ROZHOVOR | Babiš prezidentem? Napadá mě slovo ostuda. Šíří dezinformace, sám uvěřil i tomu, že je diplomat, říká Martin-Nešporová

Jak hodnotíte současný boj Evropské unie jako celku proti energetické a bezpečnostní krizi? 

Zatím na mě nijak nepůsobí, že by Evropská unie přijala nějaká konkrétní efektivní opatření v boji proti energetické krizi, která by viditelně ulevila třeba českým občanům. Spíš mám pocit, že si každý stát bojuje tak nějak po svém. Což je ale logické, protože pokud člověk trochu cestuje, tak zjistí, že třeba v některých zemích tolik postiženi jako u nás nejsou. 

Jasné je, že se docílilo snížení spotřeby. V České republice se dnes v podstatě každý normální člověk bojí rozsvítit a zatopit si. Jde-li o bezpečnostní krizi, tam mám jisté obavy. Problémem Evropské unie je to, že není jednotná, pružná a reaktivní. 

Bylo české předsednictví v Radě Evropské unie úspěšné? Co byste pochválila nebo naopak vytkla?

Myslím, že jsme byli hodně vidět, hodně se o nás mluvilo v zahraničí, vesměs kladně, takže asi z tohoto pohledu úspěšné bylo. 

Vytkla bych to, že dle mého názoru není obecně dostatečná komunikace směrem k českému národu, k čemu takové předsednictví je vůbec dobré. Navíc předsednictví probíhalo nešťastně v době, kdy se mnoha lidem začal hroutit život pod rukama v důsledku krize, takže to celé působilo v Čechách tak nějak zvláštně. 

Měl by se náš prezident více účastnit evropské politiky, nebo je lepší to nechat na vládě? Má pravomoc účastnit se summitů Evropské rady, čehož například dosavadní prezident Miloš Zeman v podstatě nevyužíval. Vzhledem k tomu, že právě Evropská rada směřuje politiku EU, mi neúčast připadá jako zbytečně nevyužitý vliv ze strany hlavy státu ČR. 

Jednoznačně měl. Prezident je vrcholný orgán české zahraniční politiky. Dle Ústavy patří zahraniční politika mezi oblasti, které může prezident významně ovlivňovat. Prezident by tedy měl zastupovat Českou republiku v zahraničí všude tam, kde je to vůbec možné a pokud možno dobře. 

Na co potřebujeme prezidenta, o kterém ani nevíme. Prezident i první dáma mají své opodstatnění a mají být vidět a vytvářet dobrou image země. Stejně jako každý znal Havla, tak bych si přála, aby i dalšího prezidenta ve světě znali. Tedy v dobrém, samozřejmě…

Při prezidentské debatě v České televizi měli kandidáti hodnotit prezidentování Miloše Zemana. Například senátor Pavel Fischer zmínil, že se prezident v určitých případech dopustil zločinů proti Ústavě. Myslíte si, že měl pravdu, nebo to byla přehnaně agresivní teze?

Úplně netuším, co tím chtěl autor přesně říci. Pokud vím, tak podle Ústavy je prezident republiky z výkonu funkce neodpovědný. Prezident může být odsouzen za velezradu, což je ústavní delikt. Je možné jej odsoudit i pro hrubé porušení Ústavy nebo ústavního pořádku. 

Zločin proti Ústavě úplně přesně terminologicky nechápu. Já mám naopak pocit, že se Miloš Zeman dlouhou dobu nedopouštěl vůbec ničeho, takže jsem občas i pochybovala, že nějakého prezidenta máme.

V též debatě Jaroslav Bašta zmiňoval, že by odvolal vládu na základě čl. 62 Ústavy České republiky. Je to reálné, nebo potřebuje něčí kontrasignaci či schválení? Tento článek totiž laikovi opravdu vyznívá ve smyslu, že prezident vládu může odvolat svévolně.

Nejsem expertem na ústavní právo, ale domnívám se, že autoři naší Ústavy nepředpokládali, že by si někdy v budoucnu prezident odvolával jen tak vládu, protože to měl ve svém volebním programu, a protože se mu vláda nelíbí. 

Obecně nelze vykládat právo tak, že si přečtete jeden paragraf a bez souvislostí si jej vyložíte, jak se Vám zlíbí. Tím spíš, že jde o Ústavu. Každý zákon je nutno vykládat jako celek, s rozumem a v souvislostech. Pokud by bylo možné, že by prezident mohl vlastně „kdykoliv“ odvolat vládu, protože se mu nelíbí, tak by se to trochu blížilo prezidentské diktatuře. 

V tom stejném článku Ústavy je totiž rovněž napsáno, že prezident rozpouští Poslaneckou sněmovnu. Určitě to ale neznamená, že si prezident kdykoliv rozpustí Poslaneckou sněmovnu. Asi to v tomto případě chápu spíš jako snahu oslovit určitý okruh potenciálních voličů, kteří nejsou spokojeni s vládou a o pravomocech prezidenta neví nic.

V hojné míře se v nynějších rozhovorech a kampaních mluví o lidských právech a obchodování se zeměmi, které je prokazatelně porušují. Někteří kandidáti se k tomuto tématu staví jasně a chtějí mít co nejméně možných interakcí s takovými zeměmi. Je to ale možné už vzhledem k tomu, že například čínský trh je pro nás tak významný?

Upřímně, realistické to podle mého názoru není. Ale bylo by to morální. 

Českou zahraniční politiku řídí dvě instituce – vláda a hlava státu. Je mi jasné, že prezident nedokáže řídit diplomacii celého státu. Přesto si však nemyslím, že je vhodné, aby nejvíce reprezentoval republiku právě v zemích, kde se lidská práva se zlou potýkají. Měla by být vzájemná kooperace vlády a nového prezidenta silnější?

Nevím, zda přímo kooperace, ale asi větší synergii bych očekávala. Ostatně vláda i prezident jsou součástí moci výkonné, takže působí zvláštně, když jdou proti sobě nebo spolu prostě neladí. Zejména navenek by měl prezident reprezentovat hodnoty a postoje svojí země. 

Ještě si dovolím jednu otázku mimo dosavadní témata – co může znamenat pro Českou republiku případné vítězství ještě před nedávnem trestně stíhaného Andreje Babiše? Jak hodnotíte průběh celého soudu v kauze Čapí hnízdo?

Spis ke kauze neznám, takže průběh celého soudního řízení v kauze nemohu hodnotit. Nerada vycházím jen z informací ve sdělovacích prostředcích. No, ale pan Babiš prezidentem v kontextu například výsledků Evropské komise ke střetům zájmu? Tak za mě, napadá mě asi slovo ostuda.

Jinak už jen prezentace pana Babiše po prvním kole voleb je předmětem zájmu v zahraničí. A ne úplně v dobrém. I tím se budoucí prezident prezentuje a prezentuje svou zemi. Včera jsem byla na novoročním přípitku na francouzské ambasádě v Praze. Pan velvyslanec měl potřebu zdůraznit, že Francie žádného kandidáta v našich prezidentských volbách nemá. To o něčem také svědčí.

Ráda bych v této souvislosti dodala, že předvolební kampaň, která v České republice odstartovala se mi vůbec nelíbí. Jen zírám, co je dnes možné. Působí na mě zcela absurdně, že hovoříme o boji proti dezinformacím, ale současně kandidát na funkci prezidenta zcela bezostyšně dezinformace šíří. 

Nechápu ani, jak se takový kandidát dokáže sám vygaslightovat (z angl. gaslighting, odborný pojem, kdy přesvědčíte sám sebe nebo druhé o realitě, která neexistuje), že o sobě tvrdí, že je diplomat. V prostředí diplomacie jsem nějaký čas strávila, ale mohu říci, že slovník a chování diplomata vypadá jinak. Ale asi nespadám do cílové skupiny této kampaně.