Výpravné historické drama z počátků lyžařského sportu v Krkonoších vypráví nejen o nacionalistické řevnivosti Čechů a Němců, ale také o síle přátelství a zarputilosti Bohumila Hanče. Samotný závod se po prvním kole mění ze sportovního klání na boj o přežití. Ukazuje se tak, že i české hory umí zahýbat s lidskými osudy.
Příběh Bohumila Hanče (Kryštof Hádek), nejlepšího českého lyžaře Rakousko-uherské monarchie, zná kde kdo. Ale jak se přesně odehrál, proč zemřel také Hančům nejlepší kamarád Václav Vrbata (Vladimír Pokorný) či jakou roli v příběhu sehrál pozapomenutý pražský Němec a všestranný sportovec Emerich Rath (Marek Adamczyk), a tom už se tolik nemluví. To se rozhodl změnit snímek Tomáše Hodana, který se pokouší poodhalit pozapomenuté události závodu z března roku 1913.
První třetina snímku se věnuje řevnivosti mezi Čechy a Němci, ukazuje Hanče jako výborného lyžaře a zároveň ukazuje kamarádskou povahu závodů. Dále okrývá přátelství, které vzniká mezi lidmi, kteří se potkávají pouze v zimě na svazích hor, a které dokáže překonávat roky i vzdálenost.
Druhá třetina se pak zaobírá Hančovým soukromým životem a jeho útrapami. Hodně se rozebírá slib skončit s lyžařskými závody, jenž dal Hanč své ženě (Judit Bárdos), který se nakonec rozhodne porušit, což se mu nakonec stane osudným. Ale dostane se i na těžkosti života v podhůří Krkonoš.
Třetí dějství se již věnuje samotnému závodu, prvnímu, v němž se přímo utkají Češi proti Němcům, což se do té doby z důvodu vzájemné řevnivosti nedařilo domluvit. Oproti předchozím závodům, tento závod postrádá kamarádského ducha a jde veskrze o snahu vyhrát za každou cenu. Po prvním kole závodu se však dramaticky změnilo počasí a ze závodu o vítězství se stal závod o přežití. Jednotliví závodníci postupně vzdávali, až na trati zůstal samotný Hanč.
Sice padlo rozhodnutí o ukončení závodu a traťoví komisaři měli za úkol zastavit Hanče na další kontrole, ale Hanč ve vypětí sil nepochopil signál z dáli mávajícího komisaře, a pokračoval v závodě dál, což se mu stal nakonec osudným.
Co se týče závěrečného boje o přežití, zřejmě by z něj šlo vytěžit o něco více a dalo by se mu věnovat o trochu více času. Ale i přes určitou zkratkovitost dokáže vyvolat napětí, které nakonec vygraduje v hořký konec. Ten je navíc tuplován zjištěním, že Vrbata zůstal také na hřebeni, kde ho potkal stejný konec jako Hanče.
Poslední závod se víceméně rovnoměrně věnuje Hančovi a Rathovi, jehož roli v příběhu se snaží ukázat širší veřejnosti, protože na ni bývá často zapomínáno. To sice trochu upozaďuje příběh Vrbaty a jeho přátelství s Hančem, ale trochu jiný pohled na dané události rozhodně není na škodu. Ostatně, samotný příběh je vyprávěn do jisté míry z Rathovy perspektivy, neboť jej zastihujeme jako přiděleného topiče na jedné z krkonošských chat za socialismu. Postavu starého Ratha si zahrál Oldřich Kaiser.
Jednotlivé postavy jsou napsány velmi realisticky a uvěřitelně a celkovému vyznění pomáhají také dobré herecké výkony. Zejména mrazivé podmínky na svazích Krkonoš se značí v tvářích herců, kteří často ani nemuseli hrát, že je jim pekelná zima.
Pozastavit se musíme také na práci s vyprávěním a logikou, která ve snímku funguje velmi dobře. Na české poměry je kladen až neskutečný důraz na to, aby divák měl ve správnou chvíli ty správné informace, které jsou často sděleny jen tak mezi řečí nebo letmým obrazem.
Vizuální stránka je rovněž vysoko nad úrovní běžné české produkce a společně s nádhernými kulisami a kostýmy si snímek nezadá se širší evropskou konkurencí. Záběry na projíždějící lyžaře v laterálním plénu nejsou ničím převratným, ale dávají náležitě vyniknou krajině a když se zkazí počasí, přechází kamera v jinou perspektivu, jež napomáhá evokovat nejistotu a zmatení i v očích diváka.
Snad ještě závěrem by bylo záhodno zmínit, že ač si často stěžujeme na natahovanou stopáž, tak Poslední závod by mohl být alespoň o patnáct minut delší, protože naznačuje mnoho otázek a problémů, na něž nenabízí žádnou odpověď či rozvedení. Tyto tak slouží pouze jako ilustrace doby či podtržení nějakého charakteru či okamžiku, což je trochu škoda, protože jsou zajímavé i samy o sobě. Zejména pak osobní rovina Hanče a vztah s Vrbatou a Rathem mohl být více prokreslen, protože v závěru tak snímku schází větší údernost celé tragédie.
Celkově se jedná o velmi nadstandardní snímek české provenience, který má kvality i ambice zaujmou širší evropské publikum. Bohužel jak je již dobrým zvykem české kinematografie, když se u nás natočí kvalitní snímek evropského formátu, jedná se v naprosté většině případů a historické drama, které svými postavami nemá zásadnější přesah do povědomí evropského publika. Nicméně, to neubírá nic na kvalitách Posledního závodu, který byste měli rozhodně navštívit v kinech, protože výsledný zážitek je silnější než v případě chváleného Zátopka.
Celkové hodnocení: 80 %
Poslední závod (2022)
Hrají: Kryštof Hádek, Judit Bárdos, Marek Adamczyk, Oldřich Kaiser, Vladimír Pokorný, Vladimír Javorský, Jan Hájek, Jaroslav Plesl, Jan Nedbal, Cyril Dobrý, Jan Hofman, Gabriela Pyšná, Zbyšek Humpolec, Simon Kirschner
Režie: Tomáš Hodan
Scénář: Tomáš Hodan
Kamera: Jan Baset Střítežský
Hudba: Jakub Kudláč
Česko / 102 min / drama, životopisný, sportovní
Související
RECENZE: Záhada strašidelného zámku se bojí i vlastního stínu. Neurazí, ale upadne v zapomnění
RECENZE: Dospívání je dnes těžké. Festival Anifilm uvedl brilantní indie výpověď o proměně ambic
recenze , filmy , Kina , české filmy , Bontonfilm , Kryštof Hádek , Judit Bárdos (herečka) , Marek Adamczyk (herec) , film Poslední závod , Tomáš Hodan (režisér) , Krkonoše , Jizerská 50 , drama , sport , historický , Oldřich Kaiser , Jan Hájek , Jaroslav Plesl (herec) , Jan Hofman
Aktuálně se děje
včera
Trump už se nahlas hlásí ke královské rodině. Mohou za to britští novináři
včera
Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu
včera
Ledecká půjde do další zimní sezóny bez lyžařských koučů Gampera a Banka
včera
Obchody nemají na vybranou. V květnu se jednou musí řídit zákonem
včera
Policisté hledají výtržníka. Odjíždějícímu autobusu pražské MHD rozbil dveře
včera
Zemřel Oskar Petr, autor legendárních hitů Lucie či Davida Kollera
včera
Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu
včera
Letní počasí dorazí už o víkendu. Meteorologové řekli, co není vyloučeno
včera
Evropský parlament se postavil proti Orbánovu muži. Maďarského eurokomisaře vyzval k rezignaci
včera
Von der Leyenová: Rusové mají pocit, že se opět nacházejí za železnou oponou. Tentokrát je digitální
včera
Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly
včera
Nový rozsudek v Cimického kauze. Psychiatr má skončit za mřížemi
včera
Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko
včera
Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS
včera
Už nebudu hodný, vzkázal Trump za doprovodu bizarní fotomontáže
včera
Svět zasáhne silné El Niño, varuje WMO. Počasí může letos lámat rekordy
včera
Odchod Spojených arabských emirátů z OPEC otřásl světem. Proč je tak významný?
včera
Estonsko chce, aby Evropská unie zakázala vstup ruským vojákům
včera
Ruská přehlídka ke Dni vítězství bude poprvé po 20 letech bez vojenské techniky. Důvod ministerstvo tají
včera
Řítí se svět do další ekonomické krize? Tentokrát by se neodehrála stejně, jako ta předchozí
Vzpomínky na pád banky Lehman Brothers v září 2008 jsou pro mnohé stále živé. Bobby Seagull tehdy pracoval jako obchodník v londýnském Canary Wharf a do kanceláře dorazil před šestou ráno naposledy. Ačkoliv zprávy z Ameriky věštily bankrot, zaměstnanci v Británii netušili, co to pro ně znamená. V kancelářích zavládl chaos a někteří lidé si začali brát obrazy ze stěn jako náhradu za dlužné akcie.
Zdroj: Libor Novák