ROZHOVOR | Babiš prezidentem? Napadá mě slovo ostuda. Šíří dezinformace, sám uvěřil i tomu, že je diplomat, říká Martin-Nešporová

Právnička a bývalá diplomatka Lucie Martin-Nešporová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz zhodnotila české předsednictví v Radě Evropské unie i různá vyjádření kandidátů z kampaně před prvním kolem prezidentské volby. „Obecně nelze vykládat právo tak, že si přečtete jeden paragraf a bez souvislostí si jej vyložíte, jak se Vám zlíbí. Tím spíš, že jde o Ústavu,“ komentovala například tvrzení Jaroslava Bašty (SPD) o tom, že by odvolal vládu. „Pan Babiš prezidentem v kontextu například výsledků Evropské komise ke střetům zájmu? Tak mě napadá asi slovo ostuda,“ dodala zkušená právnička s mnohaletými zkušenostmi z Francie.

Jak hodnotíte současný boj Evropské unie jako celku proti energetické a bezpečnostní krizi? 

Zatím na mě nijak nepůsobí, že by Evropská unie přijala nějaká konkrétní efektivní opatření v boji proti energetické krizi, která by viditelně ulevila třeba českým občanům. Spíš mám pocit, že si každý stát bojuje tak nějak po svém. Což je ale logické, protože pokud člověk trochu cestuje, tak zjistí, že třeba v některých zemích tolik postiženi jako u nás nejsou. 

Jasné je, že se docílilo snížení spotřeby. V České republice se dnes v podstatě každý normální člověk bojí rozsvítit a zatopit si. Jde-li o bezpečnostní krizi, tam mám jisté obavy. Problémem Evropské unie je to, že není jednotná, pružná a reaktivní. 

Bylo české předsednictví v Radě Evropské unie úspěšné? Co byste pochválila nebo naopak vytkla?

Myslím, že jsme byli hodně vidět, hodně se o nás mluvilo v zahraničí, vesměs kladně, takže asi z tohoto pohledu úspěšné bylo. 

Vytkla bych to, že dle mého názoru není obecně dostatečná komunikace směrem k českému národu, k čemu takové předsednictví je vůbec dobré. Navíc předsednictví probíhalo nešťastně v době, kdy se mnoha lidem začal hroutit život pod rukama v důsledku krize, takže to celé působilo v Čechách tak nějak zvláštně. 

Měl by se náš prezident více účastnit evropské politiky, nebo je lepší to nechat na vládě? Má pravomoc účastnit se summitů Evropské rady, čehož například dosavadní prezident Miloš Zeman v podstatě nevyužíval. Vzhledem k tomu, že právě Evropská rada směřuje politiku EU, mi neúčast připadá jako zbytečně nevyužitý vliv ze strany hlavy státu ČR. 

Jednoznačně měl. Prezident je vrcholný orgán české zahraniční politiky. Dle Ústavy patří zahraniční politika mezi oblasti, které může prezident významně ovlivňovat. Prezident by tedy měl zastupovat Českou republiku v zahraničí všude tam, kde je to vůbec možné a pokud možno dobře. 

Na co potřebujeme prezidenta, o kterém ani nevíme. Prezident i první dáma mají své opodstatnění a mají být vidět a vytvářet dobrou image země. Stejně jako každý znal Havla, tak bych si přála, aby i dalšího prezidenta ve světě znali. Tedy v dobrém, samozřejmě…

Při prezidentské debatě v České televizi měli kandidáti hodnotit prezidentování Miloše Zemana. Například senátor Pavel Fischer zmínil, že se prezident v určitých případech dopustil zločinů proti Ústavě. Myslíte si, že měl pravdu, nebo to byla přehnaně agresivní teze?

Úplně netuším, co tím chtěl autor přesně říci. Pokud vím, tak podle Ústavy je prezident republiky z výkonu funkce neodpovědný. Prezident může být odsouzen za velezradu, což je ústavní delikt. Je možné jej odsoudit i pro hrubé porušení Ústavy nebo ústavního pořádku. 

Zločin proti Ústavě úplně přesně terminologicky nechápu. Já mám naopak pocit, že se Miloš Zeman dlouhou dobu nedopouštěl vůbec ničeho, takže jsem občas i pochybovala, že nějakého prezidenta máme.

V též debatě Jaroslav Bašta zmiňoval, že by odvolal vládu na základě čl. 62 Ústavy České republiky. Je to reálné, nebo potřebuje něčí kontrasignaci či schválení? Tento článek totiž laikovi opravdu vyznívá ve smyslu, že prezident vládu může odvolat svévolně.

Nejsem expertem na ústavní právo, ale domnívám se, že autoři naší Ústavy nepředpokládali, že by si někdy v budoucnu prezident odvolával jen tak vládu, protože to měl ve svém volebním programu, a protože se mu vláda nelíbí. 

Obecně nelze vykládat právo tak, že si přečtete jeden paragraf a bez souvislostí si jej vyložíte, jak se Vám zlíbí. Tím spíš, že jde o Ústavu. Každý zákon je nutno vykládat jako celek, s rozumem a v souvislostech. Pokud by bylo možné, že by prezident mohl vlastně „kdykoliv“ odvolat vládu, protože se mu nelíbí, tak by se to trochu blížilo prezidentské diktatuře. 

V tom stejném článku Ústavy je totiž rovněž napsáno, že prezident rozpouští Poslaneckou sněmovnu. Určitě to ale neznamená, že si prezident kdykoliv rozpustí Poslaneckou sněmovnu. Asi to v tomto případě chápu spíš jako snahu oslovit určitý okruh potenciálních voličů, kteří nejsou spokojeni s vládou a o pravomocech prezidenta neví nic.

V hojné míře se v nynějších rozhovorech a kampaních mluví o lidských právech a obchodování se zeměmi, které je prokazatelně porušují. Někteří kandidáti se k tomuto tématu staví jasně a chtějí mít co nejméně možných interakcí s takovými zeměmi. Je to ale možné už vzhledem k tomu, že například čínský trh je pro nás tak významný?

Upřímně, realistické to podle mého názoru není. Ale bylo by to morální. 

Českou zahraniční politiku řídí dvě instituce – vláda a hlava státu. Je mi jasné, že prezident nedokáže řídit diplomacii celého státu. Přesto si však nemyslím, že je vhodné, aby nejvíce reprezentoval republiku právě v zemích, kde se lidská práva se zlou potýkají. Měla by být vzájemná kooperace vlády a nového prezidenta silnější?

Nevím, zda přímo kooperace, ale asi větší synergii bych očekávala. Ostatně vláda i prezident jsou součástí moci výkonné, takže působí zvláštně, když jdou proti sobě nebo spolu prostě neladí. Zejména navenek by měl prezident reprezentovat hodnoty a postoje svojí země. 

Ještě si dovolím jednu otázku mimo dosavadní témata – co může znamenat pro Českou republiku případné vítězství ještě před nedávnem trestně stíhaného Andreje Babiše? Jak hodnotíte průběh celého soudu v kauze Čapí hnízdo?

Spis ke kauze neznám, takže průběh celého soudního řízení v kauze nemohu hodnotit. Nerada vycházím jen z informací ve sdělovacích prostředcích. No, ale pan Babiš prezidentem v kontextu například výsledků Evropské komise ke střetům zájmu? Tak za mě, napadá mě asi slovo ostuda.

Jinak už jen prezentace pana Babiše po prvním kole voleb je předmětem zájmu v zahraničí. A ne úplně v dobrém. I tím se budoucí prezident prezentuje a prezentuje svou zemi. Včera jsem byla na novoročním přípitku na francouzské ambasádě v Praze. Pan velvyslanec měl potřebu zdůraznit, že Francie žádného kandidáta v našich prezidentských volbách nemá. To o něčem také svědčí.

Ráda bych v této souvislosti dodala, že předvolební kampaň, která v České republice odstartovala se mi vůbec nelíbí. Jen zírám, co je dnes možné. Působí na mě zcela absurdně, že hovoříme o boji proti dezinformacím, ale současně kandidát na funkci prezidenta zcela bezostyšně dezinformace šíří. 

Nechápu ani, jak se takový kandidát dokáže sám vygaslightovat (z angl. gaslighting, odborný pojem, kdy přesvědčíte sám sebe nebo druhé o realitě, která neexistuje), že o sobě tvrdí, že je diplomat. V prostředí diplomacie jsem nějaký čas strávila, ale mohu říci, že slovník a chování diplomata vypadá jinak. Ale asi nespadám do cílové skupiny této kampaně.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Lucie Martin-Nešporová EU (Evropská unie) prezidentské volby 2023 ústava čr Andrej Babiš Jaroslav Bašta Boj proti dezinformacím a fake news

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

před 3 hodinami

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

před 10 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

před 14 hodinami

před 14 hodinami

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

před 15 hodinami

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

před 16 hodinami

včera

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy