ROZHOVOR | Babiš prezidentem? Napadá mě slovo ostuda. Šíří dezinformace, sám uvěřil i tomu, že je diplomat, říká Martin-Nešporová

Právnička a bývalá diplomatka Lucie Martin-Nešporová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz zhodnotila české předsednictví v Radě Evropské unie i různá vyjádření kandidátů z kampaně před prvním kolem prezidentské volby. „Obecně nelze vykládat právo tak, že si přečtete jeden paragraf a bez souvislostí si jej vyložíte, jak se Vám zlíbí. Tím spíš, že jde o Ústavu,“ komentovala například tvrzení Jaroslava Bašty (SPD) o tom, že by odvolal vládu. „Pan Babiš prezidentem v kontextu například výsledků Evropské komise ke střetům zájmu? Tak mě napadá asi slovo ostuda,“ dodala zkušená právnička s mnohaletými zkušenostmi z Francie.

Jak hodnotíte současný boj Evropské unie jako celku proti energetické a bezpečnostní krizi? 

Zatím na mě nijak nepůsobí, že by Evropská unie přijala nějaká konkrétní efektivní opatření v boji proti energetické krizi, která by viditelně ulevila třeba českým občanům. Spíš mám pocit, že si každý stát bojuje tak nějak po svém. Což je ale logické, protože pokud člověk trochu cestuje, tak zjistí, že třeba v některých zemích tolik postiženi jako u nás nejsou. 

Jasné je, že se docílilo snížení spotřeby. V České republice se dnes v podstatě každý normální člověk bojí rozsvítit a zatopit si. Jde-li o bezpečnostní krizi, tam mám jisté obavy. Problémem Evropské unie je to, že není jednotná, pružná a reaktivní. 

Bylo české předsednictví v Radě Evropské unie úspěšné? Co byste pochválila nebo naopak vytkla?

Myslím, že jsme byli hodně vidět, hodně se o nás mluvilo v zahraničí, vesměs kladně, takže asi z tohoto pohledu úspěšné bylo. 

Vytkla bych to, že dle mého názoru není obecně dostatečná komunikace směrem k českému národu, k čemu takové předsednictví je vůbec dobré. Navíc předsednictví probíhalo nešťastně v době, kdy se mnoha lidem začal hroutit život pod rukama v důsledku krize, takže to celé působilo v Čechách tak nějak zvláštně. 

Měl by se náš prezident více účastnit evropské politiky, nebo je lepší to nechat na vládě? Má pravomoc účastnit se summitů Evropské rady, čehož například dosavadní prezident Miloš Zeman v podstatě nevyužíval. Vzhledem k tomu, že právě Evropská rada směřuje politiku EU, mi neúčast připadá jako zbytečně nevyužitý vliv ze strany hlavy státu ČR. 

Jednoznačně měl. Prezident je vrcholný orgán české zahraniční politiky. Dle Ústavy patří zahraniční politika mezi oblasti, které může prezident významně ovlivňovat. Prezident by tedy měl zastupovat Českou republiku v zahraničí všude tam, kde je to vůbec možné a pokud možno dobře. 

Na co potřebujeme prezidenta, o kterém ani nevíme. Prezident i první dáma mají své opodstatnění a mají být vidět a vytvářet dobrou image země. Stejně jako každý znal Havla, tak bych si přála, aby i dalšího prezidenta ve světě znali. Tedy v dobrém, samozřejmě…

Při prezidentské debatě v České televizi měli kandidáti hodnotit prezidentování Miloše Zemana. Například senátor Pavel Fischer zmínil, že se prezident v určitých případech dopustil zločinů proti Ústavě. Myslíte si, že měl pravdu, nebo to byla přehnaně agresivní teze?

Úplně netuším, co tím chtěl autor přesně říci. Pokud vím, tak podle Ústavy je prezident republiky z výkonu funkce neodpovědný. Prezident může být odsouzen za velezradu, což je ústavní delikt. Je možné jej odsoudit i pro hrubé porušení Ústavy nebo ústavního pořádku. 

Zločin proti Ústavě úplně přesně terminologicky nechápu. Já mám naopak pocit, že se Miloš Zeman dlouhou dobu nedopouštěl vůbec ničeho, takže jsem občas i pochybovala, že nějakého prezidenta máme.

V též debatě Jaroslav Bašta zmiňoval, že by odvolal vládu na základě čl. 62 Ústavy České republiky. Je to reálné, nebo potřebuje něčí kontrasignaci či schválení? Tento článek totiž laikovi opravdu vyznívá ve smyslu, že prezident vládu může odvolat svévolně.

Nejsem expertem na ústavní právo, ale domnívám se, že autoři naší Ústavy nepředpokládali, že by si někdy v budoucnu prezident odvolával jen tak vládu, protože to měl ve svém volebním programu, a protože se mu vláda nelíbí. 

Obecně nelze vykládat právo tak, že si přečtete jeden paragraf a bez souvislostí si jej vyložíte, jak se Vám zlíbí. Tím spíš, že jde o Ústavu. Každý zákon je nutno vykládat jako celek, s rozumem a v souvislostech. Pokud by bylo možné, že by prezident mohl vlastně „kdykoliv“ odvolat vládu, protože se mu nelíbí, tak by se to trochu blížilo prezidentské diktatuře. 

V tom stejném článku Ústavy je totiž rovněž napsáno, že prezident rozpouští Poslaneckou sněmovnu. Určitě to ale neznamená, že si prezident kdykoliv rozpustí Poslaneckou sněmovnu. Asi to v tomto případě chápu spíš jako snahu oslovit určitý okruh potenciálních voličů, kteří nejsou spokojeni s vládou a o pravomocech prezidenta neví nic.

V hojné míře se v nynějších rozhovorech a kampaních mluví o lidských právech a obchodování se zeměmi, které je prokazatelně porušují. Někteří kandidáti se k tomuto tématu staví jasně a chtějí mít co nejméně možných interakcí s takovými zeměmi. Je to ale možné už vzhledem k tomu, že například čínský trh je pro nás tak významný?

Upřímně, realistické to podle mého názoru není. Ale bylo by to morální. 

Českou zahraniční politiku řídí dvě instituce – vláda a hlava státu. Je mi jasné, že prezident nedokáže řídit diplomacii celého státu. Přesto si však nemyslím, že je vhodné, aby nejvíce reprezentoval republiku právě v zemích, kde se lidská práva se zlou potýkají. Měla by být vzájemná kooperace vlády a nového prezidenta silnější?

Nevím, zda přímo kooperace, ale asi větší synergii bych očekávala. Ostatně vláda i prezident jsou součástí moci výkonné, takže působí zvláštně, když jdou proti sobě nebo spolu prostě neladí. Zejména navenek by měl prezident reprezentovat hodnoty a postoje svojí země. 

Ještě si dovolím jednu otázku mimo dosavadní témata – co může znamenat pro Českou republiku případné vítězství ještě před nedávnem trestně stíhaného Andreje Babiše? Jak hodnotíte průběh celého soudu v kauze Čapí hnízdo?

Spis ke kauze neznám, takže průběh celého soudního řízení v kauze nemohu hodnotit. Nerada vycházím jen z informací ve sdělovacích prostředcích. No, ale pan Babiš prezidentem v kontextu například výsledků Evropské komise ke střetům zájmu? Tak za mě, napadá mě asi slovo ostuda.

Jinak už jen prezentace pana Babiše po prvním kole voleb je předmětem zájmu v zahraničí. A ne úplně v dobrém. I tím se budoucí prezident prezentuje a prezentuje svou zemi. Včera jsem byla na novoročním přípitku na francouzské ambasádě v Praze. Pan velvyslanec měl potřebu zdůraznit, že Francie žádného kandidáta v našich prezidentských volbách nemá. To o něčem také svědčí.

Ráda bych v této souvislosti dodala, že předvolební kampaň, která v České republice odstartovala se mi vůbec nelíbí. Jen zírám, co je dnes možné. Působí na mě zcela absurdně, že hovoříme o boji proti dezinformacím, ale současně kandidát na funkci prezidenta zcela bezostyšně dezinformace šíří. 

Nechápu ani, jak se takový kandidát dokáže sám vygaslightovat (z angl. gaslighting, odborný pojem, kdy přesvědčíte sám sebe nebo druhé o realitě, která neexistuje), že o sobě tvrdí, že je diplomat. V prostředí diplomacie jsem nějaký čas strávila, ale mohu říci, že slovník a chování diplomata vypadá jinak. Ale asi nespadám do cílové skupiny této kampaně.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Lucie Martin-Nešporová EU (Evropská unie) prezidentské volby 2023 ústava čr Andrej Babiš Jaroslav Bašta Boj proti dezinformacím a fake news

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Tereza Kostková a Marek Eben

Marek Eben a Tereza Kostková končí ve StarDance, potvrdila to ČT

Nečekané oznámení přišlo z Kavčích hor ještě před začátkem letošní řady StarDance. Pro moderátorskou dvojici, která je s diváky od samého začátku této show, tedy pro Marka Ebena a Terezu Kostkovou, půjde o poslední sérii. V pondělí to potvrdila Česká televize. 

před 1 hodinou

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Výzva k regulaci AI vyvolala v Kapitolu vlnu pozdvižení. Výzkumníci se bojí zneužití k vývoji biologických zbraní

Americký Kongres čelí rostoucímu tlaku na regulaci umělé inteligence, avšak schválení rozsáhlé legislativy před nadcházejícími volbami zůstává nepravděpodobné. Zákonodárci z řad demokratů i republikánů předkládají různé návrhy, chybí však celkový konsenzus. Sněmovně reprezentantů přitom zbývá před volebním dnem již jen jediný pracovní týden.

před 2 hodinami

Prezident Trump

Zpomalení vývoje AI se Trumpovi ani trochu nelíbí. Chce porazit Čínu

Zatímco svět vyjadřuje obavy z nekontrolovaného vývoje umělé inteligence, lídři Spojených států a Číny představili odlišné vize budoucího směřování této technologie. Americký prezident Donald Trump odmítl výzvy předních vědců i šéfů technologických společností k zpomalení vývoje. Podle něj je nejistější cestou k zajištění bezpečnosti udržení amerického náskoku před Čínou v souboji o globální dominanci. Výslovně prohlásil, že ten, kdo zvítězí v závodě o umělou inteligenci, vyhraje celkově.

před 2 hodinami

Boris Johnson

Cílem ruského útoku mohl být Boris Johnson. Vlak jen náhodou odjel dříve

Ruský dronový útok na železniční stanici Jahodyn v těsné blízkosti polských hranic zasáhl stojící ukrajinskou lokomotivu a vyvolal otázky ohledně skutečného cíle úderu. Ukrajinské železnice Ukrzaliznytsia uvedly, že zamýšleným terčem mohla být diplomatická souprava převážející bývalého britského premiéra Borise Johnsona, bývalého švédského premiéra Carla Bildta a další evropské bezpečnostní činitele. Vlak stanici opustil v předstihu díky operativním změnám v jízdním řádu reagujícím na ruské hrozby. V dalším vlaku na stejném nádraží se v té době nacházel také bývalý ředitel americké CIA David Petraeus.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Radoslaw Sikorski

Sikorski: NATO má drtivou převahu. Pokud Rusko zaútočí, porazíme ho rychle

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski prohlásil, že v případě ruského útoku na Severoatlantickou alianci by NATO dokázalo Rusko porazit poměrně rychle. Svá slova zdůvodnil drtivou převahou Aliance v oblasti letectva, kterou disponuje oproti ruským silám. Šéf polské diplomacie tato vyjádření přednesl během diskuse na výročním zasedání Yalta European Strategy v Kyjevě. Zdůraznil přitom, že je nezbytné přesvědčit ruské vedení v čele s Vladimirem Putinem o tom, že jakýkoliv útok na Evropu by vyšel neuvěřitelně draho.

před 5 hodinami

Ulf Kristersson

Německý scénář se nekoná. Krajní pravice ve Švédsku propadla, o vítězství se pere Kristersson a Anderssonová

Švédské parlamentní volby přinesly mimořádně vyrovnaný souboj, ve kterém opoziční středolevicový blok drží po sečtení většiny hlasů těsný náskok jediného mandátu. Přestože první povolební odhady naznačovaly jasnější vítězství levice, postupné sčítání lístků ukázalo, že celkový výsledek zůstává zcela otevřený. Oficiální sčítání tak může trvat několik dní, než bude jasné, kdo získá v parlamentu většinu. Volební komise již upozornila, že konečné předběžné výsledky nemusejí být k dispozici dříve než v polovině týdne.

před 5 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Opravdu dostane každý Američan 5 tisíc dolarů? Kongres couvá, slíbit to nikomu nechce

Předseda americké Sněmovny reprezentantů Mike Johnson prohlásil, že Kongres je připraven spolupracovat s prezidentem Donaldem Trumpem na vyplacení příspěvku ve výši pěti tisíc dolarů pro dospělé Američany. Podmínkou pro realizaci tohoto návrhu je udržení republikánské většiny v obou komorách Kongresu po nadcházejících průběžných volbách. Johnson však odmítl poskytnout přímou záruku, že k faktickému schválení a vyplácení financí skutečně dojde. Zdůraznil pouze, že zákonodárci budou s prezidentem úzce spolupracovat na nalezení možného konsenzu.

před 6 hodinami

Petr Pavel

Na příští summit NATO pojede Pavel, oznámil Babiš

V dlouhotrvajícím sporu mezi nejvyššími ústavními činiteli ohledně kompetencí v zahraniční politice nastal výrazný posun. Příští summit Severoatlantické aliance, který se uskuteční v albánské Tiraně, navštíví jako hlava české delegace prezident Petr Pavel. Pro Českou televizi to potvrdil premiér Andrej Babiš s tím, že se vláda již nechce s prezidentem o reprezentaci státu na této vrcholné akci přít. Babiš zdůraznil, že si kabinet pro příště podobné kontroverze odpustí a situaci již nemá v úmyslu dále hrotit.

před 8 hodinami

včera

Prezident Trump

Nové bizarní prohlášení Trumpa: Za nedostatek ropy podle něj nemůže válka s Íránem, ale Ukrajina

Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.

včera

Boris Johnson

Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé

Ruský bezpilotní letoun zasáhl v neděli brzy ráno lokomotivu stojícího ukrajinského vlaku v pohraniční stanici Jahodyn, která se nachází pouhé dva kilometry od hranic s Polskem. K útoku došlo jen krátce poté, co stejným úsekem projel vlak s významnými západními představiteli včetně bývalého britského premiéra Borise Johnsona. Ukrajinské úřady potvrdily, že zasažený vlak byl včas vyklizen a incident si nevyžádal žádná zranění ani oběti na životech. Ruská strana k události uvedla, že se zaměřila na železniční infrastrukturu v západní části Ukrajiny.

včera

Prezident Trump

Kampaň placená z Číny, vysmívá se Trumpova administrativa varováním před koncem světa kvůli AI

Debata o nebezpečí umělé inteligence a jejím možném dopadu na budoucnost lidstva se vyhrotila poté, co šéf společnosti Anthropic Dario Amodei vyzval ke vědomému zpomalení jejího vývoje. Podle něj se technologie vyvíjí stále rychlejším tempem a hrozí, že přeroste schopnosti lidí ji efektivně řídit a kontrolovat. Výzva přichází v době, kdy se přední vývojářské firmy snaží přesvědčit vládu o nutnosti zavedení bezpečnostních regulací. Vládní představitelé a poradci prezidenta Donalda Trumpa však k těmto katastrofickým scénářům přistupují se skepsí a označují je za přehnané.

včera

Sam Altman, šéf společnosti OpenAI

Diskuze o vývoji AI nabírá na obrátkách. Ke zpomalení vyzval Altman i Musk, Karel III. plánuje se šéfy schůzku

Šéfové předních technologických firem Sam Altman a Elon Musk podpořili výzvu ke zpomalení vývoje umělé inteligence, s níž přišel šéf společnosti Anthropic Dario Amodei. Tento vzácný projev jednoty mezi rivalskými vývojáři následoval po sérii varování ze strany výzkumníků v oblasti bezpečnosti. Amodei upozornil, že nekontrolované systémy by mohly získat schopnost ovládnout celý internet. Zástupci technologických gigantů se tak výjimečně shodli na nutnosti zpomalit dosavadní překotné tempo.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Motoristé by se do Sněmovny nedostali. ANO volí lidé bez maturity a důchodci, ukázal průzkum

Zářijové parlamentní volby by podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro televizi CNN Prima News vyhrálo hnutí ANO se ziskem 31,1 procenta hlasů. Výzkum zaměřený na volební model pracoval s předpokládanou volební účastí dosahující 66 procent občanů. Navzdory mírnému poklesu od posledních sněmovních voleb si politické uskupení Andreje Babiše nadále udržuje dominantní a neohroženou pozici na české politické scéně. Oproti červnovému šetření stejné agentury ztratilo hnutí ANO pouze jeden procentní bod.

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při ruském útoku na nákupní centrum zemřelo pět lidí, téměř 70 zraněných

Při ruském dronovém útoku na nákupní centrum v ukrajinském městě Pavlohrad zahynulo pět lidí a dalších šedesát sedm utrpělo zranění. Úder se odehrál během dne v momentě, kdy byly ulice plné lidí, přičemž zasaženy byly také okolní obchody a zaparkovaná vozidla. Guvernér Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža potvrdil, že mezi zraněnými je i osm dětí. Hasiči na místě dlouho bojovali s požárem vozidel a odstraňovali následky těžkého bombardování.

včera

Karel Havlíček

Vláda je připravena zastropovat ceny elektřiny, prohlásil Havlíček

Místopředseda hnutí ANO a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček se v pořadu Partie na televizi CNN Prima News střetl se šéfem Pirátů Zdeňkem Hřibem. Debata politických lídrů přinesla ostré výměny názorů ohledně správy hlavního města i koaličního potenciálu jednotlivých stran. Vedle komunální politiky se diskuse dotkla také případných státních zásahů do cen energií a pohonných hmot. Politici se během živého vysílání nevyhnuli ani osobním výpadům a připomínání minulých pochybení z pražské radnice.

včera

včera

Ve Švédsku začaly klíčové parlamentní volby. Mohou kopírovat německý scénář

Ve Švédsku se v neděli konají napínavé parlamentní volby, v nichž miliony voličů rozhodují o budoucím směřování země. Výsledky hlasování určí, zda u moci zůstane stávající pravicová koalice, nebo zda zemi povede nový levicový kabinet pod vedením sociálních demokratů. Ačkoliv levicový blok dlouhé měsíce v průzkumech veřejného mínění jasně vedl, v posledních týdnech kampaně se odstup výrazně zmenšil. Poslední průzkumy před otevřením volebních místností naznačují mimořádně vyrovnaný souboj, který může přinést dramatickou volební noc.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy