ROZHOVOR | David na nás myslí, jeho texty vám vlezou pod kůži, říká bubeník ze Stypkovy kapely

Těsně po jedinečném a zajímavém festivalu FM City Fest, který vznikl v roce 2018 díky iniciativě a neskutečnému nadšení Miraie Návrátila a jeho kamarádů, nám Matěj Drabina poskytl velmi inspirativní rozhovor.

Váš poslední koncert Dělám jako že je na FM City Fest věnovaný Davidu Stypkovi doslova „prodýchal“ industriální prostory bývalé textilky Slezan. Ale lze jedním „dechem“ říci, že byl neskutečný, jedinečný, až mystický pro nás všechny pod podiem. Jak vy jako kapela jste jej „prodýchali“?  Muselo to být těžké a máte můj velký obdiv. Při závěrečném potlesku mi znělo v uších: „Co tě nezabije, to tě nezabije.“ Ale…

Rozhodně se od nás úvodem sluší říct, že se koncert vůbec uskutečnil díky hlavní hlavě FM city festu, frýdecko-místeckému rodákovi Mirai Navrátilovi, kterého napadla myšlenka nevyřadit domluvený termín Davida Stypky & Bandjeez. Tou dobou, půl roku zpátky, už probíhala diskuze na téma, kde, kdy a jak zahrát Davidovy písně, které si to hrozně moc zaslouží. Ve spolupráci s hosty jsme si moc přáli, aby tenhle “projekt” zazněl i u nás, ve Frýdku-Místku. Naštěstí nám hrál do karet i výčet hostů z daleka, kteří na festivalu ten den hráli. Přece jen je to náročná disciplína, svolat vytížené hudebníky, zpěváky, umělce na jeden čas na jedno místo. Ono se to, nejen po téhle stránce, povedlo a my doufáme (a tak trochu i sebevědomě víme), že se nám to ještě alespoň jednou povede. Hrát ty věci je pro nás sice pořád dost sladkobolné a čas to až tak dalece neotupí, ale jak jsem řekl, ty písně si to zaslouží a věříme, že tam s námi David ten večer dost hmatatelně byl.

Jak by jej asi David zhodnotil? Asi mnohé napadlo při vypadnutí aparatury hned zpočátku koncertu, že vzkaz poslal.

Na to se těžko odpovídá. Ale vzhledem k výpadkům, které kluci od techniky nemohli ovlivnit, se domnívám, že na nás na všechny David dost intenzivně myslel.

Můžete vzpomenout na váš úplně první koncert s kapelou? Jak probíhal?

První oficiální koncert s kapelou proběhl v domovině v hospůdce u Arnošta. Předskočil nám Iszek Baraque aka František Chaloupka a my zahráli repertoár složený z wakeup songů, jejichž většina se pak dostala na debutovou desku Čaruj. Atmosféra byla skvělá, pro mě osobně to byla taková premiérová očista, protože jsem se do té doby věnoval z valné většiny instrumentální hudbě.

A jaké byly vaše hudební začátky? Byla to taková ta klasika? Liduška, první školní kapely, touha dobít hudební svět…?

Dobýt hudební svět anebo dobít hudební svět. Líbí se mi obojí:) taky se mi líbí i myšlenka, že se to v tom našem malém, českém světě nakonec povedlo. Nemyslím ale, že by na počátku stálo jako motivace právě tohle. Muziku totálně milují všichni členové, kamarádi, kteří skupinou David Stypka & Bandjeez prošli. 

Davida Stypku Martin Ledvina krásně nazval „mystikem všedního dne“. Pokusím se nyní parafrázovat jeho slova: „Kdo sní tvé sny, ostatní nebo ty“ – snili jste si ty své, hudební? Jak moc máme jít za svými sny?

Totálně. A nezapomenout, kdo nebo čím jsme.

Davidovy texty mají obrovský přesah, který se ne vždy na první dobrou najde, ale až později a někdy jej jich i několik. Jak moc vás zasáhly? Potřebovali jste někdy jeho do vysvětlení nebo to vůbec nebylo třeba?

Davidovy texty mají tu moc vlézt pod kůži, tam se zabydlet a dělat, že už jsou tam dlouho. Hudba versus text museli být vždy v konjunkci, David někdy pomohl dovysvětlením, jindy bylo všechno jasné.

V textech najdeme i dokonalou „hru s češtinou“, ale ta byla pro Davida charakteristická i v běžné mluvě. Jaký „jeho slovní obrat“ vám byl nejbližší či která „jeho slova“ nejde zapomenout?

Rozhodně několik. Třeba unavené, rozgajdané nohy, těm David říkal gamlegy. Gum=guma, leg=noha.

V písni Domů zní: Chtěl bych slyšet ještě znova báseň z úst, co němá jsou. Co vy byste ještě od něj chtěli slyšet znova, prosím?

Svět je v pořádku.

Když jsme u této písně, kde je to vaše domů?

Každý někde jinde. Já miluju ten návrat do Frýdku, jakmile vidím Beskydy, vím, že jsem doma.

Máte v rámci našeho Moravskoslezského kraje (popř. celé ČR) nějaké vám nejbližší místo, kam se rádi vracíte?

Určitě máme, nikdo z nás není vyložený světoběžník a snad i ten má svá oblíbená místečka. Pro mě Hukvaldy. To je klid.

Zmiňovaný koncert se konal v průmyslovém areálu. Celý MS kraj má mnoho oblastí stižených zejména těžkým průmyslem. Skladba Do čehos to duši dal má silný ekologický podtext. Jak vy vnímáte tento problém?

Jako aktuální a dost možná už přes. Zdá se mi, že skrz ten nezastavitelný kolotoč moci, nám uniká to, že jsme na téhle planetě na návštěvě...jsou věci, na které já ze své pozice nemám sílu. Nemám tu globální sílu a jsem z toho unavený. Ale budeme dál investovat do lidí a kultury, protože tu je potřeba neustále krmit:) přece jen je to základní pilíř společnosti.

Naprosto souhlasím. Přece jak řekl Jan Werich: „Já myslím, že civilizace není dobrá, když je bez kultury. Člověk potřebuje ke štěstí a spokojenosti nejenom pohodlí tělesné, ale i duševní. Kultura a civilizace musí jít ruku v ruce.“ Důležitá je pro nás pro všechny a věřím, že jsme si to všichni nedávno hodně uvědomili.  Naši duši dokáže obohatit svou multižánrovostí. I deskou Dýchej se proplétají různé žánry. Máte rádi jakousi multižánrovost v hudbě, pestrost repertoáru? Je v pořádku se posunovat dál a nedržet se toho jednoho?

U Dýchej multižánrovost nehrála prim, jestli mi rozumíte. Naopak to pro nás byla svoboda v tom, že nemusíme jednotlivé skladby strčit do připravených žánrových formiček. Pokud skladba měla zaznít intimně, až barovým dojmem, tak se tak stalo, stejně jako když se té písni dobře bydlelo v mohutném refrénu. Mně osobně se v takové odvaze pracuje nejlépe.

Můžete pohovořit o vašem nynějším „posunu“. Mám na mysli spolupráci s Kateřinou Marii Tichou. Její debutová deska vzbudila také pozornost, kterou si jistě zaslouží. Textově i hudebně výborná!

Děkujeme za pochvalu, která nejvíc směřuje Káti a ODD, který desku produkoval. Jsem moc rád za to, že Bandjeezácká energie se propletla s Kátinou. Funguje to skvěle na podiu i mimo něj. 21/10 se přijďte přesvědčit do Malostranské besedy anebo kdykoli během podzimu kamkoli.

Jak tato spolupráce začala? Jak vás přijalo publikum Kateřiny?

S Kateřinou se známe už pár let. Vídali jsme se na tour, ve studiích. Spolupráce se nakousla při dokončování Dýchej. Zkusili jsme to a fungovalo to. Byl to složitý proces nejen s ohledem na události, které popisuju, ale i Káťa zariskovala a ukončila spolupráci se svou partou aby se mohlo začít něco nového. To se našteští povedlo.

Zvažujete spolu s ní o další nové desce? Ona sama v jednoum z rozhovorů naznačila, že má textů spoustu.

Je výborná textařka i dobrá autorka. Dosavadní čas věnovaný Dýchej, Dělám jako že je a bleskovému otevření kulturní scény v létě, kdy jsme odjeli tour s Kryštof, nedovolil věnovat se novému materiálu. Jsem si ale jist, že čas pro novou tvorbu je za humny.

Spolu s inspirací z písně Čaruj se na závěr zeptám: Kdyby šlo něco vyčarovat, co by to v současnosti bylo?

Čarováním myslíte v kontextu jako sloveso měnit, jestli to chápu dobře… já se takhle neohlížím, to bych pak nežil tady. Vyčarujme si více pochopení, lásky, podpory pro kulturu, poslechněte si Dýchej, nového Vladimíra Mišíka, novou Beatu Hlavenkovou, přijďte do Malostranské besedy a určitě taky do O2 universum 26/2/2022.

Děkuji krásně za rozhovor. Vážím si jej, obzvláště v dnešní zvláštní době. Jak jste sám řekl, jak moc bychom rádi slyšeli: Svět je v pořádku.