ROZHOVOR | Průsery dopadají na občany, politici jsou nesestřelitelní a kauzy vyšumí. Známý zpěvák Stypka o tom, proč se z novináře stal hudebníkem

ROZHOVOR - Koho jméno David Stypka dosud míjelo, měl by nyní okamžitě zbystřit svou pozornost. Tento charizmatický zpěvák Vás prostě musí zaujmout na první dobrou. Ale žádná první neexistuje: David Stypka a jeho kapela Bandjeez již vydali dvě desky – Čaruj (2014) a Neboj.(2017). Navíc v letošním roce 2017 byli nominováni Akademií populární hudby na cenu Anděl v kategorii objev roku. A v těchto dnech mají za sebou veleúspěšné turné. Serveru EuroZprávy.cz i v tomto nabitém programu poskytli následující rozhovor.

Jak vnímáte označení, která se v souvislosti s vámi objevují: „charismatický zpěvák“, „objev před čtyřicítkou“ ,  „nový hudební impuls“ ?

Jen jako označení pro lepší orientaci. Vždycky, když se na scéně objeví nějaké nové jméno, je potřeba jej nějak identifikovat, připodobnit. Respektuji to, mnohé z těch přirovnání mě i těší, ale není to tak, že bych jimi definoval sebe. 

Pokud se posluchač probírá vašimi texty od počátků do současnosti nachází v nich jakési smíření. Od pocitů beznaděje, marnosti, až k tomu, že jakési světlo, naděje přece jen jsou. Souhlasíte?

Souhlasím. Říká se, že jsou mé texty smutné, pro někoho až depresivní. Smutek v nich je, ale jako smutné je já sám nevnímám. V drtivé většině nastává v těch příbězích nějaká katarze, obsahují řešení, případně smíření.

Vaše texty jsou i o strachu, možná strachu z neznámého... Tvrdíte, že pokud jej poznáme, je ten strach náhle menší a lze jej i překonat. Můžete jmenovat některé Vaše „životní strachy“, které jste překonal nebo překonáváte?

To by byl dlouhý seznam. Těžko ale označit nějaký konkrétní strach za definitivně překonaný. Život už to tak umí, že když si moc fandíte a bohorovně prohlašujete, že jste si něco definitivně vyřešila, pošle vám pár testovacích situací. Spíš mi jde o to, abych vždycky myslel na to, za jakou spoustou věcí v životě ten strach stojí. Jak moc nás ovlivňuje, blokuje, stresuje… Mnohdy se fakt stačí chvíli ptát sám sebe a dojde nám, že jsme vlastně jen připosraní. Že neexistuje jiná vnější okolnost, která by nám v tom konkrétním případě bránila udělat to, co jsme chtěli.

Pro muzikanta, textaře je asi největším štěstím, když jeho písně někdo poslouchá, sdílí, zná texty, nachází v nich své životní příběhy. Zažíváte tuto zpětnou vazbu od svých fanoušků, na koncertech?

Extrémně. Tento rok je v tom vážně výjimečný. Začala nás hrát rádia, na koncerty chodí mnohem víc lidí. A musím říct, zejména teď po našem prvním samostatném miniturné, že zažíváme úžasné chvíle. Lidi, co se přijdou podívat na náš koncert s námi opravdu až nezvykle sdílejí ten náš vnitřní prostor, ty příběhy. Je to úžasné a je to intenzivní. Moc za to děkuju.

Sám jste někde uvedl, že se Vám některé písně až plní.

Napůl v žertu, ale ten proces nelze nevidět. Ono to bude někde na pomezí esoteriky a prosté logiky. Pokud píšu píseň upřímně, osobně a snažím se, aby byla autentická, bude hodně odrážet, co se v mém  životě děje.           A někdy to podvědomí třeba vyplaví i něco, co zatím tuší jen ono. No… Podobnou píseň, jako je ta, která začíná slovy „Nemám peníze, nemám na víno...“, bych už si dneska rozmyslel. :)

Píseň Jericho – upřímná píseň o lásce, o tom, kam až láska může vést – že tomu druhému poskytneme svobodu.

Ano, o tom ta písnička je. Ona k tomu láska sama o sobě vede už v základní výbavě. Láska sama o sobě není majetnická, žárlivá. To jen my jsme příliš slabí a vystrašení tvorové.

Mohu se zeptat na Vaše vnímání lásky, vztahů v životě? Nemáte někdy pocit, že každý z nás by měl projít jakousi školou vztahů už od školky? Že se mnohdy ve vztazích jakoby ztrácíme a nevíme, co dělat, jak se zachovat?

Nevíme vůbec. Tedy – přesněji – víme naprosto přesně, co máme dělat, dokud se to nezačne sypat. Dokud to jede tak, jak si myslíme, že to má být, je všechno v pořádku. Docela dost a dlouho jsem nad tím dumal. Jak si slibujeme věrnost, jak jeden druhému patříme. Jak si jeden druhého bereme, ještě navíc jsme pak svoji. Myslím, že když se tohle téma rozpitvá na prvočísla, dojde se k zajímavým zjištěním. Třeba takové dardě, že je to z velké části jen dohoda, založená na strachu.

Nejde se nezeptat. Zakusil jste i profesi novináře. Proč jste na ni zanevřel? Chyběla Vám ta zpětná vazba?

Na jedné straně mi víc a víc chyběl nějaký konkrétní dopad často až skandálních zjištění. Zdejší politici, úředníci a obecně lidé zodpovědní za jiné lidi jsou na můj vkus až příliš často nesestřelitelní. Setrvávají na pozicích neochvějně i přesto, že jsou jim prokázána vážná pochybení, nekompetence.  Kolik kauz vyšumělo, zametlo se pod koberec, vyřešilo se jen naoko…  Na straně druhé mě začal docela štvát ten tlak na to, že musím být za všech okolností objektivní, přesný. A že ty průsery – jak sklouzly po těch výše postavených – dopadly většinou na lidi, kteří celkem za nic nemohli.

Je to splněný sen, že se živíte muzikou, hrajete a vaše hudba, texty sklízí úspěch?

Až se to stane, bude to zcela jistě splněný sen, kterého jsem se nepustil někdy od třinácti let. Ještě se muzikou neživím úplně, pořád musím tu a tam pracovat i jinak. Koliduje to už tedy řádně, ale zatím to nějak zvládám oboje.

Jaká bude další inspirativní vlna ve vaší tvorbě?

Láska. Ta obecná. Ta co mění věci a rozpouští strach.

Necháváte se inspirovat i krajinou? Mám na mysli horskou, nevyzpytatelnou krajinu Beskyd, odkud pocházíte (Dobrá, Frýdek-Místek, Lysá Hora…).

Ne až tak. Spíše lidmi v ní. A ty zase ovlivňuje to prostředí.

Máte možnost charakterizovat jedním souslovím členy Vaší kapely. Jaká sousloví by to byla?

 Matěj Drabina: Poctivec a výborný parťák i do nepohody.  Maro Zeman: Srdcař a inspirátor. Pavel Sotoniak: Držák a neuvěřitelně konzistentní člověk.

V písni, kterou jste nazpíval s Evou Farnou a která sklízí momentálně velký úspěch nejen klipovým zpracováním Jonáše Červinky, ale především svým textem, hudbou říkáte:

Možná chceš jít, má milá tisícem různých směrů. Já správný neznám tak promiň, asi ti ho nevyberu.

Jakými směry se hodláte dále vydat vy? Znáte nebo tušíte ten svůj správný?

Tuším. Bude v něm muset být hodně pokory. A smíření, o kterém mluvíte na začátku.  Klid na duši, ten taky.

Související

Irácká věznice Abú Ghrajb Rozhovor

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 
Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti. Rozhovor

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

Více souvisejících

rozhovor David Stypka Hudba

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Chřestýš

Extrémní změny počasí povedou k masové migraci. Vědci varují před rozšířením jedovatých hadů

Podle nové studie, na kterou upozornil server The Guardian, se očekává, že změna klimatu povede k masové migraci jedovatých hadů do nových oblastí a zemí, které na to nejsou připravené. To zvýší zranitelnost obyvatel vůči uštknutí hady. Vědci ve studii modelovali možné geografické rozšíření 209 druhů jedovatých hadů, které mohou ohrozit lidský život. Závěry ukazují, že největší riziko nesou lidé v nízkopříjmových zemích v jižní a jihovýchodní Asii a v částech Afriky.

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko vyhlašuje cvičení. Použije jaderné zbraně

Ruské ministerstvo obrany v pondělí oznámilo, že uspořádá cvičení s taktickými jadernými zbraněmi. Před několika dny Kreml rozzlobeně reagoval na komentáře vysokých západních představitelů o válce na Ukrajině.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zahájila evakuaci Rafahu

Izraelská armáda v pondělí vyzvala obyvatele ve východní části města Rafah ležícího na jihu Pásma Gazy, aby se dočasně přesunuli do "humanitární oblasti". Informuje o tom deník Times of Israel.

před 9 hodinami

Miroslav Imrich

Zemřel Miroslav Imrich, zpěvák skupin Tango a Abraxas

Českou hudební scénu zasáhla v neděli smutná zpráva. Ve věku 71 let zemřel zpěvák Miroslav Imrich, který se proslavil působením v kapelách Tango a Abraxas. Podle dostupných informací nepřežil srážku s vlakem. 

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu nehodlá akceptovat požadavky Hamásu, který chce konec války

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli odmítl požadavek palestinského teroristického hnutí Hamás na ukončení války v Pásmu Gazy výměnou za propuštění rukojmí. Podle něj by to znamenalo, že Hamás zůstane u moci a bude nadále ohrožovat Izrael. Politický lídr Hamásu Ismáíl Haníja jej obvinil ze sabotování snah o zprostředkování dohody.

včera

Evropa se musí připravit na ruské sabotáže, varují tajné služby

Evropské tajné služby varují před ruskými sabotážemi napříč kontinentem, napsal prestižní deník Financial Times v neděli. Podle listu by mělo jít o žhářské útoky či akce namířené proti klíčové infrastruktuře. Moskva přitom nehodlá brát ohledy na případné oběti v řadách civilistů.

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy