ROZHOVOR | Babiš prezidentem? Napadá mě slovo ostuda. Šíří dezinformace, sám uvěřil i tomu, že je diplomat, říká Martin-Nešporová

Právnička a bývalá diplomatka Lucie Martin-Nešporová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz zhodnotila české předsednictví v Radě Evropské unie i různá vyjádření kandidátů z kampaně před prvním kolem prezidentské volby. „Obecně nelze vykládat právo tak, že si přečtete jeden paragraf a bez souvislostí si jej vyložíte, jak se Vám zlíbí. Tím spíš, že jde o Ústavu,“ komentovala například tvrzení Jaroslava Bašty (SPD) o tom, že by odvolal vládu. „Pan Babiš prezidentem v kontextu například výsledků Evropské komise ke střetům zájmu? Tak mě napadá asi slovo ostuda,“ dodala zkušená právnička s mnohaletými zkušenostmi z Francie.

Jak hodnotíte současný boj Evropské unie jako celku proti energetické a bezpečnostní krizi? 

Zatím na mě nijak nepůsobí, že by Evropská unie přijala nějaká konkrétní efektivní opatření v boji proti energetické krizi, která by viditelně ulevila třeba českým občanům. Spíš mám pocit, že si každý stát bojuje tak nějak po svém. Což je ale logické, protože pokud člověk trochu cestuje, tak zjistí, že třeba v některých zemích tolik postiženi jako u nás nejsou. 

Jasné je, že se docílilo snížení spotřeby. V České republice se dnes v podstatě každý normální člověk bojí rozsvítit a zatopit si. Jde-li o bezpečnostní krizi, tam mám jisté obavy. Problémem Evropské unie je to, že není jednotná, pružná a reaktivní. 

Bylo české předsednictví v Radě Evropské unie úspěšné? Co byste pochválila nebo naopak vytkla?

Myslím, že jsme byli hodně vidět, hodně se o nás mluvilo v zahraničí, vesměs kladně, takže asi z tohoto pohledu úspěšné bylo. 

Vytkla bych to, že dle mého názoru není obecně dostatečná komunikace směrem k českému národu, k čemu takové předsednictví je vůbec dobré. Navíc předsednictví probíhalo nešťastně v době, kdy se mnoha lidem začal hroutit život pod rukama v důsledku krize, takže to celé působilo v Čechách tak nějak zvláštně. 

Měl by se náš prezident více účastnit evropské politiky, nebo je lepší to nechat na vládě? Má pravomoc účastnit se summitů Evropské rady, čehož například dosavadní prezident Miloš Zeman v podstatě nevyužíval. Vzhledem k tomu, že právě Evropská rada směřuje politiku EU, mi neúčast připadá jako zbytečně nevyužitý vliv ze strany hlavy státu ČR. 

Jednoznačně měl. Prezident je vrcholný orgán české zahraniční politiky. Dle Ústavy patří zahraniční politika mezi oblasti, které může prezident významně ovlivňovat. Prezident by tedy měl zastupovat Českou republiku v zahraničí všude tam, kde je to vůbec možné a pokud možno dobře. 

Na co potřebujeme prezidenta, o kterém ani nevíme. Prezident i první dáma mají své opodstatnění a mají být vidět a vytvářet dobrou image země. Stejně jako každý znal Havla, tak bych si přála, aby i dalšího prezidenta ve světě znali. Tedy v dobrém, samozřejmě…

Při prezidentské debatě v České televizi měli kandidáti hodnotit prezidentování Miloše Zemana. Například senátor Pavel Fischer zmínil, že se prezident v určitých případech dopustil zločinů proti Ústavě. Myslíte si, že měl pravdu, nebo to byla přehnaně agresivní teze?

Úplně netuším, co tím chtěl autor přesně říci. Pokud vím, tak podle Ústavy je prezident republiky z výkonu funkce neodpovědný. Prezident může být odsouzen za velezradu, což je ústavní delikt. Je možné jej odsoudit i pro hrubé porušení Ústavy nebo ústavního pořádku. 

Zločin proti Ústavě úplně přesně terminologicky nechápu. Já mám naopak pocit, že se Miloš Zeman dlouhou dobu nedopouštěl vůbec ničeho, takže jsem občas i pochybovala, že nějakého prezidenta máme.

V též debatě Jaroslav Bašta zmiňoval, že by odvolal vládu na základě čl. 62 Ústavy České republiky. Je to reálné, nebo potřebuje něčí kontrasignaci či schválení? Tento článek totiž laikovi opravdu vyznívá ve smyslu, že prezident vládu může odvolat svévolně.

Nejsem expertem na ústavní právo, ale domnívám se, že autoři naší Ústavy nepředpokládali, že by si někdy v budoucnu prezident odvolával jen tak vládu, protože to měl ve svém volebním programu, a protože se mu vláda nelíbí. 

Obecně nelze vykládat právo tak, že si přečtete jeden paragraf a bez souvislostí si jej vyložíte, jak se Vám zlíbí. Tím spíš, že jde o Ústavu. Každý zákon je nutno vykládat jako celek, s rozumem a v souvislostech. Pokud by bylo možné, že by prezident mohl vlastně „kdykoliv“ odvolat vládu, protože se mu nelíbí, tak by se to trochu blížilo prezidentské diktatuře. 

V tom stejném článku Ústavy je totiž rovněž napsáno, že prezident rozpouští Poslaneckou sněmovnu. Určitě to ale neznamená, že si prezident kdykoliv rozpustí Poslaneckou sněmovnu. Asi to v tomto případě chápu spíš jako snahu oslovit určitý okruh potenciálních voličů, kteří nejsou spokojeni s vládou a o pravomocech prezidenta neví nic.

V hojné míře se v nynějších rozhovorech a kampaních mluví o lidských právech a obchodování se zeměmi, které je prokazatelně porušují. Někteří kandidáti se k tomuto tématu staví jasně a chtějí mít co nejméně možných interakcí s takovými zeměmi. Je to ale možné už vzhledem k tomu, že například čínský trh je pro nás tak významný?

Upřímně, realistické to podle mého názoru není. Ale bylo by to morální. 

Českou zahraniční politiku řídí dvě instituce – vláda a hlava státu. Je mi jasné, že prezident nedokáže řídit diplomacii celého státu. Přesto si však nemyslím, že je vhodné, aby nejvíce reprezentoval republiku právě v zemích, kde se lidská práva se zlou potýkají. Měla by být vzájemná kooperace vlády a nového prezidenta silnější?

Nevím, zda přímo kooperace, ale asi větší synergii bych očekávala. Ostatně vláda i prezident jsou součástí moci výkonné, takže působí zvláštně, když jdou proti sobě nebo spolu prostě neladí. Zejména navenek by měl prezident reprezentovat hodnoty a postoje svojí země. 

Ještě si dovolím jednu otázku mimo dosavadní témata – co může znamenat pro Českou republiku případné vítězství ještě před nedávnem trestně stíhaného Andreje Babiše? Jak hodnotíte průběh celého soudu v kauze Čapí hnízdo?

Spis ke kauze neznám, takže průběh celého soudního řízení v kauze nemohu hodnotit. Nerada vycházím jen z informací ve sdělovacích prostředcích. No, ale pan Babiš prezidentem v kontextu například výsledků Evropské komise ke střetům zájmu? Tak za mě, napadá mě asi slovo ostuda.

Jinak už jen prezentace pana Babiše po prvním kole voleb je předmětem zájmu v zahraničí. A ne úplně v dobrém. I tím se budoucí prezident prezentuje a prezentuje svou zemi. Včera jsem byla na novoročním přípitku na francouzské ambasádě v Praze. Pan velvyslanec měl potřebu zdůraznit, že Francie žádného kandidáta v našich prezidentských volbách nemá. To o něčem také svědčí.

Ráda bych v této souvislosti dodala, že předvolební kampaň, která v České republice odstartovala se mi vůbec nelíbí. Jen zírám, co je dnes možné. Působí na mě zcela absurdně, že hovoříme o boji proti dezinformacím, ale současně kandidát na funkci prezidenta zcela bezostyšně dezinformace šíří. 

Nechápu ani, jak se takový kandidát dokáže sám vygaslightovat (z angl. gaslighting, odborný pojem, kdy přesvědčíte sám sebe nebo druhé o realitě, která neexistuje), že o sobě tvrdí, že je diplomat. V prostředí diplomacie jsem nějaký čas strávila, ale mohu říci, že slovník a chování diplomata vypadá jinak. Ale asi nespadám do cílové skupiny této kampaně.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Lucie Martin-Nešporová EU (Evropská unie) prezidentské volby 2023 ústava čr Andrej Babiš Jaroslav Bašta Boj proti dezinformacím a fake news

Aktuálně se děje

včera

včera

Radko Gudas

Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi

O českém hokejovém obránci Radku Gudasovi se dlouhodobě ví, že pro tvrdé střety nikdy nechodí daleko. Na nedávných zimních olympijských hrách jeho tvrdost poznal kapitán Kanady Sidney Crosby. Nyní v rámci kanadsko-americké NHL poznal tuto tvrdost americký kapitán Toronta Austona Matthewse. Nutno však říct, že tentokrát Gudas svou tvrdost přehnal, jelikož se jednalo o tvrdý faul kolenem, po němž český reprezentant zaslouženě vyfasoval trest do konce zápasu, stejně tak jako další trest ze strany oddělení pro hráčskou bezpečnost. Gudas se nyní také stal terčem útoků ze strany fanoušků, kteří volají i po jeho konci v nejslavnější hokejové soutěži.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády

Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.

včera

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Půjde národní tým do příští sezóny s novým trenérem? Rulík měl dostat nabídku trénovat Kladno

Pokud by k takovému přestupu došlo, jednalo by se o unikátní přesun. Málokdy se stane, že by dosavadní trenér české hokejové reprezentace zamířil po takovém angažmá do extraligového týmu, který se v posledních letech spíše v tuzemské nejvyšší soutěži zachraňoval, i když v aktuální sezóně je tomu v případě Kladna jinak, jelikož se po letech dostalo do play-off. Po této sezóně ale k tomu může dojít, pokud Radim Rulík bude zlákán nabídkou Kladna a pokud pro takový přesun dostane souhlas od šéfa českého hokeje Aloise Hadamczika.

včera

včera

Praha - Petřínská rozhledna

Jedna z pražských dominant. Petřínská rozhledna slaví 135 let

Přesně před 135 lety, dne 16. března roku 1891, se začala stavět jedna z dominant moderní Prahy – Petřínská rozhledna. Nejenom obyvatelé hlavního města si ji ihned oblíbili, stala se velmi vyhledávanou atrakcí také lidí z širšího okolí i celé republiky. A je jí dodnes.

včera

Patrik Schick

Tři rány pro reprezentaci krátce za sebou. Před baráží jsou zranění Šulc, Vitík i Schick

Nový trenér české fotbalové reprezentace Miroslav Koubek v těchto dnech skládá kádr na svoji ostrou premiéru, tedy na baráž o mistrovství světa, kterou Češi začnou domácím zápasem proti Irsku. Má to ale hned v úvodu svého angažmá hodně složité, neboť se musí modlit, aby se do úvodního barážového zápasu stihla uzdravit hned trojice hráčů. Nejvýraznějším jménem, které je teď mezi zraněnými, je bezpochyby hvězda francouzského Lyonu, záložník Pavel Šulc. Do stavu zraněných se v posledních dnech dostala i další z opor útočník Patrik Schick a z Itálie hlásí zdravotní problémy i obránce Martin Vitík.

včera

Dominik Feri (TOP 09)

Feri opět stanul před soudem. Zaskočil ho nečekaným požadavkem

Exposlanec Dominik Feri v pondělí opět stanul před soudem. Obvodní soud pro Prahu 3 začal projednávat kauzu, ve které je bývalý politik podezřelý z dalšího znásilnění, protože si měl při sexuálním styku sundat kondom. Soud dnes případ odročil, Feri ho navíc překvapil neobvyklým požadavkem. 

včera

Alena Schillerová

Výdaje na obranu jsou podle Pavla nedostatečné, rozpočet ale vetovat nebude, tvrdí Schillerová

Prezident Petr Pavel v pondělí na Pražském hradě přijal ministryni financí Alenu Schillerovou, aby společně projednali návrh státního rozpočtu na letošní rok. Hlavním tématem jejich debaty byly plánované výdaje na obranu, které hlava státu podrobila kritice. Navzdory výhradám však prezident nehodlá rozpočet se schodkem 310 miliard korun vetovat ani jakkoli zdržovat jeho podpis.

včera

Prezident Trump přijal britského premiéra Keira Starmera.

Británie se nenechá zatáhnout do války, vzkázal Trumpovi Starmer. Pomoci odmítla Austrálie i Japonsko

Britský premiér Keir Starmer během pondělního dopoledního brífinku na Downing Street představil strategii, jakou hodlá Spojené království čelit dopadům války na Blízkém východě. Ve svém vyjádření propojil domácí pomoc s mezinárodním úsilím o stabilitu, přičemž zdůraznil, že vláda se snaží reagovat na situaci, jejíž délku i důsledky lze v tuto chvíli jen těžko odhadnout.

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Německo velmi tvrdě odmítlo Trumpa

Německá vláda se v pondělí ostře ohradila proti požadavkům amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že probíhající konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně odmítl poskytnout vojenskou podporu pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu s tím, že NATO nemá v této válce své místo.

včera

Filip Turek, Alena Schillerová, Petr Macinka

Vláda zakázala prodej HHC, řešila novelu cizineckého zákona

Vláda premiéra Andreje Babiše na svém pondělním zasedání schválila několik zásadních legislativních změn, které se dotknou každodenního života v Česku. Mezi hlavní body patřila rozsáhlá novela cizineckého zákona a nová pravidla pro spotřebitelské úvěry. Ministři se rovněž zabývali regulací návykových látek a transformací stavebního řízení.

včera

Ropná rafinerie

Ceny ropy po víkendovém útoku na ostrov Charg letí opět strmě vzhůru

Ceny ropy na světových trzích v pondělí opět zamířily vzhůru. Reagují tak na víkendovou eskalaci násilí na Blízkém východě, zejména na americké údery proti klíčovému íránskému exportnímu uzlu na ostrově Charg. Severomořská ropa Brent si během ranního obchodování připsala 1,8 % a vyšplhala se na 104,98 dolaru za barel, což prohlubuje obavy o stabilitu globálních dodávek energií.

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump vyzval Čínu, aby mu pomohla s odblokováním Hormuzského průlivu. Jinak za Si Tin-pchingem nepojede

Prezident Donald Trump dva týdny před plánovanou cestou do Pekingu přitvrdil v diplomatické hře a stanovil si novou podmínku: Čína musí pomoci s odblokováním Hormuzského průlivu. Podle analýzy CNN je však nepravděpodobné, že by na tuto hru Peking přistoupil. Trump dokonce pohrozil, že pokud Čína neposkytne součinnost, mohl by svou návštěvu a summit s vůdcem Si Tin-pchingem odložit.

včera

Ilustrační foto

IEA uvolňuje historicky rekordní množství barelů ropy. Proč ale ceny paliv neklesají?

Mezinárodní energetická agentura (IEA) se dohodla na historicky největším uvolnění strategických ropných rezerv, aby čelila prudkému nárůstu cen vyvolanému válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. Celkem 32 členských států uvolní na trh 400 milionů barelů ropy, přičemž největší podíl ponesou Spojené státy. Navzdory tomuto rekordnímu kroku však ceny suroviny neklesají a trhy zůstávají v napětí.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zahájila pozemní operaci v Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) oznámily zahájení „omezené a cílené“ pozemní operace v jižním Libanonu. Cílem této akce jsou klíčové bašty hnutí Hizballáh, přičemž jednotky mají za úkol zlikvidovat teroristickou infrastrukturu a vytlačit bojovníky hnutí dále od hranic. Armáda tak reaguje na útoky Hizballáhu, které začaly začátkem tohoto měsíce v souvislosti s probíhající válkou s Íránem.

včera

Donald Trump

Pokud nepomůžete s Íránem, bude to mít velmi negativní dopad na NATO, varoval Trump

Americký prezident Donald Trump stupňuje diplomatický tlak na své spojence i globální mocnosti v souvislosti s krizí v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro Financial Times varoval, že pokud členské státy NATO nepomohou Spojeným státům zajistit tuto klíčovou námořní cestu, bude to mít velmi negativní dopad na budoucí fungování celé Aliance. Podle Trumpa je nezbytné, aby se na ochraně podíleli ti, kteří z bezpečného průjezdu přímo profitují.

včera

Vyhráli jsme, tvrdil Trump o Íránu minulý týden. Proč nyní potřebuje pomoc s Hormuzským průlivem?

Prezident USA Donald Trump ještě před týdnem tvrdil Británii, že vysílání lodí na Blízký východ není nutné, protože válku s Íránem již vyhrál. Navzdory těmto prohlášením o totálním vítězství se však situace na místě zdá být odlišná. Nyní se Bílý dům obrací na své spojence v NATO i na Čínu s žádostí o námořní pomoc při otevírání Hormuzského průlivu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy