ROZHOVOR | Do Afghánistánu jezdím dělat sport a kulturu, říká Daniel Landa

Hudební ikona Daniel Landa svými výroky a prohlášením, že je čaroděj Žito, vzbudil u mnohých pochyby o svém duševním zdraví. Všechno však bylo pouze součástí plánu a v brzké době se dozvíme, o co skutečně šlo. Zpěvák to uvedl v druhé části rozhovoru pro EuroZprávy.cz, kde se také rozpovídal o své činnosti v Afghánistánu, o vlastenectví nebo o inspiraci v mytologii a fantasy.

Jak se stane, že se jeden z nejpopulárnějších českých zpěváků začne zabývat politikou a celkovou situací v Afghánistánu? Co vás na Afghánistánu tak zaujalo?

Je to ohromně dlouhý příběh. Celé to chceme vysvětlit v tom dokumentárním filmu i dalšími aktivitami. Afghánistán je kulturní indoevropský prostor, což znamená árijský* prostor. Mluvím o duševním a duchovním dědictví.

V Afghánistánu panuje válka a bylo pro mě důležité zjistit, která ze stran bojuje proti radikálním islamistům. A tou je strana indoevropská, árijská, která Afghánistánu chce připomenout jejich historii, kdy byl Afghánistán nádhernou výspou civilizace.

Pracujete tedy politicky, nebo diplomaticky?

Já se snažím pomáhat jinak. Mým posláním je připomínat umění a sportem náš vlastní rod a naše kořeny. Aby si lidé vzpomněli, že jsme Slované, Keltové, Germáni, Indoevropané a Árjové. Že jsme si příbuzní v hodnotách s těmi, o kterých by to dnes lidi neřekli. Je ale třeba připomenout, že máme podobné hodnoty jako například Afghánci. Není to tedy ni politická mise, ani diplomatická. Myslím si, že je moje mise kulturní a sportovní.

Protože právě sportem a kulturou chceme tyto staré hodnoty lidství oživit a uvést je znovu na myšlenkový trh. I když to s sebou nese určité riziko kvůli dřívějšímu zneužití…znásilnění run a árijství. V dnešní době je ale potřeba být odvážný, a pokud se jedná o vlastní rod, vlastní rodinu, tak být i nekompromisní. Nestarat se o to, co by se mělo a nemělo říkat a jak se člověk smí a nesmí pojmenovávat.

Jakou reakci na tuto vaši duchovní cestu mají fanoušci na setkáních? Chápou ji alespoň částečně?

Ti, kteří si přečtou Všeník, vnímají to, protože ve Všeníku je to popsáno do hloubky. Árijství je o 14 jednoduchých hodnotách, které má člověk dodržovat. Na tom jsme se shodli i s afghánskou stranou. Nejsou složité k chápání. Důležité je vnímat celý ten příběh, pak to lze pochopit. Proto si počkejte na ten muzikál a dokument a film. Stálo to za to. Teď ten příběh musíme jen dobře podat.

Až příběh ukončíte, co bude dál? Máte v plánu například další alter-ego?

Další alter-ego rozhodně ne. Tohle bylo použito k finalizaci osobní cesty Daniela Landy a to finále byla hra na kouzelníka Žita, díky které jsem si mohl dovolit věci, co by si Daniel Landa nejen nemohl dovolit, ale asi by to ani nepřežil. Pro ty, kteří se nepohybovali v tom prostředí, je prakticky nemožné představit si, čemu všemu jsme čelili.

Škoda, že ve státních funkcích nejsou vlastenci. Vy to pak jako vlastenec děláte ze své vůle, na vlastní triko a zadarmo. A ti, kteří by vám měli pomoci, vlastně nejsou vlastenci a sedí jak žába na prameni. Česká ambasáda v Kábulu nás v Afghánistánu silně očernila. A to bychom nečekali ani v nejhorším snu.

Snažíte se navázat diplomatickou spolupráci s Afghánistánem, ovšem politici vaše snah spíše ignorují. Chcete ve volbách podpořit někoho, kdo by vám mohl pomoci?

Nikoho podporovat nebudu. Do politiky se vůbec nevměšuju, nestarám se o to a snažím se starat o věci, které nás mohou někam dovést. Popravdě mám pocit, že politici, se kterými jsme se setkali, za Českou republiku vůbec nebojují. Když vy jim říkáte: „Máme tenhle program a podporu celé afghánské strany, abych jim v kultuře a sportu pomáhal směrem k indoevropské tradici“ a oni místo toho začnou rozhlašovat po médiích a Afghánistánu, že jste nebezpečnej fašista… Vlastně vás vystavují riziku, vaši vlastní lidi.

Nabídka z afghánské strany byla jasná: „Lando, tady v tomhle můžeš pomoct“. A já jsem řekl, že jdu do toho. Česká strana dostala veškeré podklady, všechno bylo podloženo oficiálními souhlasy ze strany Afghánistánu. A stejně nic.

Když pak česká média hlásí, že se scházíte s „ministry vesmíru“ a politici se tomu vysmívali. Jestli je ministr vnitra Afghánistánu, vrchní velitel vzdušných sil Afghánistánu, premiér, ministr důlní těžby a další…jestli toto jsou „ministři vesmíru“, tak kde jsme. Co mají čeští politici za poradce? Měli to vzít jako signál, že Afghánistán to podporuje a Česko má ohromnou šanci, politickou i ekonomickou.

Doufáme, že nový vyslanec a Afghánistánu bude přihlížet k afghánským přáním a bude jednat v zájmu České republiky. Doufám, že se na to místo dostane vlastenec a ne prospěchářská krysa. Na nikoho ovšem nemířím. Jen doufám, e to bude vlastenec. Ať bude z jakékoliv strany.

Co je to ta příležitost, kterou podle vás Česká republika má?

Češi mají úžasnou možnost zasáhnout do počátečního vývoje věcí ve střední Asii, kde jsou suroviny a tak. Ano, velcí hráči mají své plány, ale nemají možnost. Teď jen Češi musí mít koule a využít situace. Otevřel jsem jim dveře. Tady, tady a tady. Stačí jimi jen projít. A ty české dveře se zabouchly.

Kdy jste zjistil, že je pro vás vlastenectví důležité?

To mě naučila maminka a tatínek. A babička a dědeček. Vlastenectví se pro mě jmenuje láska. Nemám to jako politický program. Miluju naši zemi, miluju Vyšehrad, miluju naše lesy… Ty smrkový koncentráky nenahradí ty bukový a dubový moudrý lesy, na které bychom měli nárok… Ale i ty smrky miluju.

Mám lásku ke krajině, k jejím dětem. Někdy je těžké milovat všechny děti té naší krajiny, nebudeme si nalhávat, ale i tak. Není to program.

Snažíte se vlastenectví probudit v ostatních?

To je můj úkol. Lidi mají pocit, že chci nebo mám ostatní někam vést. Ale já nejsem žádný vůdce. Ani se nato necítím. Ale jako básník, umělec, showman, sportovec, lektor a mentální trenér chci pomyslnou baterkou osvětlovat, odkud jsme vzešli, proč k nám náleží runy, proč Kelti ctili svoje stromy a jak se to dá dnes využít. A to se snažím probudit.

Snažím se „mít koule“ na to, abych řekl, že jsme Indoevropané, árijci z jednoho rodu. Hitler mě v tomhle případě nezajímá. Nehodlám poměřovat deset-dvacet let temnoty s mnoho tisíciletou tradicí. To prostě nejde.

Máme tak nádhernou tradici, tak nádhernou zemi. Tak nádherné národy žili v naší zemi. Mohli bychom z toho těžit v každodenním životě. Akorát do dnes nikdo nepřipomíná.

Zmiňoval jste, že uprchlická krize je součástí většího plánu. Co je ten velký plán?

Nemůžu to jako bard hodnotit z pozice chytráka. Nechci hodnotit něco tak velkého jako je uprchlická krize. Každý by si měl zjistit informace a udělat si svůj názor. Ale za sebe jsem přesvědčen, že je to levárna, která je obchod s lidmi. Uprchlická krize je plánem někoho, kdo nám chce škodit. Kdo to je, to nevím. A vlastně mi do toho nic není. Nechci ukazovat prstem, takových je tady všude dost.

V projektu Žito jste hodně mluvil v hádankách, používali jste věci z mytologie i za Tolkienovské literatury. Proč zrovna Tolkien? Jste fanoušek fantasy literatury?

Rozhodně jsem fanoušek fantasy. A také jsem chtěl těm fanouškům, kteří naslouchali, alespoň trochu naznačit, o co se jedná. Používal jsem slova jako skřeti, elfové a podobně. A skřet zní lépe než extremistický islamista. A ano, když říkám skřet, myslím islamistu, který usiluje o zničení našeho rodu. Nebudu jako básník používat termín šéf afghánské strany, pro mě je to král jižních elfů. Kdybych to v médiích pojmenoval, asi bych se tam ani nedostal.

Chtěl jsem to pojmenovat tak, abych napověděl. Skřet asi není nikdo hodný. A král jižních elfů asi někdo mocný. A i Prsten moci má svůj příběh, který bude v dokumentu a ve filmu. Na vysvětlení si počkejme. Ve své podstatě šlo o kódy.

Když si moji činnost vezmete z pragmatického hlediska, tak na jedné straně máte lidi, kteří něčemu věří a jsou za to šťastní umřít. A co je na druhé straně? Někdo, kdo také potřebuje nějakou víru. Aby si neřekl „Já tu pušku zahodím a radši půjdu k Islámskému státu, ono to je bezpečnější“. A právě postoj hrdosti za indoevropský původ a historii by mohl sloužit jako prostředek prevence mládeže proti tomuto svinstvu.

A v rámci mentálního tréninku učíme i využití starých symbolů. Zkoumáme nejmodernější a nejstarší techniky mentálního tréninku a snažíme se je kombinovat. Skrze trénink se snažíme vracet tyto ideové zdroje. Jsou za tím léta studia. Mám certifikáty z Londýna a Německa. Mentální trénink, hypnoterapie, heavening jsou základ. Jde o sebezlepšování, rozvoj. Já k tomu jen přidávám připomínání vlastních tradic a historie.

Jak se vaše plány dotýkají vaší rodiny? Podporuje vás?

Mám jejich podporu. Z části tomu rozumí. O některých věcech jsme museli mluvit hodně otevřeně. A přestože vědí, že někdy je to opravdu běh po hraně, podporují mě. Mám podporu dětí, mám podporu své ženy. Bez toho by to vůbec nešlo.

Když bojujete za naši kulturu, historii a zemi, bojoval byste i se zbraní v ruce?

Nemám rád velká prohlášení. Zbrojní pas mám a střílet umím. A pokud nastane situace, kdy by bylo potřeba zemi bránit…buď mě tam uvidíte, nebo ne. Ale žádné kdyby a sliby nemá cenu. Až to přijde, tak to přijde.

Co si myslíte o nových úpravách zákonů o zbraních?

Ztížené podmínky získání zbrojního pasu podle mě nejsou problém. Ale pokud by chtěli zbraně zakázat, to by podle mě bylo zasahování do osobních svobod. Dívat se na svět očima ultrahumanistického idealisty může být nebezpečné v dnešní době plné vlků. A ti by se měli podívat, čemu vlastně čelíme. Nelze se vcítit do někoho, kdo se opásá výbušninou, dojde mezi děti a vyhodí se do vzduchu. To se v Afghánistánu děje běžně. A to je potřeba vytrhnout bez ptaní i s kořeny.

*Árjové/árijci jsou podle historiků skupinou "vznešených" lidí s vyvinutou kulturou a historií. Nejedná se o rasu či etnikum, termín popisuje kulturní dědictví.

Související

Eva Taterová Rozhovor

Izrael nemá moc na výběr, hodnotí Taterová situaci v regionu. Pro EZ řekla, zda hrozí totální válka

Izrael se v současné době nachází ve složitém vojenském konfliktu na několika frontách, přičemž bojuje proti Hamásu, Hizballáhu a nepřímo i Íránu či Hutíjům. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR vysvětluje geopolitické souvislosti tohoto konfliktu, roli Íránu a možné scénáře dalšího vývoje. Odpověděla také na otázky týkající se legitimity izraelských akcí a vyhlídek na mírové uspořádání regionu.
Elena Bolocan Rozhovor

Bojují o vstup do EU. Proruský oligarcha ale snahy Moldavska podkopává, varuje expertka

Již 20. října se uskuteční prezidentské volby v Moldavsku, které budou současně organizovány společně s referendem, jehož cílem je změnit ústavu a udělat z členství v EU prioritu závaznou pro všechny následující vlády. Svůj mandát se pokouší podruhé obhájit i současná proevropská prezidentka Maia Sandu. Podle Eleny Bolocan, expertky z moldavského Institutu evropských politik a reforem (IPRE), se země stále více obrací k EU. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz také upozornila, že zemi znepokojují ruské hrozby a narativy.

Více souvisejících

rozhovor Daniel Landa Afghanistán

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy