologu.

Očekávání stranou. Solo není převratný, hlubokomyslný ani velkolepý. A rozhodně nesedne všem, ať už v práci denně svačíte z krabičky s obrázkem Millenium Falconu, nebo vás Star Wars prostě jen baví. Uspěl ale všude tam, kde (dle mého velmi špatné) Rogue One selhalo – nabízí zábavné postavy, konzistentní příběh i styl a rozšiřuje starwarsovský mythos o prvky, které ho obohacují a zdokonalují. Jedná se sice jen o popcornovou blbůstku, ale je to blbůstka, která dokázala, že pokud se soustředíte na člověka, obejdete se bez Skywalkerů, Hvězd smrti i laciného filozofování.

Celkové hodnocení: 90 %

Solo: A Star Wars Story (2018)

Hrají: Alden Ehrenreich, Woody Harrelson, Emilia Clarke, Donald Glover, Paul Bettany, Thandie Newton,  Phoebe Waller-Bridge, Joonas Suotamo a další

Režie: Ron Howard

Scénář: Jonathan Kasdan, Lawrence Kasdan

Kamera: Bradford Young

Hudba: John Powell

USA / 135 minut / akční, dobrodružný, sci-fi, fantasy